... já věděl, že se to jednou stane, váš článek se mi líbí a naprosto s ním souhlasím! Zvláštní poděkování pak za tu "affirmative action", ten překlad mě taky irituje. Zatímco u "harašení" mi je ten překladový podpásovák sympatický, "pozitivní diskriminace" je fakt lumpárna.
A ta lepší metoda? Já osobně bych vsadil na 3 věci: vzdělání, vzdělání a vzdělání. Jenže to je v současné ČR bohužel naprosto politicky neprůchodné a úvahami o různém zpoplatňování školství se tomu ještě vzdalujeme :-/

Harašení může být sympatické jen do té doby, kdy se vás osobně netýká. ,

V době existence plzeňské univerzity (kterých je ostatně celá řada) bych řekl, že pojem vzdělání dostává trochu jiný rozměr, než původně mělo.

S většinou věcí musím souhlasit...jenom bych chtěl poukázat na jeden problém, který v článku zmíněn nebyl. A tím je vzdělání. Stačí se podívat kolem sebe na středních školách - hlavně gymplech jakožto "přípravkách" na vysokou školu - a na vysokých školách samotných kolik je tam našich romských spoluobčanů. Promile..a tam bude základní problém ! kdyby stát chtěl opravdu řešit dlouhodobě problém s diskriminací, měl by se řešit právě tam. Nějaké příspěvky k platu a subvence atd. nic neřeší. Když si člověk zvykne na Romy už třeba na základní škole a pozná tam jejich kulturu tak se mu lépe tolerují. Viz. Vietnamci. - samozřejmě hned vyvstane otázka šikany, ale tam je zase problém v učitelích...a jsme v začarovaném kruhu. Ale pokud by to někdo chtěl řešit, mělo by se začít právě u toho.

ono je problem učit někoho kdo má zájem jen o to něco ukrást a při hodině rušit,to není pomluva ale líčení syny jak probíhá výuka s romy

Díky za souhlas (ale kde je těch 84% nesouhlasících? Možná je to problém anket - kritikové a oponenti svůj hlas do ankety dají, ti, kteří souhlasí, ne).

Ale ke vzdělání. Málo se zde bere v potaz jedna zásadní věc: romské děti jsou v podstatě dvojjazyčné děti. Jejich mateřský jazyk je či bývá jiný - romština. Češtinu začínají chytat o pár let později, doma se jí pořádně nemluví, a náhle přijdou do školy - asi jako tří-čtyřleté dítě jako kdyby přišlo mezi prváky nebo druháky. Romské dítě nerozumí, nezvládá a končí v blbšulce, kam ho učitelé rádi odešlou, už aby měli o starost míň.

Ano, zcela souhlasím, péče o romské vzdělání (obecně o vzdělávání jakékoli "problematické" menšiny) je základ. Ptáte se, kolik je Romů dnes na vysokých a středních školách: přesné procento neznám, ale je to alespoň dle mé zkušenosti podstatně, násobně více než za komunismu. A to je velký pokrok, a potvrzení, že ta klikatá cesta tudy vede.

A už jsme zase v normálu ;-) Osobně bych tipoval, že Romů je na školách podstatně méně než za komunistů, ruku v ruce s tím, jak se jejich postavení zhoršilo všeobecně. Teda: zase nejsou ve zvláštních školách, už jim vyměnili cedule ;-)

K tomu jazyku: já pořád dokola v podobných diskusích vysvětluji, že problém Romů není rasový, ale IMIGRAČNÍ. Oni jsou typičtí imigranti co mají dlouhou setrvačnost. Po WWII přežilo nacisty v ČR několik desítek rodin, uvádí se max. 1000 osob. Ti mimochodem tvoří dnešní cikánskou inteligenci, různí ti Holomkové a spol. Jejich vzdělanost a čeština se od bílých neliší (no teda u těch Holomků se liší ode mne ale neliší se řekněme od vás ;-) Skutečně není žádný důvod, aby mluvili se slovenským přízvukem. 99% současných českých Rómů sem přišlo v nějaké minulé generaci. A protože žijí v ghettech, tak se ten jazykový problém táhne dál (to ale u Číňanů či Italů v USA taky nebylo neobvyklé....)
Proto jsem osobně vítal tu jedinou "pozitivní diskriminaci" co kdy náš stát rozjel, tedy přípravky pro malé cikány před 1. třídou, které je měly dorovnat v češtině a základních návycích, aby byli na stejné startovací čáře s bílými dětmi. Jenže to samo o sobě je jen plácnutí do vody, chybí tam další razantní kroky, jak je do škol dostat a udržet je tam.

Ono by třeba taky stačilo, kdyby to bylo nastavené tak, aby ti kdo mají děti a berou na ně přídavky, aby jim byly v případě že děti nechodí do školy nebo neplní svoje povinnosti aby prostě ty dávky nedostávaly. A opačně, například zvýhodnit formou stipendií ty, kteří se starají o to, aby se jejich děti snažily studovat. Nejsem úplně "insider" abych znal přesná čísla, ale myslím, že určitě nebudou zanedbatelná.

Jinak z vlastní zkušenosti příklad - mám jednu kamarádku Vietnamku která se mnou studuje vysokou školu, a ta neměla cestu také vůbec lehkou, ale její rodiče jí velmi silně podporují a nutí jí k lepšímu vzdělání, protože chtějí, aby se měla lépe než oni. A právě tady je myslím, problém, že Romové často tuhle alternativu nevidí.

zvolený příklad s asistentkou podle mne nepůjde řešit přes "pozitivní diskriminaci" typu příspěvěk státu na místo apod., jelikož kdo s tzv. "bílých" půjde proti proudu, to peníze nespraví. To by těch peněz muselo být hodně a to stát nemá.

Dále mi chybí, a to nejen u tohoto článku, je také nějaký příspěvek samotných Cikánů. Můžou začít klidně sami dle hesla "Pomož si a bude ti pomoženo", třeba obligátních pouštění dětí do škol. Ale třeba za to můžou média, že o tom nevím a cikánské děti jsou všechny ráno před školou první.

Můj příbuzný, vede technické služby jednoho města a s cikány má špatné zkušenosti. Na manuální práce (výkopy, údržba, stavební práce, atd.) si pronajímá externí firmu, kterou vlastní cikán. Tento majitel je velmi pracovitý, inteligentní, žije v realitě. Tento majitel (sám cikán) nadává neskutečným způsobem na své zaměstanance, kteří jsou z 99% také cikáni, neboť se snaží je "pozitivně diskriminovat" a má snahu, pokud přijde cikán a bílý na jednu pozici, tak preferuje cikána. Problém je v tom, že pokud si město pronajme firmu na nějaké práce a požaduje 10 lidí, tak majitel jich musí naverbovat 20, protože ke dni D, jich 5 nepřijde (samozřejmě bez omluvy), 2 jsou ožralí a 3 se jen tak opírají o lopatu.
Jak on sám říká, kdyby neměl "slabost" pro cikány, tak by je dávno vyrazil a zavřel před nimi dveře, protože ty starosti s nimi mu nikdo nezaplatí (mezi jeho firmou a městem je klasický smluvní vztah i se všemi důsledky neplnění smlouvy, atd.).
Z jeho pohledu je problém v tom, že cikán není zvyklý na pravidelnost, pracovní morálku a nedokáží myslet víc jak na týden dopředu. Do toho dorostla generace cikánů, kteří celé svoje mládí viděli, že jejich rodiče nikdy nepracovali, protože dávky a nějaká levota je jaktakž uživila. Takže proč by měli chodit do práce? Že je zavazuje nějaká pracovní smlouva? Cože? Smlouva? To je ten cár papíru, co podepíší klidně 10x a žádné povinnosti je nezavazují, protože... Protože jsou přece sví...
Mám IT firmu, takže vím, že kdybych nabíral vývojaře a přišel mi tam cikán, tak ho nechám projít testy a pokud projde, nemám sebemenší důvod ho nezaměstnat. Protože pokud se dopracoval vzdělání, má odvahu bojovat pro předsudkům vůči jeho "rase" (tím že se přihlásil do výběrového řízení a jde proti bílým), tak vím, že je to dříč sám o sobě.
Ale to platí pro vzdělané cikány... U "normálních" pozic (ne tolik náročných na vzdělání) je to samozřejmě jiné, tam ten HR pracovník netuší, s jakými zájmy se o tu práci hlásí (zda jen kvůli razítku na pracák nebo opravdu chce pracovat) a já se jim nedivím, že než aby to s cikány to zkoušeli (a pak dostali vynadáno, když se stane nějaký průšvih), tak si to zjednoduší tím, že mu radši oznámí, že místo je přeplněné...

Tento blog čtu velice rád. Řekl bych, že vždy s názory pana Hlavenky souhlasím. Tento článek mi ale připadá strašně laciný v porovnání s jinými články pana Hlavenky. Celý článek mi apriori přišel o ničem ve chvíli, kdy mohu zcela za sebe jako manažer co zaměstnává a vybírá lidi do týmu, ale zároveň jako občan tohoto státu říct, že romy nediskriminuji dokonce dle mého názoru u nás žádní romové nejsou. Nevidím je, stejně tak jako nevidím černochy, bělochy nebo asiaty. Z pohledu občana chci, aby pro všechny lidi platila stejná práva ALE také stejné povinnosti. Z pohledu pohovoru chci, aby daný člověk měl příjemné vystupování, to jest vhodně oblečen, správnou kvalifikaci, kterou si ověřím a pak ještě trošku toho charisma. Pokud zájemce toto splňuje tak mi to je opravdu jedno jakou barvu má. Teď mě ale zas napadá, že možná nejsem typický čech vzhledem k tomu, že jsem žil čtvrt života v Indii a čtvrt života v Kanadě;-) S pozdravem, JD.

Až na konec článku souhlas, být manažer, chovám se podobně a nestydím se za to - racionální úvahou dospěji k tomu, že se mi to vzhledem k předsudkům ostatních mých zaměstnanců nevyplatí - fakt, který nutno brát v potaz a který je důležitý.

Podpůrné opatření se mi nelíbí a to tak, že velmi. Stejnou logikou by šlo argumentovat, že je dobré dotovat politické strany za to, že dají na kandidátku ženu. Jenže většina lidí, kteří do politiky vstupují už na té nejlokálnější úrovni jsou muži. Jen velmi málo žen má potřebu se angažovat v politice. Tudíž je to jejich volba, jejich rozhodnutí na to kašlat. Analogicky k cikánům, je to do jisté vysoké míry jejich volba a jejich odpovědnost. Stejně jako ženy mají možnost vstoupit do politiky a snažit se prosadit, tak i cikáni tu možnost mají, jen ji (stejně jako ženy) dostatečně nevyužívají. Není důvodu dotovat něco, o co v prvopočátku není zájem.

...plně s tím souhlasím. A stejně tak s těmi diskutujícími, kteří poukazují na problém se vzděláním. Romský problém u nás není, měřeno finančně, zas tak moc velký, takže se zatím (!) dá zaplácnout sociálními dávkami a jinak ignorovat. To je samozřejmě jedna z nejhorších věcí, co se s tím dají dělat. Zdravím z mnohonárodnostního a mnohorasového pražského Žižkova ;)

Ten priklad s temi Rumungry a Olachy byl pouze nahodny priklad? Protoze jestli to bylo vyjadreni autorova postoje, pak se sam dopousti jasne diskriminace vsech, tedy i slusnych Olachu, protoze jak muze vedet, ze vsichni Olasi jsou stejni a do jednoho kradou a nepracuji?

Máme v továrně zhruba 60-100 montážních dělníků. Obměna lidí na těchto pozicích je zhruba 20% za rok. Před rokem jsme přijali 5 Romů. Do týdne přestali chodit 4. 1 chodil celý měsíc. Pak už pouze zavolala jeho manželka, že za ty peníze se mu nevyplatí být v práci.

Závěr si může udělat každý sám.

A o tom to bohužel je! Většina lidí to takhle podvědomě vnímá a nemusí mít na to ani oporu ve statistikách nebo sáhodlouhých filozofických rozborech.

Vnímá to tak třeba i Kanada, která těmto lidem už přestává udělovat víza.

A ještě bych podotkl - pokud jsou u nás diskriminovaní, co jim brání změnit zemi v rámci EU? Třeba Británie je velice multikulturní, takže si je tam jako Romy nikdo nezařadí, takže je sotva bude diskriminovat.

S článkem autora absolutně nesouhlasím!

(1) Zeptat se zda je Olach ci Rumungr je ve spolecnosti kde zakon diskriminaci zakazuje krok na VELMI tenky led, nemluve o tom ze stejne nemam sanci informaci overit

(2) Leta pusobim na technicke VS: pocet cikanu (romu) ne ze stoupl, ale neni tu (ani od pohledu, ani podle vyhledavani nejcastejsich typickych jmen) ani jeden. Jde pritom o fakultu ktera nema prijimaci zkousky.

(3) Ano, jde o problem s imigranty. Sam jsem stravil leta v cizine, na studiich i v praci, a veci jako ovladani jazyka byly mou starosti, nikoliv starosti statu. Ano, imigranti nektrych narodnosti mohou v nekterych castech sveta (treba Kubanci v Miami) fungovat bez znalosti majoritniho jazyka, ale neni diskriminaci ze jsou jim kvuli tomu nektere cesty uzavreny.

(4) Predevsim: onech 84% lidi podle mne casto odpovidalo (podvedomne) nikoliv na otazku "existuje diskriminace romu?" ale zhruba na otazku "je nespravne ze existuje diskriminace romu jako obranna reakce na zkusenosti s velkou casti z nich?"

Rád bych se ještě vrátil k problému vzdělání. Osobně si nevybavuju Romy na gymnáziu nebo dokonce na vysoké škole. A to dodávám, že prakticky jediná diskriminace tady můžou být anonymní příjmací zkoušky.

Jestli Romové neprojdou ani tímto základním sítem, jak je potom může někdo zaměstnant jinam, než k lopatě? Vina skutečně není na straně zaměstnavatelů...

nakousli jste problém vzdělání a jen to potvrzuju - situace je ale horší, než si dokážete představit. Přestože se ministarstvo a nevládky snaží neustále upozorňovat na abnormální podíl romských dětí na zvláštních školách, setrvačnost všech lidí, kteří se v tom pohybují, je obrovská a co je nejhorší, tato situace jim vyhovuje.

Není neobvyklé, že romské rodiny si násilím vynucují to, aby jejich dítě bylo posláno do zvláštní /nebo jak se to teď jmenuje/ školy, a ti, kteří o tom rozhodují, tak raději "preventivně" tam posílají všechny. Učitelné na zvláštních školách naprosto rezignovali na to, že by je posílali zase zpátky nebo že by po nich nebo jejich rodičích něco reálného vyžadovali, aby z nich vyrostlo něco jiného než příjemci dávek. Mluvil jsem o tom s několika lidmi, co v tom působí, a přiznám se, že jsem se zděsil hlavně z toho, že tento stav vyhovuje až na malé výjimky prostě všem! Není neobvyklé, že rodiče žádají pro čtrnáctiletého školáka invalidní důchod a doktor, aby si nepřidělával problémy, to podpíše, bez zjevných příčin.

Tam je podle mě jediná cesta - nejen affirmative action pro ty předškolní děti, peníze na romské asistenty nebo na to, aby v jedné třídě byli max 2 romské děti, ale také represivní tlaky na to, aby pod hrozbou odebrání dávek rodiče tyto affirmative actions musely využívat. A k tomu taky odvata tento systém, kde všechno všem vyhovuje, začít měnit. Jinak na to časem opravdu dojedeme.

Nejvíc mě pobavilo, že by se hrozilo odebráním přídavků na děti. To je cca 500 Kč měsíčně, z toho se fakt nedá žít ani v ghettu ;-)
Vysvětlit problém se vzděláváním Romů na pár odstavcích nejde. Snad bych jen připomněl, že stejný problém zažívala před nějakým stoletím u nás (a dodnes leckde ve světě) další menšina: ženy. I když totiž už nebyl přímo zákaz studia, stejně pořád když dívka měla talent či zájem studovat, rodiče jí od toho odrazovali. Né proto, že by ji neměli rádi či byli špatní rodiče. Ale za situace, kdy smyslem existence je naučit vařit, starat do domácnost a najít si dobrou partii je nesmysl ztrácet nejlepší léta života tím, že si bude kazit oči nad knihami, když jí to pak k ničemu nebude a přinejlepším skončí jako osamělá stará panna. Ty maminky prostě vycházely ze svých celoživotních zkušeností a moudrosti X generací. Zrovna tak Romové své děti milují, chtějí pro ně to nejlepší a rozhodují se podle své x generační zkušenosti. K čemu nejlepší životní období, dětství, ztrácet snažením se hrát si na gadža ve škole, když pak stejně práci s černou kůží nedostane a skončí u lopaty nebo na dávkách? A jsme u toho začarovaného kruhu. To my máme šanci ho z venku rozetnout. Ten kdo přežívá v ghettu musí přijmout tamní pravidla hry, aby přežil a musí to naučit i své děti.
Moje vize je nabídnout jim kromě těch pár korun sociálních dávek (který jim bůhví proč závidí spousta diskutujících, kteří by za ně nepřežili ani týden) velmi slušný bonus za to, aby děti dotlačili ke školní docházce a rozumnému prospěchu. Že by si řekli: no sice ti to stejně k ničemu nebude, na dřinu za minimální mzdu ti stačí 2 třídy ZŠ, ale když to sype 20.000 Kč měsíčně na automaty, tak tam budeš chodit. Hloupej kdo dává, hloupější kdo nebere. Jenže takový program by byl v anticigánské ČR politická sebevražda.
BTW jedno odebrané dítě v ústavu nás přijde na 20.000 Kč měsíčně, v ČR je 22.000 vězňů, kolik z nich je cikánů si zkuste odhadnout, každý nás stojí na daních 30.000 Kč měsíčně. To jen kdyby si někdo chtěl rvát vlasy, že by se veřejné peníze investovaly do vzdělání Romů, terénní pracovníky, apod.

Tohleto je docela zábavné. Učí se snad pro sebe, ne? A pokud jim ČR nemůže/nehce nabídnout odpovídající práci, nebo je dokonce diskriminuje, co jim brání v tom, jít pracovat kamkoliv do EU? (Výuka jazyka patří mezi povinné předměty)

Dále - malí Romové neztrácí čas! Jak jste na tohle přišel???Oni ho spíš mají tolik, že se zoufale nudí. Škola nebo sport je rozhodně nemůže o nic připravit.

Vaše vize, pupovat do nich další peníze, je podle mě scestná. Nefungovalo to za komunistů, nebude to fungovat nikdy. Jsem spíš pro přitvrzení represí. Na druhou stranu, ono by docela stačilo třeba zakázat herní automaty v jejich bydlišti, případně zrušit televiti a jsem přesvědčen o tom, že situace by se někam hnula.

Nedělám si iluze, dobře vím, že podobné lidi nelze přesvědčit. Snad jen pár oprav: 1) když vydám sumu X a ušetřím sumu X+Y, neříkám tomu pumpování peněz, ale výborná investice
2) samozřejmě, že AA musí být dočasná, slouží k tomu prolomení začarovaného kruhu. V USA jim to vzalo cca 50 let než se stal místní cikán prezidentem ;-)

BTW jak se pozná, že už je affirmative action přehnaná? V okamžiku, kdy začne většina podvádět a tvrdit, že je menšina. V USA svého času zázračně stoupl počet indiánů a míšenců - spousta studentů si různým pochybným způsobem zajišťovala papíry, že jsou míšenci, neb pak měli slevu na (tam velice drahém) stipendiu. Takže až budou statistici kroutit hlavou, že tolik cikánů v ČR přece není, co se k tomu hlásí, tak řeknu: sakra sakra, nejsou ti cikáni nějak příliš zvýhodňovaní, nemají nějaké štědré dávky ? Zatím je to ale přesně naopak, cikáni se všemožně snaží svůj původ zastřít, aby si zjednodušili život....

Srovnáváte jabka s hruškami. Mezi černochy bylo vždy dost intelektuálů, umělců nebo sportovců. Dejte mi aspoň jeden příklad za Romy?

1) Tohle je závislé od výkonnosti vězeňství. Můžete taky investovat tak, aby se zvýšila efektivita státního aparátu ve vězeňství.

2) Možná by stálo za to zjistit, co všechny ty preventivní, antidiskriminační a další balíčky přinesly. Pokud to byly jen vyhozené peníze, možná by nebylo od věci sáhnout k represi...

1) Upozorňuji, že článek se nezabývá kompletně romskou problematikou, ale pouze vnímáním, zda je diskriminována nebo ne. Takže na mnoho příspěvků, které se moc nevzdalují od běžného nadávání na Romy v jiných diskusních příspěvcích, nebudu reagovat - to by chtělo podstatně rozsáhlejší materiál (ke kterému se ostatně necítím kvalifikovaný; nevím, zda diskutující čtenáři ano. Jinak ponadávat na poměry taky umím).

2) ROmové - imigrační otázka po druhé světové válce. K tomu jen poznamenávám, že od konce války uplynulo 65 roků - tedy více než tři generace, a to je hodně. Jako hlavní problém zde vidím příštup komunistického režimu, který Romy odklidil do ghett a dál je kompletně ignoroval (kromě poskytování dávek).

3) Stejná práva a stejné povinnosti - to se hezky čte, protože to vypadá logicky a symetricky. Až do té doby, než si uvědomíme, že někdo nemá stejné výchozí podmínky jako ten druhý (což je případ Romů). Když to trochu zvulgarizuji, tak v režimu "stejných práv i povinností" nejsou potřeba žádné bezbariérové přechody pro beznohé, protože přece mají stejná práva (i povinnosti) jako ti s nohama, takže to že nevyběhnou schody je jejich problém a dobře jim tak.

4) Petře: díky že jsi upozornil na to, že finančně je to relativně malý problém. (I když si dost lidí myslí, že není a má pocit, že problémy této země jsou, že se dotují "nemakačenkové". Ale z procenta HDP nebo státního dluhu je to titěrná částka. Naprosto souhlasím s tím, že hlavním problémem je naprosté zanedbání této problematiky.

5) Olaši vs Rumungři. V článku jsem výslovně zdůraznil, že to je ilustrování jen pro účely této argumentace - tedy že při paušálním hodnocení Romů mezi nimi neumíme rozlišovat (a toto rozlišení je hodně zásadní). To, že rozlišuji mezi rasami a mám nastudovaný jejich historický vývoj, zvyklosti atd., není samozřejmě rasismus. (Občas se na to v záchvatech politické korektnosti "zapomíná").

5) Další opatření (viz poslední příspěvky JiHo atd.). POkud bych to zobecnil, tak je především nutné s Romy intenzivně personálně a velice individuálně pracovat. Tj. ne "s Romy", ale s každým zvláš´t, s každou rodinou zvlášť - pomalu je vést, uvádět do života společnosti. To je pracné a taky drahé - ty stovky kurátorů musí někdo vybrat, vyškolit, zaplatit. A kurátoři musí mít dost značné pravomoce v tom, jaká opatření navrhnout a zavést - a samozřejmě musí mít k dispozici jak cukr, tak bič.

"tomu jen poznamenávám, že od konce války uplynulo 65 roků - tedy více než tři generace, a to je hodně. Jako hlavní problém zde vidím příštup komunistického režimu, který Romy odklidil do ghett a dál je kompletně ignoroval (kromě poskytování dávek)."
Tak to je hloupost jakou jsem tu už dlouho nezaznamenal
1) pokud se nějaký děj koná "po druhé světové válce", neznamená to v roce 1946! Imigrační vlny se konaly v 50.,60.,70.,80. i 90. letech! Ten kdo dodnes mluví se slovenským přízvukem se pravděpodobně na Slovensku narodil.

2) úplně přesně jste prohodil přístup minulého a současného režimu. Právě komunistický režim, v duchu své víry v sociální inženýrství a díky nesvázanosti moderními lidskými právy, velice razantně bojoval proti ghettům a prováděl cílenou asimilační politiku. Likvidoval ghetta která zdědil (zejména na východním Slovensku), rozbíjel rodinné klany a umisťoval do nové výstavby Romy stylem "max. 1 rodina v ulici". Různými represemi se snažil blokovat přirozený proces "ghettizace", kdy za asimilující se rodinou přijížděli na dobu neurčitou další nový imigranti z velké rodiny. Sociální dávky? Za komunistů podstatné procento Romů pracovalo! Vždyť ty hlavní současná ohniska jsou bývalé průmyslové zóny (severní Čechy, Ostravsko, JČ papírny), kde byla obrovská nabídka dělnických profesí. Ano, samozřejmě že procento "invalidních důchodců" bylo velké, ale pořád proti dnešku mnohonásobně víc pracovali a tím se asimilovali. Smůla Romů bylo, že socialismus nepadnul o 20 let později. Znám Romy co zvládli celou jednu generaci v podmínkách kdy pracovali, děti normálně chodili do školy a mluvili čistou pražštinou. Byli na docela dobré cestě. Právě po roce 1989 však přišel zlom. Přišla nezaměstnanost a Romové byli ti nejzranitelnější, práce pro ně ještě byla lehká slupka, jejich pozice mizely jako první. Dlouho nelegální rasismus se najednou mohl svobodně ventilovat, majorita to najednou "mohla".
Zkorumpovaní komunální politici a napojení podnikatelé zavětřili stamilionové kšefty a začali UMĚLE vytvářet ghetta - to není nic historického, 90% našich ghett vzniklo až po roce 1989! A také nejsou tvořené primárně nabalující se velkou rodinou z imigrace, ale jen na rasovém základě tlakem z venku. V tom je taky princip ghett, pro úzkou skupinu soukromých osob generují slušné zisky (komunální politici, podnikatelé v realitách, provozovatelé heren, lichváři, firmy co hledají levnou práci na černo) a pro společnost generují obrovské problémy a ztráty (zločinnost, snížení pracovních sil, sociální dávky etc.)

1) "Ghetta" vs. asimilace - nesouhlasim s vasim hodnocenim. "Ghetta" (ja bych to hanlive oznaceni nepouzival, nejde o nedobrovolne sestehovani) vytvareji mensiny naprosto prirozene, podivejte se na priklad USA. Odmitam to videt jako ghetto, videl bych to jako komunitu. Tedy jako prostor, kde mensina muze zit podle svych (tedy duverne znamych a akceptovanych) socialnich (ne pravnich) pravidel. Muze to byt take prostor, kde jedinec ziskava motivaci, podporu a zkusenosti pro svou aktivitu v majoritni spolecnosti. Tento mechanismus muze samozrejme pusobit pozitivne i negativne - lze si vymenovat zkusenosti o kradezi penezenky na Vaclavaku, stejne jako o ziskavani prace v nejake treba stavebni firme.

2) Vzdelavani - Podle me tento aspekt precenujete. Berte v uvahu, ze deti kopiruji chovani svych rodicu a toto neprebiji zadni romsti poradci nebo cokoliv jineho. Pokud je pro dite zivotnim vzorem chodit na urad pro davky a privydelat si nejakou nelegalni cinnosti typu drobnych kradezi, pak pro ne prirozene vzdelani nema pridanou hodnotu. Teprve az budou deti dostavat jiny vzor do zivota, pak bude mit takova aktivita smysl. Byl bych proto spise pro p. Hlavenkou popisovanou podpurnou politiku zamestnanosti, resp. bych ji videl jako v prvni fazi dulezitejsi. Zamestnavani romske mensiny by se napriklad mohlo stat kriteriem pro vyhodnocovani statnich zakazek. Myslim, ze by to byl jednoduchy a efektivni zpusob podpory zamestnanosti Romu.

Jednoduše - nemáte pravdu.

1) Migrace Romů. Naprosto zásadní a největší vlna byla v padesátých letech, existuje k tomu dostatek pramenů. Pak už to bylo nepatrné.

2) Ghetta. Nevím, jak jste starý, ale já v té době byl, a v osmdesátých letech ghetta existovala. Nevím, jestli vám něco říká třeba Chanov... jedna romská rodina na jeden činžák? Svatá prostotu. ZKuste si to třeba vygooglovatj, když už si to nepamatujete.

Před rokem 1989 žádná Ghetta neexistovala. Tento výraz se objevil až v okamžiku, kdy se lidi začali zajímat o zdevastovaná sídliště. A pokud myslíte, že Chánov byl ghetto, tak to jste na omylu. Toto sídliště bylo to nejkrásnější z celého Mostu. Začalo být ničeno nepřizpůsobivými lidmi, kteří se sem nastěhovali do volných bytů a za nimi se ihned stahovali jejich příbuzní.

Článek konstatuje, že ze strany státní legislativy je diskriminace vyloučena, zatímco v praxi je na denním pořádku - viz třeba ten příklad odmítnutí romských uchazečů o práci. (Což je podle mě ovšem virtuální realita, protože drtivý většina z nich nemá vůbec patřičné vzdělání)

A teď jedna řečnická otázka - Pokud do MHD nastoupí skupinka Romů a já si dám pozor na peněženku - je to diskriminace nebo zkušenost? A dodávám - pokud se tenhle stereotyp nepodaří odstranit, bude se praxe k Romům stavět vždy s nedůvěrou.

Stoprocentní zkušenost. Zkus si nechat rozepnutý batůžek a v něm měj na vrchu mibil a paněženku. Kolik myslíš, že projedeš zastávek než zjistíž, že tam již nic nemáš?

Nejsem rasista a mám tuto zkušenost.

Romský spoluhráč v hokeji, do jeho odchodu krádeže v kabině.

Nákup vedle mohutné romky - zmizelo mi 1000 Kč z peněženky, doteď fakt nevím jak.

Jízda v tramvaji a požadavek bratrových hodinek od romského mladíka, dovolil jsem se oponovat, jeho pěst na mém oku.

Předvánoční procházka a shluk 10 romnských dětí kolem mě a mé rodiny s nějakými požadavky a sprostými nadávkami.

Barva pleti je mi úplně fuk, jiná kultura taky, ale tohle je prostě moje zkušenost.

Je označení gadžo pro většinovou populaci významově neutrální? Nebo to znamená "ti, kterým je možné činit to, co osobám z našeho etnika činit správné není"?

I když romština není má rodná řeč, ze svých osobních zcela praktických zkušeností (krádeže aj.) mám bohužel pocit, že platí spíše ta druhá možnost.

Tchýně vyučuje navíc na ZŠ logopedii. Po standardním vyučování ji zastavil na chodbě vietnamský tatík, že by chtěl přihlásit syna. "Ale to se platí."
"Ano, já vím" (a vytahuje peníze)
"Ne ne, teď ne, to potom - dobře, zapíšu si ho"
"Víte, já potřebuji, aby on uměl moc dobře česky..."

Vy si myslite, ze vzdelani ktere je mozno ziskat v ramci ceskeho skolstvi je muze nejak "vychovat". Vas nekoho vychovala skola? Mozna jste teda meli stesti na nejakou vyjjimecnou, ale ma osobni zkusenost a zkusenost znamych naznacuji, ze skola rozhodne neni zdrojem nejakych humanistickych hodnot. Hodnoty kterym se rika hodnoty nasi civilizace jsem pochytaval spise z knih, nezli od ucitelu, ci spoluzaku. Skola byla takova mirnejsi forma vojny o ktere se rikalo, ze co se na vojne naucis, za to te v civilu zavrou.

Romum u nas v pristupu ke vzdelani nikdo nebrani, naopak je docela dost programu na jejich podporu a asistenci. Moc o to nestoji a vysledky nejsou moc povzbudive. Takovy vietnancem prisel s holym zadkem, kulturne je uplne jinde, predsudky vetsinove spolecnosti byly take - a zadne problemy nema. Danove a celni uniky nepocitam, to delaji i bili, pokud maji moznost.

Reseni, ze se vezmou moje penize a bude se jimi dotovat romska sekretarka se mi moc nelibi a duvody snad nemusim rozepisovat. Pokud se to nekomu libi, je moznost zalozit si nadace ci podpurci fond a z nej to dobrovolne financovat. Povede to akorat k tomu, ze schopnejsi bila sekretarka budu muset jit pracovat pod cenu.

To je zase jedna ukázka pošahaného idealismu. Idea je, že stát bude dlouhodobě podporovat nějakou skupinu lidí a ta se pak bude lépe integrovat do té většiny. Realita pak, jako vždy, dá idealismu na prdel, což je pochopitelné. Cikáni to obecně považují za naši slabost (ano, i oni rozdělují společnost na je a nás), úředníci, kteří nejsou žádní géniové, samozřejmě (a logicky) špatně chápou, co se po nich chce a ve výsledku celá slavná podpůrná aktivita aka pozitivní diskriminace jen lidi irituje a zhoršuje vzájemné vztahy, protože vyvolává ve společnosti napětí.

A přitom nejde o nic jiného, než o celkové zkulturnění společnosti, po čemž však musí být společenská poptávka. Například já dnes neznám firmu, o které mluvíte v článku. V té naší pracuje několik cikánů a nikomu to nepřijde divné. V jakékoliv firmě, kde jsem pracoval předtím, neexistovaly žádné viditelné předsudky vůči cikánům jen proto, že jsou to cikáni. A abych pravdu řekl, ani mě by dnes nenapadlo, že by mi cikán v práci mohl něco ukradnout. Chodíme kolem sebe, a narozdíl od skupinky cikánů v teplákách a s řetězy v tramvaji, v práci nemám potřebu hlídat si před nimi peněženku.

Netvrdím, že to tak je všude, asi existují lidé, kteří nepřijmou cikána, i když je slušně oblečen a má odpovídající vzdělání, jen proto, že je cikán. Jen tvrdím, že se s tím nesetkávám. Naopak se setkávám s jevem, kdy je zhusta společensky NEPŘIJATELNÉ i mezi samotnými zaměstnanci, jakkoliv se vymezovat vůči kolegům cikánům.

Vždy, když je takováto diskuse o otížích cikánů, říkám obhájcům státní podopry: "A jak je vnímáte vy? Pokud obecně negativně, proč s tím sám něco neuděláte? Pokud pozitivně, tak jste frajer, ale nikdo vám nedal mandát říkat ostatním, jak se mají chovat."
Osvěta je fajn, ale pozitivní diskriminace je idealismus, který ve svém důsledku jen nadělá víc škody než užitku.

Nastehovat ti je na mesic do baraku a pak bych rad vedel, jak bys chytracil. Takovy jako ty mam fakt nejradsi...!!!

případ, že by se vám přihlásila na post asistentky či po staru sekretářky Romka je krajně nepravděpodobný, prakticky vyloučený. Je to tím, že Romové nenávidí od malička školu natolik, že ji raději nenavštěvují a když už, nemají děti ani jejich rodiče zájem o nějaký pokrok v učení. Až se tento postoj změní, bude in mít jako asistentku Romku.

Co znamena pojem "diskriminace romu u nas" ? Pausalizovanim chovani jednotlivce se muzete rovnou zaradit mezi ty co diskriminuji ostatni. Presto reaguji : Nejde o zamernou diskriminaci cechu vuci romum. Jde spise o pusobeni nepruhlednosti romske komunity a nejednotnosti jako celku. Az se najde nekdo, kdo dokaze jednat za romy jako za vetsinu a vetsina romu ho bude respektovat ci prinejmensim tolerovat, tak maji sanci se prosadit jako komunita. V opacnem pripade se budou medializovat jednotlive pripady se "skandalnimi" zavery o rasismu a diskriminace cechu vuci romum.