Korektní, skvělé, výstižné. Zvláště narážka na jistého zastánce neviditelné ruky trhu :) je přinejmenším vtipná! Díky za článek.

Nejvíce mě baví informace z médií, že "nás se to týkat nebude"...

Otazkou je, proc by ty statisice lidi meli delat ve firme, ktera ocividne nefunguje a je ztratova. Jestli by pro vsechny nebylo lepsi, kdyby tito lide delali ve firmach, ktere se uzivi.

Navic mi prijde nefer, ze z penez, ktere na danich zaplati zdrave zodpovedne banky, se uzdravi jejich nezodpovedna konkurence.

Tim se jen rika: "Budte nezodpovedni, lzete, kradte, podvadejte, stat to za vas zalepi." A to je navod i pro ty zdrave banky!

Pokud jste si přecetl článek skutečně podrobně, hlavně jeho druhou část, tak tam se přesně říká, že peníze se nenalijí součásným majitelům, manažerům... Znamená to, že se z toho ústavu stane na čas banka ve státních rukách...

To o čem se zamýšlíte je právě to nejtěžší na nynější situaci a to stanovit správný poměr mezi plusy a mínusy, pozitivy a negativy... Jelikož pokud banka má aktiva s kterými krize cloume o desítky procent ještě neznamená, že zítra nemůže ta desítka procent být kladná...
Ale hlavně banka zaměstnává lidi, kteří platí daně, těch může být hodně, k tomu připočtěte úspory lidí, kteří je do banky vložili a i pro ně by určitě nebylo nejlepší kdyby o ně přišli jen do výše státem garantovaného pojištění vkladů...

Proto kolikrát takováto záchrana banky, pokud je udělaná rozumně, předejde ještě mnohem větší krizi a jejímu dopadu... Ano něco to stojí, ale na světě nic není zadarmo...

Argumentace vklady klientu naznacuje ze preferujete system ktery chrani zakazniky pred nasledky jejich voleb. Takovy system si krize sam vytvari vychovou lidi ve vire ze je jedno jakou banku si vyberu, protoze kdyz si vyberu blbe, stat mi to pohlida.

Ale vy se zde hájíte aboslutní volnou rukou trhu. Podívejme se k případu Island.

Předastavme si modelový případ že by hrozil krach České Spořitelně a velmi nahnutá byla i třeba Komerční banka...

Myslíte si, že je stát nechá padnout? Myslíte si, že nechat padnout tyto institute je ozdravné pro trh, ale tím nemyslím jen ten finanční?
Já si myslím, že dnes je vše až příliš propleteno svými kořeny do společnosti, mimo bankovní sektor... Daleko více než v letech hospodářské krize let dvacátých...
Kdo dnes nemá bankovní účet? Jaká je míra investování přes nějaké subkananály z peněz běžných občanů? Srovnejte i toto s předcházejícími krizemi...

Všichni jsou hnáni jedním číslem a to úrokem... Všichni jsou jakoby zaslepeni co nejvyšším číslem a zároveň jim všichni okolo chlácholivě říkají, že riziko je minimální, nulové... To je hlavní problém... Můžeme se vrátit k mé oblíbené pohádce s "Čerty nesjou žerty" a slamníkům :-) I když už dnes se ozývají hlasy, že k tomu dojde :-)

Ano, existuji trhy, kde je kratkodoba volatilita v radu desitek procent. Jenze tady nemluvime o beznem vykyvu.

Zde se jedna o jednoznacne spatnou investici (rizikove hypoteky). Tim, ze dotycna zarizeni nenechate padnout, udelate precedens, ze preci trh neznamena zadne riziko a ze muzete delat co chcete, protoze si sve chyby neodskacete.

Navic kazdy, kdo sve penize sveri investicni instituci, je seznamen s rizikem. U banky nebo pojistnych fondu je riziko nizke, u akciovych nebo komoditnich fondu je riziko vysoke.

Ze nekdo prodelava na akciovych fondech se lidem zda bezne. Kdyz nekdo prijde o penize v bance jednou za 50 let, tak se hned z toho dela skandal, ktery by div ne zboril hospodarstvi.

Nehlede na tom, ze se leci nasledky - tedy fixuji skody.

Misto toho by se mely zrusit priciny - tedy agentury Fannie Mae a Freddie Mac a americka politika vnucovani hypotek tem, kteri na ne naprosto zrejme nemaji.

To, co se ted deje, povede pouze k tomu, ze se ta krize bude opakovat a opakovat a opakovat a opa.... a U.S. vlada bude muset vyplaznout biliardu dolaru kazdych par let.

Samozřejmě tato krize povede k omezení hypoték a k jejich kontrole ze strany Fedu nebo jiné instituce (jako se to dělo po každé krizi), ale za pár let se objeví jiný finanční problém. Takhle prostě spekulativní trh funguje a americká vláda vyhazuje daleko větší objemy na daleko méně důležité věci.

Ta firma nefunguje jen dočasně vinou rozhoupání cen, jak je ve článku popsané. Bankovní sektor je dost specifický tím, že ceny v něm jsou určovány převážně spekulacemi, proto má ceny velmi nestabilní, a potom fenoménem zvaným „run“ (česky asi náběh), kdy v případě paniky dojde k prudkému poklesu cen a tedy i zisku; hodnoty na účtech klientů se samozřejmě nesmí měnit, což činí stranu dluhů fixní. Proto do něj stát také zasahuje více, než do jiných odvětví. Mimochodem stát často podobně zachraňuje i jiné velké firmy, jejichž pády by mohly ekonomikou hodně zamávat, prostě proto, že se to dlouhodobě (tzn. dále, než kam koukají soukromí investoři) vyplatí.

Pobídka k nezodpovědnosti by to byla, kdyby stát poskytl dotace (což můžeme vidět na Českých drahách). Tím, že vlastníkům tu banku sebere, tak jim naopak sebere to, do čeho často hodně investovali; pro vlastníky je to stejné jako krach, oni samozřejmě mají snahu tu banku udržet co nejdéle v černých číslech (už proto, že jinak nedostanou dividendy). Ano, banky se chovají „nezodpovědně“, ale vzhledem k tomu, že obchodují se spekulacemi, tak tam se zodpovědně pořádně chovat nedá, protože stačí jeden nezodpovědný a celý sektor to dokáže rozhoupat tak, že ani ti zodpovědní nebudou vědět, jestli ještě vydělávají nebo jestli už krachují.

To bych teda chtel videt jak se zjistuje zda se to dlouhodobe vyplati. Jak se porovnaji dve cisla, kde se vezmou? Jak vysledne cislo ze situace, ktera nenastala pro porovnani se situaci, ktera nastala? Jestlize si vyberu jednu vetev budoucnosti, tak svou volbou zpusobim, ze ta druha vetev budoucnosti se nerealizuje, takze nechapu jak chcete zjistit, ze vybrana vetev byla lepsi, nez ta zavrzena, kdyz vysledky zavrzene vetve nemate k dispozici.
Take je problem stanovit napln pojmu dlouhodobe. Znamena to ze se to vyplati v horizontu roku? Dvou? sta let?

Ono stačí porovnat následky krize z roku 1929, kdy do toho stát nijak nezasahoval a trhu trvalo 25 let, než se vzpamatoval, a následky daleko horší krize z roku 1987, kdy se do toho stát vložil a trh se začátkem následujícího roku vzpamatoval.

Ne, porovnat tyto dve krize nestaci. Musely by se odehravat ve stejnych podminkach, abyste mohl prohlasit dusledky jedne za totozne s potencialnimi dusledky te predchozi.

Zvlastni ze se krize opakovala, kdyz prece FED mel opakovani zabranit. Mozna ze FED tvrdi, ze priciny krize v 86 byli jine a tudiz na to FED nemel vliv? Ale pokud byly jine, tak nemuzeme srovnavat. Nebo mozna nemusime verit FEDu?

To, ze se nasledujiciho roku trh vzpamatuje prece neznamena ze krize je zazehnana. Kdyz Spojenci Hitlerovi venovali CR take se zdalo ze krize je zazehnana, jak se ukazalo, byla jen odlozena.

Take pojem trh se vzpamatoval je nesmysl. To je jako rikat ze se vzpamatovala gravitace. Jelikoz jsme nemeli v patre podlahu, gravitace selhala a zabijela nam lidi. Po instalaci podlahy se gravitace vzpamatovala.

Trh je princip, neosobni, nezivotny. Trh funguje vzdy, ovsem ne vzdy to znamena to co chteji lide.

Proste tvrzeni, ze vime ze nami zvolene reseni je vyhodnejsi, nez reseni nezvolene je neplatne. Zvlaste v oblasti rizeni spolecnosti. Nemame jak takove tvrzeni dokazat, protoze data pro srovnani z principu nelze ziskat.

Krize se opakují poměrně pravidelně a většinou s podobným postupem: nastane krize → zpřísní se kontroly → nastane hospodářský růst → kontroly se zmírňují → objeví se nové nebezpečné způsoby investic, které kontroly nezachytí → hospodářský růst se zrychluje → nastane malý problém → problém kaskádově napadne nebezpečné investice → nastane krize.

Samozřejmě nikdy nenastane krize ze stejných důvodů, jako ta předchozí, ale zrovna ty dvě krize v roce 1929 a 1987 nastaly z velmi podobných důvodů: obrovského přecenění akcií a prudký pokles jejich ceny na reálnou hodnotu. Důležitý rozdíl, který ve výsledku způsobil stejnou příčinu, byl také v tom, že první krize trvala asi měsíc, proto poté americká vláda přijala zákon, že v případě prudkých poklesů cen akcií během jednoho dne se trhy na následujících několik dní až týdnů uzavřou. Jenže v roce 1987 už byla většina transakcí ovládána předprogramovanými počítači, které na krizi zareagovaly daleko rychleji a dokázaly za jeden den udělat daleko horší následky, než udělala krize z roku 1929 během celého měsíce. Přišlo nové zpřísnění zavírání trhů, které se v roce 2001 ukázalo jako tehdy efektivní.

Samozřejmě dnešní krize má jiné důvody, než krize v letech 1929 a 1987, ale tyto dvě krize jsou jedny z mála, kde lze pozorovat rozdílné následky po stejné příčině a rozdílném zásahu.

Trh je sice princip, ale na rozdíl od gravitace se vyvíjí, objevují se nové metody investic, u kterých nikdo neví, jaké budou mít následky. Asi jako když byste postavil tu podlahu, ale najednou se objevil nový druh čistícího prostředku, který by čistil daleko lépe než předchozí, ale už by nikdo nevěděl, že způsobuje zvyšování gravitace v místě aplikace – a to tak dlouho, až by to podlaha nevydržela.

Otázkou tedy je, jestli máme dnes použít známý princip, o kterém víme, že (alespoň částečně) funguje, nebo zkusit použít nový princip, který by mohl ve výsledku následující krizi odložit o mnoho let, ale který by také mohl znamenat, že následujcích mnoho let bude ta současná krize trvat. Pokud vím, tak žádná vláda si netroufne na takový experiment.

Je otazkou, zda by - nebyt jakekoliv statni regulace - k temto krizim vubec doslo. Jak ukazal jeden z nejvetsich ekonomu vsech dob Ludwig von Mises, hospodarsky cyklus a tedy i ruzna obdobi krize jsou vyvolany vyhradne expansivni politikou statu (zejmena zaplavovanim trhu levnym nekrytym platidlem, ale i jinymi kroky).

Veskere protikrizove kroky jsou ve sve podstate leceni nasledku chyb, ktere si vlada sama zpusobila.

Je možné, že by k takovým krizím nedocházelo, ale jak jsem psal, stačí jeden nezodpovědný stát (citelné zvýšení hospodářského růstu takovým krokem je příliš lákavé) a vzhledem k současnému propojení ekonomiky by to dokázalo rozhoupat trhy i těch zodpovědných.

A víte co pan Mises navrhl?
Mimo jiné navrhl zákaz systému částečných rezerv.
Pak by run na banky nebyl z principu možný.
I kdyby si v USA nebo jinde tiskli peníze rychlostí
blesku a pak je libovolně prohospodařili.

Ono to zas tak bez varovani neprislo:
http://libinst.cz/komentare.php?id=516

I kdyz pravda vzdycky se da najit v minulosti nekdo kdo uz tehdy rikal, ze se veci pokazi. On to totiz vzdycky nekdo rika.

Dale bych pripomenul dalsi faktor, ktery prispel a tim je politika FEDu, kdy vznikla situace ze banky mely penize, ktere nemely komu pujcit a nasledovalo cpani penez i onem "nekvalitnim" klientum.

Ono vubec hledani vinika je ozehavy proces. Proc se zastavovat u manageru, proc neobvinit jejich rodice? A co rodice rodicu? Skutecnym vinikem vseho je po dostatecnem poctu cyklu velky tresk. Prapuvodni pricina.

Jednou veci je co vlady delaji aby zabranily krizi, druhou veci je co vlady delaji aby se krize priste neopakovala. Zatim se pise jen o te prvni veci. Obavam se, ze v te druhe se toho moc nepodnikne a naopak vlady nadale budou intervenovat do ekonomiky tak, ze to casem opet vyusti v krizi. On je na to vlastne nastaven samotny princip nekrytych penez jako takovy.

na tom se vzdy krute prodela. Proc krachuji navazne banky, protoze na mezibankovnim trhu pujcili tem zkrachovalym bankam/fondum. Tedy o ty penize opravdu prisli a uz je nikdy nedostanou zpet.

Vcera som sa docital, ze az tretina vkladov komercnych bank je "zaparkovana" v narodnej banke (NBS), t.j. banky nevedia co s peniazmi a radsej ich ukladaju do NBS, aj za cenu maleho uroku. Je to pre nas dobra alebo zla sprava? Ako si to mam vysvetlit? Co mozno od toho ocakavat do buducnosti?

Je to dvojsečné. Znamená to, že banky tak mají zaručeny velké rezervy (hodně likvidity), takže jim nehrozí brzo pád, na druhou stranu fixování tak velkého množství peněz zpomaluje ekonomiku, protože ty samé peníze by si někdo mohl půjčit a investovat.

Americke banky nevedely co s penezi a tak je cpaly na hypoteky i tem, kteri na to nemeli. Takze volba radeji si ty prachy syslit mozna neni tak spatna.

Vazeni a mili, mozna vam to uslo, ale kdyz praskla internetova bublina a zatraslo to Clintonovou ekonomikou, tak se v Americe seslo 12-ti clene forum tech nejvetsich ekonomu (dva dokonce s Nobelovou cenou), zavreli se na 3 tydny pred svetem a pak sli a poseptali prezidentu USA, co se s tim da delat. V mediich se sice uvedlo, ze v kratkodobem horizontu nic moc, ale verme mediim a hlavne verme tem nejmocnejsim z mocnych??!! Moc bych za to nedal, ze jednim ze scenaru, jak ozdravit americkou ekonomiku, ktera si uz v te dobe koledovala o prasknuti i bubliny realitni a akciove, byla snaha vyvezt jejich spatnou "ekonomickou situaci" za hranice. Ale jak na to? Prestat nakupovat u Cinanu? Ti by asi zacali jancit! Zestatnit banky? To by si asi cely svet myslel, ze skoncil kapitalismus! Vvytahnout penize primo z kapes vsech tech bohatnoucich akcionaru? To by uz nikdo nezvolil jedineho senatora a kongresmana! A pujcit si penize temer od vsech statu sveta vcetne Ruska? To by asi znamenalo valku! Co se ovsem deje ted? :-) Cely svet "pujcuje" Americanum a jeste je lituje, Cinani brzdi vyrobu, lide prodavaji zpatky akcie "zestatnenym" bankam za zlomek ceny . . . A co na to Bush? Ten uz konci a mozna mu za to vsechno nakonec Amici za par roku podekuji. Dolar totiz pravdepodobne poleti za cas nahoru a Amerika si udela "konsolidacni banku" na ozdraveni vlastnich financich ze zbytku sveta. Ukazalo se uz mockrat, ze Amici jsou hlavy chytry! Vzdyt ti nejchytrejsi se do Ameriky stahuji uz cela staleti. Tak proc by to i tentokrat nemohlo byt vsechno "malicko jinak", nez to vypada.

"My vlastníme akcie této banky proto, abychom je zhodnocovali, a to rychle."

Opravdu to chteji *rychle*, a ne v horizontu x let? Neverim.

ano, chteji.


Ja s tim zestatnenim mam jediny problem: kouknete co dokaze mala cr s obycejnym CEZem. A ted si predstavte jak obrovskou moc budou ty staty mit