Jen šílení lidé mohou změnit svět (k životopisu Steva Jobse)

Dočetl jsem životopis nedávno zesnulého šéfa Applu (a Pixaru) Steva Jobse od Waltera Isaacsona, vydaného velmi krátce po jeho smrti – v češtině k dostání ve fyzické podobě i jako eKniha. Byť konjunkturálně vydané životopisy většinou nestojí za nic, toto je jiný případ, Jobs si nechával psát biografii od Isaacsona už dlouho za svého života, takže autorovi zbývalo narychlo dopsat jen epilog, nehledě na tom, že o smrtelné a rychle postupující národové chorobě Jobse jistě věděl dlouhou dobu. Ke knize mně napadlo několik myšlenek.

Je správné křičet na lidi?

Podle všech knižních pravidel byl Jobs nemožným šéfem; křičel na své lidi a ponižoval je, hanobil jejich práci nepublikovatelnými výrazy, demotivoval je, na druhé straně si s chutí přivlastnil jejich nápady a vydával je za své vlastní, ostentativně pohrdal pravidly platícími pro jiné lidi a podobně.

Jenomže jeho zaměstnanci – mnohokrát vytočení k nepříčetnosti – uznávají, že by bez tohoto přístupu možná z nich nevymáčkl to, co z nich nakonec dostal.  Platí pro Jobse jiná pravidla než pro jiné manažery?

Myslím, že to je spíše jinak. Firmy, které jsou průkopníky, které přinášejí nové věci a objevují nové světy, musí podávat špičkové výkony – tak jako třeba špičkový sportovní tým bojující o mistrovství světa. A k překonání „rekordu“, k dosažení toho, co nikdo jiný dříve nedosáhl (ale může to platit i v lokálním měřítku, tedy například i pro spoustu českých firem) musí být podán tak trochu nadlidský výkon hlavních zúčastněných. To nejde „odchodit“ rutinou.  Přirovnání ke sportu docela sedí: jestli chce trenér ze svých lidí ve vrcholném okamžiku – a tím například zásadní diskuse o novém produktu je také – vymáčknout všechno, co v nich je, taky si na ně zařve a nikdo mu to nemá za zlé.

Když na své nebohé ženské za přepážkou nebo prodavačky v obchodě, tedy tam, kde se po lidech nežádá nic než podávat standardní, rutinní výkony, řve a ponižuje je jejich šéfíček, je to špatné a jasně odsouzeníhodné.  Ale tam, kde se mění svět, to může být naopak ku prospěchu. I zčásti z vlastní zkušenosti bych řekl, že šéf na své nejbližší manažery neřve proto, že je chce potrestat, ponížit nebo že neudrží na uzdě svůj hněv, ale protože je chce probudit, jak se říká, „zdravě nasrat“, byť k tomu použije drsný prostředek.

Perfekcionismus nebo něco jiného?

V knize je zmiňován velmi často Jobsův perfekcionismus, péče i o ten nejmenší detail, o poslední šroubeček nebo i o vzhled střev produktu (tedy té jeho části, kterou zákazník nikdy neuvidí!!), jako vůbec nejdůležitější věc, která stojí za slávou produktů Apple a úspěchem firmy.

Myslím, že to není nejpřesnější vyjádření. Jobs, který byl co se týká produktů zcela klíčovou osobou (a své další nejdůležitější spolupracovníky jako je šéfdesignér Jonny Ive si vybíral „podle sebe“) byl především člověk s mimořádným a vyostřeným estetickým vnímáním, tak vyostřeným, že sebemenší estetickou, stylovou neobratnost a nedokonalost rozpoznal a nikdy nepustil dál. Popularita, až oddanost značce Applu a jejím produktům u spousty lidí je dána právě tím, že tyto produkty jsou vrcholně estetické. Ne každý dokáže estetičnost ocenit, ne pro každého je to vůbec „vlastnost“, a před Applem byl design brán spíš jako součást marketingu a ne součást produktu.

Jobs ukázal nejsilněji ze všech podnikatelů všech dob, že design je vlastnost, funkce. Že je stejně důležitý a pro rozhodování o koupi, a pro lásku k používání možná ještě důležitější jako technické parametry produktu. Je dobře známé, že vlastníci produktů Apple je využívají daleko aktivněji než vlastníci konkurenčních produktů – například o tom hovoří počty probrowserovaných hodin u iPHonu (vs u telefonů s Androidem), u počtu stažených a koupených aplikací atd. Prostě produkty Applu rádi držíme v ruce, protože jsou to krásné věci.

Jobs často používal termín „user experience“, česky nejspíše „uživatelský zážitek“, a snažil se to ve svých produktech posedle naplňovat: tedy že na produktu nám nesmí nic vadit, nic zavazet, nic tam nesmí přebývat. Myslím, že konkurenti to považovali spíše za nějaký marketingový trik nebo postup a že si dlouho neuvědomovali (někteří dodnes), že uživatelský zážitek je u spotřební elektroniky, kterou dnes umí vyrobit v libovolných kvantech, kvalitě, s libovolnou funkčností a za nízkou cenu kdejaký Číňan, je vůbec jeho nejdůležitější vlastností.

Kde Jobs neuspěl

V knize se to skoro nezmiňuje, takže je důležité na to upozornit. Apple skutečně neuspěl v jedné oblasti, a tou jsou stolní počítače – přesto, že tomuto věnoval Jobs nejvíce úsilí a největší část svého života. Stolní počítač (ne notebook, ne tablet, ne přehrávač) byl vlastně jediným Jobsovým produktem od založení Applu v r. 1976 až po rok 2001 (první iPod), tedy 26 let. A musíme do toho počítat i desetiletí Applu bez Jobse, který v té době tvořil – co jiného, než stolní počítač jménem NeXT.

Apple v počátcích prodával výrazně více svých počítačů než kolik se prodávalo tzv. IBM PC. Nicméně pak duo Microsoft-Intel jasně zvítězilo a v tomto segmentu podíl Applu klesl na 5% a kolem této hodnoty osciluje dodnes. Přes to, že šlo o báječné stroje s obrovskou spoustou fanoušků, prodávalo se jich málo. Lidé zřejmě nehleděli na estetiku zařízení, které se válí někde pod stolem a které pořádně nevidíte, ale mělo to i jiné příčiny včetně dosti turbulentních dob u Applu, který se vinou špatného managementu dostal na pokraj krachu.

Tato část historie Applu je dobře známá, lze k ní něco dodat? Myslím, že Jobs (víceméně) u osobních počítačů neuspěl, protože chtěl více, než umožňovala tehdejší technologie za tehdejší ceny. Jak ukazoval v NeXTu, jeho vize byla správná, jen bylo ještě brzy a ani jeho typická tvrdohlavost, se kterou lámal překážky jevící se jako nezdolatelné, nepomohla. Počítač, který by byl dílem podle jeho představ, bylo možné vyrobit, ale stál by (v přepočtu na dnešní ceny) stovky tisíc korun.

Paradoxně tak k vítězství Applu v současné době nejvíce přispěla Asie se svou levnou pracovní silou a se schopností chrlit v ubohých fabrikách lacino neobyčejné množství šuntu, kterým Jobs opovrhoval ze všeho nejvíce (Jobs si zakládal na tom, že továrny Applu v USA budou designově navržené a u NeXTu utratil nemalou část prvotního kapitálu na to, aby továrna byla designově tak dokonalá jako výrobek sám).

Produkt rozhoduje a činí svět lepším

Víceméně opakuji již výše řečeno, ale něco je potřeba dnešním manažerům opakovat znova a znova. Rozhoduje produkt. Nad tímto se většina manažerů ušklíbne, protože produkt je pro ně „komodita“ (řečeno Jobsovými slovy shit, sračka), a důležité je: a) levně jej vyrobit, b) draho jej prodat. Statisíce kravatových manažerů nedělají nic jiného, než že stlačují výrobní a všechny ostatní náklady na naprosté minimum a na druhé straně vymýšlejí, jak z produktu vymačkat nejvíce peněz. Vlastní produkt je pro ně jen položka v tabulce v Excelu – myslím si, a to myslím naprosto vážně, že většinu produktů, které sami prodávají a vyrábějí, neměli vysocí manažeři nikdy pořádně v ruce.

To je dáno skutečností, že jejich vzdělání, nebo spíše pracovní zacílení je na ekonomiku, na čísla a produkt (který je v tomto neuchopitelný) jim zavazí. Řídí se tržními výzkumy, které jim říkají, že lidé chtějí více a chtějí za to platit méně, a tak jim to plní. Apple se tržními výzkumy neřídí, protože dobře ví, že o produkty, které dosud neexistují, nemůže být na trhu žádný zájem. (Jak je hezky řečeno, kdyby si Graham Bell dělal průzkum trhu, tak by mu řekl, že zákazníci chtějí rychlejšího koně pro dopravování zpráv).

Je samozřejmé, že ne každý výrobce má to štěstí být v přední linii pokroku jako Apple, ale velkou míru inovativnosti založené na tom, že my víme, protože to celý život děláme, nikoli zákazníci vědí, může projevit úplně každý. A ostatně je to dobře vidět i v prostředí Internetu, kde největší a nejúspěšnější nové projekty přicházejí jakoby „shůry osvícením“ a nikoli na základě zákaznických výzkumů.

Jobs často říkával, že chce „učinit svět lepším“, a zní to trochu jako jeho typická maximalistická mantra. Věřím ale, že kromě toho, co dokázal u Applu – což jsou pořád jen tři čtyři produkty z nekonečného množství, které denně lidstvo užívá – je jeho největším dědictvím inspirace pro tisíce dnešních manažerů a podnikatelů, že cesta k úspěchu může vést dvěma směry. Že může být postavena právě tak na výrobě okopírovaného šuntu bez nápadu, v soustředění jen na to, aby jedno číslíčko (náklady) bylo co nejmenší a druhé (výnosy) co největší, ale právě tak na vysoké inovativnosti, kreativitě, posledlostí produktem a jeho estetickou výlučností.

 

Poznámka k překladu: je to mírně mimo téma, ale nemohu nezmínit. Překlad knihy je totiž naprosto otřesný (podílely se na něm dvě překladatelky s tím, že každá přeložila půl knihy, což je taky dost hrůzný postup). Překladatelky možná jakž-takž vládnou češtinou, ale nikoli angličtinou a chybí jim povědomí – pokud překladatel překládá praktical joke jako praktický žert (v knize několikrát), pokud neví, že sloveso „to cry“ má jen zřídka význam „plakat, brečet“ (a zřejmě vůbec nikdy v kontextu v této publikaci), pokud nevědí, že předseda správní rady (chairman of the board) se nikdy neoznačuje jako „ředitel“ a ani jim není, mají být poslány na dlouhé doučování do školy, než budou opět připuštěny k vážné práci.  Kniha postrádá i editora, který by si ji před vytištěním přečetl a odstranil nejen tyto zhůvěřilosti, ale také překlepy typu „podíl windows se zmenšil na jedno procento“ (má být o 1%) apod. Nakladatelství Práh zřejmě ví proč to dělá, když jména překladatelek neuvádí ani na své stránce u titulu. Nebo je mu to jedno.

Poznámka technická: text jsem před dvěma dny publikoval na Apparade.

 

téma: Technologie - 12.01.2012  


Komentáře ke článku celkem: 37
Pár poznámekthr12. 01. 2012 12:53
 RE:RE: Pár poznámekMiloslav Ponkrác12. 01. 2012 23:13
 RE:RE: Pár poznámekthr13. 01. 2012 09:16
 RE:RE: Pár poznámekRAB_THIRD02. 02. 2012 23:47
PředkladJiho12. 01. 2012 13:02
 RE:RE: Předkladthr12. 01. 2012 13:49
Po dlouhe dobe zajimave ctenikam12. 01. 2012 14:31
SouhrnněJiří Hlavenka12. 01. 2012 15:40
 RE:RE: Souhrnněthr12. 01. 2012 16:09
 RE:RE: SouhrnněMiloslav Ponkrác12. 01. 2012 23:08
 RE:RE: SouhrnněJiho13. 01. 2012 11:35
 RE:RE: Souhrnněthr13. 01. 2012 12:15
 RE:RE: SouhrnněJiho13. 01. 2012 12:32
Produktpedro12. 01. 2012 17:44
 RE:RE: ProduktMiloslav Ponkrác12. 01. 2012 23:06
 RE:RE: ProduktJiří Hlavenka12. 01. 2012 23:26
 RE:RE: Produktpedro13. 01. 2012 08:22
 RE:RE: ProduktJiří Hlavenka13. 01. 2012 10:40
 RE:RE: Produktpedro13. 01. 2012 13:36
 RE:RE: Produktthr13. 01. 2012 09:06
 RE:RE: Produktpedro13. 01. 2012 10:25
 RE:RE: Produktblergh28. 01. 2012 23:09
ad ''to cry''mm12. 01. 2012 22:21
Chování JobseTomáš Bleša13. 01. 2012 09:10
 RE:RE: Chování JobseJiří Hlavenka13. 01. 2012 10:44
 RE:RE: Chování Jobsethr13. 01. 2012 10:53
 RE:RE: Chování JobseTomáš Bleša13. 01. 2012 12:21
 RE:RE: Chování JobseTonyK19. 01. 2012 21:35
Rychlejsiho kone by delal FordMichal13. 01. 2012 14:33
Kvalita překladumiki13. 01. 2012 16:31
 RE:RE: Kvalita překladuRadek13. 01. 2012 22:39
 RE:RE: Kvalita překladuMarek Prokop14. 01. 2012 10:20
České překlady obecněVladislav Kalina14. 01. 2012 17:15
Vnímání Applu v ČR(a podobných) a USAjiw19. 01. 2012 18:15
 RE:RE: Vnímání Applu v ČR(a podobných) a USAJiho19. 01. 2012 21:55
nazorzajimavy17. 06. 2012 17:26
PrekladVlado06. 01. 2013 05:30
Přidat příspěvek
 
Zavřít formulář
Odeslání článku e-mailem






SkyPicker

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn