...proti jiným chráněným územím u nás je v tom, že leccos bylo za bolševika uzavřeno jako hraniční pásmo, tedy ani neexistoval žádný národní park, jen jisté množství prostorově omezených rezervací.
Po roce 1989 pak následovalo ostré lobování, které nakonec vedlo k vzniku NP, to ale celkem oprávněně naštvalo spoustu lidí, kterým to někdy kazilo ekonomické zájmy, ale vedle nich se našla i spousta lidí, které to štvalo prostě lidsky - ona je dnes Šumava místy uzavřená dokonce víc než před rokem 1989 a třeba blokování některých stezek do Bavorska je psychologicky velký problém.
Proto cokoli kolem ochranářství na Šumavě budí automaticky daleko větší vášně, než kdekoli jinde v ČR - kůrovec/lýkožrout se "jen" veze s celkovým klimatem...

Jinak můj čistě soukromý názor je, že sice byl vznik Šumavského národního parku dobrý nápad (omezení před rokem 1989 vedla opravdu k vzniku zajímavých přírodních podmínek), ale měl být v daleko skromnějším rozsahu.

likvidace lýkovce na Šumavě není podle mne ničím proti přírodě a jak správně uvádíte jde i o ekonomické zájmy. Kdo se bude dívat jezdit na zničenou Šumavu? Nikdo, ale to si ekoteroristé neuvědomují, protože v daných místech obvykle nežijí, takže se jich tyto nepřímé dopady nijak nedotýkají.
Ochrana přírody je důležitá, ale některé zákazy a příkazy, jsou přehnané a zakládají se na pochybných studiích a výmyslech fanatiků.

On se stal malér hlavně kombinací myšlenky nezasahování s následky orkánu Kyril... Samotná bezzásahová zóna možná i smysl měla, ale průser byl ve lpění na ní za situace, kdy se najednou v lese válelo obrovské množství dřeva z kalamity :-(

Vy jste se z korektní diskuse sám vyřadil už tím pojmem "ekoteroristé", takže tu nezclánějte a vraťte se někam na ty novinky.cz.

Ekoterorista by mohl být člověk, který by po kácení na Šumavě odpálil bombu třeba v metru. Vy někoho takového znáte?

Pokud si pod pojmem "terorismus" představujete pouze odpalování bomb v metru, tak byste spíš na ten bulvár měl odejít sám.

Někteří ochránci přírody (netvrdím, že všichni) jsou ochotni "chránit" přírodu za každou cenu, i když výsledek jejich přístupu je pro přírodu přinejmenším nejasný, ale zcela určitě devastující pro ostatní.

Sice tím nejsem nijak dotčen, já to slovo nepsal, ale musím podotknout, že váš výklad je dost mimo (že by něco o té potrefené huse?).

Ono totiž slovo terorismus má podstatně širší význam než jen bomby a vraždy, obecně jde už v primárním významu spíš o zastrašování. V přeneseném slova smyslu se ale v češtině běžně užívá i obecně pro obtěžování - "obyvatelé jsou terorizování štěkotem psů", "psychický teror" atd.

Ekologisté sice (zatím?) u nás nesklouzli k bombám a zbraním, ale v tom obecnějším významu slova to na některé aktivity docela sedí :-(

Nejsem žádný lesník, ale mám pocit, že tady už se řeší pouze důsledky toho, že namísto smíšených porostů na Šumavě vidíte prakticky jenom smrky a nic jiného. Když tam pak dorazí náš brouček, tak mu nic nebrání v cestě a lesníci se můžou zbláznit. Kdyby tam namísto toho byly smíšené lesy, tak by se tak nešířil.

Nejsem ani ochránce ani zastánce ..., ale velmi by mě zajímalo, jestli podobný problém je na bavorské straně Šumavy a pokud ano, tak co se tam s tím dělá. Můžete mě, prosím, někdo informovat.

Čistě teoreticky: příroda si s tím samozřejmě poradí sama, ale nebude to za našeho života. Nejdříve většina stromů uschne, lýkožrout se odstěhuje nebo pochcípá hlady a nakonec tam les zase vyroste. Já to odhaduju tak na 100 - 150 let.

http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1157/91/

A co se týče nového lesa za 100 - 150 let: Oni už i někteří ekologové připouštějí, že by to dost možná nebyl klasický les, jaký si představujeme - tedy oblast zaplněná vzrostlými stromy. Nemyslím si, že by dnes byl kdokoli schopen věrohodně prokázat, co by na Šumavě za pár desetiletí rostlo, když současný ekosystém pomře.

To, že je smrková monokultura málo odolná proti celé řadě škodlivých vlivů, je pochopitelně nesporné. Ale to snad není důvod pro to nechat smrkové lesy zahynout pod lýkožroutem. Ale pokud mají jít k zemi, nevidím, proč by to místo broučků neměly raději provést těžaři: Lidé by měli práci, kůrovec by se nekontrolovaně nešířil do soukromých lesů za hranicí NP a koneckonců by snad aspoň na chvíli zpomalil růst cen dřeva.

Pár poznámek:
- Šumava rozhodně nebyla jediným dnes chráněným územím, které bylo za bolševika v hraničním pásmu (či bylo jiným uzavřeným vojenským prostorem). Viz například NP Podyjí, CHKO Novohradské hory, CHKO Česká Kanada, částečně CHKO Pálava, CHKO Krušné Hory atd.
- Šumava je dnes výrazněji (nesrovnatelně) otevřenější než za bývalého režimu, všechny bývalé vojenské (péesácké) signálky jsou stezkami s možností pohybu atd. Je fakt, že je málo přeshraničních stezek, ale nezapomeńme, že Schengen platí jen velmi krátce
- skutečně bych se velmi postavil proti používání termínu "ekoterorismus", jehož skutečný význam (tj. násilné a sabotážní akce ve jménu ekologie) je u nás naprosto zkreslen a otočen. To, že existují názory na velmi přísnou ochranu přírody, je zcela legitimní (právě tak jako názory opačné) a nic z toho si nezaslouží nálepku terorismu.
- otázka přirozených lesů na Šumavě: to, že smrková monokultura není správný nápad, vědí všichni. Proto se dnes už vysazují všude smíšáky; jenomže k tomu, aby se z mladé výsadby stal vzrostlý les, je potřeba padesáti let, zatímco s existující situací (problém lýkožrouta, ale i jiné problémy smrkových monokultur, jako je malá retence vody atd.) se musíme vypořádat dnes.

Vojenských území (nebo hraničních) je samozřejmě víc, nicméně neřekl bych, že někde dosáhly vášně kolem ochrany atd. takové intenzity a vytrvalosti jako na Šumavě.

K té přístupnosti - jistěže se hodně míst zpřístupnilo, jenže třeba to blokování přeshraničních stezek dost lidí bere jako vyslovenou facku - padne železná opona, staneme se členy EU, v rámci které je postupně umožněn opravdu volný pohyb, ale tady se najednou nemůže? A najdou se i absurdity, kdy na některé lokality na našem území byl omezený přístup z ČR ale z Bavorska to šlo bez potíží. Myslím si, že jsem to formuloval správně - jde hlavně o problém psychologický, kdy se ochranářům podařilo naštvat opravdu hodně lidí - ti jsou přitom často ze skupin, které by se mezi sebou příliš neshodly...

NO ale o tom právě hovořím :). Že otázky ochrany jsou všude podobné, ale mediální hysterie se dělá jen okolo Šumavy. Jen proto, že to je lacině medializovatelné téma, jednou se to rozvíří a pak už s případ mediálně "vaří". Přitom např. problematika Krušných hor je možná daleko závažnější - jen se o ní nikde nepíše.

Otázka přeshraničních stezek: jednak toto není zásadní věc (chápu ale, že to lidi naštve), jednak by bylo potřeba tuto věc podrobněji probrat, stezku po stezce, podívat se na důvody, podívat se také, jestli nejsou překážky ze strany Bavorska atd.

No tak on především je pouze na Šumavě status národního parku (myslím nově)... To s sebou přirozeně nese v některých věcech jiný způsob komunikace a rozhodování (přímo ideální pro politizaci). Já bych z toho nevinil média, situace na Šumavě je v tomto opravdu trochu odlišná než jinde. Druhá odlišnost je asi v rozloze.

Dobrý článek.