Tradičně čtivé a zajímavé čtení. Díky

IMHO (po tom co jsem ho viděl u Krause) už ho byznys nebaví a na stará kolena se dá na politiku... Pak ale jestli, s lidmi kterými se obklopí, neskončí jako VV.

už jenom čistě statisticky. Že se k tomu u nás dostali lidi dost pochybným způsobem a často šli doslova přes mrtvoly (zejména LTO), je věc jiná. Tohle je pro náš stát hodně smutné, ale kde v Evropě se zrodil nějaký Gates, Jobs nebo Zuckerberg? I Británie si hýčká svého Abramoviče. O to víc si vážím třeba Jančury nebo Bakaly.

Je to věc názoru, ale já mezi Bakalou a Babišem nevidím moc velký rozdíl - to, co Bakala dokázal v oblasti uhlí dokázel Babiš v oblasti zemědělství. Že je mediální vnímání Babiše problematičtější je dáno spíš tím, že obecně v potravinářství se točí víc kvót, dotací a dalších věcí, které "smrdí", ale za to on nemůže.
Koneckonců ani Jančura se moc neliší, holt ale získat dobrý mediální obraz kolem "žlutých" autobusů či vlaků je určitě jednodušší než když jste "uhlobaron" či něco podobného :-)

No vám se, koukám, nezavděčí nikdo. Jen pro upčesnění - Bakala je ve srovnání s Babišem někdo, kdo získal titul v zahraničí a zkušenosti získal prací ve významných finančních institucích. Babiš naproti tomu člen KSČ a StB, přičemž rozjezd mu zajistil obdobně postavený otec. Na rozdíl od Babiše nebyl Bakala ani Jančura opakovaně vyšetřován policií. Pro vás zanedbatelná maličkost, pro většinu lidí ale propastný rozdíl.

Zaprvé nechápu to o nezavděčení se - já naopak všechny vnímám relativně pozitivně.

A k dalšímu - vyšetřovat můžete kohololi, jde ale o to, zda je odsouzen - do té doby platí presumpce neviny. A fakt je, že Babiš nejen nebyl odsouzen, ale ani proti němu nebyl veden vážný proces.
A když jsme tak u toho, tak proti aktivitám Bakaly byly vedeny vyšetřování také - například kolem bytů OKD, ale leccos se dělo i kolem Patrie. Ale zase to samé jako u Babiše - osobně nikdy odsouzen nebyl a ani proti němu nebylo vedeno závažnější soudní řízení, takže lze ctít presumpci neviny.

Jinak oba pánové platí daně, jejich firmy fungují a zaměstnávají řadu lidí - pro mě to je pozitivní.

Jediné co lze Babišovi vytknout je podle mě právě to členství v KSČ a patrně záznam u StB - to mě popravdě taky netěší, tady se shodneme :-(

K Bakalovi si dovolim predhodit link na reportery CT: http://goo.gl/fWw8w

„– soustřeďme svůj hněv ale na ty, kteří tvoří pravidla, ne na loupežníky.“

To jde rozvinout analogicky na jiné oblasti, třeba: Nesoustřeďme svůj hněv na ty, kdo vraždí a znásilňují, ale na ty kdo tvoří pravidla pro posuzování vražd a znásilnění.

Ale reálněji. Ti podnikatelé zároveň tvoří pravidla, a to pomocí lobingu, úplatků a ovlivňování přes média. Zde vykonavatel je zároveň do značné míry tvořič pravidel.

Několik poznámek:
- LTO je čistě kriminální případ, čistokrevná zlodějna. Myslím, že se v tomhle angažovala galerka, která se pak nikdy pořádnými podnikateli nestala (ani na to neměli). Tam nepatří rozhodně ani Babiš, ani Kellner, atd.
- Babiš a Bakala: podle mě skutečně není podstatné, jestli někdo studoval v New Yorku nebo Moskvě. Po dvaadvaceti letech bych už i členství v KSČ nebral jako faktor, který by vůbec do hodnocení podnikatelů nějak zasahovat. Naprosto převažující část úspěchů obou pánů stojí na jejich schopnostech. Jistě jednomu v rozjezdu pomohlo to a v jinému ono, to tak bývá. Vyšetřování policii v zemi, kde vesele řádí policejně-soudní gangy (Berdychova party, Brněnská skupina), tj. lidé, kteří aspoň dříve byli schopní dostat do tepláků kohokoli, bych také nebral jako stigma.
- přirovnání k vrahům atd.: tady právě vidíte, že přirovnání kulhá. V normálních režimech a státech je vrah či ten, kdo znásilní, vždy zločincem. Tohle bylo zločinné i za komunismu, je i za kapitalismu, i v přechodné době. Ale neujasněné zákony, judikatura, nedostatečná praxe lidí práva v době, kdy se u nás kapitalismus teprve formoval - to je něco úplně jiného.

Možná je ten Bakala ne úplně šťastný příklad. Spolu s Babišem dokázali maximalizovat svoje osobní zisky. Ok, platí mzdu zaměstnancům svých firem a odvádí daně, ty firmy by ale jely v obdobném stylu i bez nich.

Mnohem lepší příklad je Jančura, který dokázal změnit do té doby naprosto otřesný způsob cestování a svojí činností dokonce přispívá ke zlepšení fungování státního monopolu, což snad výhledově ušetří i výdaje státní kasy.

Pokud je tedy váš článek nazván Padouch nebo hrdina, nemůžou v něm pouze bohatí lidé figurovat jako hrdinové.

Jenže právě to vaše tvrzení "ty firmy by jely v obdobném stylu i bez nich" je velmi sporné, ne-li nesmyslné.
Najde se totiž pěkných pár firem (a nejen v ČR!), které krachly právě proto, že neměly ve vedení nikoho schopného - úspěch není žádná samozřejmost!!!!!


Ad Jančura - já si ho sice vážím, ale zase bych ho neidealizoval. Ono je poměrně snadné být mediálně za "hrdinu", když jdete proti nepopulárním firmám typu ČSAD a nyní ČD, jinak ale bez poskvrny taky není. Je kus pravdy už na tom, že si v dopravě vybírá jen "perličky", což konkurence nemůže, zrovna tak byl jeho vstup na řadu tras provázen záměrným dumpingem, což je mimochodem minimálně na hraně nekalosoutěžního jednání.
Mezi námi - i s tou úsporou státního rozpočtu je to víc než sporné, ta ostrá konkurence na ziskových linkách totiž ve výsledku méně lukrativní trasy spíše zdražuje - a právě do nich míří řada dotací na dopravní obslužnost.
Celkově asi pozitiva Jančury převládají, to ano, ale opravdu bych z něj nedělal nějaký vyložený zázrak.

„ přirovnání k vrahům atd.: tady právě vidíte, že přirovnání kulhá. V normálních režimech a státech je vrah či ten, kdo znásilní, vždy zločincem. Tohle bylo zločinné i za komunismu, je i za kapitalismu, i v přechodné době. Ale neujasněné zákony, judikatura, nedostatečná praxe lidí práva v době, kdy se u nás kapitalismus teprve formoval - to je něco úplně jiného.“

Já jsem ale neřekl ani slovo o judikatuře.

Pane Hlavenko, reagujete úplně na něco jiného.

Jak Vy v článku, tak já v příspěvku jsme začali větou „Nesoustřeďme svůj hněv na …“

Tady nejde o judikaturu, ale o toho, komu to přisoudíme lidsky ve svých hlavách za vinu – a tedy se na něho hněvat.

Pokud Vám, pane Hlavenko, někdo znásilní třeba dceru, máte-li nějakou, nebo Vám třeba vypíchne oko – a následně bude bez trestu, protože judikatura, či vhodně zaplacený advokát využije předtím vhodně vylobované díry v zákoně pro jiné účely – doufám tedy, že se nebudete na násilníka Vaší dcery, nebo vypichovatele Vašeho oka ani v nejměnším hněvat. Přijmete zcela pokorně legaslativní stav.

Oni totiž lidi nejsou pitomci. Spravedlnost a legiglativa jsou dvě různé věci.

Dnešní čeští miliardářoví podnikatelé k tomu nepřišli, až na výjimky blížící se statistické chybě, čistou cestou – přičemž čistou není myšlenu ve stylu legislativním, ale ve smyslu lidsky vnímané spravedlnosti.

Proto v Česku nemají bohatí podnikatelé dobrý zvuk, protože navzdory Vašim článkům a další „osvětě“ prostě vědí, že jednak šlo povětšinou o špinavé cesty (špinavé opět nikoli v legislativním smyslu, ostatně za Hitlera nebylo legislativně špinavé určité lidi třeba zabít). A jednak že užitku pro společnost za těmito podnikateli často nezůstalo příliš mnoho, pokud přímo nemluvíme o škodě. Samozřejmě jsou výjimky.

Oproti tomu třeba v USA či v řadě civilizovaných států je situace jiná. Řada boháčů se vypracovala od píky a některé věci jim tam neprojdou.

Ostatně v situaci, kdy mi mé bohatství dovoluje zákony tvořit (vhodnými „sponzorstvími“ stran či zákonodárců) uděláte legislativně křišťálově čistého anděla i z masového vraha s polem mrtvol. Pak nemá smysl hovořit o čistotě v legislativním smyslu slova. A lidé to vědí. Proto Vám na definici čistoty ála legislativa celkem kašlou – a dávají to najevo svým hodnocením velmi bohatých ČESKÝCH podnikatelů. Tedy tím hněvem.

Jak jsem už psal, přirovnání kulhají. Já jsem se držel ekonomické problematiky, nepleťte do toho znásilnění.

Lidsky vnímanou spravedlnost - "vyšší spravedlnost" atd. chápu, ale myslím, že mají smysl jen v "občanském právu". Když máte tak přesnou statistiku o tom, jakým způsobem přišli miliardáři k miliardám, tak by mě docela zajímalo, jaké lidsky špinavé cesty pánové jako Babiš, Bakala, Kellner atd. použili.

Jinak negativní hodnocení velmi bohatých českých podnikatelů má příčiny velmi jednoduché. Za prvé je to závist, v té vynikáme velice moc, a za druhé přesně to, co tu předvádíte vy - právě tak jako vy nevědí objektivně vůbec nic o tom, jak kdo přišel k penězům, ale " jsou přesvědčeni" (bez důkazu, bez svědectví, všecko jedna paní povídala), že k bohatství nepřišli čistě.

Na počátku všech těch velkých majetků byla kriminální aktivita, a to nejen ta "rozmlžená" v důsledku nejasné legislativy v přechodu, ale docela standardní a jednoznačná.
Podstatnější spíše bylo, že postupně se vykrystalizovala ta část, která dokázala tuto hranici překročit, a začali víceméně legálně (velko)podnikat, zatímco druhá část to nikdy nedokázala a skončila vesměs špatně. Tohle se nakonec dá hezky vidět i na tom zbožňovaném Kellnerovi v porovnání vývoje původních bratří v triku Kellner-Winkler.
Dalším třídícím kritériem je následný úspěch v zahraničí, kde už skutečně záleželo na schopnostech a ne na původnímu pochybném základu v ČR.
Dále bych docela polemizoval s tradičním mýtem o "závisti lumpenproletariátu", ale to by bylo na delší článek. Ve zkratce: dlouhodobým pozorováním jsem zjistil, že lidi nejsou nepřátelští vůči miliardářům, u kterých jsou si celkem jisti, že si to nenakradli. Naopak tím, že byli coby současníci svědky té prvotní akumulace kapitálu co generovala první generaci lidí o kterých pan H. píše, mají celkem jasno, jak se k majetku dostali. Příklad? Slyšeli jste někdy v české hospodě něco jako: "Ta svině Jágr, sebrat mi tu milióny a pověsit ho na lucernu. On si vozí zadek ve Ferrari a já nemám ani na škodovku"? Já ne, naopak je to pro "lumpenproletariát" hrdina a vzor a ta mýtická česká hospodská nenávist vůči bohatým nikde. Zajímavé, že.

Říci o někomu, že je kriminálník, to jsou silná obviňující slova, která je nutné dokázat. Prokazujete tím mimochodem přesně to, co jsem u "lumpenproletariátu" vypozoroval já - bez problémů někoho označí za kriminálníka, aniž mají jakékoli důkazy nebo svědectví (v podstatě o tom člověku nic nevědí, nedokáží ani pořádně popsat jeho byznysovou dráhu, ale vůbec jim to nevadí, prostě "někde o tom něco psali", možná v Blesku nebo kde, možná to bylo o někom jiném, to je fuk).

Úspěch v zahraničí je zcela nepodstatný. Někteří podnikatelé se na zahraničí zaměřují, jiní ne - je to dáno povahou jejich byznysu, jejich naturelem atd.

Jágr a vůbec sportovci, to je tak pitomá úvaha, jakou jsem dlouho neslyšel. Oni jsou idolové, protože jsou to špičkoví sportovci, reprezentanti, mistři světa, olympijští vítězové, proto je národ miluje. Jejich kousek slávy dopadá i na nás, když vyhraje Jágr mistrovství světa, jsme všichni Češi mistři světa. Milióny s tím vůbec nemají nic společného, jsou nepodstatné, jak píšete správně, Jágr je pro lidi hrdina a vzor, ale víme kvůli čemu.

Jágr byl jen příklad - to platí obecně pro lidi, kde má každý člověk nějakou 99% jistotu, že je to miliardář díky své unikátní schopnosti, pracovitosti atd., že neměl šanci to získat nějakou zlodějinou a na úkor jiného. Najednou ona mýtická závist vůči bohatým nikde. Naopak, nijak to nekalí možnost, aby ten člověk byl vzor a hrdina pro dolních 10 miliónů - to už skutečně závisí na jeho úspěších, za koho zrovna hraje apod. Ani nikoho kdo zrovna nemá rád Jágra / NHL / hokej obecně jsem neslyšel vůči jeho bohatství nenávistné výpady. Ani člověk co by umřel při poslechu Karla Gotta delším než 5 minut nenadává po hospodách, že si ty miliony Gott nakradl a zasloužil by zavřít. Mýtus prostě neplatí.

Obrovské zisky jsou vždycky na úkor jiného. I Jágr ty peníze, které dostal, nezískal tak, že by v zemi vykopal nějaký poklad, ale zaplatili to prostí lidé na vstupenkách a pak třeba neměli na vzdělání pro své děti, inzerenti, kteří si to pak vybrali ve zvýšených cenách zboží. To jen abyste viděl, jak relativní je to férové a neférové bohatnutí.

Myslím, že jako vždy dobře rozumíte, jen děláte, že rozumět nechcete. Lidé, kteří mají status celebrity, tak jejich kladný emocionální náboj, který s sebou jejich osobnost nese, zcela, o několik řádů přebíjí jakékoli úvahy o jejich bohatství.

Znám osobně desítky podnikatelů, kteří získali značné peníze unikátní schopností a pracovitostí, a nijak jinak. Přesto jsou terčem závisti a nezávisti lumpenproletariátu okolo.

Neodvádějme pozornost nějakými "emocionálními náboji". Znovu opakuji, klidně to aplikujme na vztah "prostého člověka z hospody" vůči někomu, vůči komu cítí vysloveně antipatii - pravověrný bigbíťák vůči Gottovi, zarytý slávista vůči Řepkovi, atd. atd. Bez ohledu na antipatii či přímo nenávist, co se týká peněz / vily / luxusních aut - neuslyšíte tu mýtickou hospodskou závist. Fakt to funguje, zkuste si po hospodách svůj průzkum ;-) Klidně proberou nové Ferrari Leoše Mareše a k žádnému věšení na stromy nedojde, spíš k uznalému pokyvování hlavy.
Zkrátka je to příklad situace, kdy minimálně máte pocit, že víte jak ten člověk zbohatnul a že to bylo poctivé. Samozřejmě tím neříkám, že nejsou sportovci či umělci co páchali zločiny či že nejsou podnikatelé co zbohatli poctivě! Mluvím o hlavním proudu.
BTW jsem dlouhodobým průzkumem :-)) zjistil další paradox: když dojde na "mého kapitalistu", pivaři jsou najednou o poznání pozitivnější, u firem velikosti kde na šéfa "dohlédnou". Často jsem byl svědkem debat, kde se po pár pivech dělňasové s hrdostí trumfují, čí šéf má dražší auto nebo kolik miliónů nasázel do nějaké extravagantnosti v bydlení a tak. Před sto lety by asi odborářští vůdci nevěřili co jim to trouba ukazuje.
Ale jak jsem říkal, to by bylo na hlubší rozbor, tady šlo jen o mé odmítnutí toho paušalizujícího mýtu - byť samozřejmě rozumím tomu, proč si ho lidé z horních 10.000 hýčkají a mají ho jako dobrou berličku.

Zdá se mi, že jste přesně popsal důvody proč "prostý člověk" nemá rád svého miliardáře.
Gota, Jágra (a svého šéfa) znají. Mají ho na očích a vědí jak žije (bez ohledu na to, jestli je jim sympatický).

Problém "prostého" lidu je ale právě v tom, že hůře ovládají naprogramované instinkty a co si neumí představit/domyslet to podvědomě odmítají.
Odtud hlášky jako: "Poctivou prací se miliarda prostě vydělat nedá."
Vemte si např. pana Bernarda (pivovar). Ten je vnímán jako podnikatel s dobrou pověstí.
Ale spíše proto, že si ji byl schopen mediálně vybudovat podobně jako Jančura, než že by lidé znali detaily o jejich podnikání.

Jen na okraj:
Nikterak ale neobhajuji morálku bohatých....myslím totiž, že nijak nevybočuje z průměru "všeho lidu".

Nevím, jak ostatní, ale já bych rozhodně neřekl, že mám Gotta a Jágra "na očích". Já jsem je totiž v životě neviděl, zatímco řadu dalších ano. Respektive jsem je viděl, stejně jako jsem viděl Avatara, Lorda Voldemorta a Červenou Karkulku, zprostředkovaně přes média.. Ve skutečnosti tak znám Gotta a Jágra daleko méně než řadu dalších významných, bohatých podnikatelů.

Bernard je dobrý příklad toho, k čemu se zde pomalu dobíráme. Pokud podnikatel dovede zapracovat na svém p.r., pokud je "mediální" (sympatický zjevem, pojme své podnikání jako kus étosu, tj. bojuji proti europivu, bojuji proti státnímu molochu ČD), pokud si ještě dobře zaplatí p.r. v médiích - a to si pište, že si to tito pánové platí - je nám náhle sympatický, je vnímán jako "podnikatel s dobrou pověstí". Ve skutečnosti o jeho podnikání nevíme vůbec nic - tj. jestli například nešidí dodavatele, odběratele, nepodvádí na daních, nepere prachy, nedře ze zaměstnanců kůži atd.
O Babišovi, Kellnerovi atd. nevíme nic, protože tihle lidé se medializují a proto máme pocit "že přece k tomu majetku nemohli přijít poctivě".

Kde vidíte rozdíl mezi lobingem a uplatkářství. Stejně si kupují lidi, kteří jim pomáhají krást. Poctivou prací se k milionům a miliardám nedostanete, častá polistopadová hesla, tak o co jde. Je úplně jedno co ten člověk je. Jestli byl komunista, nebo emigrant. Hlavně, že si mohou nahrabat ty prachy, co jim říkají pane.

Rozdíl mezi lobbingem a úplatkářstvím je jasný. V lobbingu nejdou nikomu peníze do kapsy za to, aby provedl nějaké rozhodnutí. Lobbing je standardní přesvědčování pomocí argumentů, odborných studií atd.