Ono je to trochu složitější. Představ si, že más malou firmu a každý rok vyděláš 1M. Myslíš si, že más zlatej důl, ale pro případné akcionáře jsi mrtvej Homolka.
Kdybys vydělával 1M, 1M1, 1M2, 1M3… tak jsi furt nezajímavej.
Teprve řada 1M, 1M1, 1M2, 1M5, 2M, 2M7 je pro akcionáře zajímavá. RŮST RŮSTU!!
A teď si představ, že v poslední firmě (1M, 1M1, 1M3, 1M6, 2M, 2M7) dalším rokem vyděláš 3M5. Vyděláváš. Vyděláváš víc jak loni. Růst je větší jak loni (loni M7, letos M8) Ale růst růstu se zpomalil (rozdílová řada je M1, M2, M3, M4, M7, M8) a to je důvod pro paniku, prodání akcií, výměnu managementu, propouštění a následně úpadek!

já nevím... školy na to nemám, ale matematice drobátko rozumím.

A pokud každým rokem bude růst nějaké (i malé) procento, tak se jedná o exponenciálu. A že nic exponenciálně trvale růst nemůže, to je snad jasné každému.

Mam stejny nazor, je tu zvetsujici se statni dluh a vule na jeho skutecne dlouhodobe zmenseni je mala - politici se stridaji dle vule lidu a lid se nechce omezovat... Zatim nam tak nejak globalne boj proti zadluzeni pomoci jeste vetsiho zadluzeni funguje, co se ale stane az budou dluhy takove ze to uz rozdychat nepujde ? Jdu si uzivat konzum dokud ho tu jeste mame :)

1) Vaše výpočty jsou úplně mimo. Když porostu tři roky po sobě, tak nebudu na 109%, ale na 109,27%. Když ze 109 klesnu o tři procenta, tak klesnu na 105.73, ne na 106. Malé chyby? Ano, ale kumulujte je dostatečně dlouho nebo s dostatečným procentem...

2) Pokud každý rok rostu o tři procenta a najednou přijde pokles o tři procenta, tak proti očekávanému vývoji neztrácím 3 procenta, ale 6 procent...

3) Celkový pokles o 3 procenta je _průměrný_. Klidně to může být tak, že celá ekonomika zůstane stát a určitá její malá část (tvořící třeba 10% celku) masivně klesne (v tomto případě o 30%). To také způsobí celkový pokles o 3%, ale asi nikoho nezarazí, že to dané odvětví bude mít značné problémy, i když třeba předtím nejelo nadoraz. A nikoho také nezarazí, že pád tohoto odvětví s sebou stáhne i řadu dalších, které samy o sobě byly naprosto v pohodě. (Představte si situaci, kdy vám padne banka a i když dostanete plné odškodné, tak za ty dny nebo týdny, co jste bez peněz, můžete zatraceně hodně ztratit, přestože sám o sobě jste silně ziskový.)

"Vaše výpočty jsou úplně mimo" -- mě se zdá, že po zaokrouhlení je to naopak dokonale přesné. Zde opravdu nejde o setiny %. Je opravdu nutné si takovouto formulací zvyšovat vlastní (asi ubohé) sebevědomí?

Jenze u HDP jde i o setiny, i tak to znamena miliardy rozdilu v jakekoli mene.

Útoky ad hominim si nechte od cesty.

Pokud jde o ty setiny procenta:

1) Jedna setina procenta dělá pro Českou Republiku cca 26 milionů USD (cca 500 milionů Kč). Jestli vám to připadá zanedbatelné, tak můj účet je..., můžete mi pár drobných poslat.

2) Když porostu deset let průměrně o 3% ročně a pak o 3% klesnu, tak podle vašich počtů jste na 127% základu. Podle přesných výpočtů jste na 130,36% základu. To je rozdíl asi tak 9 mld. USD.

Samozřejmě že je to zanedbatelné. Kupříkladu věřím, že si sám sebe slušně vážíte, ale vaše hmotnost je ku hmotnosti nejbližšího kopce - zcela zanedbatelná. Pokud si utrhnete od huby měsíčně 10 dkg jídla, je to pro vaše zdrabí zcela zanedbatelné. Pokud totéž udělá sýkorka, je po ní.

Dokonce i kdybych 20 let o 3% rostl a pak zase dvacet let o 3% klesal, tak... bude výsledné číslo stejně úplně irelevantní. Za 40 let se totiž struktura toho, co užíváme, kvalitativně propastně promění, takže jakékoli poměřování typu "kdy bylo líp a kdy hůř" ztratí z větší části smysl. (Aneb HDP jako velice hrubý a nepřesný ukazatel "pokroku" lidstva, spokojenosti atd.).

To je však jedno; myslím, že ostatní čtenáři bez problémů neměli pochopit smysl sdělení, a to, že jaksi nijak nebohatneme na párprocentním vzestupu (setrvalém), ale pokud bychom měli náhodou o pár let setrvale o pár procent klesat, tak málem vypuknou hladomory. V tom vidím jakýsi problém.

Ty budeš asi programátor, ne? V tom článku jde o prinpic. O to, že růst byl 2-3% (nebo 1, 4, prostě malinká čísla) a pokles je taky o ty malinká procenta. A když je pokles, tak z toho naráz jsou všici na prášky, že hrůza.

Neplatilo, že "každý rok rosteš o 3%". Právě krize tu byly vždycky. Ale jsi mladej, nepamatuješ i je, nic se neděje.

Samozřejmě že pokles je průměrný. To znamená, že když některé odvětví klesne o 30%, jiné zase o 10% vzroste. Ale to se dělo vždycky, i mimo krize, že některé odvětví prudce klesalo a jiné prudce stoupalo, ne? I v prosperitě padla banka, i v prosperitě padla firma.

Ve článku jde o princip, že tři procenta jsou vždy stejná, bez ohledu na základ. Jde tam o princip, že když já mám k obědu dvě kuřata a ty žádné, tak jsme se v průměru oba pořádně nacpali a tvůj pláč z hladu je evidentní nesmysl.

A ve vaší reakci jde o princip, že každé hospodářské odvětví má pro ekonomiku stejný význam a je úplně jedno, jestli zkrachuje banka nebo jestli ve stejném finančním objemu zkrachují trafiky.

Všechny ty principy jsou úplně blbě a je celkem pochopitelné, že při jejich použití na reálnou situaci vycházejí blbosti.

Samozřejmě, tři procenta jsou vždy stejná, protože to jsou tři procenta, ani ne jedno, ani dvě, ani pět, ale tři. Proto jsou v článku procenta a ne miliardy nebo kuřata.

Selektivní prudký pokles jednoho odvětví, stejně jako to, že nebudete mít ani jedno kuře, ekonomiku nepoloží. U selektivního prudkého poklesu nebo zmizení jednoho odvětví (například: průmysl gramodesek) se může stát, že se položí jeden podnik a jeho zaměstnanci najdou flek jinde, a továrna se využije třeba pro pletení ponožek. U selektivního problému vaší osoby, tj. že nebudete mít ani jedno kuře, nastane to, že se nad vámi stát nebo někdo jiný slituje a na to kuře vám dá. Selektivní výkyvy v ekonomice i u jednotlivců nastávaly a budou nastávat vždycky, a je to zcela jiné téma.

Problém ale je, když zkrachuje půlka továren a následně i stát, takže budete bez šance získat zaměstnání a ani na to kuře vám už nikdo nedá. To se pak měří těmi procenty, víme?

roli "bankéřů" v ekonomice a nebo ho někdo z rodiny soukromě nalívá svojí vlastní bakéřskou obhajobou.

Problem je, ze ten pokles nebyl 3%. Napriklad v Japonsku v poslednim ctvrtleti lonskeho roku doslo k propadu HDP o 12,7%. Navic jde o strukturu toho propadu, u nas to treba mohou byt 3% HDP, ale soucasne je tedy 25% pokles v prumyslove produkci.

Neni to jenom o zadluzeni statu. Takova je obecna mentalita. I bezny clovek, rekneme bezny American, bere uvery na obycejne spotrebni veci (hypoteka, nekolik kreditek...). Dnes nikdo neuvazuje "v kupeckych poctech", tedy, "chci-li koupit auto, musim pristich X mesicu usetrit X korun a pak si ho koupim". Za to do urcite miry mohou i bankeri, kteri lidem nabizeli uvery za mekkych podminek.

Za tohle ale bankéři opravdu nemohou, najděte si Community Reinvestment Act, zákon který vzniknul poté, co američtí prezidenti slibovali vlastní bydlení desítkám milionů lidí, kteří ho do té doby neměli (v té době banky rozumně uplatňovaly red-lining - na mapách měly vyznačené celé rizikové čtvrti, ze kterých byla šasnce na dostání hypotéky nulová).
Tento zákon bankám nařizoval procento půjček, které musí jít nebonitním klientům, jinými slovy, banka má na výběr: buďto dá sub-prime úvěr/hypotéku lidem, kteří je pravděpodobně nesplatí, anebo jde od válu a nebude půjčovat ani bohatším (střední + vyšší střední vrstva) - končí se svým byznysem.

Za možnost B dostane bankéř vyhazov, co tedy nutně udělá? Půjčí nebonitnímu klientovi, a když už má rizikový úvěr, jediné co může udělat aby neprodělal kalhoty je, že ho šoupne ve formě derivátu nějakému hlupákovi co ho koupí. A když všichni ti hlupáci bylíčky agregovaných subprime hypoték otevřou a zjistí že jsou prázdné, je tu současná krize. Hloupí investoři přišli o peníze, hloupí klienti přišli o domy které byly nad jejich možnosti, a banky prodávají statisíce domů za pakatel aby se jich aspoň zbavily (kdo má teď peníze aby je koupil, zbohatne).

Pamatujte si ale co bylo na začátku, ne hamižní bankéři, ale socialistická politika a heslo "vlastní bydlení i pro ty kdo na něj nemají"!

Spoluvinu ještě nesou ratingové agentury, které také podlehly nerealistické bublině, a hypotečním balíčkům přidělil nepřiměřeně dobré hodnocení, ošem že s nulovou zodpovědností.
A samozřejmě státní agentury Freddie/Fannie, které sloužily jako odpadkový koš na špatné hypotéky za státní peníze...

To je pravda. Cela tahle anabaze zacala za prezidenta Cartera (byl to socialista?) a opirala se o mylnou predstavu, ze banky nemohou prijit zkratka, protoze bud klient splati, nebo banka ziska barak a ceny nemovitosti preci porad rostou ;-) Nerekl bych, ze myslenkovym zakladem teto politiky byl socialismus, myslenkovym zakladem byla jakasi obsese rustu.
Totez mimo hypotecni oblast. Administrativa USA dneska napriklad intenzivne resi tu problematiku kreditek a tedy beznych spotrebitelskych uveru. Do teto oblasti se stat nikdy nemontoval a presto bankeri system nastavili tak, ze mohl fungovat pouze za predpokladu ekonomickeho rustu. Takze dalsi posedlost rustem nebo snad prehnane sebevedomi o pozitivnim vyvoji ekonomiky...

Nevím jestli byl socialista nebo jen populista, každopádně ale idea blahobytu na dluh a nejlépe za cizí peníze socialistická je. Tu obsesi růstu vidím jen jako vnější, krycí argument, aby se mohli dotyční vymlouvat na "kdyby všechno pořád rostlo podle předpokladů, tak by se ten systém nezhroutil", ale nemyslím že by mu sami autoři revizí příslušných zákonů věřili.
S těmi úvěry, to je asi další bublina, a ty bez státních zásahů splasknou rychleji a dřív, a zanechají po sobě dostatečné varování do budoucnosti, stát ale musí odolat zásahu, a donutit spotřebitele příště používat hlavu a nevěřit příliš dobrým podmínkám.

jj, mam obavy, ze bohuzel stat neodola. Pisu o tom dole a docela si tam notujeme. Malemu nebo strednimu podniku nikdo nic neda, ale velky neefektivni moloch ma paky, jak si to zaridit. Prave jsem se na CT24 dival na nejaky rozhovor s vysokym manazerem Skoda Auto k uvedeni Skoda Yetti (nebo jak se to pise) na trh. Tak jsem si pri tom mimo jine poslechl, jak pry by bylo moc dobre pro CR zavest srotovne. Ja bych mu dal srotovne...

Možná ten zásadní rozdíl je v tom, že když padne malá firma, tak se ekonomice tak moc nestane, zatímco když padne nějaký moloch, tak najednou vyletí nezaměstnanost a popadají desítky subdodavatelů, kterým se razantně zmenší trh. Takže stát nemá moc na výběr. Asi nejrozumnější pro něj je buď pár milionů (miliard) do toho podniku nalít (vyjde to i řádově levněji než podpora v nezaměstnanosti a zmenšený příjem na daních) nebo ten podnik znárodnit. V prvním případě to ten podnik moc nemotivuje se zlepšit a druhý způsob je značně rizikový a drahý (každý ví, že stát je nejhorší kapitalista)

Často se zapomíná na to že pád molochu neznamená že bude najednou 100% jeho zaměstnanců na dlažbě. Reálnější varianta je že podnik nějakým způsobem převezme investor, který sice následně vyhodí řekněme 1/3 zaměstnanců, ale určitě je to lepší varianta než nechat podnik žít s pocitem že se vlastně vůbec snažit nemusí. Že stačí být "velký" a stát jej nenechá padnout.

Pořád se cítím trapně protože mi uniká jedna věc. Když musí stát zvyšovat svůj dluh, půjčovat si aby mohl dotovat banky na pokraji krachu, tak od koho si tedy půjčuje? Od nějakých jiných, zdravějších bank? Jsou snad nějaké banky které žijí kdesi "mimo současný systém" a mají stále co půjčovat?

Stat si pujcuje u centralni banky. Centralni banka je zavisla na MMF a americke centralni bance FED. Takze pokud Cina otrockou praci ztahne ze svetove ekonomiky vetsinu dolaru, vytiskne FED dalsi, ty se pujci vlade, ta je naleje to ekonomiky a pres dane je vraci FEDu i s uroky.

Na tohle téma (nastíněné v článku, v diskuzi, v dřívějších článcích pana Hlavenky) jsem nedávno viděl jedno velmi zajímavé video

http://jdem.cz/bjcr2

Doporučuji kouknout. Trvá sice hodinu a půl, ale je podáno velmi zajímavě a prakticky nikdo se po celou dobu nebude nudit.. Až z toho lehce běhá mráz po zádech.

Mě spíš běhá mráz po zádech z toho, že ve mě pan přednášející budí dojem snahy o manipulaci. To na důvěryhodnosti prezentovaných "skutečností" značně ubírá.

Tato přednáška je ještě méně věrohodná než Zeitgeist: Addendum a spíš je snahou o senzaci než seriózním vysvětlením, jak to funguje.

Tak je zřejmé, že na základě shlédnutí jedné přednášky nelze usuzovat nějaké větší závěry, jsou tam určité "jasné nepřenosti" a já sám nevěřím na nějaké konspirační teorie, ale (nejen) v tom videu jsem já osobně našel spoustu zajímavých podnětů k zamyšlení...

Spoustu zajímavých myšlenek lze mimochodem najít i v tomto rozhovoru s panem Geraldem Celentem: http://jdem.cz/atc98

Trochu mimo osnovu clanku. Vsimli jste si, jak dnes v dobe krize vsichni ti manazeri a akcionari, od kterych bych ocekaval normalni, obchodni uvazovani, hledaji pomoc u statu? To mame (v USA) General Motors, ocelářské firmy, pojišťovny, banky. Vsichni nalehaji na stat a vydiraji, ze "zamestnavaji tolik a tolik lidi", ze "jsou tradicni narodni producent neceho", ze "bez americke oceli zkrachuje cely vojensky prumysl a podkope to bezpecnost USA", ze "bez nasich uverovych sluzeb se z krize nikdy nevyhrabeme", ze "spravujeme ucty milionu domacnosti", ze "miliony lidi si u nas spori na penzi". Kde to jsme, je tohle normalni? Bohuzel to funguje a stat na takove argumenty slysi... Mam z takovych politik (doufam, ze to k nam nedojde) velkou radost, dusledky spatnych rozhodnuti techto spolecnosti tak zarucene zaplatime vsichni... Externalizace nakladu se tomu rika v ekonomii, myslim.

Oni uvažují normálně obchodně - když stát dá, byli by za hlupáky kdyby nevzali. Problém vidím v tom, že stát už hodněkrát ukázal že dá a dává dál, kdyby nechal padnout už ty investiční banky, tak se trh rychle pročistí, a ostatní hráči pochopí, že je nikdo nezachrání, takže se budou muset víc soustředit na dlouhodobě udržitelný byznys.

Jakmile je někde vidina laciných (=získatelných s mnohem menší námahou než na trhu) státních peněz, deformuje to trh neskutečným způsobem, a různí křiklouni pak z následných problémů vidí kapitalismus, ne tu státní regulaci :(.

Presne tak to je, myslim, ze se takovemu obchodnimu chovani rika "reward seeking". Ale stejne je to absurdni, protoze kdyby nahodou treba nejaka vlada uvazovala v kategorii "ted je krize, pomuzeme jim" a po skonceni krize "je po krizi, zvysime dane, abychom zaplatili dluhy vznikle behem krize na pomoc soukromym podnikum", tak ti stejni lide, co na zacatku volali po statni pomoci, budou volat po vetsi svobode soukromeho sektoru a brojit proti "zasahum statu do trzniho prostredi". Proste jak se jim to zrovna hodi...

teď, když máte co jste chtěli, do rachoty zvesela!!!

1) nemáte úplně jasno v definice výrazu "bankéř". Pletete si to s bankovním úředníkem či manažerem. Bankéř znamená primárně majitel banky, odvozeně pak někdo se zásadním vlivem na banku. Čili jedním z klíčových viníků krize skutečně jsou "hamižní bankéři"...
2) koukám že 100x opakovaná lež se stává pravdou a mediální masáž o tom, že "cesta vlevo=žít s dluhem a dál ho hromadit" v kontrastu s pravicovou odpovědností slaví úspěch. Připomínám, že vláda ČSSD předávala stát plnící Maastricht, tedy inflace<3%, deficit<3% a naopak pravicová vláda začala sekat dluhy. Dále jako jasný důkaz může posloužit přehled, jak se zadlužovali demokrati-tedy levicoví zadluhovači a jak zodpovědně republikáni-pravice v USA. Pro ty kdo až tak nesledují politiku v USA: ano, ti "zasekávači seker" jako Reagan, Bush sr. a Bush jr. jsou republikáni, ti kdo byli vyrovnaní resp. dluhy spláceli přebytky jako jsou např. Carter či Clinton jsou demokrati. <br>http://img145.imagevenue.com/img.php?image=42375_usa_ekonomika_dle_prezidentu_122_725lo.jpg

http://img145.imagevenue.com/img.php?image=42375_usa_ekonomika_dle_prezidentu_122_725lo.jpg

Nevidel bych to az tak ruzove. Pokud jde o tu ceskou scenu, tak posledni vlada CSSD vytvorila schodek 67 mld. a vlada Topolankova vytvorila na papire schodek 19 mld. + (udajne) 60 mld. vycerpanych z rezervnich fondu. ODS i CSSD zadluzuji stat zhruba stejne. Tem vycerpanym 60 mld. prevedenym z rezerv na prijmy docela verim vezmu-li v uvahu, ze dnes se objevuji zpravy, ze neni na investice do dopravni infrastruktury, NKU informuje, ze neni ani na udrzbu silnic. No, pokud jsou ty fondy prazdne a prijmy rozpoctu letos nizke, tak to dava smysl.

1) V definici výrazu "bankéř", obávám se, nemáte zcela jasno vy. Po Česku se potuluje deset tisíc lidí s oficiálním titulem "osobní bankéř". Jsou to majitelé bank či lidé se "zásadním vlivem na banku"? Nikoli, jsou to řadoví bankovní pěšáci.
Banky dnes jsou vlastněny nejrůznějšími fondy. Kdo jsou tedy dle vaší definice ti bankéři - správci fondů? Penzisti, kteří do těch fondů dávají svoje úspory?
(Ovšemže neříkám, že generálnímu řediteli banky se taky nedá říkat "bankéř"; jistě dá. Ale kromě něj je v bance dalších pár tisíc lidí se stejně platným titulem "bankéř" na nejrůznějších pozicích.

2) Diskuse o tom, kdo dluh vytváří a kdo jej splácí, jsou a budou věčné. Je jednoduché dát do korelace nějakou vládu a vývoj dluhu za jejího působení, ale je to právě tak hloupé jak je to snadné. Dobře se to dá ilustrovat právě u ČR. Vláda (obecně jakákoli) neseká dluhy ani je nesplácí, ale vytváří rozpočtová pravidla. A když vláda "x" vytvoří taková rozpočtová pravidla, že v podstatě celý výnos státu sežerou mandatorní výdaje, tedy udělá něco jako když řidič rozjede šílenou rychlostí auto do prudké zatáčky, tak ta druhá po ní může šlapat na brzdu ze všech sil, a přesto nezabrání havárii, protože "rozjetá" struktura rozpočtu se nedá změnit ze dne na den, ale je potřeba masivního (a nepopulárního) reformního úsilí. Ve vašem podání ta vláda, která rozjela auto šílenou rychlostí do zatáčky, byla skvělá, protože se vlastně za jejího působení nikomu nic nestalo.

Ale zas musím říct, že vám to populistické tlachání jde natolik dobře, že byste se u soc-dem dost dobře uplatnil. Mluvku Havla teď vykopli do EP, takže myslím mají aspoň jeden flek volnej.

K poznamce 2 - vtip je v tom, ze ruzne vlady maji ruzne priority, ale spolecne maji nulovou motivaci nezadluzovat stat. Socialisti rozhazuji na davkach. Bushova konzervativni vlada v USA podnikala nesmirne nakladne bojove akce v Afghanistanu a Iraku. Topolankova vlada prosadila politiku rovne dane (cimz snizila prijmy rozpoctu). Vysledek - vsichni jsou v minusu a nikoho z nich to netrapi. Vzdyt je tak snadne si pujcit a naplneni vlastnich politickych predstav je dulezitejsi, nez vyrovnany rozpocet. Zadna politicka vlada nesnizi zadluzeni zeme, to je moje zkusenost s politikou. Vlada, ktera by chtela snizovat zadluzeni, by de facto (a v CR zvlast kvuli zminenym mandatornim vydajum) musela jenom sedet a nedelat nic nez orezavat vydaje rozpoctu. Ktera politicka vlada to bude delat? Jestli si myslite, ze vlada ODS, tak jste naivni. A ta zkusenost s deficitem 2008 je v tomto ohledu naprosto relevantni.

http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_dluh_%C4%8Ceska

Tiez ma nedavno trklo, s akymi percentami narabaju velke firmy. Lenze firma nie je domacnost: ak domacnosti zvysia peniaze, moze ich ulozit alebo si za ne kupit nejaky luxus. Ked firme zvysia peniaze, musi ich investovat. Investicia znamena, ze peniaze sa vratia neskor. Cize firma moze mat kludne 'rezervu' 50%, ale ked tych 50% investuje a vrati sa jej 45% namiesto predpokladanych 55%, tak samozrejme ze sa moze dostat do problemov velmi rychlo. Ked sa takto skombinuje ocakavanie rastu, rizikove investicie a nezaujem spotrebitelov, tak je to kriza ako ma byt. Ale je to naozaj sucast cyklu a vsetkymi vyrovnavacimi opatreniami sa zrejme iba zhorsi.