Dovolím si doplnit, že ono udělování výjimky ke vstupu do nejpřísněji chráněných částí národní parků (první zóny) a národních přírodních rezervací (ve všech ostatních typech chráněných území není pohyb nikterak eliminován - pokud to není dáno vyhlašovacím přepisem území), které muselo jít přes vládu, měl na svědomí jeden z tehdejších poslanců ODS (jméno bych dohledal), který zrovna nepatřil mezi milovníky přírody.

Pokud se chcete dozvědět víc o vymírání druhů (nejen vlivem další doby ledové a změn klimatu), tak doporučuji rozhovor s doc. Davidem Štorchem, který tento týden vyšel na Ekolistu (http://jdem.cz/kh474 - včetně diskuze)

Bavit se o době ledové je asi stejně hloupé, jako kdybych argumentoval, že až expanduje slunce, tak Zeměkoule shoří jako zrnko prachu. Zbytečně tím maříte závěr, ve kterém se v podstatě zasazujete za ještě přísnější ochranu.

S tím musím souhlasit. Člověk je totiž součástí přírody a i když toho umíme hodně, domy stavíme pořád z mrtvých stromů a jíme mrtvé rosliny a zvířata. A když si nedáme pozor, tak z těch desítek tisíc člověkem zničených druhů se úplně klidně jeden z nich může jmenovat "homo sapiens".

Množství umělých jedů a svinstev, které nyní každému člověku na planetě kolují v krvi, je opravdu vysoké. Zastavěné území se rozšiřuje. Druhy vymírají. Jestli nás nic z toho nezabije, tak to bude spíš zázrak.

- díky moc za rozhovor s panem Štorchem. Jsem rád, že se tady v podstatě oba shodujeme, vědec i amatér :)
- doby ledové a exploze slunce (měl jste na mysli asi stav rudého obra, ke kterému slunce směřuje) jsou neporovnatelné věci. Doby ledové patří k cyklickému vývoji země, krátkodobému, který je slučitelný se životem, dokonce se životem člověka. Rudý trpaslík znamená konec života na zemi. Kromě toho je rozdíl v času: z pohledu historie lidstva i jakéhosi smysluplného výhledu je pár tisíc let představitelných, ale miliarda let je něco, kam opravdu není potřeba dohlížet z jiného pohledu než astrofyzikálního. Jinak souhlasím, člověk ohrožuje na životě nejvíc sám sebe. Příroda dnešní ochranu přírody přežije hravě :)

Článek bych rozdělil na úvahy dobré a úvahy dosti mylné. Zcela se ztotožňuji s názorem, že příroda si s antropogenními vlivy poradí. Z hlediska geologického času to opravdu nebude trvat moc dlouho, viděl bych to jen na desítky milionů let. Náš soused horal, který je vyučeným zednickým mistrem, to vystihl přesně, když řekl, že se lidská civilizace zlikviduje sama, ale ničemu to nevadí, protože v tropech za milion let spadne zase nějaká opice ze stromy, aby se z ní posléze za další milion let stal člověk.

Článek je velice idealistický, co by se mělo dělat, ale co se nedělá. Jistě bychom byli rádi, kdyby zmizely láno polí, nehnojilo se, nepoužívaly se pesticidy...Jenže bychom jednak připravili mnoho lidí o práci (zemědělce, dopravce, výrobce hnojiv atp.), jednak by pokleslá zemědělská produkce znamenala buď dovoz potravin z míst, kde se třeba hospodaří ještě méně šetrně než u nás, nebo hladomor. Tato cesta ochrany životního prostředí je tedy dosti nereálná, a tak chráníme alespoň fragmenty krajiny. My ochranáři bychom jistě mnohem raději hájili rozsáhlá území, ale v dnešních podmínkách by nám v tom bránilo pár drobností: lidská sídla, průmyslové areály a zemědělská půda.
I tato ochrana maloplošných území má svůj smysl. Nejen, že umožňuje ochranu druhů vzácných, ohrožených, i zcela obyčejných jakož i ochranu celých biotopů, ale především pěstuje alespoň v části společnosti úctu k přírodě. Rodinné výlety do NPR, NP i CHKO jsou velkou atrakcí pro děti i rodiče. Naučné stezky mohou zvyšovat obecné povědomí o ochraně životního prostředí, a pokud budeme mít podporu veřejnosti, můžeme prosazovat větší kroky v oblasti ochrany životního prostředí.
Přístup autora článku, kdy popisuje, proč by se nesmělo vcházet do prvních zon chráněných území, odhaluje jednu velmi špatnou vlastnost nás lidí. Tou je tohuha vládnout a mít nad vším moc. Včetně přírody. Autor zřejmě těžce nese, že jsou někde takto chráněná místa, kde se dopřává klid několika zvířátkům a kytiček, které jsou třeba endemické. A jak si sám autor uvědomuje, většina těchto endemických druhů jsou druhy velice náchylné na změnu prostředí. A ta by jistě po disturbanci a eutrofizaci v rámci návštěvnosti nastala. Člověk může odejít, najít si místo klidu. Je velice adaptibilní. Takové štěstí většina druhů, které chráníme, nemá. Tedy má, ale na přesun potřebují desetiletí až tisíciletí.
Závěrem chci říci, že skutečně není ohrožená příroda, ale pár druhů včetně člověka. Ochranáři jsou specifickou skupinou sobců, kteří chtějí vědomky i nevědomky chránit přírodu pro potěšení svých smyslů. Jen náhodou tak ale slouží většinové společnosti, která pak má kam vzít pejska na procházky a děti na výlet do míst, kde se nemusí každou chvíli vyhýbat motorovým vozidlům a bát se, že se udusí.

Díky za zajímavý názor, pár poznámek:
- je podle mého názoru úplně jedno, za jak dlouho si příroda "poradí" s antropogenními vlivy; jestli to bude 500 let nebo milióny, a vůbec co to "poradění si" znamená. Že přetrvají některé betonové megastavby? Co na tom, když pod nimi se budou prohánět vlci a medvědi. Pro ně i pro ostatní přírodu to je "kus skály", navíc zajímavé prostředí pro spoustu organismů :)

- aby zmizely lány polí, to jsem v článku jistě nežádal; vlastně jsem nežádal nic :). Jenom poukazuji - a myslím že se v tomto shodujeme - že zemědělství je škůdcem krajiny a přírody č. 1.

- opět nežádám (chraňbůh), aby se přestalo s ochranou maloplošných území. Opět jen jde o hledání správné vyváženosti: občas mám pocit, že se chrání JEN maloplošná území.

- otázka zákazu vstupu do prvních zón atd. Toto by mělo být řešeno selektivně: někde to smysl má a jinde ne. Skalní stepi na Pálavě jsou tak maličké, že vpustit volně lidi například na Kočičí skálu, která má půl hektaru, znamená se s ní rozloučit. Ale do NP Šumava? Opravdu by došlo k škodě? (Notabene když vidíme, co na Šumavě páchá lesnický průmysl?).

- tvrzení, že ochranáři "slouží většinové společnosti", by chtělo více doložit a přesněji formulovat :). Znal jsem ochranáře (profesionála, tj. placeného státem, a jinak fajn kluka), který s džípem jezdil po Stolové hoře na Pálavě a vyháněl z ní turisty. Pro toho to platí taky?

Článek se pěkně četl a je to (opět) pěkný podklad na přemýšlení.
Problém evropského (a severoamerického a už i dalších oblastí) je v rychlé nadvýrobě a sociálních změnách. Platí, že čím vyspělejší země, tím menší podíl pracujících v zemědělství i když se k tomu připočítají podpůrná odvětví. Jestli někdy po druhé světové válce v zemědělství pracovalo 20-30% lidí, teď to jsou 3-5%. S tím souvisí "tovární" přístup ke krajině (zrno, nezbytné živiny a ochranná chemie dovnitř, maximální výnos ven), který ze sedláků dělá jakousi strojní obsluhu a plánovače výroby.

No a proč ty války. Každá národní válka znamená přepnutí ekonomiky na válečnou, kde je cílem maximalizace válečné výroby s minimem lidské práce a zajištění základních potřeb a hlavně potravin. Jakýkoliv sebevýstřednější nápad pro tento cíl se vyzkoušel. Koně žerou píci a obilí z polí, kde můžou být brambory pro armádu = lepší je motorizace. Letadla během obou válek vývojově skočily o celá desetiletí. Mechanizace armády po válce zároveň vypustí levné stroje do civilu u kterých se domýšlí využití - v případě zemědělství ono překování v pluhy znamená použití strojů, ne jejich roztavení.
Konkrétních dopadů bylo několik - použití dusíku pro konzervaci jídla (uzenin typicky, dusíčnanová sůl) je po první světové válce po zjištění, že maso uložené ve skladech po střelné bavlně a střelivo se kazí míň. V 1.sv.válce se zároveň přišlo na to, jak jej levně extrahovat bez extrakce z žump (sanytr) a importovanýho guama - nutná surovina pro střelnou bavlnu-prach a odpadní látka? Chlor = první bojová chemická látka.
Další válečný vynález jsou plechové konzervy. Konzerva s dusitanovou solí je věčná a defacto ruší časy a vzdálenosti ve vztahu řezník-spotřebitel.
Druhá světová válka přinesla mimo různých menších vynálezů jak vozit a udržet poživatelný přes půl světa proviant třeba paletový systém pro skladování a nakládání (prý jeden z důvodů, proč němci nezvládali expanze a proč se zvládlo zásobování invaze do Normandie, o tichomoří ani nemluvě).
Původně vojenský vynález je také použití mikrovln (radar).
Takže tu máme zemědelství a potravinářství, které umí extrahovat dusík pro hnojivo(jedna z nezbytných stavebních živin rostlin, nedá se dohnat tak úplně z přírodních hnojiv respektive by jich nebyl dostatek a bylo by to dražší) z ropy. Jídlo zmrazit nebo zakonzervovat do plechu a maso napustit dusitanovou solí tak, že vydrží skoro věčně. Pro lidi z města ideální - farmáře nemusíte v životě vidět a stačí defacto nakupovat jednou za měsíc jídlo z druhýho konce světa. Nás ale stále obklopuje nějaká krajina, kde by asi měli být pole - i když na nich dělá zlomek lidí co dřív - to pole produkuje (hnojivo + genetika + hybridní osivo) násobky výnosů co dřív. Jako celek to spíš připomíná fabriku než zemědelství - soběstačný nebo trvale udržitelná to není - traktory závislé na ropě, hnojiva taky, hybridní osiva fungují jenom jeden rok a jsou nepoužitelná pro pěstování na satbu - to nemluvím o patentových ochranách a genetických modifikacích. Jakmile něco z toho vynecháte ala biozemědelství, padne výnos zpravidla dost podstatně (půl i míň).

Takže na jednu stranu pěstujeme defacto přebytky, na druhou dotujeme údržbu krajiny jako dotace za všechno možný - magnáti ala Babiš a Večeřa by mohli vyprávět. Finta podobných megazemědlců je, že papírově pěstují dobytek na pastvinách a dotace na pastvinu jím vydělají víc jak vlastní produkt - maso.