Polemizujete s článkým, který je popravdě napsán dost pitomě a zkratkovitě - ve své podstatě polemizovat s tímto materiálem je dost triviální až laciné.

Jenže s vaničkou by se nemělo vylít i dítě a faktem je, že ten vliv "příležitostí" na korupci je velmi zásadní. Když to vezmeme z praxe, tak lze začít od všemožných fondů EU - dokonalá příležitost, většina lidí to vnímá ve stylu "přece to musíme utratit" a tak se o úlety v těchto zakázkách donedávna nestaral skoro nikdo.
Nebo si vezměte "malou korupci" na úrovni "prostých občanů" - když je nějaký výkon státní správy exaktně definován a je víceméně předem jasné, zda bude odpověď ano či ne, tak je úplatků minimum - prostě pro ně není prostor. Ale jakmile může úředník o něčem skutečně rozhodovat s větší mírou volnosti, třeba u stavebních řízení, tak hned korupce vystrčí růžky. Ano, je to i o morální devastaci, ale pokud jsou jasná pravidla, tak ani "nemorální" osoba moc velkou možnost korupce nemá a nic jí nepřinese.

Prostě si myslím, že tyhle dvě věci, tedy tlak na morálku ze strany jedné a snahy o minimalizaci příležitostí na straně druhé musí působit současně, pokud se zaměříme jen na jednu stranu, tak se toho v oblasti korupce moc nezmění :-(

Nesouhlasím s celou řadou věcí, které jste napsal.

Zaprvé:

Jsem technik, tak to teda vyjádřím exaktně.

Objem korupce je funkce se třemi proměnnými. Zjednodušeně vypadá následovně (v reálu by byla trošku jiná, ale hodně podobná):

Objem rozkorumpovaných peněz = objem rozdělovaných peněz * pravděpodobnost korupce * (1 - složka mandatorních výdajů v rozpočtu).

Vždy můžete hýbat 3 proměnnými:
1) když nebude mít instituce (záměrně se vyhýbám slovu stát) peníze, nemůže ji nikdo korumpovat.
2) pravděpodobnost korupce je dost individuální věc. Nevěřím, že v horizontu 50 let se v ČR něco změní a pravděpodobnost poklesne. A to nejsem žádný slovy autora "zaprděný Čecháček", svět jsem už docela procestoval a leccos přečetl a zažil. (tím ostatně padá ad hominem útok autora na ty, kteří si nedělají iluze o politicích všude na světě). Apely na morálku jsou sice hezká věc, ale kdo má apelovat? Ukažte na aspoň 100 čistých politiků, kteří se nenamočili a v dalších desítkách let nenamočí, ať z nich můžeme tedy udělat poslance, kteří půjdou příkladem.
3) pokud je každý výdaj mandatorní, nemůže o něm rozhodnout "malá komise". Musí být veřejná a legální. Musí být zkorumpováno 51 procent poslanců. V extrémnějších zákonech musí být zkorumpovaný i ústavní soud. A to už se prodraží.

Zadruhé:

Stát jde zmenšovat téměř bez následků. Autor si vybral největší kalibr jako silnice a důchody. Když použiju přirovnání, je to jako tvrdit "není možné řídit letadlo. Boeing má tisíc budíků, milion součástek a zvládne to na světě tak 1000 lidí". Jenže dá se začít mnohem jednodušeji, likvidovat úřady, o kterých běžný občan ani neví. Viz článek 11 zde: http://www.svobodni.cz/media/clanky/807-mach-jak-vyrovnat-statni-rozpocet-bez-zvysovani-dani/

To je takové létání rogalem. Žádné tisíce budíků a miliony žebrajících důchodců kolem rozmlácených silnic. Ostatně tohle hrození peklem je u levicovějších autorů poměrně časté, byť naprosto iracionální.

Kdybysme to udělali tak, jak to navrhují Svobodní ve svém článku, bude všem jasnější, jak nahradit hygieniky, vězení, správu silnic a další buď soukromými nebo výrazně decentralizovanými institucemi. To je druhý krok. Postupně by bylo možné zahrnout i vzdělání, zdravotnictví, bezpečnost a další.

Zatřetí:

Co se toho důchodového zajištění týká. Pokud předpoklady nelžou a věková struktura se bude vyvíjet tak, jak se vyvíjí dnes, současní třicetiletí už důchody nedostanou (respektive dostanou něco, co by dnes nestačilo ani na životní minimum ve věku, kdy už opravdu nebudou schopní podávat výkony ani náhodou srovnatelné s tím, co se bude v roce 2050 od lidí čekat). Měla by existovat možnost se zcela vyvázat ze sociálního systému a skutečně se o sebe postarat sám. Zlato, stříbro, diamanty, nemovitosti, umění, automobily, poštovní známky, děti, pronájem patra ve svém domě, možností zajištění na stáří je spousta.

Začtvrté:

Stát je z principu horší hospodář. Každá instituce, která neměří zisk, se zbavuje nejdůležitějšího ukazatele, který vedle ceny vůbec v kapitalismu existuje. Řídit třeba firmu jen podle ceny a nekoukat na zisk, to je jak mít vypíchnuté jedno oko a tvrdit, že vidíte stejně dobře, jako ostatní. Znát cenu, neznat zisk, to spolehlivě položí jakoukoliv firmu. Stát to nepoloží. Ne proto, že by zisk nemusel znát, ale proto, že je tak rozsáhlý a bohatý a disponuje takovou silou (policií a armádou), že může maskovat svou neefektivitu dlouhé roky.

A tím se dostáváme k další věci. Implicitnímu předpokladu, že stát je zkorumpovaný, zatímco firmy nikoliv, což kritizujete.

Ve firmách určitá míra korupce bude. Ale...!

Přepokládejme nemonopolní podniky v konkurenčním prostředí. Tedy to, k čemu kapitalismus často vede (mimo třeba energií, dopravy, ale i tam existují způsoby, jak se s korupcí poprat - třebas právě převedením fungování podniku na řízení mandatorními výdaji).

Je podnik A a podnik B.
Zisk = (Cena - Variabilní výdaje) * počet prodaných kusů - fixní náklady
Zaměstnanec podniku A přijme úplatek od dodavatele.
Zaměstnanec podniku B nepřijme úplatek od dodavatele.

Pokud úplatek zvýší výdaje bez toho, aby ekvivalentně zvýšil cenu nebo počet prodaných kusů, zisk podniku poklesne. Zisk podniku A bude menší, než zisk podniku B.

Podniku B se na trhu daří lépe. Může přetáhnout nejlepší lidi z podniku A a tím ho poškodí. Tak to jde dál a dál. Podnik A pořád kupuje suboptimální zboží/služby a má menší zisk, než podnik B, který nakupuje optimálně.
Podnik B tím zabere místo na trhu.

Podnik A byl předběhnut konkurencí proto, že byl zkorumpován. Korupce je faktor, kteřý přímo! ovlivňuje! zisk!

Stát nemá zisk, stát nemůže být vytlačen konkurentem. Proto na trhu bude vždy stát více zkorumpovaný. Protože tím, že zkorumpujete NEmonopolní firmu, ji tím poškozujete a pokud je korupce dost velká, podnik to položí. Pokud tedy nedodáváte zboží v optimální kvalitě. Pak je otázkou, proč korumpovat, ale každopádně taková korupce by mi vůbec nevadila. Ostatně - snoubenka pracuje ve farmacii. A ano, dostávají dárky a vzorečky. Ale stejně potom otevřou informační systém a objednají ten lék, který má při dané účinné látce nejnižší cenu (nemá-li nějakou premiovou hodnotu: lidé si např. kupují ibuprofen, přestože ibalgin má stejnou účinnou látku a stojí míň, v tom bude ale psychika).

Těch věcí by se dalo v článku rozporovat daleko víc.

Pane kolego techniku,
vyjadřujete se sice technicky exaktně, ale všechny vaše modely mají jistý problém: Vždy předložíte předem zkonstruovaný systém (rovnici), který sice vypadá logicky, ale chybí mu FALSIFIKACE. Bez ní nemůžete nikdy určit, jestli systém skutečně funguje tak, jak vy ho v mysli "logicky nahlédnete". Pokud existuje nějaký další vstup (proměnná), kterou vy do vašeho systému nezahrnete, nebo třeba jen nějaká skrytá zpětná vazba části systému, mohou být výsledky naprosto odlišné. Zkuste si nastudovat něco o nelineárních otevřených dynamických systémech (mezi něž lze sociálně-ekonomické systémy z matematicko-statistického pohledu řadit), kde i jen malá odchylka může způsobit drastickou změnu výsledku (známý "efekt motýlých křídel"). Vaše poznávací funkce patrně nejsou božsky neomylné, občas něco nevidí, něco opomenou... Moderní věda nutně pracuje s nulovou hypotézou, a to i v oborech, jako je fyzika, tento váš naivistický přístup byl seriózně využíván naposledy někdy v 16. století.
Druhou věc, kterou neuvažujete, je zpožděný a chybný tok informace v systému, což zahrnuje i fakt, že firma není organicky jednotná instituce. Korumpuje vždy člověk, korumpován je vždy člověk. Konkurenceschopnost celku firmy "pozná" korupci až tehdy, pokud zisk snižuje neúměrně. Zcela jste ignoroval fakt, že obvykle nemalá část zisku jde "do ztracena" vlastníků, akcionářů, k jejich vlastní spotřebě. Pokud ta se sníží korupcí ještě nedostatečně (což lze ve výkazech jednotlivých součástí velkých společností vzhledem k vedení zakrýt, o čemž článek píše), nijak zvlášť se to neprojeví na pozici firmy na trhu.

++1

Tak jsem to po vás přelouskal, udělalo se mi trochu zle a tak musím reagovat. Nač otálet, můžeme začít.

Korupce v soukromé sféře existuje, ale musí být podložena ziskem, neboli úspěchem, aby bylo z čeho platit. Naproti tomu neefektivnost státní moci (a protože stát je monopolem, tak se jeho efektivita snižuje) nemusí být podložena ničím, může zkrátka vybrat další daně. Tím víceméně krade a neomezeně si od lidí půjčuje s tím, že zaplatí až jiní. Povezte svým dětem, co budou celý život splácet a správně by vám měli vrazit šroubovák do ucha. Pokud by takto špatně fungovala firma, zkrachovala by, zodpovědní by byli potrestáni vlastním neúspěchem a přišla by další, která by se neúspěchu vyvarovala.

Byrokraté skutečně nevědí, jak jednat ekonomicky. Nemají "oči" v podobě zisku, ztrát a cen. Mohou nakoupit tuhy do mikrotužek levně, kolik jich mají nakoupit? Pokud přestřelí rozpočet, budou potrestání? Na rozdíl od nákupčího firmy, který bude vyhozen, protože nestojí za nic.

Ano, Švédsko je trochu výstřel do vzduchu, tak je věc dána morálkou, která vychází z tradic, náboženství, geografická poloha a historie všeobecně. Výsledek je socialismus (kde samozřejmě by autoři měli z ostudy kabát, ale otázkou je, zda by tomu tak bylo správně).

Co se týče věty "klasickým loupežnickým kapitalistickým systémem, který dopadne zejména na slabé a bezbranné", mluvíte o systému, který vám umožnil sedět u počítače, psát hlouposti místo toho abyste řešil otázky holého přežití. Je to právě totiž lidská touha zisku spojená s trhem, která funguje jako motor pokroku - umožňuje obchodní výměnu, která je oboustranně výhodná. Bez kapitalismu byste žil v jeskyni a pravděpodobně byste neměl čas na tyto hluboké duchovní úvahy.

Dále se dostáváte k něčemu, čemu říkáte "cukr a bič". Kdo by měl cukr a bič používat? Byl by uplatitelný? Jakou morálku by považoval za správnou? Kdo by stanovil co je dobré, a co špatné? Nepřipomíná vám to něco? Úředně stanovit, jak se lidé smějí chovat a libovolné náznaky neposlušnosti trestat? Lidská morálka se vyvinula sama o sobě jako určitý návod, jak se chovat. A proč? Protože přináší subjektům nejvyšší zisk. Je to odpověď na po tisíce a miliony let dlouhou dobu opakované hry, kde spolupráce přináší větší zisk. Ne proto, že by přišel nějaký plánovač a stanovil, co je správné a co nikoli.

Ještě k tomu "vyčkání na to, až se zkažená generace odsune mimo aktivní život". Je to právě ta generace, kde stát byl tatíčkem všech, řídil všechno, vlastnil všechno a plánoval vaše chování. Výmluvné, že?

Naopak, vy o ekonomii nevíte nic a snažíte se celou věc převést do selského jazyka, tak nenadávejte lidem, kteří se živí odborným zpracováním těchto témat.

Mne hrozně baví, jak to tu všichni, a vy především, rozdělují na "my" a "oni". Dokud si neuvědomíme, že náš vlastní stát se všemi institucemi jsme vždycky "my", protože (zatím) tomu tady nakonec šéfujeme my sami, tak se nezačne tlačit na správných místech - tj. u politických stran, aby především se samy zbavily svých kmotrů, kteří to tu roztáčí, a nastavily zákony tak, aby se tvorba nových kmotrů co nejvíce ztížila.
Pak je dost vedlejší, jestli budeme stavět dálnice tak nebo onak, jestli daně budou takové nebo onaké. Zmizí ten nový falešný pocit, že daně jsou krádež - dokud tu nebude identifikace s vládnoucí vrstvou, tak je všecko na pytel, socialismus nebo kapitalismus.

Poznamka na okraj: u generace Daliku, Grossu, Drobilu lze tezko neco svadet na dobu, kdy vsechno ridil stat. A prave jejich nastupem zacina ono popisovane zvysovani "vsimneho". Uz nejakou dobu se 30%+ "provizi" rika Dalikovne...

Úplně s tím nesouhlasím, obecně bych řekl, že je to trojí problém příležitostí, morálky a reálné postižitelnost (přičemž každý parametr je podstatný).
Ovšem poslední kapitola je IMHO mimo úplně - pokud by humanitní vědci fungovali technicky, naopak by museli dodat přesně to, co je naznačeno v tomhle článku - totiž tvrdými daty podloženou (či vyvrácenou) korelaci mezi objemem státních financí a korupcí. Naopak to udělali "čistě humanitnovědně", tedy volně smíchali pojmy a dojmy, argumenty a nápady.

Mno, problém je jaksi v tom, že korelace není kauzalita.,

Tento clanek je fail. Souhlasim pouze s velkym zvysenim trestu za korupci. Zda se mi, ze sam autor spadl z marsu.

1) Otázka fondů EU. To je velmi specifický případ, ani ne tak korupční, jako spíše příležitost pro mrhání, "rozdávání peněz zdarma": firmy vymýšlejí celkem nesmyslné projekty, které by samy nikdy nedělaly, aby si sáhly na dotace.

Určitě souhlasím, že je potřeba zmenšovat i příležitosti: zejména formou transparentních výběrových řízení, vše zveřejňovat atd.

2) Jiří Knesl: no to je právě ten problém, že korupce je společenský (sociální) problém a ten nemůžete řešit matematikou. To máte jako když má dítě raději tatínka než maminku (nebo naopak), tak nemůžete říci že stačí přidat 8,5% strávaného času s dítětem na straně maminky a 8,5% méně u tatínka a bude to v pořádku. TO je bohužel český fachidiotský přístup, nečekal jsem, že to tady někdo ukáže až takto v celé nahotě, na co jsem poukazoval.

Korupce nestojí a nepadá s institucemi, jak jsem uvedl v článku, existuje podobně i u soukromých společností.

Myslet si, že korupce mezi soukromými firmami nebolí, protože to nejsou vaše peníze, je naivnost největší. Zaplatíte to ve zvýšených cenách zboží, stejně jako krádeže v supermarketech zaplatíte ve zvýšených cenách zboží.

Názory tzv. Svobodných jsou naprosto zcestné. Vyjadřoval jsem se k tomu a myslím, že jsem to přesvědčivě vyvracel v jednom z předchozích článků. Mimochodem, celý svět, stovky tisíc chytrých lidí na světě přemýšlejí, jak to zvládnout. A ejhle, Petr Mach jediný na to přišel, všechno spočívá v minimalizaci státu! Nesmysl, že větší být nemůže.

Ale je to přesně to, o čem jsem psal v konci. Názory Svobodných jsou pro dost Čechů přitažlivé, protože preferují "jakoby snadná" technická řešení, a Češi, protože jim chybí humanitní vzdělanost a humanitní rozhled, se zaradují, protože to se jim líbí: matičku na šroubeček a ono to drží.

3) Byrokraté neumějí jednat ekonomicky? A firmy umějí? Ekonomické chování má stejná pravidla pro soukromé firmy i pro stát. Jak stát, tak soukromá firma se může chovat správně (ekonomicky) i špatně (neekonomicky). NEvím, jestli jste někdy podnikali, ale v principu soukromá firma usiluje o maximum výnosů za minimum nákladů. TO se jí někdy podaří a jindy ne. Stát či úřad se rovněž může snažit o totéž (a na Západě tak činí - navíc je pod veřejnou kontrolou, takže každá chyba je tam nepříjemným průšvihem, píše se o něm, padají hlavy).

4) Cukr a bič. Je to jednoduché. Cukrem je správné vzdělávání (tedy výchova k morálce), vyzdvihování morálně čistých lidí, odměňování a oceňování whistleblowerů, zapojení pozitivních vzorů (sportovci, celebrity atd.).
Bičem je pak samozřejmě pranýřování korupčníků, jejich veřejné odsouzení (tzv. z ostudy kabát), a samozřejmě přísné trestání, finančními tresty i tresty odnětí svobody. Nic z toho jsem nevymyslel, jsou to věci, které fungují ve vyspělejším světě dávno.

5) Zkažená generace. Nevím, jestli přesně víte, co byl "reálný socialismus", o kterém hovořím, neznám váš věk. Tady nebyl žádný socialismus - tady byl gangsterský systém, kde se tlupa zločinců chopila moci a absolutní moc si udržovala jednak silou a jednak naprostým zkorumpováním zbytku obyvatelstva. Socialismus je přesný opak toho, co zde v minulém režimu bylo.

Nerozumím tomu, proč by se problém korupce nedal řešit matematicky (exaktně), například na bázi teorie her. Dnes například jsou podplácející a podplácený jednoznačně motivováni k tomu, aby korupční případ utajili nebo zametli pod koberec. Nešlo by problém změnit (možná vyřešit?) tím, že změníme tohle nastavení? Pokud by například ten, kdo korupci prozradí, měl zaručeno, že mu zůstane celý jeho prospěch a o pokutu, kterou ten druhý zaplatí navíc k náhradě škody, se půl na půl rozdělí se státem, tak najednou už podplácející a podplácený stojí proti sobě. Nevyřeší to případy, kdy je možná dlouhodobá spolupráce (která pravděpodobně bude mít větší hodnotu než okamžitý prospěch z prozrazení), ale přinejmenším to zaseje semínko nedůvěry ("Co když už teď můj partner ''má dost'' a potřebuje nabyté úplatky legalizovat?").

A k ekonomickému myšlení byrokratů: Základní problém je, že u mnoha (drtivé většiny?) státních institucí *neexistuje* tlak na optimalizaci ceny. Optimální je utratit veškerý rozpočet, aby se příští rok nesnižoval, a pokud možno ještě něco navíc, pokud existuje šance, že se nadřízený orgán podvolí a zaplatí to, "aby bylo na X" (kde X je nějaký důležitý výstup, "který jinak kvůli nedostatku peněz nepůjde vyprodukovat, bohužel"). To bych viděl jako poměrně zásadní rozdíl proti soukromým firmám, i velkým, kde se ty ušetřené peníze mohou celkem přímočaře proměnit na odměny pro šéfa oddělení.

A to je jen jeden z příkladů, že ekonomické chování rozhodně nemá stejná pravidla pro soukromé firmy i pro stát.

Problémem dnešních aplikací teorie her je to, že redukují realitu "do akvária" vybraných vztahů, a odřezávají kvantitativně obtížně uchopitelné (okolní podmínky mající na rozhodování či formování činitelů vliv, povahu účastníků vzhledem k jejich sociálním vazbám - vliv výchovy, společenských norem apod.). Jsou dobře aplikovatelné na uzavřené systémy - jakmile systém otevřete, nedá se to zatím rozumně spočítat (něco jako newtonovská fyzika, v uzavřených systémech to krásně funguje, s otevřenými vyvstal problém -> Einstein, kvantová teorie..).
Znovu opakuji: Hlavním a zásadním problémem je tok informací - pokud by vše bylo veřejně, tlak na efektivitu by existoval, a to od veřejnosti (neboť stát je její podnik, občané jsou "vlastíky", "akcionáři", je v jejich zájmu, aby stát fungoval efektivně - stejně jako je spíše v zájmu majitele firmy, aby ta byla efektivní, ne už tak jejích zaměstnanců). Proto je v životním zájmu občanů země, aby VŠECHNY informace byly zveřejněny, jednoduše dohledatelné a rozhodnutí dostatečně obhájena. Takhle to přece funguje i v soukromém sektoru - šéf má právo na všechny informace o své firmě. Tohle je hlavní funkční paralela mezi soukromou a veřejnou sférou. Ne nutně privatizace - veřejný zájem se nutně nekryje se zájmem soukromníků. Morálka se pak etabluje sama - když jde o MOJE peníze, tak už si pohlídám darebáctví svých zaměstnanců.
Požadavkem na politiky by měla tedy hlavně být pokud možno TOTÁLNÍ OTEVŘENOST (včetně různých platú a dalších "soukromých" záležitostí), protože JÁ JAKO OBČAN JSEM ZAMĚSTNAVATEL úředníků, ne nějaký prezident, generální tajemník, přednosta úřadu, nebo politik.

Stejně si myslím, že teorii her by aplikovat šlo. Dobře, nebude mít 100% účinnost, ale jen 50% nebo 10% - no a co, pořád je to dost, aby to stálo za to; za ty léta už snad víme, jak to vypadá, když se každé dílčí zlepšení zamítne, protože "problém je třeba řešit systémově".

Přemíra informací je přesně stejně škodlivá jako jejich nedostatek - místo aby se informace zatajila, tak se schová tak, že se nedá dohledat.

Morálka by "se etablovala sama" pouze v případě, že bychom aplikovali Parkinsonův návrh - v okamžiku, kdy odhalím plýtvání, tak se mi *automaticky* a *okamžitě* snižují daně o odhalenou částku, a příslušné instituci se zrovna tak automaticky snižuje příděl na příští rok o odhalenou částku. Jinak se morálka sama neetabluje, protože můj podíl na financích plýtvající instituce je tak malý, že mi nestojí za to ho hledat. (Mimochodem, tohle celé nemá s morálkou nic společného. Celé je to o tom, že mám bezprostřední ekonomický zájem na nějakém výsledku.)

Jenže narozdíl od lásky mezi dítětem a rodičem, je korupce matematicky popsatelný jev. Pravděpodobnost korupce, jedna z proměnných, je společensky determinovaná. Vy věříte v morální apel, který onu pravděpodobnost sníží. Já se přiznám, že morálních apelů jsem od revoluce zažil dost a dost a nemám pocit, že by měly velký vliv. I ta Maastrichtská kritéria jsou takový morální apel, ne smlouva, kterou by někdo vymáhal. Bohužel!

Používám matematický přístup proto, že každá věda je vědou právě tolik, kolik je v ní matematiky.

Instituce jsem myslel i soukromé. To jsem ostatně ve svém komentáři uvedl.

Já jsem neřekl, že nebolí. Nevkládejte mi, prosím, nic takového do úst! Ale na nemonopolním konkurenčním trhu masivně zkorumpovaná firma musí buď prodávat za větší cenu nebo má nižší zisk kvůli vyšším nákladům. Určitý malý objem korupce bude vždy, ale to postihne firmu A i firmu B, takže budou mít srovnatelný zisk. Protože zisk je jeden z ústředních motivů, který determinuje úspěšnost chování firmy, má trh očistný mechanismus, jak se neefektivní firmy zbavit (zkuste založit firmu, pak zkuste dávat svému dodavateli o 30 procent víc jen tak a uvidíte, jestli si na trhu pomůžete).

Bohužel na stát trh nedosáhne. Neexistuje zde zisk, konkurence ani možnost legálně stát vytlačit. Proto korupce státu bolí mnohem víc, než korupce v soukromé sféře.

Petr Mach používá aparát, který před ním našli nostitelé Nobelových cen, ekonomové jako je Friedman nebo Hayek. A ano, tisíce vědců koumá a přitom rakouská ekonomická škola dokázala předvídat všechno, co se teď děje. Předlužení států, následky, nadbytečná regulace, následky, hypotéční krize a její následky. Pouze se rakouských ekonomů nikdo neptá. Nejsou totiž pasáci ovcí a tak nejsou pro politiky užiteční. Můžeme o tom dál polemizovat, můžete se pokoušet to vyvrátit, ale to, že rakouští ekonomové popisují realitu nejlépe je prostě fakt (žádná jiná ekon.škola všechny současné hospodářsko-ekonomické děje tak dobře vysvětlit neumí).

Technické řešení vyžaduje alespoň nějakou logiku a často se dá vydedukovat ze známých faktů. Matematický postup se pak dá vyvrátit. Humanitní řešení dostanete v ČR v každé hospodě. A vyvrací se jak? Humanitně to nelze, opět je potřeba vzít do ruky čísla a matematické modely.

Používáte celkem nevhodný způsob popisu a analýzy problému... Ve firmě je nižší pravděpodobnost a rozsah korupce z toho důvodu, že má zavedou řadu mechanismů, které mají takovému jednání předcházet a trestat jej. V českém státě máme vysokou míru korupce, protože si nějak nevybavuji žádný potrestaný případ. V jiných státech nemají tak vysokou míru korupce, protože tyto mechanismy jsou funkční.

Představa, že stát nepůsobí v tržním prostředí je lež jako hrom. S českým státem jsme se mj. díky korupci dostali do stavu, kdy pro udržení nominálně atraktivních sazeb daně pro firemní sektor zdaňujeme zaměstnance sazbami přímých a nepřímých daní cirka 60% a ještě nezastavitelně akumulujeme deficit. Nemůžeme si dovolit podporu malého a středního podnikání, máme vysoce neefektivní školství, prakticky stěží registrovatelný výzkum, nedostatečně rozvinutou infrastrukturu... V porovnání se srovnatelnými zeměmi s podobnou nešťastnou historií (SR, Polsko, Maďarsko, nemluvě o transregionálním porovnáním) jdeme posledních 5 let ekonomicky nezanedbatelně dolů, což zjevně ukazuje, že se v tržním prostředí jako země nacházíme a za své chyby platíme.

Článek je výstižný a bohužel pravdivý. S ohledem na komentáře řady kverulantů níže (kteří buď nepochopili, nebo jsou ze soukromého sektoru a korumpují a ještě hledají argumenty, jak si korupci v soukromém sektoru ospravedlnit) bude trvat řadu desetiletí, než se nám to povede. Je to bohužel jen o morálce v celé společnosti. Kde není morálka, je i korupce, a to bez ohledu na malé nebo velké příležitosti, bez ohledu na státní nebo soukromý sektor. Množství příležitostí ke korupci má sice vliv na objem korupce, ale je to jako když v medicíně léčíte příznaky a nikoliv příčinu nemoci.
Ad přispěvatel THR:
Exaktní definování výkonu státní správy je sice solidní způsob k omezení korupce, ale zase tím přispíváte ke zkostnatělosti státní správy, kdy úředník rozhodne jinak, než je žádoucí v zájmu všech zúčastněných, protože se musel striktně držet předepsaných postupů. Předepsaná pravidla pro postupy nikdy nepostihnou všechny možnosti, a proto je třeba postupovat individuálně případ od případu, ale fundovaně (totéž je problém např. u právního systému). Řešení případ od případu je zase náchylnější na korupci, a proto je jediným řešením morálka. A ta nebude ze dne na den.
Ad přispěvatel Jiří Knesl:
Vaše naivita v oblasti privatizace některých státních aparátů (školství, zdravotnictví, bezpečnost) jistě pramení z toho, že se celý život pohybujete v soukromém sektoru a přenášíte své zkušenosti do oborů, kde platí trochu jiné zákonitosti. Pokud tyto obory zprivatizujete, bude vše založeno na principu trhu – na penězích. A to je v řadě státních „nelukrativních“ oborů problém.
Příklad: školství je sice státní, ale funguje do určité míry tržně. Škola má peníze na počet žáků – záleží, kolik žáků si při zápisu obstará, kolik si jich udrží a jaký bude mít v regionu marketing a reputaci. Jen to jí zajistí dostatek zákazníků do budoucna a zvýší pravděpodobnost zachování školy jako takové (redukce škol je běžný trend). Na rozdíl od doby předlistopadové je zde nyní snaha uspokojit nikoli zájmy společnosti (tj. kvalitní vzdělání a hrubě řečeno oddělení zrna od plev – v době předlistopadové samozřejmě poplatně době), ale uspokojení potřeb „zákazníka-rodiče/žáka“ a svých potřeb existenčních. Výuka se sice zkvalitňuje, ale kvalita žáků paradoxně klesá. Primárním cílem (na nejnižší úrovni sektoru) je mít spokojené zákazníky (rodiče a žáky), kteří vzhledem k dlouhodobosti objektivního posouzení kvality výuky požadují zejména „bumážku“ (dobré známky a postup na vyšší stupeň školy, kde vše funguje obdobně). Školy se podřizují přáním trhu. Výsledkem je devalvace vzdělání na všech úrovních včetně školství vysokého (když pominu školy prominentní, tak u soukromých škol je kvalita ještě horší) a důvody jsou: školství na principu trhu a morálka ve společnosti obecně. Už vidím to chytání zloděje na fakturu od soukromé policie nebo, jak bylo v jednom americkém dokumentu o zdravotním pojištění v USA, kdy si s utrženými prsty přijdete do nemocnice a nejprve si musíte spočítat, kolik si jich můžete dovolit přišít.
Ad Ondrej K.:
No to snad ani nemyslíte vážně? Korumpující firma ten zisk, ze kterého platí úplatek má právě proto, že dříve získala úplatkem zakázku, kterou by za běžných podmínek a zákonitostí trhu nezískala.
Sedět u počítače nám neumožnil „klasicky loupeživý kapitalistický systém“ (který tu máme), ale dobře fungující kapitalistický systém v morální společnosti s minimem korupce (ten tu nemáme). Asi vám nedošlo, že počítače nevznikly u nás.
A ano, počkat až se odsune ta zkažená generace – generace, která prožila část života v totalitě a pak si to chtěla vynahradit a vyřádit se v době posttotalitní. Není kapitalismus jako kapitalismus stejně, jako není socialismus jako socialismus. Slušní a hajzli byli za socialismu stejně jako teď. Ono to totiž není vůbec o režimu, ale o morálce. Bude trvat roky, než se společnost morálkou prosytí natolik, že na lidi ve všech sektorech bude vyvíjen takový morální tlak, že peníze budou až na druhém místě. Pak si korumpovat dovolí málokdo. Ale příští rok to přátelé nebude.

Ted si zas delate srandu vy, ne?

Pokud by stat nebyl (pokud vam slouzi mozek pouze na prepocitani rohliku a prelousknuti Blesku, tak se prosim ani nepokousejte si to predstavit), tak by firma ve vasem pripade zadnou zakazku neziskala, nemela by nadmerny zisk a nemohla by uplacet. A to je pomerne solidni reseni, ne?

Lide tehdy byli stejni jako jsou dnes. Neprinesli nas jini capi. A prave proto ze byly pocitace vynalezeny v kapitalismu. A ano, u nas nevznikly, protoze jsme zadny kapitalismus nemeli a ani nemame. Jde to tedy na vrub kapitalismu. Ktery jsme nepoznali.

Nesmysl. Socialismus hajzly vychoval, protoze jim nabidl incentivy k tomuto chovani. Tim pomrvil moralku. A moralni tlak se silnym statem jak navrhuje pan autor urcite nevytvori, nevytvoril se v obdobi 49-89, takze fail.

Nebude. Ale az vymrou takovi rozumbradove jako vy, kteri si mysli ze neco, co provozuje jako monopol (vzdelani) se chova "trzne", mame alespon nejakou sanci na zlepseni

Ach bože. Tak to jste asi jediný na světě, kdo ví, co by bylo, kdyby nebyl stát. Tak na takový "výtok" a vaši zbývající emotovní pubertální sms raději No Comment. Já tušil, že vyjadřovat se k vám je ztráta času.

dtto

Celkem souhlas, jen považuji za zbytečné 2 následující zkratkovité útoky:

(1) nemyslím, že by autoři nikdy "nevystrčili prdel z rodné kotliny". Ono ale asi není tak podstatné pro vhled do společenských problémů, zda někdo studoval na Cambridgi či v New Yorku nebo jel hulit do Amstru či sbírat kiwi na Novy Zeland. Třeba je důležitější schopnost zvednout oči od papíru, nepredpojate hledet na svet -- to, co myslím (a tady si možná trochu naběhnu) dobře uměl Havel.

(2) Nemyslím, že by za článkem stál nějaký pokoutný záměr, spíš bych si tipl, že to kluci mysleli upřímně. Ale i pokud autoři nějaký cíl měli (ale nemyslím si to), pak daleko spíše ten být pohlazeni po hlavičce CEPem & Co., deklarovat svoji ideokonformitu.

Úvaha, že autoři, patrně zaplaceni Janouškem, Rittigem a Hušákem dohromady, vědomě vytváří kouřovou clonu, aby hustohustě podpořili korupci v Česku, mi připadá trochu [více či méně neslušné slovo, dle nálady a osobních preferencí].

1) ad "kdyby silnice stavěly soukromé firmy za své a pak vybíraly mýtné na každém rožku - To bychom platili jako mourovatí, že bychom volali po „zlatých zkorumpovaných časech“."

Prosím, věnujte 10 minut videu Petera Schiffa, kde jasně vysvětluje, že je to naopak státní monopol, který tlačí ceny nahoru a navíc nedává spotřebiteli jinou možnost než přijímat mizerné a nekvalitní služby. Schiffův příklad je o školství, ale je aplikovatelný na všechny další oblasti.

http://www.youtube.com/watch?v=XgfxnZYv4kQ

2) Respektuji socialistické názory, respektuji to, že socialisté (ti, kteří jsou socialisty z přesvědčení a nechtějí socialismu zneužívat ve svůj vlastní prospěch) mají nejspíše malou představivost, chybí jim odvaha, chtějí poskytnout dusivé obětí těm jedincům, o kterých si myslí, že by se o sebe nedokázali sami postarat. Co ale nedokážu pochopit, jsou ty řeči o morálce. To je neuvěřitelně falešné a pokrytecké. Obhajujete systém, který má naprosto nemorální základy. Obhajujete systém, který je založen na tom, že jedince oloupíte o část jeho vlastního výdělku a pak za něj rozhodujete, za co budou jeho peníze utraceny. Mnohdy jsou to samozřejmě věci, které by si na svobodném trhu (za podmínek, které mu v současné době nabízí státní monopol) nekoupil, nepotřebuje je a navíc je nevyužívá! Tak kde berete odvahu brát si do úst morálku?

dusivé objetí, ne obětí, samozřejmě ;)

Vaše pojetí morálky je úzkoprsé. Stačila by třeba paralela "Využíváte části společného environmentu (a to třeba tím víc, čím větší zisk/obrat generujete) -> chceme za toto využití nějakou náhradu"? Najednou to není krádež, jen zapojení další proměnné do spekulační rovnice, a hle, jen další aplikace ekonomického pravidla "něco za něco".

Vaše představy o fungování společnosti jsou naivní. Vy si myslíte, že školní poplatky dělají ze školy soukromý sektor? Bez státních subvencí škola nepřežije ani s vysokými poplatky. Výjimkou mohou být leda školy prominentní. Takové poplatky vám ale drtivá většina společnosti nezaplatí ani s úvěrem. Ukažte mi stát, kde vše funguje nasoukromo? Takový stát nikdy nebyl a ani nebude, protože řada nepopulárních oborů by nasoukromo nepřežila. Pokud celou společnost privatizujete, tak se vám systém za chvíli zhroutí. Vy si opravdu myslíte, že třeba taková léčba rakoviny může fungovat privátně? Takový kapitalistický systém se vám rozloží minimálně zdola (ze strany chudých). Zatímco dříve kapitalismus příspíval k pokroku a rozvoji, dnes má většina "kapitalistů" (z důvodu přemnožení lidstva a nedostatku práce)snahu prodat svůj nepotřebný a zbytečný produkt za každou cenu. Bohužel je třeba hledat kompromisy a řešení leží někde uprostřed (na pomezí kapitalismu a socialismu), hledat cesty, jak to skloubit dohromady, udělat to efektivní. Je to dlouhá cesta a náročné hledání. A to se bez morálky neobejde.

Já studuji školu a platím si plné tržní školné bez jediné koruny dotací. Funguje to!

Tak tím jsme spláchli jednu hloupost.

Co se nepopulárních oborů týká. Buď jsou ty obory nutné, nebo nejsou nutné. Pokud ty obory jsou nutné, lidé za ně zaplatí. Cena práce těch lidí na trhu vzroste a poklesne nutnost dávat jim dotace. Pokud je daná činnost na trhu zbytečná, ať chcípne, je to jen lití peněz do černé díry. Pokud se to nezaplatí, znamená to, že se bez toho obejdem.

Ano, léčba rakoviny funguje soukromě. Na západ od nás jsou často lékaři zaměření na léčení rakoviny soukromníci. Chemoterapii vyrábí soukromé firmy. Přístroje na ozařování vyrábí ... ejhle .. zase soukromé firmy. Léky na bolest vyrábí, no je to vůbec možné?, zase soukromé firmy. Přístroje na rozpoznání rakoviny, ne, tomu nevěřím, zase soukromé kapitalistické podniky. Elektřinu do nemocnic dodává? Soukromá, případně polostátní firma! A co nemocnici, kdo jí postavil? Státní úřednící, ministří, poslanci? Ne, soukromá stavební firma. To, že stát provozuje nemocnici, kde se léčí rakovina (shodou náhod za peníze, které jsme si naspořili v soukromé! zdravotní pojišťovně), to už je jen poslední částečka velmi dlouhého řetězce soukromých kapitalistických aktivit.

Dnes kapitalismus pomáhá k pokroku a rozvoji nejvíc ze všech institucí, které si dovedete představit. Zrušte trh a nebude žádný pokrok a žádný rozvoj. Čím více socialismu, tím více peněz nalitých do černé díry.

Docela by mě zajímalo, jakou školu studujete a kolik za ni platíte. Vy si myslíte, že když se na vysokých školách bude platit 10 tisíc za semestr, že to pokryje veškeré náklady školy jako takové?
Když dítě zaplatí v jídelně 25 Kč za oběd, ještě to neznamená, že ten oběd je vyroben za danou částku a tržní cenu. Obdobné je to s dalšími procesy školy a platí to i pro školné. Tím kouzlem je dotace a stát a společnost to dělá, protože ví, že za tržní cenu by si to nedovolil nikdo nebo málokdo. A státně dotovány (světe div se) jsou prosím pěkně i školy soukromé. Víte, kolik dětí by přestalo chodit do základní školy, protože by nemusely nebo by na to rodiny neměly peníze? Jaký vliv by měl takový krok na společnost netřeba komentovat (ne okamžitý, ale o to více dlouhodobý).
Ad zdravotnictví: Kdo je největším zákazníkem a odběratelem chemoterapie, léků, zařízení, elektřiny v nemocnicích od soukromých firem? ...Ejhle, je to stát. Peníze státu jsou pro řadu soukromých firem alfou a omegou existence a bez zakázek státu by se položily.
A nezdá se vám náhodou, že ta soukromá zdravotní pojišťovna funguje tak trochu socialisticky? Platí všichni povinně, tzn. je to daň a dopřeje se tomu, kdo potřebuje. Dokážete si představit, že byste mohl za nějakou náročnější operaci zaplatit 1,5 milionu cash? Obdobně "socialisticky" fungují vlastně i ostatní pojišťovny, jen můžeme říct, že si tu službu nemusíme objednat. A to je taky případ amerického zdravotního pojištění, který sami Američané kritizují (bohužel si nevzpomenu na krásný americký dokument, který kritizoval to americké dobrovolné a chválil to evropské fungující státní zdravotnictví).
Vaše naivita v oblasti politického zřízení spočívá v tom, že uvažujete čistě ekonomicky. Vy se pohybujete v pojmech firma, s.r.o., klient, zákazník. Vy tam nevidíte konkrétního člověka. Pro vás, když něco nefunguje, tak to odstřelíte, jako prase na porážku. Zrušíte 10, 20, 30 firem, nic se neděje. Zahyne firma, ale zůstává člověk. Kapitalismus je v principu bipolární, vyvolává ekonomickou disproporci ve společnosti. Pokud tato disproporce nebude korigována (státní regulací, morálními kapitalisty atd.), tak ta chudší část to té bohatší po chvíli pěkně spočítá (poučme se z historie). Nebo si myslíte, že v kapitalismu mohou být všichni bohatí :-)? Kde není rovnováha, je napětí, kde je + a -, tam hrozí výboj.

Pouze doplnim odkaz na dokument ktery zminujete: Sicko (Michael Moore) http://www.csfd.cz/film/226756-sicko/

Na jake skole studujete? I soukrome skoly dostavaji dotace od statu!

Ach tak socialisticko intelektuální levice a její názory

Ach tak, troll :))

1) Proč se nedá problém korupce řešit "matematicky, exaktně": no protože to není problém exaktní, matematický, je to oblast sociální, tedy různorodá, nepopsatelná přesně, řízená spoustou iracionálních, emotivních faktorů atd. Je to to samé jako kdybyste chtěl "matematicky, exaktně" řešit lásku.
Jistě se dá spousta "technických", např. finančních postupů, jaké navrhujete, použít. Ale celý problém korupce je velmi komplexní a musí se proto také komplexně zkoumat a i řešení budou spočívat v rozsáhlém množství postupů, od "exaktních" (výše pokuty atd.) až po "sociální" (veřejná potupa - uvádím jen jako příklad)

2) Ekonomické myšlení byrokratů podesáté. To co popisujete NENÍ apriorní vlastnost byrokratů (uvědomme si, že většina managementu v SOUKROMÝCH firmách jsou byrokraté a nic jiného!) ale je to důsledek špatného řízení a kontroly. To se dá napravit, u soukromé firmy stejně jako u státu. Uznávám, že u toho státu to dá více práce, ale opět, jak ukazují např. severské státy, ale třeba i Německo, jde to.

3) Otázka "vystrčení prdele z rodné kotliny". Ono to něco do sebe má. I pokud dvacet let studujete materiály ve všech světových jazycích, nepomůže vám to až tak k pochopení, jak to funguje jinde - naopak stačí půl roku pobýt v "zemi, kde se nekrade", když to popíšu zkratkovitě, a člověku se rozsvítí, přestane používat na všechno kritéria, která má odpozorovaná, zažitá z dění doma.
Souhlasím s tím, že poněkud řečnicky nadhozená úvaha o kouřové cloně byla spíše provokací než vážně myšlená :)

4) Přednášku pana Schiffa jsem si vyslechl, ale přijde mně mylná v mnoha ohledech (je to ale na dlouhou argumentaci); ve zkratce: nevidím tam vůbec souvislost s jinými oblastmi, za druhé většina dětí si platí školné sama (není dotována státem - to je snad největší chyba v jeho argumentaci), za třetí mezi školami panuje konkurence (jsou školy bez poplatků, školy s poplatky mírnými, školy elitní s poplatky vysokými atd.), srovnávat školství dnešní se školstvím z osmnáctého století, kdy stačila křída, tabule a jeden podvyživený učitel, je blbost. Stát nemá ve školství navíc vůbec žádný "monopol", stát pouze podporuje děti z chudých rodin, aby mohly jít studovat. Obecně: neexistuje jasný důkaz, že angažmá státu vede k horším výsledkům než angažmá soukromé firmy. TO, co tam vysvětluje Schiff, jsou stejné ideologické teze jako říkají hoši z CEPinu a podobně: "lepší je menší stát, protože menší stát je lepší". S argumenty se už neobtěžují.

5) K argumentůmm, že tato společnost je naprosto nemorální, protože stát "oloupí" lidi o jejich peníze (atd. atd.), na to mám jedinou odpověď: proč se nepřestěhujete do Súdánu či nějaké podobné země, kde stát neexistuje? Tam byste byl jako v ráji.

6) Jiří Knesl: korupce NENÍ matematicky popsatelná. Jestli si to opravdu myslíte, tak se strašlivě mýlíte. Právě tak - nevím, jestli to myslíte opravdu vážně, pevně doufám, že ne - je tvrzení, že každá věda je vědou tolik, kolik je v ní matematiky, je naduté, buranské tvrzení matematika, který nevidí milimetr za závorku. Ale musím dodat i něco argumentů. Ne vše je matematicky popsatelné (souhlasíte?). Naprostá většina společenských jevů je iracionálních, emotivních, založených na kulturním podhoubí, výchově, zvycích, zkušenostech atd. a v celku obvykle tak složitých, že není popsatelná matematicky. Pokus o aplikaci matematiky v těchto případech vede k pokusům o zjednodušení - o tak velké zjednodušení, že výsledky nejsou správné. (Jako matematik jistě víte, co znamená zjednodušení, přípustné zjednodušení, nepřípustné zjednodušení, jaké jsou jejich důsledky atd.).

7) Jiří Knesl ještě jednou, věc monopolu. Uvedu jeden příklad, čistě pro ilustraci. V Maďarsku provozuje dálnice stát a platí se na nich celkem snesitelné mýtné, ze kterého je financuje. Pak je tam jeden kousek dálnice Budapešť - Szeged (tuším), asi 70 km, který postavila soukromá firma za své a vybírá na něm mýtné, a je to nejdražší dálnice na světě. Nevyčerpávám zdaleka téma, je to jen drobná ukázka, že je nesmysl uvažovat v rovnici "státní monopol = vždy nejdražší". Stát sice není extra efektivní, ale NEPŘIRÁŽÍ si zisk. Soukromník si přirazí takový zisk, jaký si přirazit může: 10%, 30%, ale taky třeba 300%, když to projde.

8) Petr Mach a jeho aparát. Tak jako ne každý, kdo má v ruce skalpel a na hubě roušku, není doktor, tak i člověk, který cituje Hayeka a Friedmana, může být hňup, jak ukazuje právě Mach.

Ad 1 - jenže ona z té "řady faktorů" nakonec stejně vypadne víceméně matematika a pravděpodobnost...
Prostě pravděpodobnost korupce je dána souhrnem řady věcí - morálka, pravděpodobnost dopadení, tresty, příležitost. Některé z faktorů jsou navíc tak nějak absolutní, jiné jsou uchopitelné obtížněji. Pokud se zaměříte jen na jednu věc, navíc z oblasti těch nejednoznačných (třeba na morálku), ale ostatní faktory jako "příležitosti ke korupci" se budou spíše zhoršovat, tak výsledek nebude nijak zázračný. Naopak omezení "příležitostí" korupci prostě omezit musí - když se objem peněz, kde je reálná šance na rozkradení, omezí na polovinu, tak zkrátka a dobře musí někam k polovině klesnout korupce i v případě, že by se morálka naopak zhoršila.
No ale nejsprávnější je snažit se zlepšovat více faktorů najednou, klidně i za cenu, že to půjde pomaleji...

1) ano, korupce je společenský fenomén. Stejně jako rození dětí. A stejně tu máme "porodnost", což je číslo, které o něčem vypovídá. I vy sám jste vytáhnul jakousi tabulku s pořadím korupce v různých zemích. To je pokus seřadit něco, co je přeci složitý fenomén. Je větší korupce ve státě, kde se rozkrade 1 miliarda v 1 megazakázce nebo v 1000 "připlatcích" dopravákům u silnice? Bez matematického popisu, vah a modelů bysme přeci nebyli schopni říct, kde je ta korupce větší.

4) kdybyste poslouchal, věděl byste, co říkají. "menší stát je lepší, protože ... deregulace vede k růstu, snižování daní vede k růstu, svoboda je lepší než otroctví, méně regulovaný trh dává přesnější informace, státem neregulovaná konkurence je to, co zlevňuje zboží a služby zákazníkovi".

5) a proč se všichni, kdo mají tak rádi vysoké daně nepřestěhuji do KLDR? Argument Sudánem je zcela mimo. Na jedné straně by neměly být vysoké daně. Na straně druhé musí být v dané zemi respekt k vlastnickému právu a to v Sudánu v potřebné míře není. Proto argumentovat zemí, kde kapitalismus není, ať se tam kapitalisté přestěhují, je jen řečnický faul. Skutečnost je taková, že ta životní úroveň a všechno, co tu mám, to je právě díky kapitalismu. Čistý socialismus by takovou životní úroveň nebyl schopen nikdy vybudovat. Spíš by vedl k hladomoru.

6) nejsou popsatelné "motivy lidí" jednotlivě, ale v určitém počtu lidí už by se dala najít statistika: s takovou pravděpodobností se pokusí osoba o korupci, s takovou pravděpodobností ji úředník přijme. s takovou pravděpodobností nabídku korupce nahlásí policii. Čím větší stát a více úředníků, tím přesnější ta pravděpodobnost bude. Ano, nepůjde poskládat model stylem pravděpodobnost = (1/pravděpodobnost odhalení) + (0.2 - 0.01 * počet let za korupci) + (0.1 - 0.015 * počet morálních apelů pana Hlavenky) ... a tím pádem budeme vždy tápat, jestli je efektivnější vychovávat lidi k nekradení nebo posouváním trestu za korupci někam k trestu za znásilnění nezletilého a vraždu. A proto je naprosto racionální postup zmenšováním rozpočtu. Tam je pokles korupce daný jasně. Stát má mandatorní výdaje, ty rozkrást nemůže (může, ale ne snadno). Jakmile rozpočet klesne někam k mandatorním výdajům, prostor pro korupční chování bude daleko menší, než když budou 90 % rozpočtu rozdělovat skupinky 3 úředníků v zavřených kancelářích.

Ten citát s vědou a matematikou není můj, ale od nadaného génia Gausse. Vyřiďte si to s ním, ne se mnou. Já jsem citát uvedl jen proto, že když se z hecu zeptám, třebas studenta sociologie, co je na sociologii vědeckého obvykle vytáhne statistiku. :)

7) ano, je problém s tím, že silnice jsou "2D" a jak je jednou položíte, těžko jim budete konkurovat tím, že položíte druhou silnici o pár metrů vedle. Takže majitel soukromé silnice bude profitovat. Problém je v tom, že "stát jen tak dodal stavební pozemek". Kdybych já měl pole a někdo chtěl přes mé pole postavit dálnici, taky bych cenu za svůj pozemek pořádně osolil. A pak by se musel majitel dálnice zahojit na řidičích. A kdo ví, jestli soukromý majitel dálnice nemusí dělat totéž.

8) Aby ten Mach nakonec nerozuměl ekonomice líp než my oba dohromady. Ostatně pravdu má ten, kdo dovede na základě svých metod lépe předvídat věci příští. Za pár let si můžeme říct, jestli byl blíž pravdě on nebo vy.

No dobře, takže:

1) Neplést si prosím porodnost s korupcí. Porodnost je exaktní veličina, má dokonce svou jednotku. Jakou jednotku má korupce? Žádnou. Jak může podléhat matematické definici, vzorečku něco, co nemá jednotku? Tabulka Transparency International je samozřejmě orientační, nikoli exaktní - to je myslím jasné.

4) ANo, to je čirá demagogie. "Svoboda je lepší než otroctví". To je samozřejmě pravda. Ale vyplývá tato teze z toho, že "menší stát je lepší"? To je jako kdybych řekl "mléko je lepší než džus", protože (následují čtyři "souvislosti", dosaďte si naprosto cokoli co slina na jazyk přinese), "je lepší žít než umírat"? Opravdu se vám váš matematický jazyk nevzpírá při použití logického aparátu "lepší stát je menší PROTOŽE svoboda je lepší než otroctví"?

5) Protože problém KLDR nejsou vysoké daně.
V Súdánu samozřejmě je kapitalismus, nikoli socialismus, a je tam v zákoně zakotveno soukromé vlastnictví. Ale není tam dostatečně silný stát, který by to vynutil.

6) Trochu máte problém s čísly (jste prý matematik?). 90% rozpočtu rozdělují 3 úředníci v zavřených kancelářích? Fakt? Nebo už je dnes 80% výdajové části rozpočtu dáno mandatorními výdaji? (POkud budete argumentovat skutečně na této úrovni, myslím, že se celkem bezpečně vyřazujete z diskuse)

7) To jsem nechopil, ale nešť, nemusím taky chápat všechno.

8) Přesná poznámka. Prostudujte si články Mr. Macha staré pět let a pochopíte, jak zoufale a neustále se tato osoba mýlí.

1) Já jsem v prvním komentáři pracoval s veličinou "objem rozkorupčených peněz", který se dal odvodit z "poměru rozkorupčených peněz ve srovnání k přerozdělovaným penězům". Zde tedy máme relativní i absolutní ukazatel, který se dá vyčíslit. První má jednotku Kč, druhý má jednotku procento.

4) nikoliv, to není demagogie. To jsou fakta, které opět s určitou statistickou přesností budou pravdivá. Neznamená to, že vždy a všude. Svoboda je lepší než otroctví pracuje s definicí svobody jako práva libovolně nakládat se svým tělem a majetkem dokud neohrožuje právo jiných dělat totéž. Otroctví/totalita je absence svobody na určité škále (vícerozměrné, v jednom státě můžu dělat víc se svým majetkem, jinde víc se svým tělem - např. eutanázie je projevem svobody). Stát je institucí odpírání svobody tím, že vyžaduje určité jednání "pro obecné blaho" (pokud připustíme iluzorní existenci obecného blaha) bez ohledu na možnost "jednat proti obecnému blahu", což je samozřejmě právo každého svobodného člověka. Více státu, více norem, které slouží k čemukoliv jinému, než k rozšiřování svobod, vede na škále svoboda<->otroctví směrem k otroctví. To neznamená, že stát = otroctví (černá), ale rozhodně neznamená svoboda (bílá). Realita bude dost šedá. V zemích, kde bude více státu, bude častěji šedá tmavší (ač ne vždy).

5) problém KLDR jsou mimojiné 100% daně (nebo jak jinak pojmenovat to, že si stát přivlastní vše, co se vyrobí). V Súdánu kapitalismus není, kapitalismus vyžaduje vyzrálost lidí a dodržování smluv. To nemá se státem nic společného. Kdyby zítra začali všichni Evropané zpochybňovat a dodržovat smlouvy podobně jako Súdánci, neexistuje na světě soud, který by to stíhal. Za pár měsíců by tu byla poušť a ikdyby byl stát desetkrát větší, nemohl by s tím nic udělat.

6) nejsem matematik, ale informatik a s vystudovanou ekonomií, ale to je jedno. Já jsem neřekl, že teď rozdělují skupinky tříčlenných komisí 90 procent rozpočtu. To jsem uvedl jako jeden pól proti 99 % rozděleným mandatorně, což byl druhý pól. Nevím, jestli se nediskreditujete vy tím, že vidíte něco, co tam není.

7) majitel drahé dálnice mohl zadraho nakupovat pozemky a teď se hojí. Nikdo nikomu nebrání začít vykupovat pozemky a stavět tam svou dálnici, která bude konkurovat cenou, byť chápu, že silnice jsou "2D" a tím pádem je to stížené o to, že se nemohou křížit.

8) udělám :)

Ve stejné logice by se dalo doporučit, že nevěra není způsobena nedostatkem morálky, ale příležitostmi setkávání se s lidmi opačného pohlaví. Když bychom tato setkání minimalizovali, tak odstraníme nevěru.
Komenský kladl obrovský důraz na morální chování a porušení morálky bylo pro něj důvodem k trestu (na rozdíl od situace, kdy student jen nevěděl látku).
Opět si neodpustím drobnou kritiku, za použití slova čecháček. Fakt mi vadí, když si sami sebe nevážíme. Jak můžeme čekat morální chování? Myslíte, že naši sousedé by sami o sobě mluvili jak o němčourech? Těžko. Nejsem nacionalista, ale myslím, že název národa by se neměl používat v negativním smyslu.

Ahoj,
zareaguju na to čecháčkovství. Je rozdíl mezi češstvím a čecháčkovstím: čecháčkovství je prostě špatný osobnostní rys, který se v našem národě vyskytuje poměrně často. Neznamená to, že "co Čech, to čecháček". Ale i třeba Rakušák může být - a často je - "čecháček".

Nemyslím, že bychom si měli "sami sebe vážit" jen tak z principu. Vážit si lze někoho pouze za to, co dokázal, co udělal. Ne proto, že se někde narodil a někde žije, má nějakou národnost. Němčour, Rusák, Čobol, Taliján, cigoš atd., to jsou urážlivé zkomoleniny jmen národů nebo národností, jakoby aplikovatelné na celý národ. Jako když nám Slováci říkají "Čehúni". To je samozřejmě odsouzeníhodné, ale "čecháček" je něco úplně jiného.

> Nemyslím, že bychom si měli "sami sebe vážit" jen tak z principu.
> Vážit si lze někoho pouze za to, co dokázal, co udělal.
> Ne proto, že se někde narodil ...

..a zatím v nedaleké ordinaci:

Psycholog: Ale prosímvás, to si tak neberte.
Pacientka: Jak neberte? Pane doktore já jsem přece úplně blbá!
Psycholog: Určitě nejste.
Pacientka: Na co šáhnu, to podělám. Vůbec se nedivím, že mi manžel říká "Ty tlustá krávo".
Psycholog: Vždyť nejste tlustá. Musíte změnit pohled sama na sebe.
Pacientka: Nejsem? Už neobleču ani ty džíny, co jsem nosila po porodu.
Psycholog: Musíte si sama sebe trochu vážit! Jste přece chytrá, máte akademické tituly a...
Pacientka (naštvaně): Nechte toho doktore. Já musím sama nejlíp vědět, co jsem zač. JÁ se na sebe musím dívat do zrcadla. Napřed musím být úspěšná a pak si můžu sama sebe vážit!
Psycholog: Úspěšná?
Pacientka: No, samozřejmě! Přece si nemůžu vážit sama sebe jen tak z principu. To bych lhala sama sobě.
Psycholog: A v čem musíte být úspěšná? Úplně ve všem nebo stačí jen v něčem?

:-) THE END

Nechtěl jsem nejdřív komentovat bonmot nebo vtip, ale nakonec jsem se neudržel :)

Jsou tu dvě různé věci: jestli mají být lidé sebevědomí,nebo hrdí atd., a jestli má být ta jejich hrdost postavená na tom že "jsem Čech". Samozřejmě že člověk má mít určitou sebedůvěru nebo sebevědomí, postavené na prostých, lidských skutečnostech: myslím si, že něco umím, mám přátele, mám zajímavou práci, vychoval jsem rodinu, mám někoho rád a ten někdo má rád mě, a tak dále. Nemusíte vyhrát tenisový grandslam, abyste měli sebevědomí.

Ale sebevědomí proboha nemůže být postavené a založené na tom, že "jsem Čech", tedy jakési "kolektivní sebevědomí", na kterém nemám ani milimetr zásluhy (máme Jágra, vyhráli jsme v Naganu, jsou to borci, tedy my jsme všichni borci, tedy já jsem taky borec).

Hrdost musí být jenom na to, co jsem dokázal já sám, ne co dokázali jiní. Jestli se dmu pýchou nad tím, že jsem pěkně zasadil ředkvičky, je to naprosto v pořádku. Jestli se mlátím v prsa, protože Jágr dal gól, je to případ pro toho výše uvedeného psychiatra.

Ono to bylo myšlené tak, že žádný národ není dokonalý a nikdy nebude. Kdybych měl svoji hrdost na to, že jsem součástí tohoto národa stavět na odposlechu rozhovorů ve čtvrté cenové skupině (nebo parlamentu), tak bych nás asi odepsal.
Nevím, co by se muselo stát, aby už tzv. čecháčkovství nebylo. Přiznám se, že ani moc netuším, co to přesně je. Máme ale v jazyce dost výrazů, které můžeme použít (malost, hloupost, ignoranství, ...). Je-li zásoba takto bohatá, nemusíme používat čech* v negativním smyslu. Já bych asi nechtěl, aby existoval výraz blešovitost s negativním smyslem a to, že je blešovitost něco jiného než Bleša by mě moc nepřesvědčilo.
Jinak tohle je fakt detail - článek byl výborný.

Jasně, souhlasím. Ono je nutné se vyjadřovat v těchto diskusích i v článcích stručně, aby to bylo vůbec ke čtení, a tím pádem se nevyhnete zkratkovitým pojmům jako je čecháček :)

Dovolím si ocitovat kousek z projevu V.Havla v MMF z roku 2000 (visi na posterech i v metru, aspoň nedávno).

To, si myslím, dává základní předpoklad na cokoliv dalšího, co navrhujete v komentářích i v článku.


"Všichni víme, že lze vymyslet tisíc a jeden důmyslný regulační nástroj, který bude ochraňovat zemské klima, neobnovitelné zdroje, biologickou rozmanitost, místní zhodnocení zdrojů, kulturní identitu národů a lidské dimenze sídel, svobodnou soutěž a zdravé sociální vztahy.
...
Oč ale běží, je zásadním způsobem posílit systém obecně sdílených mravních norem, které budou vskutku globálně znemožňovat, aby různá pravidla byla obcházena vždy znovu s ještě větší důmyslností, než s jakou byla vymyšlena."

Pamatujete, jak naše "nemorálka" narazila na svět na západ od nás hned po roce 1989 - přeplněné, z našeho pohledu nehlídané krámky, denní tisk v nezamknutých krabicích s kasičkou na sloupech, různě volně "ložené" atrakce a zboží sloužící všem v přijatelné individuální míře. To celé stojí na morálce jednoho každého okolojdoucího nebo užívajícího. Kdokoliv do toho výrazněji nemorálně "vpluje", poničí tu rovnováhu a potom následuje jedna restrikce, zamykání, podezirání, policejní dohled atd za druhým. Tady to nebylo dobré a teď s nárůstem korupce a projevy papalášství politiků, úředníků i některých podnikatelů(což je veřejné přihlášení ke korupčnímu bezskurpuloznímu jednání) je to markantní.

Když se větší "zmoralizování" společnosti bude míjet účinkem (výsměch ve formě sousloví "pravdoláskaři" z morálního hesla mě optimismem nenaplňuje), je tu jedna radikální forma - vyhlásit něco jako vyjímečný stav a trestat jakoukoliv korupci a pouštění žilou státu v režimu vlastizrady (na presidenta velezrady, na policisty a vojáky válečné zrady) - stát je v krizi a kritické je jakékoliv oslabování, tedy drakonické tresty jako za povodní, války atd, tedy v situacích vyjímečného stavu nebo stavu nouze.

Směšné mi přijde odsoudit na 4roky(2fakticky) korupčníka se stovkami milionu na triku, případně s nějakou pokutou v řádech stotisíců. S takovou vyhlídkou zisku a rizika se do korupce budou vrhat další a další. Jen krutý trest (propadnutí veškerého majetku svého i blízké rodiny a nedávno převedeného i podezřelého v okolí osoby, dluhy na období i po skončení soudu, tresty v řádech desítek let) by mohl odradit ty zástupy úředníčků a policajtů, co si udělali alternativní živnost z svého úřadu.

Jenom pro doplnění uvedu, že jako jeden z hlavních argumentů pro vysoké odměny či platy je uváděna odpovědnost. A pak 100 milionů fuč a ticho po pěšině.

Souhlasím s Vámi na 100%.

Nejzajímavější mi přijde Vaše myšlenka o darované flašce za STK. Ono totiž mnoho lidí řekne, co je to morálka? Další skupina (včetně např. mne) bude mít pochybnosti, protože morálka je vysoce individuální a stavět na ní základy sociálního soužití se zdá být složité.

Zpět k té flašce. Je toto o morálce? Ne, je to o tom, dostat přes prsty. Třeba už i v dětství. Problém korupce v ČR není v nedostatku morálky (aneb oni dobře vědí, že korupční jednání není morální), problém je, že nikdy nikdo nedostane přes prsty.

Když člověk při pokusu o korupci dostane přes prsty, bude příště spíše předpokládat, že dostane přes prsty zase. Myslím, že tohle je úvaha srozumitelná všem librálům. Když předpokládáte, že přes prsty dostanete, vypadá vaše vnitřní kalkulace možného prospěchu z korupčního jednání dost jinak, než když očekáváte, že právě korupcí dosáhnete svého.

Pedro, právě v tomto názoru je zdroj celého našeho průseru. Moje rozhodnutí jednat morálně či nemorálně nemůže přece vycházet JEN z očekávání, že (ne)dostanu přes prsty. To musí vycházet především ze mě. A to ne z nějaké "vysoce individuální morálky", jak píšete, ale z obecně platné, nadindividuální morálky. Pravda je, že ta u nás dostává pěkně na frak. A v české ateistické společnosti nutně na frak dostávat musí, protože morálka úzce souvisí s náboženstvím, i když se to slyší nerado. Ale čistě logicky: není-li nějaký nadpozemský zdroj morálky, která je prostě shůry daná a šmitec, pak není ani morálka. Právě naše současná situace je toho názornou ilustrací. A podle mě není náhoda, že míra korupce je nižší v zemích, které jsou religióznější (Anglosasové, Skandinávie, vůbec západní Evropa). Výjimkou je samozřejmě Itálie, ale to by asi bylo na jinou dlouhou diskusi, nechci to prodlužovat.

Naprosto souhlas. Není to jenom otázka "zločin/trest" - takhle je tomu jen u zvířat a u primitivů.

Proto jsem tam zmiňoval tu naši "zaprděnost", málo cestujeme, málo žijeme jinde. Zkuste opravdu žít pár měsíců v zemích nebo regionech, kde "se nekrade". Zjistíte, že se tam nekrade proto, že lidé mají zakódováno (povahou, výchovou, "v genech"), že se nekrade proto, že to je nehezká věc a ta se nedělá. Stejně tak jako se neprdí a nekrká v divadle, nedloubeme se v nose před přáteli, nesmrdíme a nechodíme špinaví, usmíváme se i na neznámé lidi a zdvořile je zdravíme, atd. atd. Tím "se nekrade" samozřejmě nemyslím, že se tam nekrade vůbec, ale že "se nekrade" je společenská norma, kterou dodržuje naprostá většina lidí - tedy že když najdou peněženku, jdou ji odevzdat, že nikomu nedají ani tu "flašku", nepředbíhají ve frontě, atd. atd.

k tomu (a k clanku) jenom tolik: kazdej moralni predpoklad musi bejt futrovanej klackem.

Kdyby platil názor Vás a "kase", tak naši lidé by museli v nějakém eticky orientovaném průzumu (domníváte se, že je správné když...) vyjít výrazně hůře, než jejich západní sousedé. Bohužel nemám důkaz, ale nemyslím si, že tomu tak je.

Dále, kdyby česká společnost "v průměru" nevnímala korupci jako problém (tedy lidé byli názoru, že jde o normální jednání), tak tohoto tématu nemohou být plná média.

Konečně a úplně prakticky vzato, vůbec mi není jasné jak budeme, přijmu-li tedy Váš argument, zvyšovat morálku naší společnosti. V tomhle směru prostě úvaha vede někam, kde začneme používat slovník s mnoha možná a za dvacet let. Nemáte-li tedy nějakou vizi jak morálku v dohledné době zlepšit, pak jde ve výsledku o úvahu vedoucí de facto ke konzervaci současných poměrů.

Jana Průšu trochu znám, a tak vím, že studoval Cambridge. Tolik k zaprděnosti konkrétně.

A obecně: z (pouhé) osobní zkušenosti mi připadá, že pobyt v zahraničí se trochu přeceňuje, neboť:

(1) jste-li jen expat, brigádník nebo student, poznáte hodně excelovských tabulek, švestek nebo učebnic, zato z mísní kultury jen málo; a

(2) o zahraniční návyky a názory pobytem v ČR zvolna přicházíte. Při návratu z USA jsem byl optimističtější a (slušně a myslím i zdravě) sebedůvěřivější -- a pak jsem pozoroval, jak mě stahují desítky malých závažíček.

Určitě by bylo fajn žít v zahraničí tak tři roky, stát se místním. Ale to se podaří málokomu.

Ta analýza "jednoduchých technických řešení" je myslím trefa. Jen myslím příliš nesouvisí s weltmannstvím a zápecnictvím. Ve velké nadsázce: mnoho ambiciozních superliberálů jistě bylo vícekrát v zahraničí. Např. na sletech ambiciozních superliberálů.

Rozhořčení autora je od prvních vět zbytečné. Článek z Liberálního institutu je celý výhradně o korupci ve veřejném sektoru. Autoři si nekladou za cíl postihnout celé universum problému korupce. Vybrali si téma a rozebrali ho (a na můj vkus ho rozebrali velice slušně).