Nové Hospodářky jsou dobré

Relaunch čili jakési „znovuspuštění“ v případě HN znamenal především změnu formy i obsahu. Forma (design, typografie, uspořádání rubrik, další formální pravidla pro skladbu novin) převládá, co se týká míry změn, nad obsahem cca v poměru 90%:10%.

Živě si představuji, že u náročných a konzervativních čtenářů jak změna, tak můj názor nebude přijímán souhlasně – ale jsem názoru, že provedené změny jsou velmi dobré, že velice přesně a výstižně odpovídají „požadavkům doby“. Stručně si je shrňme:

-         výrazná proměna loga (logotypu) deníku

-         výrazná proměna typografie (použité fonty zřejmě úplně všude), nově použitá písma jsou lehce „avantgardnější“, neokoukaná

-         noviny mají výrazně větší titulky

-         v layoutu stránky je více volného místa, zejména kolem titulků

-         je používáno více fotografií, jsou větší a barevné

-         text je doplněn o spoustu drobných prvků působících jako „upoutávky“, od titulní strany (několik upoutávek nad logem listu), uvnitř pak různé „citace“, „čísla dne“ a podobně

Zkušený novinář či vydavatel si při pohledu na nové HN řekne: jasný krok směrem k pop-novinám: velké titulky, spousta volného místa, obrázky, „výkřiky“. Ještě pět takovýchto relaunchů a od MF Dnes je nerozeznáte. Má víceméně pravdu, a přesto to není nijak v kolizi s tvrzením, že nové HN jsou lepší, nebo, přesněji, současnější.

Odrazím se, s dovolením, od toho posledního slova. Stará média (tisk, rozhlas) dnes bojují s médii novými (televize, ale hlavně samozřejmě Internet) o pozornost svých klientů (čtenářů, posluchačů, uživatelů – ale také třeba inzerentů). Zejména Internet nasadil velice silný kalibr: množství informací. Stará média budou stále drtivěji prohrávat v kvantitě – i kdyby noviny přidaly další tři archy, i kdyby byly tlusté jako kniha, Internet se jen zasměje a řekne, podívej se taky na druhou, třetí… padesátou stránku výsledků vyhledávání. Tam všude najdeš další nové informace. Bojovat proti Internetu se v tomto směru nedá; více stránek, menší písmo a hustší sazba nejsou u novin cestou k úspěchu. Právě tak – samozřejmě – už nemohou noviny sázet na aktuálnost tak jako dříve, kdy byly schopné přinášet zprávu jako první. Co jim tedy zbývá?

Ono těch prostředků až tak moc není, ale v nových Hospodářkách je předvedli zdatně. První je design: zejména po typografické stránce odvedli španělští návrháři skvostnou práci, která mezi českými tištěnými médii nemá obdoby. (Pardon, až na Font, ale to je jiná disciplína). Že to u „odborného“ média není důležité? Je! Právě proto, že „písmenek“ je na Internetu i všude jinde přehršel, je vizuální potěšení ze čtení, a to i u odborného média, velice důležité. Na Internetu totiž takovýto komfort pro oko nenalezneme.

Druhá změna – a zbraň – je delikátnější a není na první pohled úplně zřetelná. Na rozdíl od víceméně souvislého toku článků v předchozí „verzi“ jsou nové HN více tematické – tj. soustřeďují se na několik (tj. méně než dříve) témat, které pak zpracovávají rozsáhleji a podrobněji, několika články a doplňkovými materiály (infografika atd.). I toto je současnější: Internet a jiné zpravodajské kanály zatím neumějí zpracovat téma do hloubky. (Respektive: nevím, zda neumějí, ale nedělají to). Zatímco tedy běžný newsfeed se na nás denně valí z mnoha zdrojů, pro podrobnější rozebrání tématu se obvykle obracíme až na tištěné týdeníky, ale to už bývá věc trochu vyčichlá a ne všechna témata jsou pro týdeníky vhodná.

V předchozím článku o Economii jsem si stýskal na obsahovou úroveň. Ta se samozřejmě s relaunchem nezvýšila, i když několik spíše drobných obsahových prvků jde také kvitovat (například vtipné sloupky od Lucy Kellaway, které jsem ve FT vždycky rád čítával. Lucy je takový Bart Simpson hospodářského tisku). Uvidíme, co přijde dál. Pokud to HN myslí s důrazem na kvalitu vážně, omezí sport (6 stránek, jak bylo v jednom čísle, je na ekonomický deník nesmyslně moc; zase až tak lacině nadbíhat čtenářům není možné) a zváží, zda do novin tohoto typu patří rubriky „Moje peníze“ s radami, abychom si koupili úsporné žárovky. Seriózní ekonomický tisk by také měl zvážit, jestli má opravdu vyhradit titulní stranu a celou další hlavní dvoustranu tématům evidentně nafouknutým a bezvýznamným („nová“ chřipka) nebo jepičím aférkám místních politiků (vajíčka atd.) s životností dne a půl.

Relaunch HN mě zaujal a vybudil k tomuto materiálu, protože jsem zavzpomínal na desítky „relaunchů“, které jsme prováděli v médiích Computer Pressu. Na základě životních zkušeností bych si dovolil zformulovat tzv. Hlavenkův axiom: Každá změna je ku prospěchu. Dokonce i ty méně kvalitní relaunche byly úspěšné: vždy je v nich určitá reakce na módní trendy, takže médium, i když je obsahově pořád stejné (třeba i pořád stejně špatné), náhle vypadá jako když si tu starou škodovku umyjete, navoskujete a trošku vytuníte. Moc to nestojí a výsledek je vidět. Relaunch umí odhalit a odstranit nánosy, které se na médiu nashromáždily od posledního relaunche (tj. nejrůznější přílepky a „tady toto a támhle toto“, co k nim postupně popřiplácala kreativita redaktorů a détépáků). Rozbředlým a zapomenutým pravidlům tvorby média dá zase jasná pravidla. Čtenář nenalezne svůj oblíbený seriál na 3. stránce, ale až na 26., po pracném hledání, takže přečte více, než měl původně v plánu. Média si na stánku všimne víc lidí, protože něco takového tu ještě neviděli, a někteří si jej dokonce koupí.

Jen více relaunchů!