pane, rad ctu Vas bloc. i kdyz ne vzdy souhlasim, ale vznasite zajimave namety k premy sleni. ne tak dnes.
40000 stradalu je velice malo. a podival bych se i na objemy, ne jenom pocty. a ti lidi to tam dali proto, ze to vyhovovalo jejich strategii co se tyce vynosnosti a bezpecnosti, bez ohledu na postavu ministra a charakter naseho establishmentu.
a mozna se nespletl Kalousek v mnozstve lidi, co by meli
mit zajem, ale ti lidi samotni.
dale, situace s fondami a akciemi neni tak hrozna, svet zatim nekonci.
a centraly nasich bank by nemeli byt schopne polozit tuzemske banky, pokud tedy vim.

Zareaguju hned ještě než půjdu spát :). Je to kratší glosa, nechtěl jsem z toho dělat dlouhý traktát a chtěl jsem spíš upozornit, že "ne vše je špatně".

- 40 000 střádalů: jasný, ale bylo to za týden! Berte, jak dlouho trvá, než se člověk trochu rozhoupe, i než se to víc rozšíří mezi lidi, zkušenosti od kamaráda atd. Za tu krátkou dobu mě to přišlo velmi dobrý. Pokud by se to prodávalo rok a půl a bylo to pořád 40 000, tak je to samozřejmě málo.

- fondy, akcie komodity: pozor, já jsem nepsal, že svět končí, ale že je zde větší riziko než někde ve "zlatých devadesátých". Trhy jsou šíleně nervózní, stačí malý signál a akcie jdou dolů o 15-20%. Rozpad eurozóny a možná i EU je reálná, ne hypotetická možnost, a pokud by to nastalo, půjdou burzy o polovinu dolů a to na hodně dlouhou dobu. Jde o to, že "střádalové" nejsou hráči na burze, chtějí jistý, miniaturní výnos.

- centrály vs národní expozitury bank: hlavu na špalek bych za to nedal. I naše banky mají nakoupené dluhopisy jihoevropských zemí (a vůbec kvanta cenných papírů), navíc, pokud vím, se zadlužené centrály snaží přesunout kousky problémů na své dcerušky. Pokud by - nedejbože - skutečně došlo k výše popsanému scénáři, tak to odnesou i naše banky. Zlé je, že do toho není pořádně vidět: udělají se pouze velmi nenáročné stress testy a řekne se, že je to OK, ale expozice bank v cenných papírech není veřejná informace.

JPP, že výhodou dluhopisů je, že se nezjišťuje původ peněz, hezky se tak mohou vyprat různé šedé peníze. Číslo o počtu zájemců je pěkné, ale je otázka, kolik procent oběmu tvoří první setina z nich.

A jakpak by se tak daly vyprat? Když za vámi přijde za pět let finanční úřad:
FU: Odkud jsou tyhle peníze?
A: Ze státních dluhopisů přece!
FU: A ty jste koupil za peníze odkud?
A: eh....

Já jsem dluhopisy nekoupil, dostal jsem je od jednoho Ukrajince za to, že jsem mu spravil mobil, jedinou památku na jeho otce. Sám Ukrajinec se slzami štěstí v očích říkal, že žádná cena není dost veliká za to, aby mu fungovala jediná vzpomínka na otce kterou má. A tak mi daroval hromadu dluhopisů. Chtěl za ně pouze 1 Kč. Jméno Ukrajince si už nepamatuji, bylo to před několika lety, jen si pamatuji jak vypadal: střední postavy, běžný vzhled, nic nápadného, černé vlasy a mluvil špatně česky. Víc nevím.

Osobně si také myslím, že to nebyli drobní střádalové, ale především rychle využitá příležitost k vyprání peněz.

Bohuzel to vidim podobne. Cesky obcan bude moci za par let i s uroky zaplatit vyprani penez, pricemz bezny mafiansky boss si za tyto sluzby naopak platit nechava ;-)
Jinak cela logika statnich dluhopisu je dost postavena na hlavu - bezny obcan (tm) za par let zaplati vice na danich, aby stat mel na vyplatu vynosu z jeho dluhopisu ;-)

Říkám rovnou, že to není nejlepší analytický nástroj, ale ten Váš drobný střádal měl v průměru zájem nakoupit dluhopisy za 8 mil. Kč. Třeba jsou k dispozici lepší data, ale mě se ta ideja o drobných střádalech takto na první pohled nezdá.

Tak tenhle článek je čistou dojmologií.

Dluhopisy si mohl koupit kdekdo, nejen občan ČR.

Ze 7 milionů ekonomicky aktivních občanů si dluhopisy koupilo cca 0.6 procenta - to mi nepřijde jako přesvědčivé hlasování nohama.

Průměrná domácnost má okamžitě dostupné prostředky ve výši cca 80.000 Kč, tedy na člena cca 20.000 Kč. Opět, nepřijde mi, že by to byli právě drobní střadatelé, kteří udělali průměrnou objednávku ve výši cca 500.000 Kč a tak přesvědčivě hlasovali nohama.

Naopak, průměrné domácnosti stoupla tímto krokem pana Kalouska skrytá zadluženost o cca 8.000 Kč. A to díky panu Kalouskovi, který před volbami prohlašoval, že je PROTI dluhům. Takový člověk, co něco jiného slibuje a něco jiného prohlašuje, v běžné společnosti není příliš oblíben, je nazýván různými nelichotivými jmény a jeho obchodů se účastí podobné nátury. Dle mého názoru to je pravdivý popis celého prodeje dluhopisů.

Těch osm tisíc se bude muset platit - každý rok jen na úrocích přijde ta průměrná domácnost o 240 korun. A těch 8000 bude muset také splácet - to je ročně zhruba navíc o 1800 korun, aby se to do pěti let zaplatilo.

Půjčila by v normálním světe banka člověkovi, jehož příjmy jsou o pět procent menší než jeho výdaje, který již dluží cca čtyřicet procent svých přijmů jiným a v jeho historii je zřejmé, že tyto dluhy splácí dalšími půjčkami? Dost o tom pochybuji.....

Anonymnímu "JJJ" (klidně diskutujte anonymně, ale pokud se rozhodnete navážet se do autora, je to to samé jako střílet někomu ze zálohy do zad a ještě se s tím chlubit):

Opakuji, že dluhopisy byly na trhu zhruba týden a za ten týden zájem 2x překročil poptávku - tj. 0,6% občanů mohlo být USPOKOJENO, víc být uspokojeno nemohlo ani technicky. Zájem byl setrvalý, kdyby pokračoval tímto tempem ještě nějakou dobu, bylo by procento řádově i víc vyšší.

Průměrná domácnost: aha, tak nejdřív jsme byli u občanů a nyní už jsme u domácností, kterých je 3 milióny, a ne 6. Už tedy z toho 0,6% je 1,2%, ne?

Skrytá zadluženost: tohle je blaf, jaký se nediví. Rozpočet je schodkový. Vláda NEMÁ mandát na stahování schodku rychlejším tempem: podívejte se na výsledek voleb. Vláda je závislá na levičácko-populistických VV, kteří bojkotují reformy. Kdyby občané ČR chtěli rychlejší stahování schodku (tj. aby vláda nemusela zadlužovat), rozdělili by hlasy jinak.

Personifikovat všechno na Kalouska je tupost nebo záměr. (Spíš to druhé, protože tak velká tupost se vyskytuje jen u obecenstva, které dosud nedospělo k používání Internetu a nemůže tudíž číst bloc.cz). Kalousek je jeden ministr z 14 (či kolikati), nemá PRAVOMOC nad rozpočty ostatních ministerstev, nemá PRAVOMOC nad ústavou (viz zdrav. péče atd.), nemá PRAVOMOC nad parlamentem (přijímání reformních zákonů např. v penzijní oblasti atd.). Nemá SEBEMENŠÍ pravomoc měnit mandatorní část rozpočtu (tj. výdajů), tedy největší zátěž státního rozpočtu. Kalousek má jeden úkol, který musí splnit: splašit prachy na zalátání díry v rozpočtu. Tj. zadlužit se. Může samozřejmě říkat, že je proti dluhům, ale tím se nevyhne povinnosti tento úkol splnit.

ad domácnosti vs. občan - jediné údaje, kterých jsem se dopátral, bylo 10.000.0000 milionů obyvatel, 7.000.000 ekonomicky aktivních obyvatel, 2.400.000 rodin a cca 80.000 korun na netermínovaném účtu na domácnost.

Bylo celkem 45.000 objednávek dluhopisů (já dohledal jen 40.000, ale raději tedy použiji číslo z článku), prodalo se jich za 20 mld., jedna objednávka byla v průměru za 444.444 Kč.

V přepočtu na domácnosti si dluhopisy koupilo 1.9% a v přepočtu na ekonomicky aktivního obyvatele 0.65%.

Tato čísla jsou platná pouze za podmínky, že si vše koupily pouze domácnosti či občané - což je nepodložené čísly, protože dluhopisy si mohly kupovat další typy právnických a fyzických osob, včetně těch s cizí státní příslušností. Jsou to tedy maximální čísla za podmínky, že kupovaly jen a jen tuzemské osoby.

Kupujícím nemohla být průměrná domácnost - neměla na to peníze.

Ve výše uvedeném nenacházím oporu pro tvrzení že občané hlasovali nohama a že stát má důvěru.

Jistým úspěchem je prodej dvojnásobku plánovaného množství za 1/4 času - ovšem i tento úspěch vyvolává otázky typu proč byla překročena jasně stanovená hranice u jinak obvykle velmi nepružné státní správy.

ad skrytá zadluženost - nevím, jakým termínem to nazvat, aby vás to uspokojilo. Faktem je, že ten státní dluh budeme muset platit, respektive minimálně ty tři procenta úroku někdě vzít . Kde se podle vás ty peníze vezmou? IMHO stát nemá moc možností:

a/zvýšit výběr daní
b/podporovat inflaci
c/optimalizovat státní správu a zákony tak, že díky tomu dojde k ekonomického rustu či růstu výběru daně
d/přiživit se na ekonomickém růstu, vyvolaném jim neovlivnitelnými faktory
e/půjčit si


ad c/ - to nám skutečně nehrozí, jediné zásahy co stát v této oblasti provádí, vedou ve spojení s a/ (zvýšení sazeb), k poklesu daní.
ad d/ - pokud to kdy nastalo, byl stát schopen i toto utratit
ad e/ - smyčka, není skutečným řešením

Náš stát opakovaně provádí e/ - ale je jasné, že bude muset nastat a/ či b/, aby mohlo dojít ke splácení. A to odnese nejvíce ta průměrná domácnost - prostě jsou to peníze, které ji jednoho dne budou chybět.

ad Kalousek - dodnes jsem se domníval, že ministr financí zastává svůj post dobrovolně a že správný chlap dělá víceméně to, co slíbil; nikoliv opak. Navíc je to místopředseda politické strany (tedy má i jistý vliv na poslance své strany) , post ministra financí už jednou zastával a tak snad věděl do čeho jde a s ohledem na to psal volební program.

Fígl s nulovu daní také nemusel dělat, i když je to možná podle zákona OK, morálně je to za hranou.

Nikdo TOP09 nenutil jít do koalice s VV, pokud si pamatuji, situace byla zralá na změnu a opakování voleb by přineslo IMHO jasné vítězství alespoň trochu reformním stranám. Politikaření TOP09 a zbabělost představitelů ODS tomu zabránily - ale to je můj soukromý a subjektivní názor.

Nepsal jsem, že za vše může Kalousek, ale ten pán prostě kandiduje na post ministra, za kterého úřadování (tohoto i předchozího) došlo k nejvyšším nárůstům schodku státního rozpočtu a k nejvyššímu zadlužování.

Ústavu měnit nemusí, zdravotní péče je zmíněna v Listině a dle judikatury ÚS lze její parametry měnit zákony.