Problém je, že regulace bank se řídí podle normy Basel (nyní II). A tam jsou ohodnocovány jednotlivé cenné papíry podle rizikovosti (a na základě toho se musí tvořit rezervy). Země EU byly chápány jako bezrizikové, takže je jasné, že banky do nich, a to včetně Řecka a spol., cpaly.

usa mají politickou unii, v evropě nic takové není, takže i společná měna je pitomost. A nebo se evropa musí stát jedním velkým státem.

Tohle je přesně to, co hodně lidem nedochází - současná situace v EU po vzniku eurozóny a lisabonské smlouvy je prostě poněkud nesmysl, který nemůže trvale fungovat (a jak se už ukazuje, tak opravdu až tak moc nefunguje).
Jsou jen dvě reálné možnosti - buď krok zpátky směrem k starému EHS anebo naopak přejít skutečně na společný stát se vším všudy ve stylu USA. Není ale možné pokračovat v tom současném představení, kdy si sice prakticky nikdo netroufne navrhnout vznik skutečného jednotného státu, ale na druhé straně se "plíživě" převádí do centra pravomoci, to je opravdu spíš jen virtuální realita. Nejhorší na tom je, že se na Brusel převádí pravomoce, které třeba v USA zůstaly na úrovni států a federaci do nich celkem nic není, naopak to, co by logicky na federální pravomoc patřilo si státy nechávají.
Prostě si bude Evropa muset vybrat, jenže to bude strašně těžké, na jedné straně se národní politici nebudou chtít vzdát své pozice, na druhé straně ale není snadný ani krok k uvolnění EU, protože se většina současného establishmentu tak ponořila do myšlenky EU, že obrat zpět by byl pro ně politickou sebevraždou často také (a není to o jednotlivých politicích, ale o celých stranách). Prostě se obávám, že bude ještě docela dusno :-(

Leszek Balcerowicz to vidí jinak: http://www.project-syndicate.org/commentary/balcerowicz6/Czech

No, já bych až tak jasně jako "jinak" neviděl - taky dost jasně píše o nutnosti mnohem silnějšího vymáhání paktu stability, potřeba reforem na úrovni všech členských států - opět nic jiného než nutnost posunout míru integrace ještě dále. Je ale typické, že neustává v popírání možnosti vzniku "superstátu" - to si prostě nikdo netroufne připustit...

Padaly za spatna ekonomicka rozhodnuti hlavy v RVHP? Nepadaly, ocekavate ze budou padat v EU? Usmevne :)

http://byznys.lidovky.cz/eurozona-se-casem-rozpadne-tvrdi-financni-historik-marsh-pmd-/statni-pokladna.asp?c=A100424_160101_statni-pokladna_kim

http://www.project-syndicate.org/commentary/balcerowicz6/Czech

A ještě něco:
http://www.project-syndicate.org/commentary/stiglitz125/Czech
A tady jedno navrhované řešení:
http://www.project-syndicate.org/commentary/gros6/Czech

Takové úvahy kolem asymetrických šoků, optimálních měnových oblastí a nutnosti větší institucionalizace se vedou od zavedení €. Dobře poznamenat, že víceméně bez efektu. Mám pocit, že většina těchto analytiků nějak zapomíná, že € je v první řadě politickým projektem, kde primárním faktorem je ochota členských zemí nést spojené náklady s vidinou dosažení velkých (nejen hospodářských) zisků.
Jinak mi v celé debatě o dnešních problémech Řecka chybějí přesvědčivé odpovědi na několik otázek:
1. Co by se stalo Eurozóně v případě řeckého státního bankrotu? Moje hypotéza je, že asi ne příliš, Řecko je malá země a čísla se zdají obrovská pouze z pohledu české kotliny. Víceméně souhlasím s přesvědčením p. Hlavenky, že pro politické řešení mluví hlavně některé privátní zájmy. Pak je tady mnou zmíněný politický rozměr - SRN se prostě nemůže tvářit, že se nic neděje.
2. Kdo na to nakonec nejvíce doplatí? Moje hypotéza: Řekové, jestli k tomu dostanou nějakou (zvýhodněnou) půjčku nebo ne, dnes se zdá, že svoje dluhy v příštích desetiletích budou muset splatit.
3. V čem by situace byla pro Řeky, resp. jejich věřitele tak razantně lepší, kdyby neexistovalo €? Moje hypotéza: nebylo by to lepší nebo snazší, pouze konformní s běžnými ekonomickými mechanismy. Případná razantní devalvace řecké Drachmy povede pro věřitele pouze k poklesu návratnosti jejich investice, prakticky úplně totéž znamená státní bankrot. Současně nepochybně dojde k poklesu ratingu Řecka na finančních trzích, a to v obou případech bez rozdílu. Konečně z řeckého pohledu tady určitý rozdíl je. Zatímco devalvace znamená automatické rozložení nákladů na celé obyvatelstvo, především na střadatele, státní bankrot v době € znamená, že řecká vláda musí s pravdou ven a hledat politická řešení v podobě zdanění, omezování benefitů apod. V tomto mi dokonce situace s € připadá "férovější".

Další názor k věci od jiného povolaného s názvem "Řecká lekce světové ekonomice". http://www.project-syndicate.org/commentary/rodrik43/English Bohužel pouze v angličtině. Ale mohu zde umísti svůj neumělý překlad, kdyby byl zájem.

Minimálně zajímavé, Rodrika znám - kontroverzní autor. Ale má tam logickou chybu, ne? Může být v jím popisovaném trilematu regionální politická integrace adekvátní odpovědí na globální integraci finanční a ekonomickou?

Druhá věc je, že Řecko si ani nepřímo nijak ani nepřímo nepůjčovalo od ECB,jak tvrdí. Stát může v klidu vystavit dluhopisy v jakékoliv měně, třeba Řecko na USD místo €... Celé je to spíše problémem ratingových agentur, které prostě (zřejmě) dlouhodobě přeceňují bezpečnost vládních obligací, stejně jako v USA přeceňovaly bezpečnost hypoték.

Abych se přiznal moje jediná informace je, že si Řecko půjčilo hlavně od německých a francouzských bank. Jestli tohle považuje za nepřímé půjčení od ECB jsem nezkoumal, protože i tak mi připadá , logické, když tvrdí německá a francouzská vláda měla něco říct k rozpočtové politice Řecka, aspoň jako zpětná vazba pro svoje subjekty. Nakonec článek ke kterému je tato diskuze taky zpochybňuje celou "EU logiku" kolem ekonomické a hospodářské statitiky Řecka. Ale chápu to, je to víc politický projekt lidí, kteří se v ekonomice moc nevyznali, protože měli peněz vždycky dost, a taky trochu levicový, takže je jasné, že ti co ho vedou mají pocit, že "peníze se vždycky najdou" (už jen ty výzvy francouzů a dalších, aby Němci nezdržovali a vyplázli peníze). Myslím ale, že Němci teď uhráli dobrou hru a váháním s pomocí prokládaným výzvami k prodeji řeckých ostrovů a památek a k vystoupení z eurozóny posílili svoji pozici v EU. Minimálně jako hlavního finančníka.

Já čtu jeho články právě na project-syndicate. Nějak jsem nezaregistroval, že by v tom článku navrhoval "regionální politickou integraci jako adekvátní odpověď na globální integraci finanční a ekonomickou". Já jsem to pochopil tak jako, že je to otázka míry. Že čím větší je dosahovaná míra globalizace finanční a ekonomické, tím je potřebná vyšší míra politické integrace. Ale podle mého názoru to tak jako tak běží jako historický proces. Obojí. Jen jedno někdy předbíhá druhé a naopak.

To jsme to pochopili stejně. Já jenom upozorňuji na to, že podle nastíněné logiky neadekvátnosti národních států v době globálních finančních trhů je (možná, že méně) neadekvátní i politická integrace v EU, která je pouze regionální. Tj. ten problém "z rozsahu" je nadále přítomen.

Co se týká Španělska a Itálie, tak obě země jsou sice zadlužené, ale nejsou na tom stejně jako Řecko. Itálie má tento dluh dlouhodobě, ví se o něm (žádná cibule), a umí s ním pracovat (není to něco co by nastalo vlivem relativně krátkodobého trendu jako v Řecku) a Španělsko na rozdíl od Řecka, které peníze projedlo, využilo levných peněz k nastartování obrovského stavebního boomu. Má teď ovšem smůlu, že realitní bublina praskla.
Věta: "A pokud se retailovým bankám povolilo podnikat tak, že mohou investovat do nezajištěných cenných papírů způsobem, že při znehodnocení těchto aktiv jim hrozí krach (a jejich klienti přijdou o své vklady) – pak za tohle by měly padat hlavy." ukazuje, že si autor není vědom toho, že banky jsou zde právě od toho, aby jako odborníci alokovali do ekonomiky peníze, které si tam střadatelé vloží (střadatelé na tuto činnost nejsou odborníci, proto ji dělají banky). To je jejich náplň podnikání. A také ukazuje, že autor si není vědom skutečnosti, že státní dluhopisy nejsou žádné nezajištěné cenné papíry. Naopak státní dluhopisy jsou brány jako nejbezpečnější cenné papíry. Takže v tomto případě není banky za co trestat. Investovaly podle všech dosavadních měřítek zodpovědně.
Jinak s hodnocením špatné kontrolní a vymahací funkce institucí EU souhlasím, stejně jako s pochybnostmi o čistých úmyslech finančního průmyslu.

Několik poznámek:
- Basel II: drobně opravím, žádný cenný papír ohodnocovaný tímto ratingem není "bezrizikový". Bezrizikový cenný papír neexistuje.
- politická unie USA: ano, ale možná stojí za to dodat, že i v této politické unii může stát USA zkrachovat či téměř-zkrachovat, viz Kalifornie. O městech ani nemluvě. Tj. fiskální samostatnost států Unie je i v USA značná.
- RVHP a EU. Je zde "jistý drobný" rozdíl - mezi totalitou a demokracií. RVHP nebylo demokratické sdružení, ale tábor imperátora a jeho kolonií; imperátor určoval, co komu kdo bude prodávat a za jaké ceny, co kdo bude vyrábět atd.
- veřejný dluh Itálie: stále roste, ale máte pravdu, že se takto vysoko drží už hezkých pár let. Problém je ale jinde, a to v jeho hodnocení. Zatímco dosud byl hodnocen jako "bezpečný", vlivem Řecka atd. může rychle sklouznout do rizikových pásem, tj. dramatický vzrůst úroků a především neochota jej dále profinancovávat.
- státní dluhopisy NEJSOU zajištěné cenné papíry. To, že jsou brány jako velmi bezpečné, je jiná věc (a máte ovšem pravdu!). Slovo "bezpečný" je ale nutné brát jako relativní výraz - jsou prostě bezpečnější než jiné. Ale bezpečné nejsou - žádný cenný papír není bezpečný. Bezpečné jsou pouze peníze zašité v matraci.
- jak banka operuje: nebojte se, že bych to nevěděl :). Ale existuje zde pojem, který se nazývá kapitálová přiměřenost: banka je povinná mít zákonem stanovenou výši rezerv, která má právě pokrývat rizika s těmito operacemi. Bohužel, jak se ukazuje, tato stanovená výše není dostatečná.

Pravda, přesná čísla neznám, ale jsem si jist, že státní dluhopisy evropských a severoamerických zemí jsou podstatně bezpečnější instrument než peníze schované doma ;-)

Máte pravdu. Státní dluhopisy nejsou ZAJIŠTĚNÉ papíry, protože se i tak považují za "bezpečné". A máte pravdu v tom, že se jedná v podstatě o "míru bezpečnosti" těch papírů, abych tak řekl, ale to se pak týká i peněz zašitých v matraci, neboť ani ty nejsou 100% "bezpečné". U nich garantuje jejich cenu stát podobně jako u státních dluhopisů, takže některé peníze jsou "bezpečnější" než jiné, jak správně poukazuje níže Jiho. A kdybychom šli do důsledku, tak ještě bezpečnější než mít peníze ve slamníku je mít pole a schopnost vypěstovat si na něm potraviny jako zdroj energie pro život, ale ani to není úplně bezpečné, protože pak je třeba mít zbraně, abyste si to co si vypěstujete ubránil před těmi co by vám to chtěli vzít. :-)
Co se týká přiměřenosti povinných rezerv, mám dojem, že to souvisí s tím co čtu v článku ve větě: "Finanční systém, ale i celá ekonomika je vyladěná tak, že se funguje s vysokou efektivitou a mizivými rezervami." Ty rezervy jsou co nejmenší proto, aby se dosáhlo co nejvyšší efektivity.

Zcela souhlasím, a jen bych zareagoval na poslední větu, která je možná klíčem k tomu, co se ve finančních systémech děje: ta struna "efektivity" se napíná příliš. Rezervy bank se dnes ukazují jako malé a jako nedostatečné - v dobrých časech to stačí, v dobrých časech v podstatě není potřeba žádná rezerva, protože všechno jde samo, banky jsou prudce ziskové a vždy ze zisku pokryjí nepatrné procento ztrát, které se vyskytnou vždy. ALe rezervy nestačily pro časy horší.
Navíc se zde ukázalo, jak obrovské riziko mají tzv. pákové operace (hedge funds atd.), kde můžete s malou hotovostí provádět řádově větší transakce, a tedy jak vydělat, tak ale bohužel i prodělat násobně až řádově větší částky, než jste do transakcí vložili. To pak už samozřejmě nestačí žádné rezervy..

Jako ekonom laik a zklamaný naivní investor laik (v červnu 2007 jsem si koupil podíly Realitního Mixu ČSOB - ze 100 jsem spadl na 27 a ted mám asi 44 - nechal jsem si ty podíly a ztrátu beru jako školné :-))) ) jsem začal pátrat po tom kam se ty peníze poděly. Při tom pátrání jsem narazil právě i na stránky www.poroject-syndicate.org, kde píší různé osobnosti a jsou tam, jak je vidět na této diskuzi, i články o ekonomice. V poslední době mě zaujal jeden od právě hedgeového kouzelníka Sorose. Píše tam o CDO a CDS, které považuje za pomocníka pro pád do této finanční krize, kde se bere jejich nebezpečnost a jak ji zkrotit (líbí se mi, že spekulant Soros vydělává na finančních operacích, které je zároveň schopen klidně kritizovat a navrhovat jak je omezit). Píšu to jako reakci na Vaši zmínku o pákových operacích a hedge fondech. Celé je to pěkně zamotané a na první pohled docela složité, a myslím, že prisioner.bloguje pěkně naráží ve svém příspěvku na to jak jedna část celého tohoto finančního systému funguje. Jestli Vás to zajímá, článek od Sorose v angličtině je zde http://www.project-syndicate.org/commentary/soros58/English a moji českou verzi můžu poslat emailem. Je to mazec co ti lidi s těmi penězi provádí. Se nedivím, že považují zbytek světa za blbce. Viz šéf Goldman Sachs, který se vyjádřil, že by GS krizi přestáli i bez státní pomoci (a přitom se GS bleskurychle přeměnila z investiční banky na běžnou banku, aby dosáhla na státní pomoc po pádu LB). Ale když to co s těmi penězi dělají a jak na tom vydělávají člověk rozklíčuje, tak zjistí, že to není zas tak složité.

O bezpečnosti peněz zašitých v matraci by mohli vyprávět v Zimbabwe, Severní Koreji, Německu po 1. světové válce, ČSSR v roce 1953 atd. atd.

Jinak škoda, že jste se víc nerozepsal o tom řeckém zbrojení. Bylo nám totiž NATO-jestřáby dlouho dáváno za vzor, jak zodpovědně zbrojí, oproti ostatním "EU zbabělcům". Co jsem našel, dávají na zbrojení o cca 2,5 % HDP víc než "normální" EU země, což se docela blíží tomu dlouhodobému "chronickému" deficitu řeckých rozpočtů - mimo krizi atd.
Dále je docela zajímavé, že Řecku půjčovaly banky ze zemí (či přímo ty země), které nějakou shodou náhod jsou jejich hlavními dodavateli zbraní. A údajně to bylo vzájemně podmíněno. Takže ve výsledku Řekům zbyly dluhy a zbraně proti svému "civilizačnímu spojenci" jak hezky říkal starý Veškrna a ty "věřitelské země" si zlepšily export a penízky se jim dávno vrátily domu. O tomhle se v českých médiích nějak moc nepíše, na rozdíl od "štědrého sociálního systému". Přičemž nevim nevim, kdo v Řecku udělal pár kroků z turistických zón, žádný obrovský luxus a vysoká životní úroveň na něj nedýchly - na rozdíl od jiných evropských zemí.

S tím zbrojením je to složitější a NATO s tím moc společného nemá. Řecko je, jak jsem psal, v "tisíciletém" konfliktním vztahu s Tureckem, se kterým se dělí o Kypr, a se kterým sousedí takřka nekonečnou hranicí, když vezmu všechny ty řecké ostrovy, které od Turecka dělí pár kilometrů moře. Jestli jste tam někdy byl (já ano), mají tam všude základny, radary, vojenská letiště, na každém mrňavém ostrůvku je infrastruktura - proti Turecku (které je taky člen NATO).
A to pořád není všechno: Řekové sousedí (přes mořskou, tj. prostupnou, skoro nehlídatelnou) hranici s Alžírem, Egyptem, Sýrií... samé příjemné státy. Na severu s Makedonií, se kterou si dřív taky zaválčili a u které neuznávají, že se jmenuje Makedonie a chtějí, aby se přejmenovala. Albánie je další takový radostný soused. Prostě - u nich to udržování velké armády má zcela jiné důvody než že by chtěli být šplhouni v NATO.

Ohledně souběhu mezi půjčkami a dodávkami zbraní: tak takhle je tomu vždycky, protože největší zbrojaři jsou současně země s nejsilnějšími finančními institucemi. Asi mohli těžko kupovat zbraně z Papui-Nové Guinei a půjčovat si peníze z Uruguaye.

Ad dluhopisy. Bezpečnost finančního instrumentu nespočívá v tom, jestli vám jej někdo ukradne nebo ne, ale jestli může dramaticky klesnout jeho hodnota. Hotové peníze jsou v tomto směru skutečně nejbezpečnější, o tom nebudiž sporu.
(Pročpak asi dávají dluhopisy větší výnos než hotové peníze? Protože je s nimi spojeno větší riziko).

Tak zrovna my třeba kupujeme zbraně hlavně ze Švédska a Rakouska ;-) U Řecka je ten souběh věřitelů a zbrojařů nepřehlédnutelný a i podle zpráv v tisku tam prý byly podmínky půjčíme-ale musíte za to koupit naše zbraně.

Jasně že náklady na státní správu a armádu vždycky budou v ostrovním státě typu Řecko vyšší než jinde, což zatím v ČT řekl jediný analytik, a to z ČMKOS. Ostatní pořádají slovní orgie o rozhazovačných řeckých socialistech. Na druhou stranu není tajemstvím, že drtivá většina řeckého zbrojení míří na toho "civilizačního spojence" z NATO, což je docela ulítlé. Že s tím spojencem čas od času svedou menší pohraniční potyčky je taky zajímavé ;-)

...případě se nejedná o selhání. To je jediné pane Hlavenko, v čem s vámi nesouhlasím - jinak podle mě jeden z nejlepších článků na tomto webu a bezesporu nejlepší z těch, které se vyjadřujík dané problematice.
O kontrolních mechanismech ve finančnictví vím poměrně dost - několik let jsem byl placen za audit v jednom z největších finančních domů v této zemi. Postupně jsem dobrovolně rezignoval z ředitelského postu a nakonec na tuto práci úplně. Nejsem ani negativně naladěný ani nevidím věci příliš černě, ale tvrdím, že kontrolní systém ve finančnictví je bublina vytvářená pro klienty, aby důvěřovali tomu, že jejich peníze jsou zhodnocovány a je s nimi nakládáno s péčí řádného hospodáře. Klienti velmi naivně (a to i ti ekonomicky vzdělaní) věří, že banky a pojišťovny vedou nějaký specifický účet přímo pro jejich těžce vydělané peníze a ty jsou hýčkány jako v bavlnce. Vyjádřím se pouze k produktu,který považuji za největší letadlo - životní pojištění. Několik let zpátky jsem byl na pracovním obědě s ředitelem úseku životního pojištění ústavu, jehož reklamu denně můžete vidět ve všech médiích. Jeho vyjádření "Mám štěstí, že půjdu do důchodu dřív, než naši klienti zjistí, jakou almužnu jim vlastně vyplatíme" by bylo třeba tesat do kamene. Proč píšu o tomto finančním produktu? Ukazuje to, že hlavními hybateli všech krizí jsou naivní klienti. Tady se tvrdí, že například v USA banky prodávaly tak složitě konstruované produkty, že jim nikdo nerozumněl. Jako by byli američané hloupější než my v Evropě. Pokud si koupíte životní pojistku, co myslíte, že se děje s vašimi penězi? Nejdříve se vyplatí provize zprostředkovateli. A ne lecjaká - dnes je běžné i více než 150%. Nepřepsal jsem se. Vše, co si ukládáte, dostává v prvních letech ten,kdo vám zazvonil u dveří. Pak si dalších cca 20% strhne pojišťovna každý rok na administraci. Proč když vaše peníze nasype na jednu hromadu a už nikdy (opět to není překlep) vaše peníze neumí vystopovat. Roční výpis zhodnocení vašeho vkladu je číslo, na kterém se dohodlo vedení, že by marketingově vypadalo dobře a nemá se skutečným zhodnocením vůbec nic společného. Obvykle se dotuje z přebytků neživotního pojištění. Před několika lety se měly životní a neživotní části pojišťoven oddělit, aby se zabránilo těmto machinacím. Oddělilo se pouze účetnictví. Není problém jej provozovat kreativně.Vaše prostředky jsou většinou investovány do nákupu podílových listů bank patřících do stejné finanční skupiny. Za nákup a prodej podílů se opšt strhává poplatek. Nikdy nepochopím, proč si lidé nekoupí podílové listy přímo - je to obvykle bez poplatků, ze zákona je každý den vyhlašován aktuální kurz a obvykle můžete proměnit své podíly na peníze do jednoho týdne. Když nakoupíte stejné podíly prostřednictvím pojištění, platíte provize prodejcům, jakousi administrativu pojišťovně, mnoho let nevíte, co se s vašimi penězi děje, protože pojišťovny vám jakési číslo sdělí maximálně jednou ročně. Pokračovat o tom, jak snadno se vaše kapitálová hodnota dá zašantročit nebo o tom, jak statisíce klientů platí dobrovolně oněch 150% několikrát (nevěříte? - jednou za x let zazvoní zprostředkovatel a nabízí změnu na modernější, flexibilní a progresivní produkt. Pouze zapomene říci, že důsledkem změny je opětovné nastartování vstupních poplatků).Takže platíte a pořád sponzorujete ty hodné zprostředkovatele. Samozřejmě jsou i sofistikovanější triky, jak vás o peníze připravit. Pojišťovna může investovat vaše prostředky do nákupu akcií nebo obligací. Fajn. Zkuste odjadnout, co se stane, když nakoupí i za vaše prostředky státní dluhopisy řekněme s výplatou za 10 let, ale vaše životní pojištění končí například už za 8 let. Nevěříte? Že to takto nemůže fungovat? Penzijní pojištění je dle mého názoru ještě větší bermudský trojúhelník. No zatím ne, protože více než 90% lidí nosí peníze do těchto ústavů. Ale co až tak půlka klientů bude chtít pobírat důchod? Do čeho tyto fondy investují? Většinou do státních dluhopisů.Ano, do těch, kterými se nyní zalepují díry v mandatorních výdajích. A až je bude mít stát vyplatit? Zřejmě vydá další dluhopisy, podobně jako Slovensko, které si bude muset půjčit peníze, aby je mohlo půjčit Řecku. Proč vypukla krize v Řecku? Jsou lehkomyslní? Možná. Díky naší slepé důvěře finančnímu sektoru jsme všichni tak trochu Řekové a nepochybuji, že mezi Řeckem a námi je jediný rozdíl. Několik let.

Thumbs up!
Jen doplním, že podlé plánů většiny pravicových stran v ČR už nebudu moci hochštaplery toto letadlo nabízející zkopávat ze schodů, protože jim bude muset každý občan část své mzdy dávat na hraní povinně. Plus hodnotu těch peněz, co se vyvedou z průběžného důchodového systému a zmizí výše popsaným způsobem, v daních budeme muset znovu zaplatit aby se dorovnával umělý deficit způsobený opt-outem ;-)

Ou jé, protože dávat tuhle částku do letadlového systému zvaného "průběžný důchodový systém v brutálně stárnoucí a čím dál zadluženější zemi" je přece něco úplně jiného :)

I tyto stránky www.t-a-n-k.eu se zabývají IŽP. A ukazatel TANK je ukazatel nákladovosti produktu. Zde si můžete jednoduše porovnat jednotlivé druhy IŽP z hlediska toho kolik za takové pojištění zaplatíte na různých poplatcích. Jeden váš kolega na to vymyslel pěkný výraz "poplatkové loupežnictví".

Bejvalí ředitelé prestižních auditorských firem jsou to třetí nejlepší na celým internetu (po pornu a mašíblech typu osud.cz).

V NYT nedávno vyšel zajímavý článek:

http://www.nytimes.com/interactive/2010/05/02/weekinreview/02marsh.html?ref=weekinreview

kde se objevilo zajímavé schéma:

http://www.nytimes.com/interactive/2010/05/02/weekinreview/02marsh.html?src=tptw

Jinak souhlasím, moc pěkný článek a díky za něj...

první odkaz měl být samozřejmě:

http://www.nytimes.com/2010/05/02/weekinreview/02schwartz.html

To by nebyl pan Hlavenka, kdyby si po celkem dobrém úvodu celkem nadějného článku odpustil celkem zbytečnou euro agitku a závěrečné mimochodné flusnutí na opozici. Měl byste jít do politiky, schopnosti na to máte víc než dostatečné.
A my ostatní si přečteme racionálnější hodnocení situace. ;-)
http://zpravy.idnes.cz/kavarna.asp?c=A100409_183644_kavarna_chu

Uf, pan Robejsek je zrejme na volne noze oduvodnene. Nedocetl jsem vice nez tretinu jeho elaboratu, kde co odstavec,to fakticky nepravda. Objevily se zde linky na ruzne zajimave clanky, ale tento je bohuzel odpad. Nechci ani vedet, jaky je Robejskuv zaver, ono je to vlastne irelevantni, kdyz ma chybna data.

Konkrétně?

Ten článek pana Robejška není tak tragický, on obvykle píše dost provokativně a radikálně, ale proč ne. Navíc v řadě bodů má pravdu - jako že celá evropská integrace včetně všech mezikroků je v zásadě politický projekt. A pravda v řadě věcí je mimo - třeba když popisuje pozici Německa coby věčného plátce a dotovače EU jako chudáčka. Ve skutečnosti totiž jako v praktickém životě platí, že kdo platí, ten rozhoduje a Německo mělo díky své pozici de facto dotovače vyšší rozhodovací pozici než by odpovídalo institucionálním pravidlům (viz balkánské války apod). Zrovna tak je mimo s agrární politikou - dokud budou dotovat ostatní globální hráči, musíme dotovat i my, jinak nás převálcují a přijdeme o potravinovou soběstačnost proti které je naše energetická závislost legrace. Zrovna tak si odporuje s tím, aby už jih Evropy nebyl tolik agrární - právě jestli nastavíme neregulované tržní mechanismy uvnitř EU, tak logicky v zemědělství nebude mít Finsko šanci proti Francii či třeba Řecku a tedy vždycky budou jižní státy více agrární než ostatní a odstranit to by znamenalo zavést daleko radikálnější regulace a dotace. Nicméně, je to zajímavý článek, to zase nic proti.

Jen doplnění k tématu: se zájmem jsem čekal, kdy pravicové strany sáhnou natvrdo k té podpásovce, jak už začali někteří jejich solitéři (viz http://fasulis.blog.idnes.cz/c/124054/Pane-europoslanece-Strejcku-proc-lzete.html)
A nemýlil jsem se, ve čtvrtek už jsem viděl v Právu celostránkový inzerát ODS s apokalyptickými výjevy ze současného zbankrotovaného Řecka s palcovým titulkem "Socialisti v Řecku - stejní jako v Česku" (jak známo fiskální problémy Řecka sice pramení až z dob před-demokratických, ale eskalovaly za posledních 8 let, kdy vládla místní obdoba ODS včetně těch falšování účetnictví a naopak socialisté jsou ti, kdo se teď ten problém nějak snaží řešit viz odkaz). Udělat z dluhů volební téma s notnou dávkou demagogie a populismu byl od pravice chytrý tah, ale občas už zacházejí daleko.

Minule som hodil link na zdejsi zaujimavy clanok o polske letecke havarii na Sme.sk, dnes to urobim naopak. Here you are:
http://babarik.blog.sme.sk/c/227877/Ako-sa-z-Grecka-ozyvalo-tak-sa-z-Grecka-ozyva.html