Celkem jsem se zasmál. Máte tam překlep, předpokládám že mluvíte o sezóně 1988-1989 a ne 1998-1999.

Děkuji, opraveno.

Skvělé vzpomínky. Myslím, že první demonstrace v Brně se konala hned 18.11. - ta první prý (znám to jen z vyprávění, bylo mi tehdy 13) byla docela drsná - byla zde připravena vodní děla a policajti nešli pro ránu daleko. Ale doba to byla nádherná - bydlel jsem přímo naproti FF, takže jsem to měl z první ruky. Na vánoce pak byl na Svoboďáku jakýsi první náznak vánočních trhů a lidi si zde spontánně dávali dárky... Jinak myslím, že v Brně všechno probíhalo tak nějak po brněnsku pomaleji a spíš brblavě

Pravdou je, že těch posledních cca 5 let před rokem 1989 se režim skutečně rozkládal stále rychleji, s odstupem to člověku dojde hodně silně. Chování, které bylo v roce 1988 či 1989 celkem běžné by ještě někdy v roce 1985 představovalo v podstatě projev značné odvahy. Přitom bych ani neřekl, že to bylo primárně o ekonomickém úpadku, třeba zásobování vnitřního trhu se spíš zlepšovalo, řekl bych, že "perestrojka" se v některých ohledech mírně pozitivně projevovala, spíš se to celé naprosto vyprázdnilo ideově. Mimochodem pokud si poslechnete ten slavný Jakešův projev a oprostíte se od těch "veselých pasáží", tak on v podstatě říkal to samé - zjevně tato prázdnota začala docházet i vysokým funkcionářům KSČ...

Ano, všichni se baví veselými pasážemi a málokdo měl asi nedostatek trpělivosti, aby si jej poslech celý. Miloš Jakeš tam mj. přiznal, že se u nás znárodnilo až moc (pamatuji, že v tehdejší NDR jsme byli několikrát odkázáni na soukromého obchodníka, protože státní síť neměla možnosti něco zajistit) a že bude potřeba některé služby přenechat i soukromníkům.

Přesně tak; já z toho projevu měl pocit, že Jakeš tam mluvil hodně odvážně, připouštěl, že "jsme udělali chyby", připouštěl ty soukromníky a dokonce snad (jestli si to vybavuju dobře) kritizoval zanedbanost a zpustlost sovětského venkova. Tu dobu jsem moc nezažil, ale přišlo mi to, že ten projev byl opravdu poměrně odvážný.

Co si pamatuju, tak kombinace částečného uvolnění malého podnikání a rozklad to vedl možná k horšímu stavu než před tím. ano, komunisti povolili stánky s občerstvením, snad nějaké malé pekárničky a provozovatelé kempů, sezonních atrakcí a tuším první malozemědělce. Na druhou stranu tehdy masivně a pravidelně vypadávalo zásobování základními potřebami - vložky, toaletní papír, sezonní věci v sezóně a další denní nezbytnosti. Použitelná elektronika stále jen v Tuzexu za bony. Možná jeden z katalyzátorů bylo tehdy lepší (nebo lépe zmáknutá výroba) zásobování "šmirglovacími" kazetami Emgeton v běžných elektrách a zároveň větší šíření nahrávacích kazeťáků - co se před tím shánělo po deskách se začalo šířit geometrickou řadou na kamarádských copy párty s dvěmi kazeťáky a šňůrou. To byl i ten fenomén šíření Jakešova projevu - my ho měli poměrně brzo a od nás do pár dní řádka lidí vlastní fyzickou kopii.

Ale na zásobování to bylo snad ještě horší jak dřív, nebo jsem si neuvědomil zlepšení (soused v 88 ve spacáku "bydlel" frontu na Simpsona pro syna, my měli počítač Sharp MZ800 z podpultu od sousedky prodavačky atd).
Ke katalyzátoru kopírovaním kazet bych doplnil snad ještě ty první počítače s (jedno)jehličkovými tiskárnami, kdy samizdaty se houfně přepisovali do počítačů a tiskly z šířených kopií bez nutnosti průklepovýho přepisu nebo přepisu na cyklostylovou blánu. Tohle vím, že v druhé polovině 80tých let narůstalo geometrickou řadou (kazety+ domácí PC jako sinclairy ZX81/spectrum, atari, commodory a šíření "závadného" textu v datech (a softu samo, ani nevím zda šlo něco legálně koupit) + první dostupná tesla tiskárna BT100 co tiskla A4 textu 20minut ale i v několika kopiích).

Faktické doplnění: že západní vysílačky důsledně mluvili o Chartistech nepoliticky (dramatik, student, fyzik apod.) není žádná novinka. Ona totiž Charta (asi jediná tehdejší "opozice") důsledně deklarovala, že není opozicí! Odmítala být spojená s politikou. Byla to parta lidí, kteří trvali na tom, aby ČSSR dodržovala právní závazky, které přijala v Helsinkách. Tečka. Nic víc. Proto se mluvilo o původních profesích, proto nikdo neřešil politické schopnosti. Proto nikdo nehlásal revoluci.

Opozic byla celá řada organizací ale nikdo, ani Charta77, se nestavěl do role běžné politické opozice. HOS, Obroda, VONS, SVS, Jazzová sekce, KAN, různá ekologická sdružení a spolky mimo svazáckého Brontosaura. Slovo Politik bylo v podstatě rovnítko na Národní Frontu a v tehdejším češtinovém pdydepe bylo významově nepoužitelné. žádná stínová vláda neexistovala, tedy povolání politik, a občanská povolání dodávaly prohlášením a peticím váhu a přibližovala jejich obsah "lidu" s podobným povoláním a potřebnou morální autoritu.

Podstatou všech spikleneckých teorií, které jsem kdy četl, nebylo tak úplně to co zmiňujete. Všechny vycházejí právě z předpokladu, že podobně jako mladičký absolvent H., v zemi byla řada dalších mladých bystrých mozků, které si udělaly obrázek o situaci a došlo jim, že tohle dál nejde. A že by bylo dobré poměry změnit. Třeba tím, že se nařídí masakr nevinných lidí (hlavně žádní chartisté a feťáci) na dobře viditelném místě, aby lidi ty neschopné dědky svrhli a něco se změnilo. A pro tohle existuje dost indícií. A BTW i vy svými vzpomínkami tyto spiklenecké úvahy spíše potvrzujete :-)

Jedno je tedy holý fakt - dost lidí na akci 17.11.1989 nešlo z toho prostého důvodu, že to byla původně defakto povolená akce formálně pod vedením SSM. Já se byl podívat na Albertově, ale dál jsem to nechal plavat, nečekal jsem nic zajímavého. Zrovna tak tuto akci použili k jakési stávce někteří fotoreportéři ČTK, kteří chtěli dát najevo nespokojenost s tím, že při předchozích akcích dostali přes hubu od policajtů a nic z fotek nebylo publikováno - tak jim defakto legální akce připadala jako dobrá příležitost k protestu.
A to, že se zrovna tato akce tak zvrhla a došlo k tak ostrému policejnímu zásahu bylo tehdy hodně velkým překvapením a nutně to budí jisté podezření. Na druhé straně je ale nutno dodat, že sice víceméně legální byl Albertov, nikoli ale už následný pochod Prahou a netroufám si vyloučit, že k zásahu vydal někdo na relativně nízké pozici příkaz spíše z hlouposti - nemusel to být vyloženě promyšlený akt. Zkuste si to představit opačně, tedy že by k zásahu nedošlo - myslíte si, že by prošel bez povšimnutí fakt, že centrem Prahy prošel nezanedbatelný průvod a oficiální místa tomu nechala volný průchod? Já bych skoro řekl, že by účinek nebyl o až tak moc menší než dopad zásahu... Možná by události šly pomaleji, ale že by se nic nestalo, tomu s odstupem nevěřím.

ad demonstrace v Brně: tak 18/11 jsem zcela jistě nebyl, ale pak už pravidelně, přibývalo nás... Ale i v další dny čučely z Moravského náměstí obrněné vozy s vodními děly, a na Svoboďáku jen bzučely kamery. Nicméně, co si pamatuju, nikdo z policajtů/estébáků atd. nezasahoval, ani verbálně.

ad fungující perestrojka: no, já nevím. Spíš se trochu uvolnil dovoz zboží ze zahraničí, namísto nějakých surovin pro vojenství se dovezly banány, bavlněná trička, vydalo se pár desek a lidi měli radost. Určitě souhlasím s ideovou vyprázdněností, krásně ilustrovatelnou na Jakešovi a spol., ale myslím, že hospodářství bylo v podstatě v krachu. Což se ostatně projevilo hned po revoluci: obrovská vnitřní zadluženost (podinvestovanost) podniků.

k Chartě: no, já nemluvil o Chartě, ale o domácí opozici obecně (bylo tu pak Několik vět atd.). Máte zcela pravdu v tom, jak se Charta pozicovala, ale myslím, že to samozřejmě bylo i z důvodu, aby nedali režimu snadnou záminku k tomu, aby je všechny na dlouhá léta zavřel - protože pak už by neměl Chartu kdo šířit. Nicméně Svobodné Evropě žádné zavření nehrozilo a proto mohla nazývat věci pravými jmény.

k spikleneckým teroriím: já je moc rád nemám, většinou se ukáže, že sice možná někdo kul nějaké pikle, ale život pak šel svou cestou. Tj. asi není pochyb, že tam byl nějaký vnitrostranický boj, který se jim vymkl z rukou, a nebylo to poprvé, kdy se jeden soudruh rozhodl shodit jiného soudruha nějakým piklem. Ale v kontextu všech událostí konce roku 1989 a roku následujícího to mělo podle mě jen malinký význam. Jistě, byla to určitá jiskřička, ale pokud by se nezažehla tahle, tak by se o týden či dva zažehly nějaké jiné, i bez piklů.

Já nenapsal, že by "perestrojka" fungovala dlouhodobě, myslím si spíš opak. Pouze tvrdím (a za tím bych si stál), že z hlediska běžného občana rozhodně stav (myslím to, co bylo vidět navenek, třeba v obchodech) v roce 1989 nebyl horší než před tím, spíš naopak - proto lze těžko v tomto vidět příčinu změn. Ten faktický krach hospodářství by se u nás projevil až později, v roce 1989 to ale zas tak moc patrné nebylo (opět mám na mysli "patrné pro běžného občana", nikoli pro ekonoma).

Ja si nemyslim, ze Slobodna Europa vtedy mohla rezim prezentovat tvrdsie. Mnoho obycajnych ludi v tej dobe rezim nevnimalo ako přímočaře zločinný systém ovládaný zločinci. Bolo jasne, ze su ekonomicki hnupi a bezcharakterne karikatury, ale ako zlocincov som ich napr. ja v tej dobe nevnimal (rok nar. 62). A to som od stastia plakal, ked som videl, ako sa to ruca, pretoze pocit neslobody bol vo mne kdesi riadne skryty, az som bol prekvapeny sam sebou. Teraz, s odstupom casu, ked uz viem, o co vsetko som prichadzal, tak ich vnimam ako zlocincov. Aj tie biele golieriky z 70 a 80 rokov (Husak a spol.), hoci uz nevrazdili, ako v rokoch 50-tych. Ale to, ze kryli inych, minulych, skutocnych zlocincov, aby z toho mohli vedome profitovat a tazit a parazitovali na svojom narode a degradovali zivot mnohym ludom, to je podla mna zlocin.
Keby mi to vsak tvrdil niekto vtedy, asi by som pochybovacne krutil hlavou, ze prehana. Takze ak chcela Slobodna Europa oslovit vacsinu naroda, nemohla podla mna vyrukovat s prilis tvrdym slovnikom, lebo by ich mnohi ludia prestali brat vazne. Niekedy je taktickejsie pravdu nalievat po kvapkach ...

Ve Svobodne Evrope byli predevsim lide generace 68, tj. vetsinou byvali komuniste presvedceni o moznosti 3. cesty. Oni by nikdy nerekli, ze komunismus je zlocinny, spis ze nekteri lide ho zneuzivaji ke svym zlocinnym zamerum.
Pro mne ma pad komunismu ciste ekonomicke duvody. V 60. letech to byla ekonomicka uroven zhruba vyrovnana, v 70. ten rozdil nebyl velky a pres hranice se toho moc nedostalo, v 80. uz ten rozdil byl propastny a i o trochu vetsi uvolnenost prispela k vetsi nespokojenosti s tehdejsim stavem.
Vzdyt kolik lidi melo doma katalog Quelle nebo Neckermann a slintalo nad tim? Tuzex a Eso prodejny to proste nemohly nahradit.

Tohle je velký kus pravdy. Slyšel jsem od řady lidí, jak jako študáci v 60. letech cestovali po západní Evropě a nezaznamenali žádný šok, kupříkladu naše tehdejší elektronika (tranzistoráky, magnetofony) budili závist u evropských vrstevníků. V 80. letech nepředstavitelné, to byl ten "wow" šok při prvním výjezdu za čáru obrovský.
Byť mezi náma nešlo ani tak o výkonost ekonomiky, jako o jiné priority - socialismus tragicky podcenil spotřební zboží jako třešničku na dortu, ale z pohledu lidí/voličů je to naopak zásadní.
BTW ale zdání někdy klame. Za normalizace jsme zoufale zaostávali v infrastruktuře. Přitom za 20 let postavili 500 km dálnic. Dneska je automobilismus úplně jinde, stavební technologie úplně jinde. A výsledek? Za 20 let kapitalismu jsme postavili 500 km dálnic ;-))