Celý problém je v akumulaci energie - v noci je jaksi tma i na Sahaře... Takže se musí buď solár kombinovat s jinými zdroji, nebo nějak řešit akumulaci, tam ovšem zatím asi jediná reálně fungující možnost je přečerpávací vodní elektrárna. Ta je ale ekologicky dost problém právě z hlediska "externalit". Nebude to prostě jednoduché a aby byla sluneční energie opravdu velkým přínosem, tak bude třeba vyřešit spíš právě ty věci okolo - přenos na velké vzdálenosti, akumulace špiček, atd - pokrok v účinnosti vlastních solárních panelů je sice na pohled zásadní, ale v širším pohledu je to v jistém slova smyslu až téměř prkotina :-(

Přečerpávací elektrárny řešením určitě nejsou. Naopak "skladování energie" je skutečně klíčový problém SE. Jaká se rýsují řešení?
1) chytré sítě. V budoucnu o kterém mluvíme např. bude existovat gigantická skladovací kapacita - součet akumulátorů v elektromobilech a hybridech. Pokud by se SE kombinací chytrých sítí a cenové politiky využívala primárně pro dobíjení elektromobilů... Zároveň už padá režim, kdy je největší spotřeba el. en. v zimě a ve tmě, díky mánii s klimatizacemi. Naopak teď bývá špička spotřeby i při nejsilnějším slunečním svitu.
2) vodíková ekonomika (můj favorit). Vodík lze skladovat, lze na něj přejít s autama. Nevýhoda? Spousta energie na výrobu. Co to zkombinovat se PV, které naopak produkují energie přehršel? Jestli vyrobí taková elektrárna X tun vodíku za rok, je celkem jedno, kdy přijdou a odejdou mraky, to není jako 24/7 síť.

Vodík budou dodávat Bloomboxy...

Jenže já potřebuji, aby se mi auto nabíjelo přes noc, když já spím, protože ve dne s ním potřebuji jezdit...

Však jo, v noci je a vždycky bylo energie nadbytek, tak si můžete dobíjet auto nebo nahřívat akumulačky. Jenže většina lidí přes den autem někam dojede, tam zaparkuje na parkovišti nebo u automatu a tak auta stojí a mohly by se inteligentně dobíjet - když by jim síť zrovna nabídla levnou energii ze slunce. Ale to už jsme uznávám dost daleko v budoucnosti ;-)

v noci není energie nadbytek, určitě ne takový nadbytek, aby se z toho dobíjeli auta. A navíc se zde bavíme o skvělé sluneční energii.
Schválně si dejte tu práci a spočítejte, kolik auto spotřebuje kW za den.

Nj, to je přesně důvod, proč je můj favorit biolíh či celulóza + palivové články (úplně nejvíc se mi líbí javorová a travní celulóza, přeci jen lesy se hodí všude a vždycky a trávu lze pěstovat i na střeše). Tam je skladování vyřešené přírodou a účinnost je vysoká. A zase jde o sluneční energii, jen jaksi nepřímo přes rostliny. Navíc to nehyzdí krajinu tolik jako fotovoltaika.

To není "nepřímé", biomasa či biolíh je klasická solární energie, je chyba, když se solární energie zaměňuje za PV. Ovšem dnešní spotřebu el.en. ČR by dokázaly zajistit PV panely o rozměru cca 300 km2, pro představu Velká Praha nebo těžením zdevastované oblasti, zkrátka to má potenciál být řešením.
Když jsem si počítal, kolik je teoreticky možné získat biolihu či biopaliv z veškeré orné půdy v ČR, tak to dávalo zlomek současné spotřeby. Čili tam ten potenciál prostě není... Ale jako doplňkový zdroj samozřejmě ano.

Problém je současný způsob využití biomasy. Pokud budeme vyrábět biolíh, který spálíme v motorech, tak to je samozřejmě extrémně neúčinné. Pokud se podaří zpracovávat celulózu, tj. rovnou plátkovaný a rozpuštěný strom bez potřeby to pálit, v palivových článcích, tj. přímo vyrábět elektřinu bez tak obrovsky ztrátového tepla, mělo by se to účinností začít blížit PV. Současné používané palivové články mají účinnost kolem 40 až 50 %, teoreticky mohou mít až 80 %, dieselové motory s přípravou paliva mají jen kolem 20 % (zážehové motory na biolíh ještě o mnoho nižší). Navíc třeba mikrobiální palivové články dokáží z odpadní vody vyrobit energii a vodu pitnou

Jak spolu souvisí fotovoltaické panely se solárními kolektory? Správná odpověď je: nijak. Vývoj v oblasti FV panelů má minimílní, dá se říci i nulový, vliv na solární kolektory.
Jak tedy souvisí třetí odstavec o vlivu FV na solární kolektory?!?

také to považuji za podivný autorův úlet, ale už si zde na blocu na podobné věci zvykám :-)

Já osobně z obrovských polí FV elektráren radost nemám. Navíc jde vesměs skutečně o spekulanty. Myslím, že by pomohl německý model: tedy výkupní cena z instalací na polích je o třetinu nižší než u instalací na střechách. Ve střechách naopak vidím skvělou příležitost. Tam se totiž podstatná část spotřebuje přímo na místě. A ještě lépe bude, až se prosadí elektromobily, které zároveň poslouží pro uskladnění elektřiny.

Co mě dosti rozčílilo je ERU, které říká, že naše síť na tohle není připravená. Jak je to možné? Oni nesledují vývoj ve světě??? A jak je naše síť připravena na distribuci enormních nových zdrojů (rozšíření Temelína, další jaderka)? Už teď elektřinu vyvážíme a to síť zvládá... A jak to, že ČEZ chystá největší FV instalaci v ČR?

Co mne ale rozčiluje je ERTU

To jste asi zaměnil ERU s ČEPS. ČEPS zaspal a ještě teď drze chce důsledky hodit na jiné. Potíž je v tom, že ČEPS je myšlenkově i personálně součást té fosilně jaderné lobby okolo ČEZ a tudíž se hlavně stará o to, jak "ohrožení alternativou" zaříznout...

ČEPS zbytečně straší. Řekl bych, že se spíš jen snaží odradit spekulanty. Pravda je taková, že budeme platit výkup elektřiny, kterou v tu dobu nepotřebujeme. Nic víc ani nic míň v tom ale není.

Tušite, alespoň matně, kolik let trvá stavba vedení VVN? Spíš se to počítá v desítkách než rocích.
Stačí, když zelení zjistí, že to vedení musí mít průsek cca 100m

Je fajn vidět, že někdo je ještě schopen o věcech přemýšlet. BTW k nedávné diskusi o NP: dovedu si představit, že před 12 lety by takový článek dokázal napsat i Aston. Dnes by z toho vyšel pamflet kde by výraz fašokomunističní ekoteroristé byl asi nejmírnější :-(

Ale k věci: co se týká 5 % a retroaktivity: já tomu rozumím jinak. Nikdo nechce retroaktivně měnit podmínky stávajícím elektrárnám. Ty už postavily na původních drahých technologiích a že se pak PV zlevnily jim není nic platné. Ty musí mít po celých 20 let původní garance. Jde o to změnit garantované ceny vyhlašované pro BUDOUCÍ elektrárny. Tam je problém v tom, že není možné tuhle cenu měnit letos v létě od 1.1.11, protože to už některé projekty mohou být v běhu. Zde skutečně legislativa zaspala a měla dát větší manévrovací prostor, byť třeba na ceny za 2 roky.

No, přesně. Inkriminovaný zákon o podpoře výroby energií z obnovitelných zdrojů přijatý v roce 2005 říká 3 věci: 1) výkupní ceny stanovuje na daný rok ERU, 2) výkupní ceny mají být takové, aby návratnost byla 15 let (možná změněno na 20, nevím), 3) výkupní cena musí být pro dané zařízení minimálně zachována od doby uvedení do provozu (dále podrobněji a celkem chytře definovaná kategorie zahrnující modernizaci apod.) po dobu zmíněných 15 let.
Z tohoto pohledu naprosto nechápu existující paniku. Ano, někdo na ERU zaspal (jak typické, že zodpovědnou osobu nikdo nehledá) a nastavil nesmyslně vysoké výkupní ceny pro PV. OK, stalo se, do vydání další vyhlášky cen budeme muset podporovat PV zdroje uvedené v daném roce do provozu podle této vyhlášky. Ano, budeme bohužel muset tyto zařízení podle stejných, pro stát nevýhodných podmínek podporovat dalších 15 let. Na druhou stranu těch zařízení uvedených do provozu podle chybné legislativy nebude tolik. To že si nějaký podnikatel vytvořil spekulativní projekt rozhodně není podle relevantního zákona uvedením do provozu...

rád bych dodal dva další pozitivní aspekty:

* zdražení elektřiny povede více firmy i jednotlivce k přemýšlení nad spotřebou, náš průmysl má udajně dvojnásobnou spotřebu elektřiny na jednotku HDP oproti Německu - inovace a úspory se ukází jako levnější a účinnějí, než budování nových zdrojů

* Je výhodné instalovat solární panely do měst, protože snižují zátěž sítě. (Od elektrárny do města) a odebírají městům teplo, které jinak vede k lokálnímu oteplení městských aglomerací (což je mimochodem mnohem větší a 100% reálný problém, na rozdíl od mysického globálního oteplování třeba zde http://scienceworld.cz/ostatni/skepticky-ekolog-o-globalnim-oteplovani-rostouci-teploty-ve-mestech-se-daji-zvladnout-543) Toto u nás legislativci poněkud nezvládli, ale prostor k nápravě tu pořád je.

* Je zajímavé, že během 4-5 let je možné za mizivých nákladů instalovat reálný výkon o velikosti jaderné elektrárny bez zbytečných průtahů. (srovnat s rétorikou ČEZ, že teď je potřea začít stavět nový jaderný zdroj, protože výstavba bude trvat 20 let) A je taky zajímavé, že zbořit ony solární elektrárny a obnovit původní louky či pole je úplná hračka - odmontují se desky, vykopou betonové patky, vytahé se ze země kabeláž a zboří trafostanice. Nezůstává ani radioaktivní odpad, ani tiséce tun betonu. Největší problém je tak recyklace samotných křemíkových článků, nicméně i ten je vyřešen http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika/ziv-cyklus levněji a bezpečněji, než recyklace jaredného paliva) Krom toho, ono těch článků zas tolik není, jsou totiž velice tenké)

Ale u nás v ČR to nebude tak jednoduché z politických důvodů, protože elektrárny znamenají decentralizaci výroby, což v důsledku znamená větší rozdělení (distibuci) moci, což se nikomu z "vrchnosti" politické strany propojené s ČEZ opravdu nehodí.

* HDP - jak tenhle ukazatel s tim souvisi? Nejak jsem to nepochopil...

* Solarni panely ochlazuji? To se divim - dyt sou cele cerne! Neni lepsi plechova strecha, ktera odrazi vic zareni?

*4-5 let - to by mne fakt zajimala kalkulace, ze ktere vychazis... A kde budes brat energii kdyz bude treba pod mrakem ci jen pitoma letni bourka na 2 hodiny?

* myšlenka je, že dražší elektřina povede ke snížení energietické náročnosti průmyslu i spotřeby domácností a nebude potřeba elektřiny tolik. Je v podstatě jedno, zda se zdraží kvůli drahým atomovým, nebo dotovaným solárním elektrárnám, dojde každopádně k efektivnějšímu využívání stávající produkce - to považuju za tu výhodu

spotřeba elektřiny na jednotky HDP je ukazatel, že máme oproti Německu rezervy - tj. že průmysl může energii využívat šetrněji

* Ano, bylo by možné například natřít plochy nabílo. (viz odkazovaný článek v pův. komentáři), ale z odraženého záření nic není. Část dopadající energie (v současné době 10-20%) lze proměnit na elektřinu - a o to se zahřívají méně, než stejně tmavý povrh. Krom toho jsou panely lesklé - takže mají výrazně větší odrazivost, než třeba asfalt (který je také častou střešní krytinou). Nicméně považuji za lepší, když město spotřebovává ekeltřinu vyrobenou lokálně, než ze vzdálené elektrárny. A téměř vešketrá dovedená elektřina se finálně stejně mění na teplo.

* dosud instalovaný výkon SE je zřejmě kolem 500MW a schvalene projekty vypadají na celkových 1700MW doba podpory SE je od roku 2005. Temelín má udávaný výkon 2x1000MW (ale nějaké nezanedbatelné procento spotřebuje pro režii) z toho předpokládám, že trvalo-li instalovat polovinu výkonu JE během 5 let, bude vzhledem k rozjetému průmyslu, dodavatelům, apod. další výstavba probíhat násobným tempem. Všechy udané vykony jsou tzv. špičkové, ani Temelína ani SE těchto hodnot průměrně nedosahují.

V noci elektřinu tolik nepotřebujeme (http://www.ceps.cz/detail.asp?cepsmenu=3&IDP=39&PDM2=0&PDM3=0&PDM4=0). Problém se zatažením lze řešit pomocí větší geografické rozlohy produkce. Na úrovni Německa to již "prý" není problém. Ale pořád mi přijde lepší natáhnout víc drátů do Polska, Nemecka, slovenska a Rakouska, než stavět další jaderné elektrárny za 500mld... Ale to se předpokládám vyřeší samo, pokud dojde ke slevnění panelů na cca 1/4 jejich současné hodnoty, nebudou jaderné elektrárny konkurenceschcopné (současná maloobchodní cena panelů je 100-150Kč/W špičkového výkonu)

* Takze chapu, ze proste bychom meli zdrazit elektrinu a to povede k tomu, ze se vic vyplati setrit? To ale muzeme udelat kdykoliv, ne? Mimochodem - cena kWh z jaderne elektrarny stoji cca. 0.20 Kc a to je cena za vystavbu a provoz a vcetne odvodu do fondu likvidace radioaktivniho odpadu. Takze nechapu, proc by se elektrina mela kvuli JE zdrazovat.

* To je preci blbost - panely sou proste velmi tmave a absorbuji hodne svetla a hodne se z neho premeni na teplo... A proc ti tak vadi privadet elektrinu z elektrarny vzdalene treba 50 km? Ty ztraty nejsou takove velke...

* A mas nejaky odhad, kolik bude stat tech 1700 MW? (naklady na vystavbu & dotace & zajisteni nahradnich zdroju, kdyz se zatahne) A kolik z tohoto vykonu bude opravdu dodavano krome hodiny v poledne?

A co kdyz bude opravdu zamraceno nad pulkou evropy? Tak proste smula?

* a co se stane, když nad Temelínem 4x1000 MW proletí splašený Čmelák, nebo jim zabliká červená kontrolka? Samozřejmě, podle principu maximální ochrany, okamžitě a bez varování musí celou jaderku odstavit. A síť musí mít zálohy, co to nahradí - a těžko říct jestli to potrvá 6 hodin nebo týden. Základní pravidlo el. soustavy zní, že musíte mít zálohu minimálně na největší zdroj v soustavě. Naopak pravděpodobnost, že vám vypadnou najednou tisíce PVs nebo větrných zdrojů je celkem malá.

* a náklady na JE? Nevím jestli jste to někdo zaznamenal, ale Zelení malinko změnili strategii, zejména Liška. Už říkají, že jaderná energetika, proč ne. ALE musí fungovat ve standardním KOMERČNÍM provozu, bez jakýchkoliv dotací a výjimek. Dobře vědí, že žádná jaderka v tržním komerčním provozu ještě nikde na světě nefunguje a tak to de facto znamená zákaz JE, jen to hodně lidí na první pohled nepochopí ;-))

* Jasne, jen bohuzel co se tyka vetrnych elektraren, tak holt se klidne muze stat, ze na vyznamne casti uzemi bezvetri... A noc nastava na celem uzemi CR ;-) (ok, i rano/vecer, kdy mas taky celkem velkou poptavku)

* Nevim o zadnych dotacich na JE Temelin. Ty snad ano? Temelin na sebe v komercnim prostredi vydela. To treba o slunecnich nebo vetrnych elektrarnach rict nejde

* že je v noci tma není tajemství a každý s tím počítá. Výkyvy v počasí lze dnes celkem úspěšně předpovídat na 48 hodin dopředu a připravit se. Technická porucha najednou na tisících VE nebo PVs je prakticky vyloučená. Naopak JE vám v těch zmiňovaných situacích vypadne nečekaně v řádu desítek vteřin a síť si musí poradit :-/

* zrovna JE Temelín se dá těžko vyčíslit, protože se do značné míry stavěla za socialismu a to ty dotaci byly dost skryté, v jiné měně atd.
O čem ale mluvím: žádný komerční subjekt nedokáže postavit a provozovat komerčně jaderku. Žádná pojišťovna mu to nepojistí a ani ČEZ nemá na krytí škod peníze, a akcionáři by to nikdy nedovolili. Nejprve musí STÁT dát záruky v řádu biliónů za škody a tím jaderku bezprecedentně dotuje. A na to právě poměrně chytře útočí dnes Zelení a ekologické organizace.
Pozor - já sám jsem zastánce dostavby JETE a s touto dotací souhlasím. Jen mi přijde trapné a hloupé, když někdo horuje pro takto dotované jaderky a kritizuje dotace na OZE.

vyrobni cena za nominalni watt PV clanku - 4dolary pred cca 4lety, dnes je to uz tusim na 1dolaru.

* zdražení elektřiny povede ke zdražení všeho - nezbyde na inovace :-)
* vám teplo vadí? jaké jsou nevýhody tepelných ostrovů ve městech? Tepelný ostrov má menší náklady na vytápění - jasná a dlouhodobá úspora! :-)
* mizivé náklady za cenu zastavění zemědělské půdy, se divím, že to ještě ekologům nevadí. Ty náklady nejsou mizivé a k čemu je vám zdroj, který nelze regulovat, respektive vám je schopen poklesnou výkonem na nulu kdykoliv se mu zachce?
Hlavně, že víte, že v tom má prsty ČEZ :-(

* :)
* je pravda, že náklady na odklízení sněhu jsou menší hodně proto, že se sníh prostě, v porovnání s vesnicí kousek od města mnohem rychleji rozpustí. A tepelný ostrov by mi nevadil, kdybych jeho vytápění neplatil v důsledku ze svého...
* souhlasím, myslím, že bylo vhodnější je umístit na střechy. Nicméně ani to není tragické 0,8m2 /100Wp...

A ano, ČEZ v tom prsty má, nemám po ruce odkaz na jím zveřejněnou studii, kde vyčísluje odhadované ztráty na zisku vlivem SE (ale asi si to spočetli a taky nějaké ty panely postavili:)

Ačkoli jsem velkým zastáncem decentralizace výroby energie, obávám se, že výkonově se nemůže jaderné elektrárně vyrovnat,jen malá poznámka: Primární funkcí jakéhokoli solárního panelu, ať už PV nebo teplovodního kolektoru je pochytat pokud možno co největší množství slunečního záření. Skleněné plochy se proto skládají z několika vrstev a jsou konstruovány právě tak aby co nejvíce světla propustily dovnitř a co nejméně odrazily zpět.

2 pozitivní příklady současného výzkumu

A) Solární enegrie zachycená během lze v lokálním měřítku skladovat výrobou vodíku, který je možné následně spotřebovat v palivovém článku a vyrobit tak elektřinu pro další využití v noci. viz. http://web.mit.edu/newsoffice/2008/oxygen-0731.html

B) I jaderná elektrárna může mít "lokální charakter". Jedna americká firma v současnosti vyrábí a dodává miniaturizované, zcela bezúdržbové jaderné reaktory, které přivezou, zapustí do země v betonovém obalu kde může 20 let pracovat bez jakékoli další údržby. viz.
http://www.hyperionpowergeneration.com/product.html

ad B) taky jsem si myslel, že nás tyto malé jaderky zachrání - ale otázky zní: kde to už funguje? Kolik to stojí? Sami píšou 2013, ale nevěřím, že první instalovaný dodá reálnou elektřinu dřív, než 2020. A především - kdo to pojistí? Není to sranda, ale jak napsal JiHo - na světě neexistuje reaktor provozovaný čistě komerčně (včetně výstavby) tj. včetně záruk za případnou havárii.

No a v roce 2020 může být účinnost běžných komerčních solárních článků kolem 20-30% a pokud se poraří rozjet průmyslově těch několik konceptů skladování energie, nebudou jaderné elektrárny potřeba vůbec...

Jen drobná poznámka: srovnání externalit různých elektráren není úplně přesné, protože vodní nádrže plní různé účely a výroba elektřiny je jen vedlejším (na rozdíl od větrníků a solárních panelů).

Vím, že toto je článek o solárních panelech, ale v textu ani v komentářích nikdo nezmínil jadernou fúzi. Přitom dle mého názoru je to velmi dobré řešení - čistý a výkonný zdroj energie. Ale samozřejmě také stále ještě hudba budoucnosti.

Co velmi dobré řešení - to je 2. nejlepší řešení! (lepší je varianta, že by katolíci měli pravdu, existoval omnipotentní Bůh, my ho nějak přišroubovali ke drátům a on by nás napájel zadara a navždy). Přiznejme si ale narovinu, že obě tyto 2 nejlepší řešení nejsou zatím reálná a chystejme se na ta reálná řešení... Když náhodou první nebo druhá nejlepší varianta fakt nastane, zpívejme hallelujah a těch pár korun co jsme mezitím do zbytečných technologií investovali obětujme, to už pak bude legrácka.

Nechtěl jsem z článku dělat traktát, tak doplním zde:
1) Otázka akumulace energie (resp. vykrývání špiček a propadů): nevidím v tom zásadní problém. Solární, tj. na slunci závislá energie nedosáhne ani v bujných představách 20% celkové výroby elektřiny, ještě dlouho ne. Lze tedy vykrývat velmi snadno - ve dne jedou solární energie, v noci uhelné či olejové (samozřejmě se "nevypínají", to nejde, ale tyto elektrárny během cca 1 hodiny umějí stáhnout svůj výkon na minimum, během další hodiny zase naběhnout na plný).

2) Velice důležité vidím využívání sluneční energie pro ohřev vody, ať už užitkové nebo pro vytápění. Tím se opět sníží potřeba celkové výroby elektrické energie. K realizaci tohoto je právě potřeba další pokrok v technologiích, tj. zlevňování výrobků a jejich zvyšování účinnosti, kvalita regulace, produkce zásobníků atd.

3) Fotovoltaika a kolektory: máte pravdu, tady jsem spojil dohromady dvě různé věci. Budu se ale bránit tvrzení, že pokrok ve fotovoltaice je minimální..

http://ekonomika.ihned.cz/c1-41057360-poslanec-lobbuje-za-zdrazeni-elektriny-chce-zachovat-dotace-silnym-firmam

Diskuze o energetice a fotovoltaice popravdě nemám vůbec rád. Hlavně z důvodu obvyklé zanícenosti a neznalosti diskutérů (alespoň z mého pohledu). Proto zvlášť oceňuji Hlavenkův pokorný přístup.

Podle mého názoru věci budou vypadat úplně jinak:

1. Už dnes se strojí dostupný, levný, ekologický a prakticky nevyčerpatelný zdroj energie, jde o již provozované ruské množivé reaktory schopné spalovat uran U238 (je ho v přírodě mnohem víc než dnes spalovaného U235). S odpadem je to zde celkem jednoduché, přepracuje se a znovu použije, výsledného odpadu je pak zlomek toho co dnes. V Rusku v podstatě dnes již jen v tomto směru připravují a staví typizované reaktory pro sériové dodávky. Jiné země s tímto způsobem využití uranu ještě ale neměly praktický úspěch (přes nemalou snahu).

2. Diskutovaná solární energie a problém akumulace? Řešení budoucnosti možná trochu překvapí. Už dnes se studují sinice pro přímou výrobu bionafty. Místo přímé výroby elektřiny se vyrobí v nádržích se sinicemi relativně účinně bionafta, ta se pak jednoduše použije pro pohon elektráren v době, kdy je to potřeba. Protože ale proud bude za pakatel, použije se samozřejmě klasicky na pohon v dopravě.

Tolik stručný názor na budoucí reálné zdroje energie, hodnotit smysl a přínos současných FV elektráren nemíním.