Při čtení nejlepších českých časopisů o dění na Internetu (www.lupa.cz, www.digiweb.cz) má čtenář pocit, že se blíží nějaká jakási mohutná, přelomová inovační vlna na Internetu, která nenechá kámen na kameni. Objevují se dokonce už články o tom, jak na něm „vydělat“, přesto, že Web 2.0 k nám vlastně ještě nedorazil (autor pro to dokonce používá obludné slovo „monetizovat“, což je obludný termín, ze kterého musí každého češtináře ihned rozbolet hlava. Zajímalo by mě, jestli tento termín dotyčný používá i v hovorové řeči – třeba jestli se zeptá kamaráda, tak kolik jsi dneska monetizoval?). Vlastně je to docela příznačné: procházíte-li kvalitní zahraniční média věnující se dění na Internetu, je na nich procento článků o Web 2.0 řádově menší než u nás, a to prosím aplikací a webů takto označitelných už existují v zahraničí tisíce.
O Web 2.0 tak u nás vzniká a šíří se řada mýtů. Ty největší:
- že je nezbytně spojen se sociálními sítěmi (Lupa píše, že sociální sítě jsou „základním konceptem“ Webu 2.0). Není to pravda. Platí právě tak, že řada aplikací typu Web 2.0 nemají se sociálními sítěmi nic společného (kupř. Google Earth nebo web-based kancelářské aplikace – typické a často vyzdvihované příklady Web 2.0 jsou doslova jednouživatelské), a právě tak platí, že sociální sítě ke svému životu žádný Web 2.0 nepotřebují, ostatně na Internetu kvetly už deset let předtím, než byl tento termín vymyšlen
- že se jedná o jakousi „revoluci“: tak, jak chápeme běžně toto slovo, by se mělo jednat o rychlou událost, ve které bude staré smeteno a nové se ujme vlády. Není to pravda. Ve skutečnosti jde o postupný vývoj webu, přičemž trend je stále stejný – web uživatelům nabízí stále víc. Kdysi jen statické stránky, pak možnosti účasti uživatele (chaty, diskusní fóra), dnes kompletní aplikace. Žádná revoluce, ale pozvolný vývoj trvající patnáct let, žádné smetení minulosti a zavržení starého – dnes vedle sebe v klidu koexistují statické stránky „z roku raz dva“ a nejmodernější webové aplikace. A ani to se do budoucna nezmění, není proč, protože to staré funguje.
- že by nyní každý, kdo dělá stránky, by měl jet již podle vzoru 2.0, a svá stará díla upravit tak, aby měla alespoň „prvky Web 2.0“, a že to je cesta k vyššímu profitu a úspěchu webu. Není to pravda, jak je ostatně už argumentováno výše; nicméně Web 2.0 spíše přinese zcela nové nápady a aplikace, než aby šlo o nějaké „upgradování“ starých věcí.
Co to Web 2.0 je, je dostatečně dobře popsáno na Wikipedii; je dobré si všimnout, že i Wiki k tomu přistupuje se značným odstupem a dává dobře najevo, jak neustálený a nejistý dosud tento termín je.
Domácí komentátoři při hodnocení Webu
A zase je to špatně. Web 2.0 (obvykle) potřebuje a k úspěchu vyžaduje dva předpoklady, kterých se nám nedostává a budoucnost na tom mnoho nezmění. Jsou to:
1) Řádově nižší investice do technologických projektů. Aplikace Web 2.0 jsou typicky podstatně náročnější než současný web - viz již zmíněná aplikace Google Earth nebo třeba kancelářské aplikace poskytované formou webové aplikace. V českých podmínkách se bude velmi těžko hledat ekonomická návratnost něčeho takového; budou tak vznikat spíše jen jednoduché věci, nebo případně vývojáři zkopírují něco, co v zahraničí vzniklo a je úspěšné (viz české a slovenské kopie služby YouTube). Úspěšnost kopií ale nebývá velká.
2) Až o několik řádů menší „komunity“ u těch služeb a aplikací, které získávají na kráse právě až společnou účastí velkého množství lidí. Tedy i když u nás už vznikne služba, která dokonale kopíruje úspěšnou západní „Web 2.0“ aplikaci, upadá do bezvýznamnosti, protože se nenajde kritické množství uživatelů schopných způsobit efekt sněhové koule – valící se stále rychleji a stále se zvětšující. Srovnejme např. Del.icio.us a Jagg.cz – obě na stejném principu, obě „Web 2.0“, ta první úžasná, ta druhá nezajímavá.
Řekl bych, že český Internet potřebuje méně keců o Web
Glosy