Jestli mu tohle projde…

Čekal jsem s reakcí den a půl, až opadne první rozhořčení, ale bohužel neopadlo. Takže přece jen pár stále ještě rozzuřených poznámek na adresu našich Oranžových.

Pokud mu tohle projde u voličů, pokud na to, co se stalo český volič zase zapomene a pod dojmem slibovaného úplatku nebo nalezení záludného nepřítele (JP přišel s teorií, že to byl kompot, tedy jedna bizarní představa je nahrazena ještě bizarnější) ČSSD s Paroubkem v čele vyhraje volby nebo je alespoň silně neprohraje, tak si už opravdu zasloužíme vládu třeba kočkodanů zelených.

Srovnání se shozením vlády kulhá. Paroubkovi je přičítáno nepřetržité účelové jednání, kterým sleduje pouze vlastní prospěch (tj. úspěch ve volbách, cíl dostat se k vládnutí), ale srovnání se shozením vlády uprostřed předsednictví je nepřesné. Paroubek tehdy vládu shodit nechtěl, pouze chtěl, tak jako několikrát předtím zahrát divadlo na „spravedlivě rozhořčeného, který se na to už nemůže dívat“, protože moc dobře věděl, že skutečné shození vlády mu ku prospěchu není. Vládu k pádu tehdy doťuknul poťouchlý Klaus – nezapomínejme na to.

Komu zmatená situace slouží nejvíce? Politologové teoretizují, která strana zmatky (a vyplývajícím znechucením) nejvíce získá a nejvíce ztratí, ale zapomínají na jiného pána. Václav Klaus je ten, který je z toho naprosto šťasten: slabá vláda, rozhádané strany, takže prezident, za normálních okolností (silné vlády se silným mandátem) jen ceremoniální figurka na okraji je beze všech pochyb opět nejmocnější osobou v tomto státě. O jeho aktivní roli v tomto případě (tj. nerozpuštění sněmovny) nemám nejmenších pochyb, bohužel ale ani nejmenších důkazů. (Dalším subjektem, který z tohoto má přinejmenším mírné potěšení, jsou komunisté – i to je dobré si všimnout a zapamatovat).

Pod povrchem ČSSD to bublá, zatím ale nevře. Zajímavé je, že Paroubek nemá nad svými straníky a funkcionáři tak silnou vládu, jak to na první pohled vypadá. Regiony, které jsou nyní posílené a sebevědomé (všichni krajští hejtmani jsou soc-dem) protestují a nesouhlasí. Stále se píše o rozporech uvnitř ODS (a ostatně všech dalších stran), ale pnutí v ČSSD může být i větší než jinde.

Cvičení v rétorice. Je nutno socialistům přiznat jednu věc: jejich průprava v rétorice je výtečná. Zdůvodňování jak Paroubka, tak Sobotky proč to udělali je skoro přesvědčivé, když je posloucháte, a pokud člověk trpí ztrátou paměti, je i úplně přesvědčivé. Bohužel, kromě Kalouska jsou všichni šéfové dalších významných stran o dvě třídy níže. Cyril Svoboda jako vždy dobře začne, ale pak se nějak do ztracena zabreptá. Mirek Topolánek skončí u humpoláckých, siláckých slov, za kterými ale nic není. ODS nemá jediného dalšího mluvčího – nemá nebo mu nechce dát prostor?

Proč? To přece není podstatné. Zaznamenal jsem mnoho článků na téma „Proč to Paroubek udělal“. Nedivím se jim, protože rozumné vysvětlení jaksi rozum neposkytuje, ale není to vůbec důležité. Jestli došly prachy na kampaň, jestli mu průzkumy napověděly, že by prohrál volby, jestli přišel rozkaz z Moskvy nebo z Marsu – to je irelevantní. Jako kdyby se ulhané darebáctví stalo menším ulhaným darebáctvím, kdyby pro něj byl nějaký „rozumový“ důvod!

A tímto pro dnešek končím.