Cituji: "Málokdo ale ví, že to byly doby, kdy nás na začátku prosince distributor nebo výrobce (nakladatel) horlivě ujišťoval o tom, že zboží má více než dost, načež při první objednávce ohlásil, že je nedostupné a nebude se dotiskovat." - No hlavni prusvih, ze se to nedozvedel ani zakaznik.

I kdyby se Vltava měla zmenšit, proč má zaniknout to fakt nevím. Člověk dnes tomu všemu pod pokličku nedohlédne...

Sám provozuji už 10 let internetový shop i když v objemu mnohonásobně menším.Některé popsané problémy znám ale na některé jsme nepomyslel a myslím, že se budu muset častěji "kouknout zpět". Díky za otevřenost a přeji zdraví a pohodu.

Mezi těmi chybami je spousta pravdivých obecně manažerských poznatků a na vaši obhajobu musím říct dost ahistorických pohledů. Napojení na e-logistiku dodavatelů v té době byla tendence v kooperaci velkých firem ala VW, v prostředí řekněme českých knižních "velkoobchodů" naprostá chiméra. Osobně si myslím, že nejzajímavější je ta distribuce. Totiž už tehdy, kdybyste měl tento blog a zeptal se mě, řekl bych vám to k čemu jste po 10 letech došel ;-) Geniální úvahu měl samozřejmě Ondra Fryc: totiž že bílé zboží lidé stejně kupují tak, že obejdou pár krámů, vyberou, pak tu nejlepší volbu objednají a tak jako tak jim to přiveze v určený den přepravní firma. Čili když jim e-shop nabídne tu předposlední fázi o x % levněji, je to bonanza, protože zákazníkům vůbec nic nekomplikuje ta "netovost". Ovšem IMHO je pro menší zboží alfa a omega právě existence výdejních míst! Jestli mluvím o zboží za 1000 Kč, kde se cenová konkurence pohybuje +/- 100 Kč a kde je poštovné 160 Kč, tak e-shop s dobrými výdejními místy jasně vede a klidně může mít vyšší marže. Já osobně se řídím zásadně výdejními místy v mém okolí či po mé trase, sebelepší nabídka na druhém konci Prahy mě nezajímá.
Velkou vinu na situaci má samozřejmě tragické vedení České pošty. Za situace, kdy byla její historická role očividně u konce s dechem a jde jí o přežití měla UNIKÁTNÍ šanci stát se bezkonkurenčním vládcem distribuce doby netové, někým kdo e-shopům nabídne tisíce výdejních míst za cenu, kterou interně nedokáží ve svých místech dosáhnout. Jenže ta vepřová hlava viděla budoucnost v omezování služeb a investicích státních peněz do středoasijských rizikových fondů :-/ Takže "výdejní místo", kde člověk skrz plexisklo prostrčí lístek, sleduje pětiminutovou etudu jak paní chodí dozadu a vrací se "to jako má být balík?", pak 5 minut úřaduje papíry, pak s rachotem spustí vytahování a stahování plechové rolety... To už je mrtvé, dneska holt musí e-shopy budovat své místa. Nebo musí někoho jiného napadnout využít nějaké své distribuční sítě na levné vydávání. Nebo to dělat na své triko a pronajímat svou služby řadě e-shopů?

Pokud si zboží nechám poslat via ČP a nejsem doma, uloží mi ho na místní pobočce, kde si můžu vyzvednout. Když mi na tu pobočku doveze prodejce, budu si ho tam moci též vyzvednout, takže je to to samé. UNIKÁTNOST druhé možnosti patrně spočívá v tom, že zaplatím poplatek nejen ČP ale i dopravci, který zboží dopraví na pobočku ČP. Výhodnost odběrního místa končí v okamžiku, kdy je mimo sklad e-shopu. Vybuduje-li pražská firma odběrní místo v Pardubicích, je naivní se domnívat, že zboží na toto místo doveze zdarma, případně že si externí výdejce nenaúčtuje poplatek za vydávání.

Výdejní místo stojí vždycky spočitatelné peníze, ať provozuji svoje (které má klesající náklady na položku jen do určité kvantity) nebo to outsourcuju. Samozřejmě nemluvím o výdejních místech ve skladech, to by to nevytrhlo, ale o skutečných výdejních místech v obchodních centrech apod.

ČP svou unikátní síť nabídla bankám. Zisk je neporovnatelně vyšší a vlastní náklady menší než jako výdejní místa e-shopů(a navíc, který e-shop by vydával tolik peněz na reklamní podporu sítě ČP jako Poštovní spořitelna potažmo ČSOB). Pokud někdo projekt s výdejními místy dosud nerozjel, pak nejspíš proto, že návratnost investice bude (v lepším případě) nejistá. Nejspíš narazíme na to samé jako u mnoha jiných záměrů; český trh je malý na takovýhle věci.

Článek je super a myslím si, že by si ho mělo přečíst hodně lidí kolem (nejen) internetových obchodů - řada postřehů nejen že sedí, ale (bohužel) nejde jen o ohlédnutí do historie, ale o problémy dosud aktuální.

Jenže věc má jeden háček - nemohu si pomoci, ale myslím si, že autor (byť celkem pochopitelně) dost přeceňuje jméno a pozici Vltavy za "starých časů". Patřím k lidem, kteří se na českém internetu pohybují nadprůměrně dlouho, ale osobně jsem na Vltavě udělal tak maximálně jednu objednávku a postupně jsem začal brát Vltavu spíš jako odstrašující příklad, jak se to dělat nemá - hlavně kvůli té i v článku zmíněné absolutní neserióznosti dodacích lhůt. A až příliš často jsem se v mém okolí setkával s lidmi, kteří to viděli naprosto stejně, ne že by zastánci Vltavy nebyli, ale řekl bych, že na jednoho "fanouška Vltavy" bylo těch skeptiků tak pět...
Vltavu držela spíš konzervativnost zákazníků, kdy na ní naprosto nesmyslně nakupovali třeba zahraniční knihy a báli se použít karetní platbu přímo na Amazon, navíc se tato nezkušenost a konzervativnost projevovali i uvnitř ČR pro domácí produkci, kdy lidé méně hledali alternativy. Jenže na nezkušenosti zákazníků se dlouhodobý byznys nevybuduje.

Co se týče těch anglických knih - ještě v době, kdy si tady účtovaly importéři dolar za 30 Kč a cenu počítali z list price, Vltava prodávala stejné knihy dráž, vzpomínám si na triviální paperbacky do $12 přes 700,-... pravda, že také kurs dolaru se měnil, ale stejně mi to už tehdy připadalo děsně "zastaralé", a ty popisky ke knihám často vyzařovaly úplnou nezasvěcenost toho, kdo je psal, nebo chyběly.

Toť pohled někoho, komu je velmi málo přes 20 a anglické knihy jsem začala číst taky někdy v roce 2004.

Doplnil by som z poslednych rokov Vltavy aj velmi podcenenu komunikaciu (resp. ziadnu) s potencialnymi dodavatelmi...