Hezký článek Juro,

měl byste začít psát, možná i "investigativně", do nějakého tištěného časopisu. My, čtenáři Vašeho blogu, si ho budeme kupovat a nastane odliv internetových čtenářů k tištěným médiím. ;)

Podle mě se jedná o přirozený proces decentralizace. Velké, tištěné, centralizované noviny jsou nahrazovány mnoha jinými zdroji, které jsou na sobě nezávislé a nezávislé na vydavateli. Kdo se skutečně chce něco dozvědět o Bangladeši, může si na internetu dohledat informace z množství zdrojů od místního blogera až po investigativního redaktora z BBC. Je to jen otázka chtění a hledání. Pokud se někdo spokojí s tištěným Bleskem, bude mu stačit i na internetu neověřená krátká ale přesto senzační zpráva. Naopak, kdo chce ověření z více zdrojů, může si je porovnat sám a nemusí důvěřovat jednomu jedinému redaktorovi, byť má sebelepší profil.
V poslední době si stále víc uvědomuju, jak se zbytečně a dlouhou dobu rozděloval svět internetu a ostatních medií. Přitom chování, preference a zvyky lidí zůstávají stejné ať se člověk dívá na monitor na TV nebo na 100 starý papír.
Zajímavá otázka se týká toho jakým způsobem se na internetu vlastně k informaci člověk dostává. Je to spíš hledání v neověřeném oceánu informací nebo dají lidé získávání zpráv přednost raději doporučení známých? To co doposud nalinkoval Google se může poměrně brzy změnit. Moc zajímavé pojednání vyšlo teď na http://www.wired.com/techbiz/it/magazine/17-07/ff_facebookwall
...Doporučuji

Martin

Z pohladu inzerenta mozem povedat, ze reklama v tlacenych mediach sa oplacala cim dalej tym menej a momentalne sa neoplaca vobec.

Nie je preto nic divne na tom, ze si to konecne uvedomili aj inzerenti, ktori na naklady nehladia (banky, brand atd.). Riesenim je bud rapidne zlacnenie reklamneho priestoru alebo skvalitnenie cielovej skupiny.

Ako to vydavatelia dosiahnu je ich vec a ich biznis. Pokial to nedokazu, nech skrachuju tak, ako kazde ine podnikanie. Rečí o statnych dotaciach uz mame plne zuby.

Zkvalitnění zásahu na konkrétní cílové skupiny inzerenty vůbec nezajímá, zajímá je JEN přibližná cílová skupina s co největší čteností. Je to nakonec jen další ukázka hlouposti inzerentů - neschopnost využít správně internetové inzerce je potom hlavní z nedostatků většiny inzerentů.

Internet nepřinesl zprávy zdarma. Zprávy jsou zdarma už 60 let v televizi a v rozhlase ještě déle. Televizní jsou navíc oproti novinovým dřív (večer namísto ráno) a rozhlasové jsou publikovány průběžně. Hledal bych proto rozhodující změnu někde jinde.

Honzo - já už jsem na investigaci moc líný :), ať se snaží mladí, ale měl by jim to taky někdo zaplatit :).

Decentralizace, nezávislost: já bych právě nad tím tak nejásal. Proto jsem tam uvedl tu Bangladéš. Když si články na tom webu přečteme, jsme si jistí, že to je "realita", a ještě více, že tam - ne náhodou! - nechybí zprávy jiné a přitom velmi podstatné? Víme, z jakého úhlu pohledu (náboženského, mocenského, komerčního) je to či ono v "News from Bangladesh" psáno? Světově významní vydavatelé byli velcí a významní právě kvůli důslednému lpění na "editorial policy", na kvalitě, relevantnosti zdrojů, na kvalitě zpracování.

Znáte tu historku, jak Chruščov s Kennedym závodili v běhu? Kennedy samozřejmě vyhrál a ruská (sovětská) média napsala: "Náš reprezentant se umístil na krásném druhém místě, zatímco soupeř doběhl zcela vyčerpán předposlední".

Ad zprávy zdarma: ano, máte pravdu, televize i rozhlas je přinášejí už delší dobu (možná s tím, že se za ně platí jakési koncesionářské poplatky, ale to je jedno). Nemám ale pocit, že by obvykle čtyř-pětiminutové opakované bloky v rozhlase byly rovnocenné vydání tlustého deníku, a ani televizní zpravodajství (jednou denně, 20-25 minut) na tom není o mnoho lépe. Možná to jiní vnímají jinak, ale psané slovo považuji stále za s náskokem primární zdroj informací - nejobsažnější, nejpodrobnější, nejlépe "konzumovatelný".

Mám poměrně obsáhlé zkušenosti s psaním odborných článků a bohužel moje zkušenost dost potvrzuje to, co je trochu naťuknuto i zde - čtenáři v současnosti ve velké většině nemají zájem (nebo intelekt?) na články jdoucí do hloubky a opravdu se snažící přinést něco nového. Triviální recenze je hotová za chvíli, přepsání cizí zprávy s minimem vlastní přidané hodnoty ještě rychleji a jsou z toho často velmi slušně čtené a navíc bezu problému přijímané články. Pokud se ale člověk věnuje delší dobu nějakému problému, třeba do toho něco investuje a hledá třeba něco nového, tak je práce o řád více, ale v podstatě to nikdo neocení - čtenost buď nevelká anebo (což je možná ještě víc k nasrání) se to trefí do nějakého "bulvárnějšího" tématu, pak je čtenost super, ovšem v diskusi mračna příspěvků, ze kterých je ZCELA PROKAZATELNĚ VIDĚT, že jejich autoři článek vůbec nečetli - komenty typu "autor je debil, protože nenapsal...." a následuje něco, co je v článku výslovně uvedeno (ne mezi řádky, je to tam zcela natvrdo).
Po pár podobných zkušenostech se na psaní hodnotnějších článků každý vykašle - u aktivistických bezplatných zdrojů získá nechuť se kvůli reakcím namáhat, u placené práce zas zjistí, že si stejné nebo větší peníze vydělá s mnohem menším úsilím a náklady...
Jenže tohle naprosto zabíjí novinařinu a publicistiku - kdyby šlo "jen" o peníze ve smyslu omezení nákladů, tak se možná dají hledat cesty k řešení, ale pokud o to nakonec ani nestojí čtenáři a ty povrchní levně získané články jim nejen nevadí, ale často je i preferují, tak co s tím dělat???

Na jedne strane vime, ze internetova media nam neposkytnou analyzu dostupnych informaci. Na stranu druhou tistena media od analyz nebo investigativni zurnalistiky ustupuji a snazi se (marne) soutezit s internetovymi zdroji v mnozstvi leckdy senzacnich pseudoclanku, pseudoanalyz napsanych bez hlubsi znalosti veci, obrazku...

Mam na to jenom dve mozne odpovedi. Prvni by byla, ze ctenari nemaji na nejake "intelektualneji" zalozene noviny zaludky. To odmitam, slusna a poctiva prace novinare by si publikum nasla. Otazkou samozrejme je, do jake miry by takove medium bylo rentabilni (oproti modelu deniku Blesk a podobnych). Druha moznost je, ze proste dnesni novinari stoji za starou backoru, chybi jim znalosti a dovednosti pracovat stejnym stylem a ve stejnem nasazeni jako to delali jejich predchudci. Operativne se spise klonim k te druhe moznosti. Vychazim v tom z ciste osobni zkusenosti, ze v pripade ceskych zurnalistu jsem rad, pokud se mi po precteni "vytvoru" nezvedne zaludek, nenajdu zadne zjevne dezinformace nebo pochybne interpretace. Kdyby tihle lide meli na vic, nikdy by preci nemohli vypoustet svuj standardni odpad. Omlouvam se za znacnou prikrost, ale cesti zurnaliste ve mne jako celek zadne pozitivni emoce nebo sympatie nevyvolavaji.

Nechci polemizovat s clankem. Vsiml jsem si jale jedne osklive nepekne veci u zpravodajskych sajtu velkych tiskovych domu. Jejich clanky, i kdyz to jsou noticky ktere mozna do tistene podoby ani neprojdou, jsou odkazuproste i kdyz pojednavaji o nejake internetove udalosti. Takze si na idnes.cz prectete clanek o silenem kousku vypublikovanem na "webu" ale uz bez odkazu nebo prolinkovani nebo o projektu s popisem z jejich stranek ale uz bez te adresy. Je to jak mor, protoze to pise nekdo jako preklad prevzaty, offline a nebo dokonce ze zistnych duvodu - mene odkazu ve strance je vice pravdepodobnostni na kliky na inzerentovu reklamu. Naproti tomu puvodni clanky - at na webzinech nebo blogach - jsou prospikovane linky, ktere dokazuji tvrzeni a ctenari nabizi si zpravu doplnit a upresnit nad rozsah ukazaneho textu.
Nevim do jake miry je to zlozvyk papirovych novinaru a do jake miry redakcni komercni zajem obchodniho oddeleni.