Internetové diskuse škodí (některé)

Kolega se kdysi vtipně vyjádřil, že nečte články, jen jejich diskusní fóra; obsah článku je mu jasný po přečtení titulku a pravou hodnotu nalézal v kompetentních diskusních příspěvcích.

Ale to bylo dávno – dnes, zejména u všeobecných deníků, je lepší diskusní fóra naopak přeskakovat, pokud nechcete přijít o dobrou náladu. Je jedno, zda čtete Novinky, Idnes, Aktuálně nebo třeba Lidovky – zejména u domácích politických témat se okamžitě vyrojí diskuse o několika stovkách příspěvků, ve kterých při velkém štěstí najdeme jeden či dva zajímavé, přínosné. Tyto takzvané diskusní příspěvky (neboť s diskusí nemají mnoho společného) se dají rozdělit zhruba do následujících skupin:

-         prosté sdělení jednoznačného odsudku, obvykle mírně vulgárního (dotyčný politik je vůl, chorý, primitiv, hovado, uplacený, můžou za to modří ptáci, socani, komouši, zelení atd.), bez jakékoli argumentace.

-         Napadení jiného přispivatele podobným způsobem, tedy mírně či více vulgárním napadením bez jakékoli argumentace k věci.

-         Příspěvky irelevantní (typu „:-)()))))“, „hurá nazdar“, „dnes jsem první“ atd.)

-         Opakované příspěvky poblouzněných neanonymních jedinců, kteří tvrdošíjně do diskusí vkládají svou verzi uspořádání světa – typickým případem je Petr Cibulka, který dokáže svou utkvělou představu o profízlovanosti dnešního světa aplikovat snad i na počasí

Není zřejmě potřeba zvlášť zdůrazňovat, že všechny tyto typy příspěvků kromě posledního jsou anonymní, často pod opravdu vtipnými přezdívkami typu Doktor Mengele a podobně. Doba, ve které byli lidé zvyklí se za své názory stavět svou osobností a podepisovat se svým pravým jménem, zřejmě už dávno minula. Stojí za to ale připomenout, že tyto příspěvky obsahuji obří množství pravopisných chyb a překlepů, které, upřímně řečeno, nesvědčí příliš o inteligenci pisatelů ani o jejich pečlivosti.

Pokud po přečtení článku náhodou vloží nějaký naivní diskutující věcný a argumentovaný názor, je okamžitě utlučen čepicemi lidí, kteří s ním nesouhlasí, avšak místo pracného nalézání argumentů dotyčného jednoduše pošlou do Bohnic. Naivní diskutující se tak stane poučeným nediskutujícím: již ví, že vkládat rozumné diskusní příspěvky na výše uvedených (a některých dalších) stránkách nemá nejmenší smysl.

Jaký význam či přínos mají takováto diskusní fóra, na kterých již existuje pouze plevel? Jejich provozovatelé mají zřejmě radost z toho, že jim roste počet protočených stránek, ale jsem toho názoru, že to je úvaha krátkozraká – takováto fóra škodí všem, jak provozovatelům, tak i slušným čtenářům. Provozovatelův (vydavatelův) záměr je nejen v dosažení vysoké návštěvnosti (ale mimochodem zaplevelenými fóry se počet návštěvníků nezvýší, jen počet protočených stránek, a na to se už dnes tak moc nehraje), ale i v přesvědčení inzerentů, kteří to vše platí, že dotyčné médium nenavštěvuje pouze ta stále stejná skupina primitivních hovad. Médium je pro inzerenta zajímavé nejen svou čteností, ale i vlivností – všimněme si, že kompetentní diskuse neanonymních osob, často známých odborníků v branži na odborných internetových médiích výrazně přispívají k jejich vlivu.

O tom, že takovéto diskusní fórum není přínosné ani pro čtenáře, rovněž není sporu. Diskutuje v něm totiž poměrně malá skupina čtenářů, která je poměrně malá (desítky přispivatelů oproti desítkám tisíc čtenářů původního článku), která se navíc moc neobměňuje – např. přispivatelé hradečák nebo redneck, které najdete u jistého média snad pod každým článkem, ať je o čehokoli, se už pomalu stávají na českém Internetu pojmem. Z desítek tisíc čtenářů článku pak na diskusi už dnes zabrousí dnes málokdo, protože už vědí, co tam najdou. Dnešní diskusní fóra se nečtou – pouze se do nich píše.

Když už jsem to tak pěkně popsal, jakou knížecí radu bych vydavatelům těchto médií mohl dát? Škrtat – pokud diskusní příspěvek odpovídá jedné z výše uvedených čtyř kategorií, zrušit jej. Dá to sice trošku práce, protože pole je hodně zaplevelené, ale jsem si jistý, že po několika měsících důsledného mazání odpadkových příspěvků by se jejich autoři odstěhovali jinam a s trochou optimismu věřím, že by se do diskusí vrátili kvalitní diskutující.

Slyším námitku – že je to cenzura? V tom případě nevíte, co to cenzura znamená. Vydavatel internetové médium vlastní, „vyrábí jej“ a zodpovídá za něj – dokonce i včetně diskusních příspěvků (tj. pokud by například některý z diskusních příspěvků vložených čtenáři porušoval zákon, což mimochodem mnohé činí, lze za něj stíhat i jeho vydavatele). Diskusní fórum na komerčním internetovém médiu není „ring volný“, je to součást daného média a vydavatel má naprosté právo do něj zasahovat tak, jak uzná za vhodné – povolit vše, povolit jenom něco nebo jej třeba i úplně zakázat. Svoboda projevu tím nijak dotčena není – existují desítky diskusních serverů (namátkou www.lopuch.cz), kde skutečně může diskutovat kdokoli o čemkoli.

Na závěr několik poznámek:

1)      Pokud se podíváte na stránky významných světových internetových médií, na většině z nich vůbec nenajdete diskusní fóra. Výjimkou jsou bulváry, ale pokud se podíváte například na diskusní fóra britského tabloidu Sun, naleznete v nich diskuse stokrát kultivovanější než u nás.

2)      Postesk nad kvalitou diskusních fór se naprosto netýká odborných médií. Tam došlo právě už k přirozené selekci opačným směrem – pokud se zde vyskytli primitivní přispivatelé, byli po právu posláni někam ostatními čtenáři nebo i vydavatelem, a číst diskusní fóra je pro seriózní čtenáře těchto médií povinnost, neboť zde velmi často najdou spoustu dobrých postřehů, praktických zkušeností, upozornění na věcné chyby a kvalitní argumentaci.

3)      Studium (nikoli „čtení“) diskusních fór u největších českých internetových médií je nicméně velmi zajímavé. Lze například vysledovat „jednovětovost“ diskusních fór na Novinkách a jejich výrazně levicové zaměření; kupodivu často vtipné a s nadsázkou vedené diskuse na Blesk.cz, které postrádají politický fanatismus; naopak „zpolitizované“ Lidovky.cz, a podobně. To je ale námět na jiný článek.