Zpět | Přidat příspěvek

Vložil: Tomáš Fejfar, 29. února 2012,18:57:42

Titulek: Konstruktivně?
Píšu z pohledu studenta TUL. Byť o školné nejde, tak současný model nevidim jako rozumný především proto, že přenáší na studenta břemeno financování bez zajištění odpovídajícího platu po skončení školy. O mnoho lepší je IMO tzv. anglický model - tedy, že se náklady na studium střádají na nějaký "interní" účet a dotyčný je splácí poté, co dosáhne nějakého násobku průměrného platu (např. 0.8x) poměrnou částkou odpovídající tomu o kolik vyšší plat než průměr má. To zajišťuje, že pokud dotyčný nebude schopný sehnat práci, nebo jeho práce není dostatečně ohodnocená, tak nebude tlouct bídu. Přitom to umožní studovat opravdu každému - i těm sociálně nejslabším.
To vytvoří logicky nějaký "společenský dluh" (těch kdo nebudou mít dostatečný plat na to aby spláceli. Ten se bude muset splatit z daní.
Souhlasím, že by se dala ještě nějak zvýšit motivace k tomu, aby studenti studovali jen pokud na to mají, ale předpokládám, že jednodušší bude je přijmou a následně vyházet, pokud nemají dostatečnou úroveň.
S tím musí jít ruku v ruce i zvyšování efektivity a hodnoty VŠ vzdělání. Ale to musí tlačit na obě zainteresované skupiny. Protože studenti vypadají možná jako flákači, ale když přijdu za vyučujícím, který vyučuje obor ve kterém pracuji a nemá povědomí o základních věcech jež s tímto oborem souvisí, tak je to velmi smutné (nebo jsem jeden z těch zázračných studentů - což není vzhledem k mým výsledkům pravděpodobné - nebo jsou výsledky naprosto nicneříkající :)) a neodvažuji se odhadovat jakou váhu mají informace předávané profesory v oborech, kterým tak zevrubně nerozumím :)
Dále musí dojít z zásadní regulaci oborů. Existuje obor, který se zabývá trávením volného času, kde lze 6 kreditů získat tím, že člověk přespí v lese nebo tím, že se naučí jezdit na snowboardu (true story @ UJEP), Není divu, že je školství podfinancované, pokud musí živit takovéhle obskurdnosti.
Stačí to jako konstruktivní návrh? :)
Reagovat >

Vložil: svědek, 1. března 2012,0:32:31

Titulek: RE: Konstruktivně?
Váš příspěvek, Tomáši, předkládá přesně to, co bych od kritiků reformy čekal. Proč se nebavíme o parametrech třeba tohoto anglickém modelu nebo o příkladech z jiných zemí? Proč neporovnáváme konkrétní varianty a podmínky, za jakých by školné mohlo mít smysl (na výběrových fakultách, kde je největší poptávka, na tom opačném konci žebříčku předpokládám, že školné ani nebude)?

Nejvíce mi na celém tomto humbuku a davovém kýči vadí, že reforma se netočí ani kolem školného ani kolem Dobeše. To jsou jen zástupné symboly dovedně využité k manipulaci davu a k obraně statu quo. Je to samozřejmě pitomost vlády, že Dobeš ještě sedí na svém místě, a tváří reformy nejsou respektovaní profesoři, na které by se tak snadno neútočilo.

Více jsem k tomu psal před 2 týdny na http://svedek.blogspot.com/2012/02/vylejeme-s-dobesem-i-celou-reformu.html, doporučuji též http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/ano-josef-dobes-rezignovat-mel-jde-o-proc
Reagovat >

Vložil: pedro, 1. března 2012,18:42:46

Titulek: RE: Konstruktivně?
Čistě k uvedeným číslům. Pochybuji, že 80% průměrného platu se někomu bude zdát jako přijatelná hranice, ono je to totiž asi 19500,- hrubého. Pochopíte velmi rychle až opustíte TUL a přijdete do reálného života (kde budete chtít rychle bydlet, třeba založíte i rodinu), že s takovým příjmem naprosto nejste schopen naplnit svoje základní a lidsky zcela ospravedlnitelné potřeby, natož abyste ještě splácel školné. Byť by to bylo 1000,- Kč čistého měsíčně...
Reagovat >

Vložil: Tomáš Fejfar, 1. března 2012,21:17:55

Titulek: RE: Konstruktivně?
Jen pro upřesnění. Bydlím v podnájmu v Praze. Pracuji. A moje měsíční náklady jsou přibližně 8000CZK (4000 nájemné za pokoj a 2000 za jídlo a zbytek jsou jiné výdaje). Navíc to předpokládá "odstupňované" splátky. Takže když budu mít třeba průměrný příjem, tak budu platit třeba 200 měsíčně. 200 x 12 x 40 (což by měla být doba aktivního života) = 96000, což by přibližně odpovídalo 5 letům studia (~20k/rok). Samozřejmě, pokud budu třeba po pěti letech brát 35k čistého, tak se poměrná částka zvedna třeba na 1000CZK měsíčně a o to dřív to splatím. Jasně, že se můžem hádat o parametrech. Třeba dvojnásobek (400/měs) není určitě likvidační a znamená to splatnost školného 20 let.
Chápu, že momentální myšlenka je "vyřešit" to tím, že si to lidi zaplatí od zítra sami a tenhle návrh je smetený pod stůl, protože neřeší "současnou kritickou situaci ve školství", ale zrovna tohle mi přijde jako případ, kdy není problém aby se stát zadlužil, pokud je jasné, že se ty peníze zpětně doplatí a stabilizuje to v dlouhodobém horizontu ty finance.
Reagovat >

Vložil: pedro, 2. března 2012,11:05:51

Titulek: RE: Konstruktivně?
Tak zapomínáte, že ta půjčka musí být nutně nějak úročená a složený úrok je mocný vynález finančních institucí. Kdyby (teoreticky) byly studentské půjčky garantovány státem a úročeny velice měkce 5% p.a., pak při uvažované průběžně čerpané půjčce 5x20000,- budete po 5 letech studia dlužit 116000,- Splátka 200,- měsíčně nepokryje ani úrok. Chvilku jsem si hrál s Excelem a při scénáři (CZK 200,- prvních 5 let, CZK 300,- dalších deset let, CZK 400,- zbytek produktivního věku) student umoří celou půjčku po 30 letech splácení. Jde tedy o jakýsi minimální scénář.

Velmi zajímavá mi ale připadá situace, kdy student z různých důvodů nesplácí vůbec (s tím se vlastně v původních návrhu i počítalo, že). Na konci produktivního věku je z původní půjčky 640000,- a toto potom má zaplatit stát? Velmi elegantní...

Samozřejmě nechci tvrdit, že půjčky v této výši jsou nesplatitelné, to jistě ne. Pouze říkám, že věc není dořešená. Pokud bych měl čas si s celou věcí přes víkend hrát a vytvořil si nějaký model celkového financování terciálního školství při různých výších školného, distribuci příjmů absolventů, poměr vydělávajících - hůře vydělávajících oborů, dalších závazků mladých lidí (typicky hypotéka), tak by to bylo velmi zajímavé. V podstatě jsem toho názoru, že v průměru by z toho vyšel průšvih mamutích rozměrů...
Reagovat >

Vložil: Tomáš Fejfar, 2. března 2012,11:25:35

Titulek: RE: Konstruktivně?
Z jakého důvodu musí být půjčka úročená? To nemusí být půjčka ve smyslu smlouvy o zapůjčení peněz bankou. Může se jednat prakticky jakoby o daň s odloženou splatností. Žádných 640k se nikde neobjeví. Stát to zaplatí hned na začátku a občan to splácí prakticky podobně jako sociální nebo zdravotní pojištění - tam taky nemáte žádné úroky za to, že jste zaplatil na zdravotním 30k, ale v pěta dvaceti jste musel na transplantaci za 250k. Školné by IMO mělo fungovat stejně - ti kdo na to mají ho budou platit pímo, těm kdo na to mít nebudou se solidárně složí společnost z daní.

To je to co je nedomyšlené na "studentských půjčkách" - pokud je budou poskytovat banky, tak to dojde přesně tam, kam myslíte vy. Ale platba za školné by neměla být výdělečný podnik. Je to příspěvek občana na to, že (snad) bude mít jednou vyšší životní standard než zbytek populace. Argument, že stát si na to taky bude muset půjčit neobstojí, vzhledem k faktu, že teď si také půjčuje a funguje to. A v budoucnu si bude půjčovat dejme tomu na 25% původních nákladů (což odhaduji, že bude součet úroků z půjček a nesplacených dluhů). Pro rok 2012 je to 21mld - z čehož je 18mld určeno na provoz škol - tzn. po nasazení a ustálení systému by to bylo okolo 5-6mld. Což je podle mého dostatečně razantní úspora, která umožní finanční stabilizaci vysokých škol.
Reagovat >

Vložil: Jiho, 2. března 2012,12:06:40

Titulek: RE: Konstruktivně?
Co jsem se dočetl v Dobešově návrhu: po dobu studia by úročení studentských půjček platil stát! (Kromě toho, že by samozřejmě za půjčky ručil.) Zároveň Dobeš uvedl, že rozhodně školství nedostane peníze navíc, čili se ty úroky budou platit z původního balíku peněz na VŠ. Jedna z kritik akcí proti Dobešovi právě upozorňuje, že Dobešův návrh oproti slibům neobsahuje žádný výpočet, o kolik by VŠ takto přišly. Kouzelné vyvedení státních peněz do soukromých korporací ;-)
Reagovat >

Vložil: Tomáš Fejfar, 2. března 2012,12:39:08

Titulek: RE: Konstruktivně?
Proto je princip bankovních studentských půjček holý nesmysl. Stát ty peníze má a může je v rámci podpory vzdělání půjčovat bezúročně.
Reagovat >

Vložil: pedro, 2. března 2012,12:58:39

Titulek: RE: Konstruktivně?
Ne, to se fakt pletete. Stát ty peníze nemá, stát měl minulý rok deficit 182 mld Kč, které si půjčil, úrok na relevantních obligacích s dlouhou splatností má 4,5%.
Reagovat >

Vložil: Jiho, 2. března 2012,13:07:13

Titulek: RE: Konstruktivně?
Výdaje státu na VŠ jsou posledních mnoho zhruba stejné, bez ohledu na růst či pokles deficitu, čili s ním logicky nemají nic společného :-)
Reagovat >

Vložil: pedro, 2. března 2012,13:26:51

Titulek: RE: Konstruktivně?
To s tím ale přece nesouvisí, viz níže. Pokud vznik školného má být doprovázen poklesem státního financování v poměru 1:1, pak padá důvod pro který VŠ s návrhem školného v zásadě souhlasí. Taková reforma snad ani nemá smysl, to můžeme rovnou zchovat stávající systém.
Reagovat >

Vložil: hynek fabian, 2. března 2012,17:10:32

Titulek: RE: Konstruktivně?
Ale jasně že to souvisí. Pokud se to zařídí jako přesun části financování z beder státu na občany, bude to klasická skrytá daň, jakých je už nepočítaně. S tím rozdílem, že na rozdíl od běžných "daní pro bohaté" za tuto její plátci dostanou něco co si kmáni nebudou moci dovolit, takže nebudou tolik protestovat.

(Btw to nemyslím jako konspirační teorii ale spíše jako projev existujiciho tlaku na návrat ke Starým Vyzkoušeným Pořádkům.)
Reagovat >

Vložil: Tomáš Fejfar, 2. března 2012,23:26:57

Titulek: RE: Konstruktivně?
Nic jako 1:1 pokles financování IMO v plánu není. To by snad Dobeš za zdravého rozumu nemohl navrhnout to zápisné - to by přece neřešilo nic. Reforma přece měla reflektovat to, že náklady mají nést víc studenti a méně státní pokladna - ne, že by od zítra bylo školství vlastně normální tržní služba - stojí to 1000, zaplatim 1200 :)
Reagovat >

Vložil: Jiho, 3. března 2012,11:36:51

Titulek: RE: Konstruktivně?
Podle původních tezí i volebního programu ODS mělo školné sloužit výhradně 1) k motivaci studentů, 2) ke snížení sociální nedostupnosti VŠ vzdělání. Veškeré školné mělo jít do speciálního fondu, ze kterého by se platila sociální a prospěchová stipendia. Z pohledu financování VŠ to mělo být vlastně neutrální. Rektoři se samozřejmě báli, že to je jen proklamace a postupně se to změní na to školné 1:x. Dobešův návrh pak z těch původních tezí o financování sociálně slabých skrze školné neobsahoval vůbec nic :-)
Reagovat >

Vložil: pedro, 4. března 2012,12:42:03

Titulek: RE: Konstruktivně?
Tak tim ale zjevne plati ta puvodni teze. Jestlize se do systemu maji dostat dalsi penize, pak jejich garantem nemuze byt za netrznich podminek stat.
Reagovat >

Vložil: pedro, 2. března 2012,12:55:56

Titulek: RE: Konstruktivně?
No tak to je sice pěkné, ale nesmyslné. Nastane jedna ze tří variant: A) stát nemá peníze, B) soukromé finanční domy nedají peníze, C) školy nebudou souhlasit. A nastane pokud myslíte, že stát vytáhne peníze ze štrozoku. C nastane pokud myslíte, že stát peníze vezme ze současného systému financování (viz Jiho - to je prakticky ještě méně peněz pro VŠ, než teď). B pokud myslíte, že banky budou úvěrovat zadarmo.

Bezúročná půjčka je nesmysl. Soukromý sektor na ní nikdy peníze nedá, stát je nemá a bude-li je chtít, bude si muset půjčit za cca 4,5% na státních dluhopisech. Takové úvěrování vyjde pěkně draho už jenom proto, že si půjčku každý vezme.

Samozřejmě existuje nějaká varianta, že pro tuto chvíli se nezmění nic, ale vznikne vyšší sazba daně pro vyšší vzdělanostní skupiny. To má ale také výrazná negativa - příjmy se budou generovat až za X let, neznámá výše, příjem státního rozpočtu s nejasným využitím, mizí vztah mezi studentem a školou, problém rozdělování mezi školy atd.
Reagovat >

Vložil: huhu, 4. března 2012,20:29:20

Titulek: RE: Konstruktivně?
2 000 Kč měsíčně? co to jíte za jídlo? fuj!
Reagovat >

Vložil: Petr Koubský, 29. února 2012,18:59:36

Titulek: Požadovaný písemný materiál
Znáš tohle http://www.cuni.cz/IFORUM-12056.html ?
Reagovat >

Vložil: Jirka, 29. února 2012,19:30:18

Titulek: Student vs. posluchač
Jenom doplněk k tomu zaměstnávání studentů. Ono už dávno neplatí, že student VŠ je posluchač, který musí 40 hodin týdně sedět v aule a nábožně poslouchat pana profesora (to už by v době DVD asi neprošlo).
Větší důraz se klade na samostatnou práci. V případě ajťáků, které asi zaměstnává JH, samostatné "programování", v případě ekonomů psaní esejů (nebo já nevím co).
Takže je klidně možné, že student sedí ve škole pár hodin týdně, k tomu si programuje po nocích (nebo využívá k plnění studijních povinnosti věcí, které udělá v práci).
Reagovat >

Vložil: AG., 1. března 2012,4:11:39

Titulek: RE: Student vs. posluchač
Osobne mi vsak nie je jasne, preco takyto clovek vobec potrebuje studovat, ked si v podstate vsetko spravi sam. Iste, student VS musi byt znacne samostatny a byt schopny riesit nove problemy, ale ked v podstate vobec nepotrebuje pedagogov, ktori by ho viedli, tak potom naco so svojich dani platime taku skolu a dotujeme daneho studenta?

Samozrejme este viac to plati o studijnych oboroch, ktore su uplne zbytocne a je ich dobra polovica. Naco je dobre studovat nieco, co bud nevyuzijem, alebo sa to naucim lepsie bez skoly?
Reagovat >

Vložil: Martin Štěpař, 29. března 2012,23:53:31

Titulek: RE: Student vs. posluchač
Řekl bych, že existují dva důvody, které se obvykle vzájemně doplňují:
1) štědré slevy od státu (daně, pojištění,...) a jiné studentské výhody
2) posedlost naší společností lidmi s vysokoškolskými tituly
Reagovat >

Vložil: Jirka, 29. února 2012,19:32:18

Titulek: Školné
Ještě mi přijde směšné, jak se studenti bouří proti pár tisícovkách školného. 5 let studia je stojí 1,2 milionu jenom na ušlém platu (a to počítám slabých 20 000 Kč měsíčně) o nákladech na bydlení, jídlo, oblečení, zábavu, učebnice (apod.) ani nemluvě.
Reagovat >

Vložil: AG., 1. března 2012,4:13:08

Titulek: RE: Školné
Tak tak. Kedysi sa studiom vyhybalo brannej povinnosti, dnes je to len o tom ''predlzit si mladost''. To je samozrejme uplne v pohode ciel, ale da sa to robit aj efektivnejsie.
Reagovat >

Vložil: Jan Angelovič, 29. února 2012,22:06:51

Titulek: Délka kombinovaného studia
Proč třeba bakalářské studium trvá v prezenční i kombinované formě stejné tři roky? Proč by kombinované nemohlo trvat třeba pět let?
Reagovat >

Vložil: Jožka, 29. února 2012,23:39:09

Titulek: RE: Délka kombinovaného studia
A proč by nemohlo trvat třeba rok, když studenti kombinovaného studia mají většinou za sebou životní zkušenosti, stihli si vypěstovat nějaké pracovní návyky (a opravdu studují, místo flákání se po hospodách) a často mají kombinované jako doplněk k jiným prezenčním oborům (čili se část náplně překrývá)?
Reagovat >

Vložil: Jiří Hlavenka, 1. března 2012,7:15:09

Titulek: Souhrnně:
Pan Fejfar: je mylná tradovaná představa, že kdo je z chudé rodiny, nebude studovat, protože si to nezaplatí. V návrhu přece je - tak jako je to skoro všude na světě, kde se studium platí - že "kdo na to má, zaplatí si, kdo ne, ten dostane podporu od státu". Samozřejmě váš návrh by mohl být taky funkční, ale v případě, že studenti z chudých rodin nezůstanou bez možnosti studia (tj. dostanou stipendium), je ještě sociálně citlivější.

Jinak se mě váš návrh líbí, ale samozřejmě jej chce propracovat, zdůvodnit, dát mu přesné parametry a hodnoty, dopočítat... tohle jsou teze, je z toho potřeba udělat aspoň "diplomovou práci".

Petr Koubský: se zájmem jsem otevřel a se zklamáním přečetl. Opět jen jakýsi historizující materiál, který ministr udělal co, žádná tvrdá data, žádné parametry, nedostatečná argumentace. Dobře, aspoň něco - ale je to tento materiál, na který se odvolávají protestující? Je to jejich "manifest"? Nevím o tom, nevšiml jsem si to nikde.

Ještě jedna poznámka ke školnému. Navrhuje se cca 10 000 za semestr: proboha, to je jedna intenzivní dvojtýdenní brigáda. Tu jsem dělal - a stovky studentů kolem mě - během zimního i letního volna, někteří i výrazně více, aby byly prachy na pivo, na koníčky a na pivo.

Bohužel mě celý protest vyznívá tak, že ve skutečnosti si všichni přejí, aby to "zůstalo, jak to je": tedy státem financované školství, které si řídí napůl studenti a napůl akademici sami, studovat možno za státní peníze libovolně dlouho, kdo se chce nechat pouze živit (a jet si paralelně soukromé kšefty), přihlásí se na dávačský obor, kde se po něm nic nechce, stovky poletujících čtvrtúvazkových profesorů atd.


Reagovat >

Vložil: P.Čvanda, 1. března 2012,14:37:58

Titulek: RE: Souhrnně:
Velmi si vážím vašich názorů pane Hlavenka, v mnoha věcech s vámi souhlasím, zda však musím oponovat: Existují i jiné vysoké školy než Rašínova, Joštova nebo Englišova. Na mnoha vysokých školách se musí studenti i učit, zkoušky nejsou dávačky a učitelé nedávají nic zadarmo.

Docela jinak taky hodnotím výši 10000 za semestr - takovou dvoutýdenní brigádu bych chtěl mladým najít. Dcera i syn pravidelně o prázdninách makají a takovou výši žádná brigáda nevynesla za celý měsíc. Brigádovali v Brně a okolí (stavby, fabriky, supermarkety, mekáč) a často byli rádi, že vůbec nějakou brigádu našli.

IMHO školné i v této výši prohloubí propast mezi městem a venkovem, student např. z Kyjova studující na univerzitě v Brně/Praze bude stále řidším zjevem, protože kombinace školného, poplatků za skripta a dojíždění nebo bydlení bude nad možnosti nikoli sociálně slabých skupin (ti dostanou stipendia), ale bežných středních vrstev.
Reagovat >

Vložil: Jiho, 1. března 2012,12:16:31

Titulek: Taky konstruktivně
Uvedení pár častých omylů a nepravd na pravou míru:
- je ÚČELOVÁ LEŽ, že studenti bojují za "své bachory", tedy že to je nějaký soukromý lobbing, aby nemuseli platit školné. Zatím všechny navrhované modely, včetně toho Dobešova, počítaly s tím, že platit budou až noví studenti! Těch stávajících se to prakticky nedotkne a tudy určitě neprotestují z nějakých sobeckých důvodů.
- co se týká "sladkého studentského života", již dlouhé roky se platí za nadprůměrnou dobu studia nebo další VŠ, čili to je opět demagogie
- není pravda, že akademická obec "nechce žádné reformy". Několik orgánů VŠ se celou tu dobu účastnilo jednání a připravovali návrhy. Dobeš však zničeho nic přišel se svojí sóloakcí, kde bylo všechno jinak a místo jednání řekl, jak je pro tuto vládu typické, že už přesto nejede vlak a prosadí to silou
- je pravda, že české VŠ vzdělávání jde do kopru. IMHO to ale nejde na vrub tradičních veřejných škol, na které paradoxně míří kladivo Dobešových návrhů, ale naopak za to může především boom soukromých VŠ s PLACENÝM ŠKOLNÝM ala UJAK a podobné parodie. Tam by se mělo tvrdě udeřit a stanovit kritéria kvality, tam je na místě redukce. Pro ně, opět paradoxně, je typické, že se tam platí školné a že jsou to školy silně navázané na nějaké podnikatelské subjekty. Tedy to, co má být "lékem" pro dosud jakš takš kvalitní veřejné univerzity... V tom vidíte nějakou logiku?
- již v dnešní době stojí studium veřejné VŠ poměrně značné peníze. Existují na to studie, pokud vím to bylo před lety cca 3.000 Kč měsíčně u studenta co bydlí doma / 8.000 Kč u studenta co musí studovat mimo domov, teď už to asi bude jinak. Sociální prostupnost je nízká, děti z chudších rodin na studium prostě nemají (+další faktory, samozřejmě), což je nejen mravní problém, ale i docela velké plýtvání lidským kapitálem společnosti. Přidávat DALŠÍ překážku v podobě explicitního školného to má jako zlepšit? To je jako člověku co ztratil krev místo transfuze otevřít žílu. Že zavádění školného pravicové vlády maskují názvy zákona jako "finanční pomoci studentům" je fakt absurdistán.
- většina argumentů akademické obce mimochodem neřeší ani tak školné, ale správně ukazují na skutečný ideový střet: totiž pojetí vzdělání jako něčeho co obecně zkvalitňuje člověka a tím i společnost vs. účelové profesní přípravy pracovní síly...
Reagovat >

Vložil: highway, 1. března 2012,13:51:41

Titulek: RE: Taky konstruktivně
Situaci vidím podobně. Jsem již odrostlejší a školní problémy vidím přes děti. Už dnes není studium bezplatné a výše uvedené částky platí. Obyvatelé venkova již věnují na studium dětí dost peněz a pokud k tomu přijde školné, bude to opravdu velmi náročné. Argument sladkém studentském životě, nevím, ale v okolí neznám studenta, který by při studiu zvládl i zaměstnání. I takové "obyčejné" školy jako MU - biologie, medicína, VUT strojárna nebo UTB ekonomie požadují po studentech kvantum znalostí a při zaměstnání se to nedá stihnout. Doufám, že dostanu hraběcí radu aby přestoupili na programovaní :-)
Další: Syn od sousedů studuje v Británii, platí školné, ale ubytování a učební pomůcky jsou již započteny ve školném, takže student pak platí jen minimální životní náklady. Jak to bude u nás? Mám pocit, že vše bude jak nyní plus při zápisu do ročníku vyplázne 10-20k.
A co po studiu? To bude radostný vstup do života: Mladý člověk po skončení školy, najde si práci, možná i za průměrnou mzdu :-) Začne splácet školné. K tomu si bude muset spořit na penzi (představy dalšího ministra) a bude chtít i bydlet.
Ano studenti by měli být motivování ke studiu, i finančně, asi je potřeba určitého poplatku, ale z toho jak se reformuje v Česku nemám ani minimální důvěru v to, že by tato reforma byla něčím jiným než další skrytou daní.
Reagovat >

Vložil: Jiho, 1. března 2012,14:12:20

Titulek: RE: Taky konstruktivně
Nezlobte se, ale kouzelně demonstrujete tu, uznávám letitou, masáž: nejprve rozumně konstatujete, že už dnes jsou náklady VŠ studia značné a pro řadu rodin zejm. z venkova hraniční, na závěr ale doplníte tu mediální mantru "Ano studenti by měli být motivování ke studiu, i finančně, asi je potřeba určitého poplatku". Proč, když už teď jsou finančně spíše "přemotivovaní", jak píšete? To si protiřečíte :-) Jakmile nejde o studenta "z dětského pokojíčku", všechny ty finance na studium reálně vydává, byť to třeba jde od rodičů, takže je to přesně to samé jako školné...
Taky bych byl velice opatrný s těmi částkami: platí pravidlo, že jakmile je školné zavedeno, vzroste během několika let na x-násobek. Např. v té UK zavedli 1000 liber, ale během jedné dekády to je 9000 liber (deficity, krize, všude se šetří, proč by zrovna studenti měli být výjimka, znáte to...) Čili když někdo dnes řekne iniciačně 20.000 Kč/semestr, musíme mluvit o dopadu 100.000 Kč/semestr
Reagovat >

Vložil: Luboš Vachl, 1. března 2012,13:31:13

Titulek: Ke školnému
Já osobně považuji za hlavní slabinu většiny mně známých konstrukcí školného, že zjevně směřují ke splnění jediné funkce – financování škol z peněz studentů/jejich rodin. Minimálně stejný význam by ale podle mě měl být přisuzován i funkci motivační, kterou by na studenty mohl správně nastavený systém školného mít. (Jistě, placení školného při překročení standardní doby studia zahrnuje výrazný motivační prvek, ale obávám se, že ve chvíli, kdy většině studentů, kterých se to týká, začne docházet, že jim placení reálně hrozí, už několik let studia zbytečně „proflákali“.)
Pokud se nemýlím, stal se už kreditní systém studia v ČR všeobecně rozšířeným standardem. V rámci tohoto systému je obvykle zavedený i minimální limit kreditů, které musí student získat k tomu, aby mohl být zapsán do dalšího semestru. Jestliže budeme tento počet získaných kreditů (např. 15) považovat za minimální hranici (snahy, schopností), kterou je škola ochotná u studenta akceptovat, pak by snad nemusel být problém stanovit i hranici, kdy jednotlivé fakulty/katedry/obory považují průběh studia během semestru za „odpovídající“ (dejme tomu 25 kreditů), a studentům, kteří skončí mezi 15 a 25 kredity pak na další semestr vyměřit školné. (Které může být klidně dále odstupňováno.) Naopak, studentům s nadstandardními výsledky (např. 50 kreditů + nějaký požadovaný průměr dosažených známek) by škola naopak mohla přiznávat stipendium – už jen proto, aby si je i udržela i pro příští semestr.
Tento systém lze pochopitelně modifikovat. Např. u oborů, které během studia vycházejí z pevně stanoveného studijního plánu (zápis do předmětu/ročníku je podmíněný úspěšným absolvováním jiného konkrétního předmětu), by se mohlo při rozhodování o školném a jeho výši vycházet z míry odchylky výkonů studenta od tohoto plánu, atd. (V tomto případě bych si dokázal představit i to, že první platba bude víceméně symbolická (2 až 5 tisíc za semestr) a v případě, že student zůstane i nadále ve „skluzu“, případně začne za harmonogramem zaostávat čím dál víc, částka se může výrazně zvyšovat.)
Ministerstvo by přitom mohlo výplatu příspěvků ze státního rozpočtu školám podmínit přijetím podobného systému. Tím by na jednu stranu byla každá VŠ motivována k tomu, aby něco podobného zavedla, současně by jí však zůstala (pravda, teoretická) volnost podobný krok odmítnout. Každá škola by si přitom konkrétní parametry výběru školného mohla stanovit (a do budoucna upravovat) sama, tak jak by považovala za vhodné. Domnívám se, že autonomie škol by v tomto směru nijak neutrpěla a studenti by se mohli sami volně rozhodnout kde jim poměr úrovně školy, výše hrozících poplatků a lukrativnosti zvoleného oboru připadá nejvhodnější.

Jistě, toto řešení by přineslo i komplikace, ale snad by nešlo o nic neřešitelného. (Namátkou mě napadá třeba fakt, že by poplatky byly podle všeho oficiálně vyúčtovány až v průběhu dalšího semestru, do kterého byl student přijat, ale pokud škola používá alespoň trochu smysluplný elektronický informační systém, neměl by snad být problém, aby si každý zjistil výši poplatku již během příslušného zkouškového období.)

Reagovat >

Vložil: nemocniční sekundář, 1. března 2012,13:58:28

Titulek: názor
Vážení studenti. Vaše současné protesty plně chápu. Nerozumím však tomu proč jste v roce 2010 volili pravici. Tím jste spoluzodpovědní za současný marasmus a aroganci moci proti níž nyní protestujete. To co předváděl Topolánkův a nyní Nečasův kabinet je klasické pravicové vládnutí - preference horních 20% obyvatelstva. Tím se rozumí degresivní odvody z platů zejména pomocí tzv. zastropování zdravotního a sociálního pojistného u bohatých, preference miliardářů, podnikatelů, manažerů, burziánů, spekulantů, kmotrů a tolerance k rozkrádání všeho. Dále snižování zaměstnaneckých platů ve státním sektoru, otrokářská novela zákoníku práce, likvidace odborů, školné, placené zdravotnictví, tunelování zdravotního pojistného, zvýšení nepřímých daní vedoucí k superdrahým potravinám,lékům a podobně. To co se ušetří např. na porodném apod. si rozdají privilegované pravičácké elity (např.Nagyová). Mě je 51 let takže jsem ty pravičácké zmetky nevolil protože je znám. Snažím se šetřit svým dvěma dětem abychom v budoucnu utáhli náklady na jejich studia.
Reagovat >

Vložil: Tomáš Bleša, 1. března 2012,14:20:01

Titulek: Komu školné prospěje
Přiznám se, že dění kolem školného moc nesleduji. Jsem dlouho z VUT a děti jsou ještě malé, nicméně dlouho jsem nechápal, proč by "moudrý stát" ztěžoval přístup ke vzdělání, když je to v jeho zájmu. Vždy mi to přišlo, jako podivná logika: "chci, abyste se vzdělávali a budete za to platit".
Později jsem byl názorově postrčen směrem, který mi logiku dává velmi. Jediný, kdo bude těžit ze školného, jsou banky. Spousta lidí bude školné řešit úvěrem a pro banky je toto neskutečně zajímavý business. Obrovský objem úvěrů, který bude garantovaný státem, tudíž s nulovým rizikem. Navíc, človíčka, kterého si dnes "přivážou" až v době, kdy chce vlastní bydlení, budou mít na řetázku mnohem dřív.
A vo tom to je. Taky vidíte toho bankovního lobbistu na Ministerstvu školství?
Jinak bych řekl, že školství potřebuje reformu, ale nikoliv školné. To potřebují banky.
Reagovat >

Vložil: Jiho, 1. března 2012,14:40:21

Titulek: Opravdu konstruktivně ;-)
Já jsem spíše na polemické souboje než esejistické texty - takže takový hezký pohled, který konstruktivně popisuje, jak se věci mají a pod který bych se klidně podepsal je třeba zde:
http://www.denikreferendum.cz/clanek/12675-dobes-v-nas-proti-cemu-a-za-co-demonstruji-cesti-studenti
Reagovat >

Vložil: Jiří Hlavenka, 1. března 2012,17:42:19

Titulek: Ještě pár reakcí
- JiHo: navrhované změny by se jistě dotkly i stávajících studentů (např. změna pravomocí ve školách), tedy je tam jistě i boj za vlastní prebendičky. Platba za prodloužené studium není všude, máte "regulérní" důvody, kterým si studenti prodlužují studium, nic neplatí. Akademická obec že chce reformy? A kde je prosím ten její návrh reforem? Nebo to bylo jen per huba na sezení s Dobešem? To je opět na nedostatečnou. Soukromé vs státní školy: jistě to není černobílé. Znám vynikající soukromé školy, znám velmi špatné státní školy. A taky naopak.
Studium na VŠ stojí peníze? Nestojí. ŽIVOT stojí peníze, tedy něco musíte jít, někde spát, oblékat se. Vlastní studium nic nestojí. To ostatní "stojí" ať studujete nebo ne.
Argument o "všeobecném zkvalitnění člověka" skutečně není srozumitelný a nevím, jestli je i pravdivý. Člověka nezkvalitňuje vzdělání. Člověka zkvalitňuje - kromě spousty jiných věcí ovšem - velmi kvalitní vzdělání.
Nejsem si jistý, zda člověk, který absolvoval humanitní školu (kupř. sociologii/filosofii) a pak jde pracovat manuálně, protože nesežene místo, je "zkvalitněný" člověk. To by mělo být lépe argumentováno.

Jinak ale souhlasím, že školné by nemělo být hlavní argument a hlavní věc, o které se to točí. Studium musí být především kvalitní a náročné. Pedagogové musí být špičkový a musí být kontrolování - špatní z kola ven. Totéž studenti. To je podstatné, nikoli školné. Bez tohoto nedosáhneme vysoké vzdělanosti (kvality, konkurenceschopnosti). Školné samo o sobě nic nezajistí, ani naopak (tj. ani bez školného se to "samo" nespraví).
Reagovat >

Vložil: Jiho, 1. března 2012,18:48:51

Titulek: RE: Ještě pár reakcí
Oproti jiným kritikům skutečně tu podpásovku sázíte jen lehounce, ale přece jen píšete:
*********
"Je potřeba si také uvědomit, že všichni protestující, jak se zdá, jsou v dané věci silně závislí: studenti by museli platit školné (to, o čem všichni hovoří ve smyslu „o školné tu vůbec nejde, ale nechceme platit školné“, a rektoři.."
********
A tohle prostě není pravda. Studenti kteří protestují, tedy současní studenti, na školném závislí nejsou a nejde o jejich osobní zájem. To je argument úplně mimo.
BTW Když už bysme si to chtěli zanalyzovat do hloubky, oni mají na školném naopak NEJMENŠÍ partikulární zájem. Mladší generaci hrozí školné, starší generace může uvažovat o svých dětech, na současné VŠ co vyšli do ulic to má vlastně vůbec nejmenší dopad, když se to tak vezme.
Ano, akademické svobody jsou trochu jiné téma. Ovšem pořád nechápu, proč to co historicky téměř definovalo význam slova "univerzita", tedy určitý intelektuální ostrov v rámci možností nezávislý na aktuální politické/panovnické/ekonomické moci, by se mělo bourat, v čem to vadí, škodí.
To že akreditační komise tancuje mezi politickými a kmotrovskými vejci, je vystavená tvrdému nátlaku, ministr může její rozhodnutí bez udání důvodu zrušit, to je přece přesně naopak ukázka (pohříchu) negativního vlivu státu.
(Samozřejmě, není důvod proč např. nemít kontroly NKU na univerzitách, to už je zase jiný level.)

A srovnání kvality veřejných / soukromých škol? Já vím, že si tu můžeme každý vést svou, těžko to objektivně doložit, ale ruku na srdce, školy typu UK, VŠE, ČVUT, MUNI, VUT srovnávat s VŠ ala Vysoká škola managementu a hotelového stravování v Dolní Lhotě, UJAK, atd., to je až absurdní.
Jak se tam projevuje to blahodárné školné? Vím to od řady putujících profesorů, kde na veřejné škole má trochu autoritu, tam na soukromé přijde spovykaný floutek a řekne: fotřík ti zacáloval 50 papírů, tak dávej zápis a neotravuj s nějakýma vzorečkama (s trochou nadsázky řečeno) :-/
Reagovat >

Vložil: pedro, 1. března 2012,19:08:23

Titulek: RE: Ještě pár reakcí
Jako asi tak, kvalitní školství mít nemůžeme, protože už dnes smrdí na VŠ 2/3 populace. Anžto je statisticky prokázáno, že přirozená inteligence v populaci je nějak distribuována a je jistě nutným předpokladem, máme na VŠ cca 70% blbů, kteří žádné kvalitní vzdělání nezvládnou ani kdyby byli pracovití jak včelky, což ze zkušenosti platí tak pro každého desátého.

Kvalitní vzdělání jsme mohli mít (a možná i měli, když se vykašleme na povinné odříkávání marxleninských pouček a pár procent politických prominentů) za minulého režimu, kde v těch školách bylo 10% obyvatelstva. Jinde, třeba v USA, mají sice na školách lidí ještě víc, ale alespoň je to vyváženo v tom směru, že základní stupeň VŠ si může udělat každý (a platí se za něj), ale vyšší stupně mají tvrdé požadavky (ale taky štědrá stipendia).

Omlouvám se za slovník, ale tohle je úplně zásadní věc, kterou je třeba si říct hodně jednoduše a "natvrdo", aby to každý pochopil.
Reagovat >

Vložil: pedro, 1. března 2012,18:32:52

Titulek: Studenti, odboráři, prebendy
Prezentovaná úvaha je jistě jedním z pohledů na věc. Mimochodem pro Jiha ono se školné nejspíše (ale může to nakonec být i jinak) stávajících studentů nedotkne, ale to neznamená, že tito mladí lidé řádně ideologicky naočkovaní a vybavení rektorským volnem neprotestují za zájmy svých škol, tedy některých svých praktičtěji orientovaných učitelů a lidí působících tam v různých "správních funkcích". Ono totiž z tohoto materiálního a sobeckého hlediska těžko můžete chtít víc, než aby vaše příjmy byly generovány od hlavy a bez zásadního ohledu na výsledky.

Ale o tom jsem nechtěl. Spíše bych upozornil, že argumenty prezentované studenty nelze hodit zcela za hlavu. Myslím že celá situace ukazuje, jak naši političtí reprezentanti pracují. Místo aby se vedla diskuse, zkoumaly alternativy, vypracovaly systémové a dlouhodobé postupy, tak se na stůl jednoduše hodí nepromyšlený návrh, který na oko řeší (možná spíše maskuje) některé zjevné nedostatky, ale není jasné, jak se bude celkově chovat a jaké bude mít dopady. V takových podmínkách se fakt nemůžete divit, že odboráři v ulicích jdou sobecky jenom za sebe, studenti také, živnostníci jakbysmet a platí to o všech dostatečně definovaných sociálních skupinách. Vůbec by nás to nemělo překvapovat, vždyť ani ta vláda se s hledáním veřejného zájmu nijak nenamáhala. A to tedy naivně předpokládám, že právě vláda by toto měla mít jako zásadní popis své práce.
Reagovat >

Vložil: Jiho, 1. března 2012,18:55:45

Titulek: RE: Studenti, odboráři, prebendy
K tomu bych podotkl, že paradoxně vláda měla rektory většinu času na své straně, např. i to školné mělo poměr cca 20:50 pro! Ještě díky bohu za Dobeše, že to svou hloupostí a arogantností takhle pohřbil :-)
Reagovat >

Vložil: Jiho, 1. března 2012,18:56:04

Titulek: RE: Studenti, odboráři, prebendy
oprava 20:5
Reagovat >

Vložil: pedro, 1. března 2012,19:34:36

Titulek: RE: Studenti, odboráři, prebendy
Tak on taky není důvod, proč by školy měly být zásadně proti školnému, že :-)

Jinak si ale dobře pamatuji, že již před cca 10 lety existovaly návrhy reformy VŠ, na kterých dělal hlavně Matějů. Vedle toho, že ten tehdejší koncept byl dosti rámcový, tak žádnou velkou podporu v akademických kruzích neměl.

Mělo by se jasně říct, co jsou cíle reformy (na tom si myslím, že se v podstatě všichni shodnou, slabiny českého VŠ jsou dané a popsané i zahraničními institucemi), jaké jsou prostředky (konkrétní změny a kroky) a prokázat (příklady ze zahraničí, vlastní studie), že budou dosaženy výsledky. Samozřejmě že existují i limity, např. finanční, ale i ty se dají definovat. Takový návrh má šanci uspět a nemůže se mu stát, že vystoupí akademici s celkem zásadním a více či méne oprávněným argumentem, že návrh torpéduje autonomii univerzit. Tedy musí existovat přesvědčivý materiál, že buď A) to není pravda, B) autonomie není nutná. A ne že minsterstvo proti takové zásadní námitce fakticky vaří z vody a říká, že by se to asi nemělo stát...
Reagovat >

Vložil: Boris Janča, 2. března 2012,12:01:50

Titulek: Co chtějí univerzity
Nejsem zastáncem názoru, že ten, kdo kritizuje, by měl také rovnou předložit vlastní lepší řešení. Předpokládejme ale, že akademické prostředí by mělo být natolik silné, aby to zvládlo.
Minimálně na UK ale návrhy již několik let existují,
viz "Náměty pro novelizaci zákona o vysokých školách" zde: http://iforum.cuni.cz/IFORUM-7283.html. Že své vlastní návrhy neumí nebo nechtějí na veřejnosti prodat, je věc jiná (narazil jsem na ně náhodou pouze v diskusi pod článkem prorektora UK Štecha http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/navrh-vysokoskolske-reformy-je-spatnou-reakci-na-nespravny-cil).
Reagovat >
Odběr komentářů e-mailem

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn