Jsa jedním z podnikatelů zasaženým "celosvětovou krizí" jsem s překvapením zjistil, jak dalece jsem schopen fungování firmy zracionalizovat.

S méně lidmi, s menšími provozními náklady vstříc výzvám budoucnosti!

Děkuji, Billu Clintonovi a jeho měkkým hypotékám za něco, k čemu bych bez tlaku vnějších okolností těžce hledal odvahu :-)))

Tu inflaci v USA bych doporučoval prověřit. Ona je asi menší než je zvykem jinde, nicméně když se to vezme za desítky let, tak se to pořádně nasčítá. Nedávno jsem narazil na jeden z mála výrobků vyráběných prakticky beze změny po desetiletí - jeden modelářský motor. Na trh šel v roce 1954 za cca 4USD, končil kolem roku 2000 za cca 45 USD - tedy v absolutní ceně po 50ti letech desetinásobek za stejnou věc. Přiznám se, že jsem líný hledat přesná data, ale když jsem se zběžně rozhlédl po Googlu, tak to asi bude sedět, mimochodem je dost patrný i relativně malý růst cca do roku 1970 a pak výrazné zrychlení. Tohle by mohlo poměrně hodně měnit závěry z tohoto článku...

Článek, na který se autor odkazuje jsem nečetl, takže mi prosím nezlobte, pokud mluvím z cesty... :-) To, jestli je započítána inflace či nikoliv je docela podstatná informace, kterou nelze přejít konstatováním, že v USA je dlouhodobě nízká. To je sice nejspíš pravda, ale i tak dosahovala mezi těmito lety 4%. Když se inflace takto nabaluje, tak to je navýšení cen během 25 let zhruba o 160%! HDP je pak naopak o inflaci zpravidla očišťováno - ač samozřejmě můžeme mít výhrady oproti tomu, jakým způsobem se to dělá (obvykle se to váže na spotřební koš - ovšem ten se samozřejmě mění).

Zareaguji hned, abych zabránil diskusím o inflaci. Veškerá porovnání jsou vztažena k HDP (rovněž neočištěného o inflaci). Je tedy jedno, jestli byla inflace 1% nebo 10% p.a., když porovnáváte sledované kritérium s HDP.
Měřítko porovnávání k HDP je "přísnější" než k inflaci. Kdybych to adjustoval na inflaci, vyšly by hodnoty ve stálých cenách, ale akceptujme, že i s úpravou na inflaci existuje (nejen v USA) hospodářský růst, který se obvykle poměřuje hodnotami HDP země.

Nejdriv jsem si rikal, ze bez inflace jsou cisla nesmyslna, protoze teprve koncem 80. let se Volckerovi podarilo dostat inflaci pod kontrolu, predtim se pohybovala kolem 10 %. Akorat to bylo vymenou za vysokou nezamestnanost, coz snizuje HDP. Ve vysledku je tam inflace neprimo promitnuta. Ono se ale staci podivat na zpusob fungovani medii a hlavne jejich rizeni. Ted se ukazuje, ktera vydavatelstvi slapala vodu.

HDP je o inflaci očištěno. " HDP v zemi: 1970: 4262 mld, 2000: 11093 mld"
http://www.wolframalpha.com/input/?i=real+gdp+usa+1970
respektive
http://www.wolframalpha.com/input/?i=nominal+gdp+usa+1970

Zatím bez dalšího komentáře vývoj objemu inzerce v ČR - jsou to hrubá data, neočištěná od barterů a slev:
https://spreadsheets.google.com/oimg?key=0ArrF623nxdBAdHB5YjA4WUZPZUhQeXYxWmV5bk1PYUE&oid=2&v=1269865435844

a ještě tohle, neumím to dostat do jednoho grafu:
<img src="https://spreadsheets.google.com/oimg?key=0ArrF623nxdBAdHB5YjA4WUZPZUhQeXYxWmV5bk1PYUE&oid=4&v=1269866462628" />

Jen pro dokreslení situace dva grafy - a to vývoj počtu časopisů a novin v USA od roku 1988/1970:
http://www.mediainfocenter.org/magazine/size/titles.asp
http://www.mediainfocenter.org/newspaper/data/top_news_volume.asp
Důsledky významného nárůstu počtu časopisů v uvedeném období na dělení inzertního koláče asi netřeba příliš komentovat... (A potřebná opatření asi také ne :)). Ale stížnosti vydavatelů se tak přece jen dostávají do jiného světla...