Zpět | Přidat příspěvek

Vložil: Jan Petrov, 28. listopadu 2014,16:39:54

Titulek: .
Zkušené a chytré, jako je zde pravidlem, děkuji. Jen mi připadá, že text by se spíše měl jmenovat "proč kupónová privatizace nebyla nutně nejvíc nejlepší" (viz též závěr).

Je také otázka, proč firma, která rychle skončila zu grunt pod privatizátorem, by neskončila zu grunt pod (otálejícím a váhajícím) státem (možná proto, že by raději lil peníze do černé díry, přičemž by si nepočínal lépe než banky).

Uznávám, zahraničních akvizic typu Škoda Mladá Boleslav by ani při vstřícnejším přístupu k zahraničnímu kapitálu nebyly desítky, ale dvě navíc by bodly.
Reagovat >

Vložil: Karel Ler, 28. listopadu 2014,16:53:03

Titulek: ..
Dokázal by stát do těch podniků dosadit lepší vedení, než by došlo k pomalejší privatizaci za dva tři roky? Nejspíš ne, takže by tak jako tak zkrachovaly. Došlo by k menším škodám? To nevím.

Smysl kupónové privatizace vidím v tom, že se podařilo rychle sehnat chybějící kapitál (investora). Jiná věc je, co se s tím kapitálem potom stalo.

Bylo by fér zmínit, že kupónově se privatizovala míň než polovina podniků, mám dojem, že zhruba třetina. Nemůžu k tomu najít odkaz, dost málo se to zmiňuje. Zbytek se privatizoval "nekupónově".

Pokouším se svůj příspěvek odeslat už počtvrté, snad se to tentokrát povede.
Reagovat >

Vložil: Pavel F., 29. listopadu 2014,20:20:24

Titulek: RE: ..
By mě zajímalo, kde jste vzal ten váš kapitál investora, když moje investice do kuponové knížky byla jedna tisícovka. Smyslem kuponovky byl převod majetku, ne dodání kapitálu.
Reagovat >

Vložil: Karel Ler, 2. prosince 2014,12:33:57

Titulek: RE: ..
Např. podle Wikipedie se dohromady kupónově privatizovaly podniky v účetní hodnotě 427 miliard. Nevím přesně, kolik z toho se podařilo získat privatizací, ale kde jinde byste v té době získal desítky miliard? I podle polského návrhu z roku 1988 bylo záměrem pomocí kuponů nahradit nedostatečnou nabídku kapitálu.
Reagovat >

Vložil: Jiří Hlavenka, 2. prosince 2014,18:06:59

Titulek: RE: ..
Jen krátce:
- "účetní hodnota" je NIC, bulšit. Nemá nic společného s reálnou hodnotou, může být u jednotlivých případů stokrát vyšší nebo stokrát nižší. Účetní hodnota je mechanické sčítání a odčítání aktiv/pasiv, u majetku v pořizovacích hodnotách mínus odpisy = opět, nic společného s tržní hodnotou.
- majetek v jakési hodnotě (ať 427, nebo 42,7, nebo 4270 miliard) se ROZDAL, prakticky zadarmo (za knížku á 1000 Kč krát počet knížek), kup=onovky se zúčastnilo asi 5 mil. lidí, á tisícovka, výnos 5 miliard korun. NIC proti těm "427 miliardám".
- žádný další kapitál do podniků nepřiplul, protože nebyl, neexistoval, neměl kdo ho tam nalít, ač ho bylo potřeba jako soli. To byl ten hlavní průšvih.
Reagovat >

Vložil: Karel Ler, 28. listopadu 2014,16:56:09

Titulek: offtopic
Nešlo by s tím formulářem na odesílání něco udělat? Pokud nevyplním titulek, příspěvek se neodešle, ani se nezobrazí žádná chyba. Používám Firefox 33.1.
Reagovat >

Vložil: pedro, 28. listopadu 2014,17:58:27

Titulek: Podnětné
Dobře napsáno, souhlasím s kostrou. Nicméně k diskusi:

Nelze generalizovat, že podniky byly "na huntě" a nebylo možné s nimi nic dělat. Případ od případu. Obecně podniky byly ve složité situaci z hlediska zastaralých technologií, ztráty trhů, někdy i z hlediska produktů. Ale nelze udělat tuto generalizaci. Vezměte plzeňskou Škodovku - navzdory extrémně zpackané privatizaci z toho ještě dnes je několik prosperujících podniků.

Takže je to spíše v lidech. Vidím dva faktory, jednak obecně nebyly zkušenosti s řízením takto velkých podniků v tržním prostředí a jednak (a především) k zprivatizování podniku na počátku 90. let jste potřeboval zcela jiné schopnosti a dovednosti, než k jeho řízení. Vnímám to tak, že osobám, které se dostali k faktickému vlastnictví podniků bylo z hlediska metod a způsobu práce mnohem bližší s podnikem spekulovat nebo jej přímo tunelovat, než podnik nějak rozumně řídit.
Reagovat >

Vložil: Jirka K., 29. listopadu 2014,11:10:24

Titulek: Kellner a privatizace
Kellnera bych neuváděl jako příklad člověka, který nevyrostl na privatizaci. Vždyť spoluzaložil první privatizační fond.
Reagovat >

Vložil: Milan, 29. listopadu 2014,21:41:09

Titulek: 2 ruzne clanky?
ne že bych nesouhlasil s textem, ale není autor sám se sebou v rozporu s dříve publikovaným http://www.bloc.cz/bloccz/art_133/kuponova-privatizace-jak-si-na-ni-vzpominam-ja.aspx
Reagovat >

Vložil: Martin V, 29. listopadu 2014,22:32:51

Titulek: Zajímavé
Pominu fakt, že je to opět z větší části dojmologie a tak trochu je to v rozporu s dříve publikovaným článkem, ale člověk se mění a psa je nutno bít :-)
Docela bych potřeboval dovysvětlit, proč by měl být bankéř vděčný za předání fabriky, která je neschopna splácet svůj úvěr. Když "dostat" peníze z ní nedokázal ten komu na tom záleželo nejvíc, jaký šikovný bankéř to zvádne? nedopadlo by to podobně, jako s lidma nesplácejícíma hypošku v USA? kdy tam banky nechávali lidi bydlet a doufali, že alespoň něco splatí, protože nemovitost nebyla prodejná ani zadarmo?
Reagovat >

Vložil: Jiří Hlavenka, 30. listopadu 2014,10:02:00

Titulek: RE: Zajímavé
Toto je určitě zajímavé a myslím, že klíč k odpovědi nám dává právě prvorepublikový příklad Živnobanky, která se stala vlastníkem řady zásadních českých podniků. Popsal bych to zhruba takto:

1) České prvorepublikové podniky - podobně jako firmy po listopadu 1989 - měly obrovský potenciál k rozvoji, chyběl jim ale kapitál.

2) Kapitál byl potřeba k tomu, aby firmy zvýšily tržby, zlepšili efektivitu, rostly, v důsledku vydělaly víc peněz.

3) Efekt investic samozřejmě nelze přesně předvídat. Některé se "vydaří" víc, některé míň, velkou roli hrají vnější okolnosti, které nelze ovlivnit (celkový vývoj ekonomiky a trhů, konkurence atd.)

4) Rostoucí podnik si půjčuje takřka neustále. Banka ráda půjčuje. Banka čeká v závětří - ona ty úroky platit nemusí, podnik ano.

5) Během nepřetržitého půjčování pak nastane s velkou pravděpodobností chvíle, kdy souhrou více okolností podnik není schopen splácet. V tom okamžiku spadne do režimu, kdy nad ním banka převezme faktickou moc - tohle je standardní ujednání všech úvěrových smluv (zástava akcií, zástava nemovitostí, nadiktování vlastního managementu, vynucený factoring atd.).

6) Firma samozřejmě v tomto okamžiku není zničená, nemá nulovou hodnotu - jen prostě není schopna nějakou dobu splácet úvěr a úroky, nevydělává dostatek na to, aby to splácela. Tento okamžik, který může trvat půl roku, rok, u zdravé firmy pomine. Jenomže firma má smůlu - banka má nad ní již moc - uplatní například onu zástavu akcií a stane se akcionářem, ovládne firmu.

7) Ve výsledku se tak banka stane vlastníkem obří firmy s velkou hodnotou, která je momentálně v problémech (někdy větších, někdy menších). Banka bez problémů "sama sobě poshoví se splácením", zpomalí expanzi, prodá část firmy, ořeže co se ořezat dá, splatí si úvěr a má čistý výnos: dostala firmu zadarmo. Tu následně může prodat strategickému investorovi, umístit na burzu, nebo si ji třeba i dále nechat (jak to bylo u Živnobanky).
Reagovat >

Vložil: Milan Tříska , 30. listopadu 2014,12:47:40

Titulek: RE: Zajímavé
To Živnobankou ale není analogická situace. Po první světové válce i po druhé válce byl rozhodující způsob tvorby zisku strojní výroba, resp.výroba jednotkového zboží.To je ta slavná Schumpeterova-Kondratjevova ekonomická spirála. Ještě po druhé světové válce platilo- zavřeš továrníka na uran a on ještě něco vytěží a továrna taky pojede.Dnes? Rozhodující pro tvorbu zisku je inovační cyklus,patenty,vědomosti.V USA od konce 60. let a v Evropě od 80. let zanikaly stejné provozy, jako u nás v privatizaci. To se nedá vysvětlit z jednoho bodu kupónové privatizace. Taky jsme dluhy nových Živnobank zaplatili my všichni. Chyba samozřejmě nastala v bankovním socialismu té doby, kdy pan Klaus z pozice pravicového/!/ ministra financí a předsedy vlády nutil banky půjčovat zadluženým kolosům na úsměv,aby udržel sociální smír. To jsme pak všichni zaplatili tím že jsme přišli o celý domácí bankovní sektor a tedy o ekonomickou samostatnost. Ale to je jiný příběh. Kupónovka za to nemůže.
Reagovat >

Vložil: Jan, 1. prosince 2014,12:02:22

Titulek: RE: Zajímavé
Toto je učebicový scénář převzetí firmy bankou. Dosaďme si ale dnes za firmu stát, za úvěrování nákup státních dluhopisů, za úvěrující banku finanční sektor zastřešený jedním centrálním regulátorem a máme asociaci pro převzetí státu centrální bankou.

Reagovat >

Vložil: Pavel Kysilka, 30. listopadu 2014,12:31:10

Titulek: nebyla spatna
zdravim,

pekny clanek.

Osobne nevidim privatizaci jako spatnou, ze probehla rychle. Kdyby byla privatizace pomalejsi, tak by se nic moc nezmenilo. Spise hodne lidi vnima privatizaci jako spatnou, nebot to je uz takovy cesky sport videt nejdrive nebo vubec negativa nez pozitiva.

Zastavam nazor, ze pokud ma neco vzniknout, tak neco musi i zaniknout. To plati i o kapitalu.
Je to bezny jev a nemusi se dost lidem libit. Nekdo holt zbankrotuje.

Podnikani je hodne o stesti a o tom by na spravnem miste. Vcelku lituji, ze jsem se nenarodil o 3 roky drive. Zacatky 90-let jsem prosvihl a rekl bych, ze to byly jedny z nejlepsich let. A zacinat neco v teto dobe je o dost tezsi. Jenomze tento nazor mi penize nevydela.

V kazde dobe je omezeny pocet lidi, kteri maji nejake schopnosti a maji stesti. Geniove se musi narodit a dostat prilezitost. 90-leta nejsou vyjimka.

Pridam neco hodnotnejsiho: Kdo necetl knihu "Banker prvni republiky", tak mohu jen doporucit. Clovek hodne veci pochopi. Dost principu z prvni republiky se opakuje.

gf
Reagovat >

Vložil: Jiho, 30. listopadu 2014,12:52:55

Titulek: Klaus a kupónovka
Nevím jestli sledujete aktuální sérii Expremiéři, ale díly s Pithartem a Klausem se okolo privatizace dost točily.
A pamětníci se celkem shodují: když poprvé Klausovi představili myšlenku kupónové privatizace, jako ekonom ji okamžitě strhal zhruba stejnými argumenty, jako jí kritizujeme dnes :-) A za týden už byl její propagátor a udělal z ní svoji vlajkovou loď. Protože se blížily volby a jemu došlo, že to sice je ekonomicky volovina, ale politicky populistická superbomba, která mu vyhraje volby.

A aby to nebyla jen kritika, díl s Pithartem do značné míry vysvětloval tu tehdejší alternativu, tedy scénář "staré struktury" Vrby, který měl plán jak chytře privatizovat cca 60 páteřních podniků. Stihl jen pár, zejména Škodovku MB, která následně drží naši ekonomiku nad vodou a stála mimochodem za řadou těch "baťovských success story". Ani se člověk nechce domýšlet, kde bychom mohli ekonomicky být, kdyby Vrba stačil takových VW-Škoda vytvořit 10-20 :-/
Reagovat >

Vložil: thr, 30. listopadu 2014,16:38:10

Titulek: RE: Klaus a kupónovka
Ono ale není od věci taky zavzpomínat, jaká hysterie kolem privatizace Škodovky byla - "výprodej rodinného stříbra a ještě k tomu Němcům, to nééé". Dneska už se to zdá směšné, ale lidé prostě tehdy na privatizaci a zahraniční kapitál připravení vůbec nebyli a průchodnost byla mizivá. Tohle by bylo na samostatný článek a rozbor, ale proměna myšlení byla podle mě daleko větší, než si dnes uvědomujeme.

Druhá věc je, že podniků schopných přímočarého oživení nebylo zas tak moc a Škoda (tehdy AZNP) byla spíš výjimkou. U velké většiny firem byl krach v podstatě nutností - bohužel.
Reagovat >

Vložil: Jiho, 30. listopadu 2014,20:38:59

Titulek: RE: Klaus a kupónovka
To právě není příliš pravda. AZNP vyráběly totálně nekonkurenceschopné auta, která brali v UK tak na úrovni trabanta. Automobilky co privatizoval Klaus naopak v roce 89 vyráběly celkem konkurenceschopné nákladní auta, které ve své třídě byly slušná.
To nemluvím třeba o Poldi/Dříň, což byl špičkový supermoderní závod, jakých bylo v Evropě na prstech jedné ruky.

Jasně, AZNP-Škoda mela velkou výhodu v dominantním vnitřním trhu, ale právě že výrobky na tom byla hůř než řada jiných velkých podniků a přesto udělala takovou díru do světa. Díky dobré privatizace. Vrba někde vzpomínal na další firmy, pro které už chystal podobný osud, nevybavuji si to ale přesně.
Reagovat >

Vložil: pedro, 1. prosince 2014,17:20:58

Titulek: RE: Klaus a kupónovka
AZNP vyráběly totálně nekonkurenceschopné auta

Tak to se docela pletete. Tedy Škodovky 120-130 byly skutečně na zmiňované úrovni, ale Favorit vyvinutý a zaplacený v socialismu bylo relativně konkurenceschopné auto. Rozhodně nejlepší ve východním bloku.

výrobky na tom byla hůř než řada jiných velkých podniků

Ano, ale hlavně kvůli konkurenci v automobilovém průmyslu, která je/byla dovolím si tvrdit větší, než např. ve zmiňovaném ocelářství.
Reagovat >

Vložil: thr, 1. prosince 2014,19:01:38

Titulek: RE: Klaus a kupónovka
Jak psal Pedro, zapomínáte na Favorit. Tohle byla pro AZNP velká klika, při jeho náběhu nedlouho před revolucí se výroba v MB hodně změnila - koncept auta nebyl zastaralý vůbec, omezující byly spíš možnosti dodavatelů, což ale šlo změnit celkem snadno. Narážím třeba na to, že hodně z designu Favorita bylo dáno tím, co se dalo udělat z nevalných plechů z VSŽ Košice, to samé horší plasty v interiéru. Jinak ale už bylo ve Favoritu v podstatě vše "normální" a relativně moderní i ve srovnání se západem. Koneckonců první společný projekt s VW, tedy Felicia, toho mohla zdědit z Favorita spoustu bez potíží.
Navíc se pro Favorita modernizovala i linka - bez toho by to měla Škodovka po roce 1989 mnohem složitější.

Naopak s kvalitou náklaďáků je to spíš pohádka, Liaz byl podle mne úplně mimo a jejich krach se nedá svádět na privatizaci. Tatra na tom byla lépe (řada 815 vznikla až v 80tých letech a měla potenciál rozvoje), jenže jde o do jisté míry specifická auto, které se nehodí na všechno a tak trh není až tak široký, ke všemu zlému se nesmírně zlepšil ruský Kamaz, který přebral většinu "východních" trhů. Tatra se stále vyrábí, ale osobně moc nevěřím, že by při "lepší" privatizaci byly objemy nějak výrazně větší (možná by se promrhalo méně peněz).
Neumím posoudit dění u Avie, tam možná firmu zabila "špatná privatizace", ale těžko říct.
Reagovat >

Vložil: Max Písecký, 19. prosince 2014,0:22:15

Titulek: Zavádějící nadpis
Souhlasím s oběma články :) rozpor vidím jen v tomto nadpisu. Kuponovka nebyla ani geniálním skokem ekonomického tygra střední Evropy, ani loupeží století a katastrofou, po které zůstala spálená zem. Je fakt, že to bylo politicky průchodnější než prodej zlým Němčourům a jiným cizákům. Neřešila základní problémy - kapitál a marketingové a technické know-how. A byl to Klausův populistický majstrštyk.
Řadu věcí vidím úplně stejně; "podnik zkrachoval? jasnej tunel!" je bohužel oblíbená zkratka různých typů lidí. Je z toho cítit závist, cynismus, bolševikem zažraný pocit "našeho rodinného stříbra" a asi ještě starší mýtus zlatých českých ručiček. Už si to myslí i generace, která to nezažila. Míchá se to s dalšími kauzami, které s kupónovkou nesouvisely nebo jen velmi nepřímo, např. MUS.
Otázka je, pokud transformaci nehodnotíme úplně racionálně, do jaké míry jsme schopni posoudit výchozí situaci a asi podobně subjektivní hodnocení v jiných post-kom zemích? V NDR všechno krachlo po přepočtu marek, jen něco koupily západní firmy, vyvolalo to nezaměstnanost a úprk na západ. V Maďarsku čekali na ten právní rámec, až leckde nebylo co privatizovat, v zemědělství často vládli stejní lokální bossové jako za Kádára, a vzhledem k další změně režimu asi nebyli moc spokojeni. V Polsku první velká privatizace proběhla už v 89., komunistický papaláš, ministr a člen ÚV, si zprivatizoval mlékárenský koncern. U nás stačí k hystericky negativnímu hodnocení často fakt, že někde zbohatl řadový referent z dané fabriky s rudou knížkou. (Ne že bych z toho byl nadšen, ale měli bychom se smířit s tím, že jedinými poraženými roku 1989 byli komunističtí aparátčíci a fízlové - až na malé výjimky - nikoli nomeklatura, ta to vnímala jako příležitost, jinak by se režim nezhroutil tak rychle.)
A když se koukneme jinam - Thatcherová byla de facto úspěšná, ovšem za cenu sociálních otřesů a půlka země ji za to taky nenávidí až za hrob...
Reagovat >
Odběr komentářů e-mailem

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn