Kůrovec je borec

Případ „boj s šumavským kůrovcem“ okupuje pár týdnů hlavní zpravodajské bloky novin, rozhlasu i televize; ať si naladíte nebo otevřete cokoli, máte značnou pravděpodobnost, že z toho vyleze malý brouk. Je to pozoruhodné: případ „kůrovce“ je totiž vysoce odborný a velice složitý, života naprosté většiny lidí u nás se osobně vůbec nedotýká – přesto je z něj obrovské téma. Novináři to mimochodem nemají lehké – mají objektivně informovat, a místo toho jim nezbývá než přinášet názory obou bojujících stran, které jsou naprosto protichůdné a nesmiřitelné. Dovolím si do již beztak dostatečně zašmodrchaného případu vnést – ještě trochu víc tmy a zmatků.

Kůrovec není

Tohle je jen legrácka na rozjezd: žádný kůrovec neexistuje. Brouk, o kterém jde stále řeč, se jmenuje lýkožrout smrkový (Ips typographus L.), z řádu brouci, čeleď nosatcovití. Jeho skutečné jméno je navíc přesnější, protože se živí především lýkem, a jeho živnou rostlinou je smrk ztepilý. (Jeho příbuzní z rodu Ips jsou vázáni na jiné stromy, na borovici, modřín apod.).

Šumavský brouk, problém evropského kalibru?

Seznam chráněných území v ČR má přes tisíc položek. Naprostá většina je jich maloplošných, ale máme i okolo stovky velkoplošných území s různými stupni ochrany: čtyři národní parky, pětadvacet chráněných krajinných oblastí, asi dvě stovky přírodních parků.

Všechna chráněná území mají podobné starosti jako Šumava (podrobněji viz dále), u každého ochranáři i další zainteresovaní permanentně řeší, jak se o ně starat. Veřejnost o tom nic neví, protože to je odborný problém – ostatně stejně jako u Šumavy. Je dost bizarní vytvářet právě z tohoto území obrovskou kauzu. Šumava sice je největší velkoplošné chráněné území u nás (v součtu NP i CHKO), ale řada dalších za ní moc nezaostávají. V číslech: NP Šumava má 69 000 hektarů, celkem české CHKO mají přes 1 milión hektarů. Že je Šumava mimořádná a jedinečná? Každé velkoplošné chráněné území je něčím mimořádné a jedinečné, stavět jedno nad druhé je hloupost.

První věc, kterou je v otázce Šumavy hodné doporučit, je stát nohama na zemi, nedělat z problému jednoho chráněného území evropský problém (když už, tak je maximálně česko-bavorský).
(Na okraj: Šumava patří do seznamu Natura 2000, což je celoevropský seznam chráněných území a často se tím mává nad hlavou. Jenomže do Natury patří jen u nás dalších cca 300 lokalit, v Evropě mnoho tisíc…).

Souboj ochránců s ochránci

Všechna chráněná území se permanentně potýkají s otázkami své ochrany, a nikdo se tomu asi nediví – o co jiného by v nich také mělo jít. Problematika je logicky velice pestrá, neboť i tato území reprezentují naši přírodu v celé její pestrosti, ale je možné ji zjednodušit do dvou oblastí:
a) ochrana přírody před člověkem
b) ochrana přírody před ochranou přírody

 

První oblast je srozumitelná: člověk je expanzivní živočich, chce stavět, budovat komunikace, orat, chovat, lovit, sportovat. Konflikt je poměrně přímočarý, srozumitelný a nebudeme se jím dál příliš zabývat.

Druhá oblast je pravým opakem té první. Všechna chráněná území v ČR obsahují nepůvodní přírodu; dá se říci, že jejich dnešní podoba (a velmi často hlavní důvod jejich ochrany!) byla stvořena člověkem, často kompletně nebo z větší části. Nic jako původní, nebo jak se často říká, „neporušená“ příroda u nás neexistuje. I na světě se dá najít velmi zřídka: ve velehorách nebo v tropických deštných pralesech, případně v nesmírně nehostinných a odlehlých oblastech, kde člověk naznal, že vynaložené úsilí nestojí za to, že tam něco přeoře, vysadí, odlesní, zalesní, odvodní, zavodní a tak podobně. V Česku není metr čtvereční země, o které bychom mohli něco podobného říci.

Ochrana přírody „před ochranou přírody“ zní jako bizarní formulace, ale je v lečcems krutě výstižná. Je totiž velmi obtížné říci, zda se má příroda, kterou pro nás upravili naši pilní předkové, se má udržovat ve stavu, v jakém jsme ji od předků obdrželi, či zda se má ponechat spontánnímu vývoji (s nadějí „návratu do původního stavu“). Mezi vědci existují příznivci jednoho i druhého směru; častěji se soudí, že údržba (tzv. management přírody) je vhodná a provádí se. Jenomže zde už se rozkládá nekonečný prostor možností: dobře, tedy zasahovat, ale jak přesně, v jakém rozsahu?

 

Skoro každé chráněné území má problém principiálně podobný Šumavě. Jeho čas v okamžiku vyhlášení ochrany je výslednicí mnohasetletého působení člověka (i přírody). Pokud jej prohlásíme za „bezzásahovou zónu“, začne se měnit, protože působení člověka, které jej nějak formovalo, zmizí. A začne se měnit tak, že se i může ztratit opodstatnění, proč byl za chráněné území vyhlášen. Klidně si odečtěte všechny ekonomické tlaky – i bez nich je dilemma správců chráněných území mimořádně obtížné.

 

V předpovědích kousek za meteorology

Příroda není chemická laboratoř, kde přesně víme, co se stane, když smícháme to s oním. V předpovědích, co se stane, když do přírody nějak zasáhneme, nezaostávají biologové příliš za meteorology. A jak se to týká ochrany přírody, tak do toho ještě přečasto zasahují osobní „projekce“, a vznikají tak tzv. seriózní studie, ve kterých se autor snaží najít argumenty pro svůj předem vytvořený názor. Vzpomínám například, jak u kontroverzní stavby tzv. Novomlýnských nádrží existovaly dva plány podpořené, jak jinak, vědeckými studiemi. Proponenti nádrží (tehdy komunističtí plánovači) tvrdili, že budou zavlažovat půl okresu. Odpůrci pak, že se stanou smrdutým, zabahněným územím plných komárů, že změní v oblasti včetně Pálavy klimatický režim atd. Nepřekvapivě, nesplnilo se z toho vůbec nic, naopak z druhého jezera se k překvapení všech a ornitologů nejvíc stalo během pár let tak cenné hnízdiště ptactva, že je dnes zařazena právě v Natuře 2000. (Problémem a obrovskou škodou pochopitelně zůstává, že jezera nahradila velmi cenné lužní lesy).

 

Podobně i u Šumavy se přesně neví, co se stane, když se bude kácet, když se nebude kácet, když se bude kácet jen trošku nebo o trochu více. O to je samozřejmě diskuse těžší; je ale potřeba se mít velice na pozoru, když někdo – ať už lesník, místní starosta, ochranář, ministerský úředník – začne fabulovat,  co se stane, když… To bohužel nikdo neví a ani netuší.

Jak na věc?

Pokud jsem v předchozích odstavcích dovozoval praktickou nemožnost nalezení nějakého „jasně správného“ řešení, nepřeháněl jsem ani trochu. Situace je navíc ještě obtížnější v tom, že ačkoli stejně neumíme předpovídat, co se stane, když…, neexistuje ujasněná, stabilizovaná představa v tom, jakou vlastně Šumavu (či řadu jiných chráněných území) chceme mít. Kompletně zalesněnou (jako někdy před příchodem člověka, ovšem s tím, že prapůvodní lesy zde byly naprosto jiné), nebo jako mozaiku lesů a právě tak cenných odlesněných partií (šumavských luk)? Situace tak zdá se být beznadějná: nevíme, co chceme a nevíme, jak toho dosáhnout.

 

Co však vidět je poměrně zřetelně, jsou místní zájmy, které mohou být buď velkopodnikatelské (sjezdovky, sportovní a rekreační centry…), nebo skutečně místní, vesnické. Proto by jako úplné minimum bylo záhodno vpustit – když už ne do rozhodování, tak alespoň do zkoumání, do diskuse – zahraniční odborníky na tuto problematiku. Ne že bychom nevěřili odbornosti těm domácím, ale riziko „ekonomické zainteresovanosti“ na tom či onom postupu u nich prakticky nehrozí. Zjistit, co by Šumavě prospělo, je obtížná práce na mnoho let s nejistým výsledkem; zjistit, co jí škodí – tedy nejrůznější, politicky či bůhvíjak jinak motivované akce typu „petice Za zdravou Šumavu“ zabere pět minut.

 

Není časté, když článek téma, které je navíc většině lidí u nás „naprosto jasné“ (přičemž jejich pohledy na věc jsou opačné polarity), zamlží a snaží se v podstatě ukázat na nemožnost nalezení řešení, ať se snažíme jak chceme. Pokud jsem jím příliš nepotěšil skalní ekology, tak je jim věnována aspoň poslední věta: šumavský případ ukazuje, že příroda si nenechá poroučet od člověka, od lýkožrouta ani od nikoho jiného.

 

téma: Média - 03.05.2011  


Komentáře ke článku celkem: 14
Specifikum Šumavy...thr03. 05. 2011 14:01
ochrana přírodyRdm04. 05. 2011 00:11
 RE:RE: ochrana přírodythr04. 05. 2011 07:38
 RE:RE: ochrana přírodyMartin Hruska04. 05. 2011 13:42
 RE:RE: ochrana přírodyRdm04. 05. 2011 20:56
 RE:RE: ochrana přírodythr05. 05. 2011 08:25
Smrkové monokulturyMartin04. 05. 2011 13:17
A co Bavorsko?E.T.04. 05. 2011 14:46
 RE:RE: A co Bavorsko?Lipi04. 05. 2011 15:33
Ekoterorismus atd.Jiří Hlavenka05. 05. 2011 07:32
 RE:RE: Ekoterorismus atd.thr05. 05. 2011 08:35
 RE:RE: Ekoterorismus atd.Jiří Hlavenka05. 05. 2011 08:46
 RE:RE: Ekoterorismus atd.thr05. 05. 2011 10:51
dobrýfranta08. 05. 2011 16:01
Přidat příspěvek
 
Zavřít formulář
Odeslání článku e-mailem






SkyPicker

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn