Pokud by lidé znali zákon 124/2002 Sb. (zákon o platebním styku), asi by se na údajnou nebezpečnost karet dívali trochu jinak. Paragraf č. 18 totiž praví, že za určitých podmínek ručí za platbu elektronickým platebním prostředkem (což je i karta) vydavatel toho prostředku. Ty podmínky jsou přitom takové, že při platbě kartou přes internet prakticky není možné je nesplnit.

podle mne je to hrozne prakticke. ja vyuzivam paysec od hellomobile.

Myslím, že by pomohlo, kdyby byly k dispozici průzkomi trhu, na kolik z koláče utrhují různé bezhotovostní transakce. Nemáte někdo takovou statiostiku?

Vloni dělal takovou statistiku APEK - hledejte někde u nich na stránkách.

Bylo by to tak snadné, kdyby se chtělo: standardizované formáty pro dávkové příkazy snad nějaké jsou a elektronický podpis používají banky také (navíc máme ještě ty kvalifikované). Teď už to jen provázat a prosadit.

Přijde mi výzva k platbě a v příloze podepsaný "příkaz". Ten naimportuji do svého bankovnictví, zkontroluji a zaplatím. Žádné ťukání nekonečných čísel. Hodně důležité by bylo, aby tu kontrolu platnosti el. podpisu prováděla aplikace el. bankovnictví na své straně, z dosahu škodlivých programů sídlících často v počítači uživatele.

V ideálním případě bych tu výzvu přeposlal na "svou" emailovou adresu vedenou bankovním ústavem a ten by mi jí automaticky připravil do seznamu nezaplacených účtů. A pomyslnou třešničkou by bylo emailové upozornění na blížící datum splatnosti.

Opravdu si myslím, že k realizaci by opravdu postačila jen chuť a vůle. Bylo by to tisíckrát bezpečnější než současný stav. Já si autentičnost čísla účtu na který hodlám zaplatit neprověřuji a ani původce emailu s výzvou. Stačí mi vědět, že jsem si to skutečně objednal a za uváděnou cenu. Bezpečnost a pohodlnost strojově zpracovatelných faktur by byla nesrovnatelně vyšší.

No, jsem anonym, tak to můžu říct: v životě se mi nestalo, že by z výpisu bylo vidět, že jsem platil kartou za jisté služby. To si už provozovatelé ohlídají, jako firma je tam uvedeno vždycky něco jako "Global trading" a podobně (jen příklad).

A veškerý tento humbuk jen proto, že se lidi bojí používat kreditku online. Jinak si to neumím vysvětli. Vždyť při jejím použití je to vše tak "ízy". Místo toho, aby to ízy zůstalo a přitom se zvýšila bezpečnost, se vymýšlí ptákoviny a zbytečnosti tohoto typu :-/

je to tak ízy pro zakaznika, ale bohuzel to obchodnika dost stoji, ne?

To je věc jiná. Ale PayPal taky obchodníka nestojí málo...

Osobně vidím jako největší překážku APEK (u menších obchodů, pro které by mpenize byly možná zajímavé) - platit jim litr za nějaké logo (které negarantuje vlastně nic) a možnost umístění mpenez mi přijde příliš.

J.H. to popsal důkladně, já bych jednoduše řekl, že po internetových peněženkách není poptávka, NEJSOU POTŘEBA.
V B2B sféře jsme se po šílenství let 90. vrátili k běžnému styku, tedy po dodání zboží či služby faktura a standardní proplacení. Zbývá B2C. Pokud jde o hmotné zboží, tak ho stejně musím od někoho nějak fyzicky převzít a podepsat mu papír, tak mu můžu jednoduše i zaplatit. Co zbývá? Občasné jednorázové platby malých částek v řádu desetikorun (Dědek s osmnáctkou za 79 Kč? to bych mohl zkusit ;-). Vzhledem k tomu, že každý Čech má v kapse 1-2 mobily, kde poslat SMSku umí každý, byl by nesmysl se starat o nějakou další netovou peněženku.
Ještě něco zbývá? Něco málo osob co kupují něco specifického v cizině či potřebují často na netu platit - ty si pořídí cizí nástroj nebo jednoduše speciální účet u banky a speciální kartu, kam přelévají vždy jen peníze co jsou třeba a případné vykradení je moc netrápí.
Můj názor: dokud nebude na netu dominovat ten dříve mylně předvídaný model "za přečtení zprávy na iDnes platba 0,05 Kč", nemá smysl snažit se zavádět (mikro)platební systém pro český internet.

Nevím jak je to u paysecu a jiných novinek, ale nedávno jsem po implementaci PayPalu chtěl do jistých stránek přidat i MUZO - a tady byl vidět rozdíl mezi kanálkem a kanálem:

Paypal má developers sekci, kde jsou naprogramovaná fuknční a dobře ošetřená řešení ve všech používaných jazycích, přitom je API natolik jednoduché že mají třeba v PHP pár desítek řádků.

MUZO je peklo - příklady žádné, je tam jako autentizace požito řešení kdy si musíme z příkazové řádky generovat klíče a k jejich generování jsou jediné dodané zdrojáky, tuším jen v Javě a PHP, a jinak je tam cca 50 stran popisu neskutečně složitého protokolu s desítkami stavů které je nutno ošetřit, a každý programátor to bude psát znova a znova (odhadem tak 2 týdny práce + týden na vychytání).

Ve zkratce: Nasazení Paypalu = cca 2 dny adaptace hotového kódu. Nasazení MUZA = 3 týdny špatně dokumentovaných nočních můr.

Ještě někdo se diví tomu že to používá jako kuriozitu pár velkých hráčů?

Jirko - dobrý článek (jako ostatně téměř vždy)!

Přidám zkušenost z reálného života - v UK. Online se nakupuje téměř vše, od dílku z Lega téměř po slona. Běžně týdně nakupujeme nákup z Tesca online, je to většinou i levnější a nepočítám ušetřený čas.

Srovnávám-li s ČR, tak hlavní výhody jsou:

- banky zde výrazně stojí za svými klienty (dojde-li k defraudaci, přebírá aktivitu banka ve stylu "něco špatného se stalo s pěnězmi placenými NAŠÍ kartou". Vetšinou si vyžádají screenshot nebo email komunikaci, pošlou peníze zpět na účet a řeší to s obchodníkem sami. V ČR jsem vždy od banky slyšel "A hlavně s tím neplaťte na netu, jinak si následky ponesete sám"

- naprosto všechny online obchody berou karty, alespoň základní (MC/VISA), některé, ale není to běžné, nabízí nadto další způsoby (PayPal)

- PayPal je tady chápán jako nástroj, kde 'nevidím' na obchodníka - typicky na eBay. Tam splňuje účel. Protože je prolinkován s platební kartou a platba nic nestojí, je to super. Příjemci něco strhnou, to je nemilé, ale je to daň za online platbu na rizikovějším tržišti.

Proto myslím, že by většímu rozjetí v ČR pomohl jiný přístup bank (obecně a k platbám kartami obzvláště) a pro ostatní záležitosti (aukce apod) by postačil zavedený PayPal

až teď jsem se podíval na stranky PaySec ......a upřímně, odradilo mě to. Když jsem si pak všimnul, že to provozuje banka a že se za určité služby na straně klienta požaduje, třebaže malicherný, poplatek.......nedává mě to smysl.

Proč něco dobíjet a komplikovaně vybírat....když se při platbě může automaticky z karty vzít požadovaná částka.

Proč platit 3% za převod? Ano, PayPal ma 3.4%+0.2GBP ale jen za přesun z karty. Z účtu v bance je převod zdarma.

Nabití kartou 2%....ach jo.

Téměř jakoby ta banka na pozadí říkala: placení standardními prosředky negarantujeme, chcete-li větší bezpečnost vámi svěřených peněz, běžte do PaySec, ale zaplaťte za to