Za prve existuje jeste jedna cesta, kdyz nemuzete devalvovat menu a potrebujete se stat znovu konkurencni - zlevnit cenu prace. Samozrejme tim nektere problemy (migrace schopnych) podtrhnete, ale neni pravda, ze za fixniho kurzu nelze nic podniknout.
Druha pripominka: kdyby by vsechno co to popisujete dokonale platilo, tak by slo o obecny proces a naopak by nemel smysl zaver - snazit se dostat do lepsi poloviny. Protoze v ramci poloviny by doslo opet k polarizaci, zaostavani slabsich a opet deleni - nakonec zrejme navratu na narodni meny. Ze to tak jednoduche neni je videt treba v USA, kde jsou schopny s jednou menou fungovat taky ruzne efektivni oblasti. Co zrejme naopak neni mozne, je s jednou menou fungovat a mit nekolik samostatnych rozpoctu.

Mena nemusi posilovat ci oslabovat pouze na zaklade realne ekonomiky, hromadenim jako rezerv apod. Jednim z hlavnich duvodu muze byt monetarni politika daneho statu respektive centralni banky. FED je v porovnani s ECB ponekud akcnejsi co se tyce zvysovani penez v obehu. ;)

Že je Jih méně výkonný není v principu problém. Že méně roste také ne. Viz Ricardův model: http://www2.econ.iastate.edu/classes/econ355/choi/ric3.htm

S Jihem jsou podle mě dva problémy:
1) Míra zadluženosti nekorespondující s jejich schopnostmi splácet. Investoři si mysleli, že řecký dluhopis je stejně kvalitní jako německý, koupili je levněji, než by bylo adekvátní, a teď zjistili, že to byla špatná investice. Řešení je investici odepsat, případně to nechat zacálovat Severem, aby se banky nepoložily.
2) Jih spotřebovává více než produkuje, je stíhán obrovskou nezaměstnaností a není konkurenceschopný se Severem v ničem. Řešením je v delším horizontu deflace, snížení cen a především snížení platů a obecně životní úrovně. A zdá se, že tohle už začíná zabírat v Irsku.

Imho není důvod, proč by euro mělo být opuštěno, Jihu by to spíše naopak ještě více uškodilo a problém s potřebou nalít peníze do severních bank, které špatně investovaly, by tu zůstal.

Proč by to nemohlo být třeba tak, že se euro pomalou inflací plynule oslabí, třeba na něch 0,8 k dolaru, tím se všechno zdraží na dvojnásobek, ovšem na severu, kde se všechno vyrábí, patřičně vyrostou mzdy, protože když fabriky inkasují dvojnásobek "nových slabých" peněz, tak jich taky (zhruba) dvojnásobek rozdají zaměstnancům, takže na severu reálné mzdy zůstanou stejné. Na jihu, kde se nic nevyrábí, a všechno dovozové zdraží při zachování mezd, lidi sice budou brblat, ale co nadělají. Tím že všechno z dovozu bude drahé, bude se méně dovážet, a bude to motivovat místní podnikatele víc vyrábět. Tím bude víc práce pro místní lidi. Navíc tam bude levná pracovní síla, takže tam budou seveřané stavět továrny, aby vyráběli levněji než na severu a přitom na stabilní půdě EU. Podívejte se na Čínu, kde před pár desítkami let taky nebyly žádné technologie, žádné peníze, bylo tam jen obrovská armáda levných rukou které dřely za hrst rýže. A dnes je z Číny velmoc, v podstatě díky levné pracovní síle.

Možná je to idealistická představa, ale nereálné mi to nepřipadá.

Je celkem běžné, že stát zahrnuje méně a více rozvinuté oblasti. Podívejte se na Čínu, Rusko, Brazílii, USA, ale nakonec i ČR a nedělá to větší problémy.

Proč by Řecko nemohlo zkrachovat a přitom si ponechat Euro?

... by se mohlo jmenovat NEURO (od north-euro)

Pan H. to přešel slovy, že různou výkonnost lze řešit pouze "různými, na sobě nezávislými měnami a skoro nijak jinak." Pro zajímavost bych doplnil to jinak - každého asi napadnou USA s dolarem, kde je rozdíl v ekonomické výkonosti dost podobný tomu mezi-evropskému. Co jsem pochopil je vtip v tomto:
1) jeden stát s jednou fiskální politikou a silným podílem federálních daní a výdajů, díky tomu mohou docela mohutně proudit transfery k těm chudším a nikoho to tolik netrápí.
2) mobilita pracovní síly s jedním jazykem. Když zkrachuje v USA nějaký region o velikosti Řecka (viz konce ocelářství a podobného těžkého průmyslu), region samozřejmě nemůže reagovat devalvací měny co nemá, ale lidi se začnou stěhovat do jiné části USA, kde to frčí. To je zatím v Evropě nereálné...

Stručně k jednotlivým příspěvkům (díky za ně, jsou zajímavé):
- zlevnění ceny práce. Dobře, ale jak? Přece nemůžete nakázat soukromým podnikům, jaké mají dávat lidem peníze.
- lepší/horší polovina: rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v (řekněme) lepší polovině už nejsou tak velké, aby to vedlo k opět rozevírajícím se nůžkám. Navíc, po zkušenostech, by u té integrovanější poloviny muselo skutečně dojít k daleko výraznější finanční integraci, k nesrovnatelně přísnějším a nepřekročitelným rozpočtovým pravidlům. Viz právě USA.
- role centrálních bank v posilování/oslabování: spíše mohou provádět krátkodobé zásahy na vyrovnání výkyvů. Dlouhodobě to moc nefunguje, na to žádná centrální banka nemá peníze. (Nevěřím, že by centrální banka nějakou politikou byla sama schopna např. zvrátit vývoj EUR/USD zpět k původním hodnotám.
- Výkonnost jihu: jestli napíšete, to, že jih je méně výkonný, není problém, ale že problém je, že více spotřebovává než produkuje, tak si odporujete. Nezaměstnanost je důsledkem jeho horší výkonnosti a nekonkurenceschopnosti.
- pokud udáváte, že není důvod k opuštění eura, ptám se, jak tedy vyřešíte rostoucí zadlužení Jihu?
- oslabení eura: Evropa obchoduje ponejvíce sama se sebou, takže oslabení eura moc vliv mít nebude, jen na mimoevropský export (ale taky negativní na import surovin, ropy atd.). Inflační oslabení: to by musela být inflace rychlá, a ne pomalá, což by vedlo k znehodnocení aktiv a k úprku od eura (tj. pak problém s investicemi v eurozóně atd.). Ukazuje se navíc, že centrální banky nemají až tak moc možností, jak fiskální politikou hýbat s kurzy. Nicméně pravda je s Čínou: tam je ale měna uměle držena dole (v EU nerealizovatelné!), avšak jak bude uvolněna, a k tomu jednou dojde, konkurenceschopnost Číny velmi rychle klesne.
- Krach Řecka s eurem: Řecko je stát a půjčuje si od jiných států, ručí "státem", státním majetkem. Sibiř je pořád Rusko, sibiř si nepůjčuje "od Moskvy", sibiř si nepůjčuje od nikoho, protože jí nikdo nepůjčí. Je pravda, že po krachu si Řecko může ponechat euro (nikdo mu už stejně nepůjčí), ale bude nadále ekonomicky upadat - o to jde.
- JiHo: jo, to celkem souhlasím, měl jsem na mysli řešení v různých státech. Ovšemže je řešením, že by vznikl "eurostát". Ten vznikne, tedy pokud nebude válka, tak za 200 let, ale tam už tato úvaha nesahá.

Dik za reakci. K mym bodum:
- cena prace zdaleka neni fixni. Vubec neni potreba statni zasah (naopak stratni distorze jako minimalni mzda k fixaci vedou). Soukromy sektor s ni hne v pripade vaznych problemu sam (respektive lidi budou ochotni pracovat za mene). Prvni krok v Recku by mel byt aby se mzdy v statnim sektoru dostaly pod soukromy. Coz je presne to, co tam neni a co samozrejme komplikuje pozici soukromeho sektoru (snem Reku je byt urednik za lepsi prachy).
- regulace rozpoctu. Fiskalni kriteria dokonce existuji (a hlavne existovala!), ale bud nebyla vymahana anebo se obchazela (opet Recko). Takze neverim tomu, ze by nejake rozriznuti a stanoveni "odted to budeme brat vazne" pomohlo. Verim, ze vymahana regulace by pomohla, ale osobne o ni nestojim (a doufam, ze CR se ji nedocka). Kazdopadne budoucnost EU je na dlouhe povidani.

K mé části:

"jestli napíšete, to, že jih je méně výkonný, není problém, ale že problém je, že více spotřebovává než produkuje, tak si odporujete" - Česko je výrazně méně výkonné než Německo a přesto nespotřebovává více, než produkuje a nemá proto problém. řekové prostě nemohou sežrat více než vyrobí. Řešením je, že zatímco Němci budou jezdit v porsche, Řekové ve škodovkách, zatímco Němci budou každý rok jezdit na dovolenou na pláže do Řecka, Řekové si dovolenou u moře budou moct dovolit tak leda v Bulharsku atp.
Řecko dlouhodobě táhlo vyšší životní úroveň prodejem své budoucí spotřebym zadlužováním. Ve Španělsko to tak nebylo, do krize rychle rostlo, zadluženost nízká. Jenže splaskla bublina a ukázalo se, že to byla ze strany zahr. investorů špatná investice a že už si jejich služby za tolik peněz kupovat nehodlají. Proto musí Španělé jít postupně s platy dolů a dorovnat svou nevýhodu v produktivitě výhodou v nákladech.
Odkazoval jsem na ten Ricardův model, protože ten ukazuje, že mezinárodní obchod není hra s nulovým součtem, že jsou Němci výkonější neznamená, že Španěle musí zruinovat.

Společná měna má jen tu nevýhodu, že tisknutím peněz by se jižní státy vypořádaly se zadlužeností (inflační daní) i nekonkurenceschopností (relativní snížení platů bez nutnost snižovat je i v nominále). Ale mělo by to zase jiné nevýhody - investoři by se do budoucna báli tam šlápnout z obavy, že je někdo takhle občůrá (navíc dluhy jsou často denominované v cizí měně). A aktuální nerovnováhu lze řešit i jinak, akorát to víc bolí a je to pomalejší.

Euro samo o sobě není důvod, proč by se Jih měl dlouhodobě zadlužovat. V řeckém případě je "viníkem" proto, že v investorech vyvolal chybnou a nepodloženou představu, že člen eurozony nemůže zkrachovat. Ve španělském případě je "viníkem" proto, že období nekonkurenceschopnosti po splasknutí bubliny trvá déle, než by nejspíše trvalo, kdyby Španělsko mělo vlastní měnu.

Ještě doporučuji k přečtení: http://stumblingandmumbling.typepad.com/stumbling_and_mumbling/2011/09/europes-morality-crisis.html

Proč Česko, když: na to se samozřejmě nabízí odpověď "protože nemáme euro", ale to je trochu laciné a je to jen částečně pravda. Samozřejmě můj argument s ekonomickou výkonností není jediný, jak je vidět právě u Česka, ale je dle mého názoru nejdůležitější.
Češi silně těží z toho, že jsou vedle Německa, jsou pracovně celkem ukáznění a mají třetinové platy: jsme tedy montovnou německých firem. Odečtěte si tyto peníze a jsme náhle ve schodku zahraničního obchodu o sto miliard ročně, a nezaměstnanost vyskočí na dvojnásobek. Vlivem schodku oslabí koruna, takže budeme pořád atraktivní levnou pracovní silou pro bohaté zahraničí. Tuto možnost státy s eurem nemají.
Souhlasím s tím, že vedle sebe mohou existovat dva státy s eurem s různou výkonností a oba (tj. i ten slabší) jakž-takž fungovat. Bude fungovat ale mnohem hůře, než kdyby měl vlastní měnu, která by oslabením mocně podpořila domácí exportéry, ale hlavně domácí výrobce pro domácí trh.

Jinak s vašimi názory souhlasím a odkaz je velmi podnětný.

A) Jak píšete i vy sám, z vývoje kurzu EUR/USD, postavení EUR v mezinárodním obchodu a statusu hojně využívané rezervní měny můžeme soudit, že jde o velmi úspěšný projekt.

B) Současné problémy Řecka (a dalších zemí) jsou způsobeny tím, že nebyla dodržována kritéria stanovená ve smlouvách. Tedy: nedodržovaly se politické závazky. A nedodržovaly se především proto, že i velké země (Francie, Itálie a SRN!) překračovaly povolené deficity.
Nevím, odkud pochází Vaše přesvědčení, že "na Severu" se vážně uvažuje o opuštění Eura. Podle mých informací (např. i prohlášení kancléřky Merkelové) jasně převažuje v předchozím odstavci uvedené vysvětlení.

C) Rozdílná úroveň zemí Severu a Jihu není podle mého soudu důvodem pro oddělení měn. Předpokládáme-li volně směnitelné měny v plovoucích kurzech, pak jediný rozdíl vidím v tom, že co by vlastní měna udělala plíživou inflací, budou muset Řekové uskutečnit vlastním aktivním počínáním. Mimochodem i kdyby se žádné další kroky neuskutečnily, nepředpokládám, že se bude něco obdobného v budoucnu opakovat. Jednoduše z toho duvůdu, že 90% problému leží v naivitě investorů.
Další věc, která je v článku opominutá, je vliv řecké krize na společnou měnu ve smyslu bodu A. Vy snad vydíte řekněme výrazný pokles důvěryhodnosti Eura jako měny na mezinárodních trzích? Podle mého soudu k ničemu takovému navzdory mediální masáži nedošlo a tak (bohužel nejste sám) pohřbíváte pacienta, který se má docela čile k světu :-)
Konečně nevidím vůbec žádný důvod, proč by rozdílné ekonomiky jako je třeba evropský sever a jih nemohly mít společnou měnu. Obecně z hlediska teorie ekonomické integrace platí, že vyšší přínosy má integrace mezi rozdílnými, než mezi velmi podobnými ekonomikami. A společná měna je pouze jakousi třešničkou na dortu, ony ty severské korporace, jak píšete v článku, neodkoupily korporace jižní až a kvůli společné měně, ony je odkoupily mnohem dříve díky opatřením uvolňujícím tok kapitálu...

Pan Koppel: souhlas v otázce mezd ve státním sektoru, toto pomůže, ale ne úplně dramaticky. Jinak řecký stát přerozděluje zhruba stejné % HDP jako český nebo německý (trochu mýtus o té řecké státní nabobtnalosti).
Co může taky zajímat: řecký stát zaměstnává 14% pracovní síly, stejně jako USA. Některé americké státy ale zaměstnávají 25% pracovní síly ve státních službách.

pedro: i když je to v titulku článku, uvádím, že Euro nezmizí, ale pouze se zredukuje na země, kde bude naopak silné, tj. řekněme "horní 2/3 evropy"

pedro: zda sever uvažuje o opuštění eurozóny (či vykopnutí jihu z eurozóny). Ano, uvažuje - viz články význačných intelektuálů mimo politickou sféru. Merkelová to samozřejmě říct nemůže, protože je politička. Ale myslím, že to je i politikům jasné, že k tomu dojde, nebo že to je jeden z pravděpodobných scénářů. Akorát se to "nesmí" říkat nahlas.

pedro: proč nemohou mít země s různou výkonností stejnou měnu - protože je vidět, k čemu to vede. V globalizovaném světě dojde okamžitě k tomu, že slabší země více spotřebovává než vydělává a protože to nemůže kompenzovat slabou měnou, MUSÍ se zadlužovat (tj. vrhat na trh peníze, stavět hladové zdi). Pokud to neprovede, dopadne jako východní Německo po sjednocení: nezaměstnanost prudce nahoru, krachy podniků, vylidňování, sociální bouře atd.

ad Řecko: to jsou zajímavá čísla. Ono k Řecku by se dalo mluvit víc (a už se tu i mluvilo). Jen bych podotkl, že mě přijdou spíše rozumné ta vysvětlení z Řecka, že klíčový dopad malé vrstvy luxusně placených státních zaměstnanců (o armádě nemluvě!) byl přenesený. Totiž že ti obyčejní Řekové co musí pracovat tvrději než většina Evropy postupně přešli na morálku, že aspoň nebudou platit daně. A stala se z toho taková společenská dohoda: úředníci budou přeplácení za flákání (dozvuk přechodu totalita->demokracie) a za to se bude tolerovat, že ti kdo pracují skoro neplatí daně. Čili primární problém Řeckého rozpočtu mimo zbrojení nebyly enormní výdaje (např. na ty státní zaměstnance), ale mizející příjmy.

Víceméně souhlasím. Co jsem četl v zahraničních médiích, pak neplacení daní ze strany vyšších vrstev je jeden z problémů. Prodávám jak jsem koupil - menší firmy a podnikatelé (a teď vezměme v potaz kolik procent to asi při ekonomické struktuře země bude..) nebo svobodná povolání přiznávali minimální základy daně. Kontrola neexistovala. Na druhou stranu je to spíše druhotný problém, který se objevuje v důsledku potřeby splácet závazky státu.

Myslím, že podstata našeho rozporu je v tom posledním bodě. Jednoduše používaná měna nemá sama o sobě žádný principiální vliv na cenu práce a dalších zdrojů v té které zemi. Ten vliv by byl významný pouze při restrikcích na pohyb práce, zboží a kapitálu (nebo měnových restrikcích), to ale není uvažovaný případ. Účinky měnové politiky na devizový trh lze obecně shrnout asi tak, že dlouhodobější efekt nelze statisticky prokázat! Efekt měnové politiky v jinak ekonomicky integrovaném prostoru snad už nelze ani teoretizovat.

Není jednoduše možné, aby jak uvádíte země automaticky kvůli společné měně více spotřebovávala, než odpovídá výkonnosti jejího hospodářství. Euro dalo státům a firmám na Jihu přístup k levným penězům, ale to je benevolence věřitelů, kteří umožnili předlužování. Kdyby tam ten vliv byl, pak očekávám, že bychom stejný vývoj museli zaznamenat v Kosovu nebo Černé Hoře, z minulosti třeba i v Bosně...

Ohledně východního Německa, společná měna byla tím posledním důvodem. Myslíte, že kdyby východním Němcům nechali jejich hliníkovou marku, že by na tom byli lépe? Lidé by utekli stejně, ledaže by byla zachována Berlínská zeď a ostnaté dráty. Podniky by zkrachovali stejně, protože nekonkurenceschopnost jejich výrobků při volném pohybu zboží nemůže vést k jinému výsledku.

Jenom tak na závěr, všechy úvahy o konci Eura nakonec vedou jak ilustrováno myslím každému srozumitelně na tom příkladě DDR k nějakému hlubšímu rozkladu ekonomické integrace v Evropě. Mimoto je ještě jeden důvod - zahraničněpolitický, který se ozývá z některých kruhů v USA, částečně VB. Nemyslím, že vy osobně byste to tak myslel, ale likvidace (nebo "redukce") Eura sama o sobě neřeší vůbec nic.

K tomu můžu říci jenom jedno: přečtěte si článek znovu. Řecko je tam, kde je, protože 4x více dováží než vyváží, protože je pro něj výhodnější pomalu dovážet balenou vodu z Německa než aby ji samo vyrábělo. Tím pádem mizí řecký průmysl, řecká výroba ("řecká" nemusí znamenat řecká firma, ale továrna, výrobna v Řecku). Kdyby měli drachmu, ta by si našla takový kurz, že by se to vyplatilo. Při společné měně jsou slabší země vystavené enormní soutěži zemí silnějších (platí to i o státem dotovaných měnách, viz Čína). Všimněte si, že Německo také není zrovna málo zadlužené (v poměru k HDP), ale nikoho to netrápí, protože je to exportní ekonomika s velkými přebytky a situaci tím pádem zvládá.

Říkáte, že "není možné..", ale praxe ukazuje, že to právě možné je. Dobře, tak se schválí zákon "Už ani euro půjčky". (Pomiňme, že existuje nějaký dluh a věřitelé, berme jenom to, že Řecko je deficitní ekonomika). Nebude půjčeno - nebude na platy státních zaměstnanců. Nebude na spoustu dalších výdajů, nebude na důchody. Do ekonomiky nepotečou peníze, začne padat i těch několik řeckých firem a podnikatelů, včetně drobných podnikatelů ve službách (to se ostatně děje i dnes). Řecko spadne do chudoby srovnatelné s africkými zeměmi.

Případ DDR: Němci by utekli, protože jdou Němci k Němcům, jsou doma tady i tam. To je blbý případ. Češi, Maďaři, Řekové utíkat nebudou - uteče elita, 1% lidí. Většina lidí zůstane a bude s tím nějak bojovat.

Ekonomická integrace: je velká otázka, zda má být kontinent s tak pronikavými rozdíly, jako je Řecko-Švédsko (atd.), vůbec "ekonomicky integrován". Respektive, ekonomická integrace má mnoho stupňů (volný obchod, celní unie, společný trh, měnová unie atd.) a je otázka, zda není lepší se na některém stupni zastavit a nejít dál, dokud na to nebudou obě strany připravené, aby to unesly bez problémů.

Ale vždyť právě ten řecký příklad přece ukazuje, že to možné není. Ano, Řecko bylo v posledních letech deficitní ekonomikou, klidně můžeme obrazně říci, že si žilo nad poměry. A ta doba zjevně skončila. Souhlasím, že s drachmou by asi tato doba skončila rychleji. Ale toto je spíše, jak píši výše, benevolentnost nebo spekulace investorů.

Tak samozřejmě, že Řecko půjde ekonomicky dolů. Nejspíše pod úroveň, na které by bylo, kdyby k onomu nárůstu závazků nedošlo. Stane se přesně to, co by způsobila devalvace drachmy - reálně (a pokud zůstanou u Eura, pak i nominálně) nižší mzdy, levnější práce, levnější přírodní zdroje atd.

Společná měna není odpovědná za to, že Řecko bylo, je a bude chudší země, než SRN. To je prostě realita. Naopak Řecko díky Euru dostalo šanci v podobě přístupu k na jejich poměry nebývale levných penězům - že ji nejspíše promrhali, no jo, ale může za to Euro?

Jestli má být kontinent s takovými rozdíly ekonomicky integrován je složitá otázka, vezmeme-li v potaz politické, sociální a kulturní rozdíly. Zůstaneme-li ovšem v ekonomické rovině, tak rozdíly v životní úrovni nejsou překážkou. Představte si ideální svět s 2 produkty (nářadí a ovoce) - nářadí slouží k produkci ovoce (1 tuna na 100 tun ovoce), ovoce je jediná potravina (1 tuna / člověk / rok), k vypěstování 1 tuny ovoce nebo 1 tuny nářadí je optimálně nutný 0,1 člověk-rok práce. V tomto systému máme dvě země - SRN je efektivní producent nářadí za 0,1 jednotek práce, Řecko je efektivní producent ovoce za 0,1 jednotek práce. Obě země mohou produkovat i druhou komoditu, ale za trojnásobek nákladů (0,3 jednotek práce).

Co z toho plyne? Jednak obě země na tom budou materiálně lépe, pokud se budou specializovat a zbylé produkty dovezou, než budou-li zcela nebo částečně autochtoní. Jednak SRN bude bohatší země, protože nářadí je vzácnější než ovoce. Docela triviální úvaha, ale myslím, že až divně podobná realitě.

A tady máte odpověď na izolacionistické úvahy. Jediným výsledkem bude, že všichni a v prvé řadě ten co izolacionismus praktikuje budou chudší. Toto je přesně ta logická chyba ve vašich úvahách - ano, Řecko je chudá země, ale realita je taková, že izolací se z této chudé země stane ještě chudší země. Jsou reálné příklady, třeba Portugalsko.

Řecko, kdyby nemělo euro, by se do této situace (obrovský dluh) nedostalo, protože "drachmovému" Řecku by finanční instituce 130% HDP nepůjčily. Pokud by se "nějak" dluh umořil (není jasné jak, ale dejme zatím tuto otázku stranou), jak zabráníte novému řeckému zadlužování, jsa v eurozóně? Cestičky se dají vždycky najít - např. PPP, zadlužování soukromého/firemního sektoru atd.

Řecko potřebuje k tomu, aby se ekonomicky postavilo na nohy, aby se stalo schopným samostatně fungovat, nesmírně posílit export a snížit import. Odedávna je nejlepší podporou exportu a snížením importu kurzový vývoj, který je ovšem možný jen tehdy, když Řecko bude mít drachmu.

Je možné, že ten problém trochu zužuju pouze na jediný faktor, ale myslím, že je zdaleka nejdůležitější a nejsilnější: obchodní schodek. Dokud Řecko nebude schopné exportu a nebude atraktivní pro import, tak se ze srabu nedostane, protože se v něm nerozjedou podnikatelské aktivity zaměřené na export (dnes se nerozjíždějí - nemají šanci uspět.)

V podstate souhlas. Rozhodne v tom, ze Recko bude muset "zacit znova" i v tom, ze vlastni mena je jednodussi cestou. Pokud jde o dalsi zadluzovani, Rekum uz dnes prakticky nikdo nepujci s eurem nebo bez nej, Recko deli od oficialniho vyhlaseni neschopnosti splacet pouze pomoc dalsich clenu eurozony. Jestli bude takova restrukturalizace reckeho dluhu neco platna, tak to se teprve uvidi (ale spise jsem v tomto skeptik).

V minulosti jsem si zvykli na plovoucí kursy měn, což byla automatická zpětná vazba zajkišťující stabilitu systému.
Teď, když jsme o tento mechanismus přišli (a úroková míra je "de facto" též jednotná], neumíme evropské auto řídit.

Nejsem ekonom, proto se ptám: To opravdu neexistují žádné jiné nástroje (kromě +Adam Koppel) jak uřídit/zpřevodovat dvě různě rychlé ekonomiky? Nebo jsme se je jen dosud nenaučili používat?

Třeba omezování neproduktivní spotřeby.

Ekonomika Řecka je v háji tak jako tak a ona fiktivní firma J nebude mít nikdy šanci. Je jedno, jestli ji přidusí Euro nebo hyperinflace.