Tistene jsem odebiral a obcas si je dnes prectu, ale je fakt, ze i druha sekce, o ekonomice, je k nicemu, protoze se tam stale opakuji zname firmy a tvare, az to nekdy vypada, jako by to byla placena reklama. Nebo je to o tom, ze u nas deni ovlivnuje jen par jedincu a firem? Presne jak je to v clanku, ctenare "bulvarizaci" ztraci a nove neziskavaji. V porovnani s internetem, proc je vlastne cist?

Ze se na ihned.cz recykluji clanky se obecne vi, i ja si toho pres prazdniny vsiml. Uroven snad jeste horsi nez tistena verze.

Že jsou tradiční média na ústupu pěkně ilustruje graf z dnešního článku na TechCrunch: http://www.techcrunch.com/2008/09/05/negative-momentum-newspaper-ad-revenues-gaining-downhill-speed-even-online-is-declining/. Dokonce to vypadá, že práce s internetem je jejich "tradiční" slabinou.

České deníky jsem přestal kupovat v roce 1998 (ještě na začátku 90. let jsem denně kupoval patero-sedmero novin, tehdy existovala opravdu názorová pluralita, ne jako dnes, postupně se zánikem většiny z nich tu zůstalo jen několik deníků).
Postupně, jak většina deníků zanikla a těch pár se nedokázalo vyprofilovat (LN a MFD jsou stejné, Právo též, vyprofilované jsou paradoxně jen Haló noviny) se snažily získávat nové čtenáře bulvarizací a zjednodušováním.
Občas jsem něco ještě koupil, ale jen abych se přesvědčil, že to nemá cenu a příště už noviny nekoupím.
Noviny nejsou žurnalistickým produktem, ale obyčejným spotřebním zbožím, které má čtenářům prodávat reklamu, nikoli informace.
Před pár lety jsem zrušil i předplatné HN, protože bohužel nastoupily obecný trend zjednodušování. HN propustily část redaktorů (tzv. úsporná opatření), což se odrazilo na jejich snížené kvalitě.

Pokud bych se měl k HN opět vrátit a předplatit je, musely by:
1. zdvojnásobit či ztrojnásobit počet redaktorů a vybudovat rešeršní oddělení
2. nabízet více původních materiálů a nekopírovat jen to, co si včera přečteme na internetu
3. hlouběji uchopit události a problémy, o kterých jsme včera na internetu četli, ale v HN je podrobně rozeberou (třeba na 3 stranách jeden problém)
4. začnou publikovat eseje českých i zahraničních expertů, filozofů, vědců, jako to dělají Le Monde, New Yourk Times a další prestižní deníky

Bohužel současný trend HN - bulvarizace a zjednodušovaní a la Mladá fronta se asi nedá zastavit.

Takže náklad HN bude dále klesat...

A třeba se mýlíte a Bakala chce udělat právě to, co požadujete. Už se na to nemohl dívat, stejně jako Vy, tak to koupil ;)

Noviny nejsou "...zbožím, které má čtenářům prodávat reklamu", nejsou ani "[zbozim, ktere ma ctenarum prodavat] informace..." - jejich ukolem je prodavat ctenare inzerentum. A to delaji.

Bohužel i v Economii novináři "musí" napsat "své" články, aby si zasloužili plat. A tak píší totéž, co ostatní média, přepisují zprávy z četky atd... Nechápu, proč prostě editoři nevybírají zprávy z ČTK, které klidně mohou nechat podepsané ČTK (resp. bez označení) a novináři by tak měli čas a prostor věnovat se zevrubnějším článkům, jaké agentura nenabízí. Stačily by 2-3 články týdně od redaktora a klidně i méně, ale pořádně zpracované, ozdrojované s vysvětlením všech souvislotí.

Jinak jsem u Economie nikdy nechápal, proč má x redakcí. Portfolio médií se krásně doplňuje, takže skutečně nevím, proč už dávno neudělal jednu velkou redakci, kde se každý na něco specializuje a píše o tom různě pro několik různých médií. Aby se nestávalo, že se na jedné tiskovce sejdou 3-4 redaktoři různých titulů Economie. Trošku přeháním, ale ne moc. Bohužel.

Potíž je také v tom, že v ČR neexistuje žurnalistika. Zanikla.

Rád si čtu reportáže nebo komentáře z první republiky i z éry socialismu. Ale nenapadlo by mě si koupit sbírku reportáží nebo komentářů nějakého českého novináře z 90. let (naposledy jsem koupil sbírku Hvížďalových komentářů a rozhovorů, ale on žurnalistiku pěstoval ještě v éře socialismu).

Po roce 1990 byli z novin vyházeni novináři staré generace, kteří se zapletli s režimem, ale byli vzdělaní, uměli psát, ovládali český jazyk. Na jejich místo přišli 20ti letí nezkušení nováčci, bez vzdělání a bez znalosti češtiny. Výpadek celé jedné novinářské generace. Generace 20tiletých "novinářů" kompletně zaplavila česká média. Podle toho naše žurnalistika vypadá - nevyspěle. Až na pár výjimek (nebudu jmenovat, každý máme své favofity) 90. léta nevyplodila novinářské osobnosti.

- ekonomická sekce (Podniky a trhy): on je taky problém, že u nás je malé množství významných podniků, větších než "přerostlý živnostník". Takže tak trochu není o čem psát. Ale na druhé straně redaktoři si často zjednodušují práci, takže je to pořád jen AAA-Zentiva-Čez a tak dokola. Neobjevují nové zajímavé, rostoucí firmy.
- názorová pluralita. To není tak docela pravda. Mezi Lidovkami a Právem je dost velký rozdíl; spíše si všimněte, že i politika všech významných stran se shlukuje kolem středu. Velké rozdíly v jejich názorech nenaleznete (bez ohledu na to, jak si navzájem nadávají). Navíc - noviny mají svou zpravodajskou část, která není "názorová", tedy zde je tobezpředmětné, a pak onu "názorovou" část, vyčleněnou od ostatní, kde je dáván prostor různým komentátorům s názorem. Je podle mě dobře, že české noviny dávají v této sekci prostor pro celkem široké spektrum názorů, tj. že to není tak, aby Právo dávalo prostor jen vyhraněně levicovým komentátorům, HN pravicovým atd.
- na časté stesky ohledně kvality novinářů. Těch problémů je více: a) žurnalistická fakulta nevychovává opravdové žurnalisty (např. naší firmou prošlo přes 100 redaktorů a ani jeden neměl žurnalistickou fakultu, ti co se z ní hlásili, byli naprosto nepoužitelní, lepší byli samouci). b) nároky vedení novin na žurnalisty jsou nízké - promíjí se jim nekvalitní řemeslo, neznalost tématu, věcné chyby, c) na druhé straně to ale neocení ani čtenáři. Kdyby čtenáři byli schopni jednoznačně a dlouhodobě zavrhnout noviny, o kterých vědí, že jejichlidé odvádějí nekvalitní řemeslo... jenomže toho je schopno tak procento čtenářů. Ostatní jsou vděční za reportáže typu "naši redaktoři zjišťovali, kde koupíte levně mléko". Jinak nemyslím, že u nás nejsou novinářské osobnosti, ale i ty si velmi často v článcích "pomáhají" tím, že využívají svého tvořivého daru k psaní živých, čtivých, zábavných článků (dobrý příklad je Martin Komárek), ale rezignují na pečlivou, kvalitní žurnalistiku, i když jsou jí schopni. Protože je pro ně příliš pracná.

>naší firmou prošlo přes 100 redaktorů a ani jeden neměl žurnalistickou fakultu
tak myslím, že v tomhle vaše ex tituly nejsou v ČR ojedinělé a ledacos to vysvětluje ;-))

Jinak Bakalu moc nemusím, ale přece jen fakt, že veškerý tisk v ČR mimo Práva je v rukou cizinců není absolutně normální a ve světě obvyklý, takže alespoň ty HN a Ek v rukou českého miliardáře hodnotím jako krok zpět ke standardu...

Pak se nabízí legitimní otázka, zda:
1. papírový deník v éře internetu ještě potřebujeme
2. zda vůbec může papírový deník internetu konkurovat

Na internetu najdeme vše rychleji, přesněji, hlouběji a podrobněji. A názorové spektrum je na internetu také mnohem bohatší.

Pro mě se třeba týdeníky typu Týden a Respekt zdají zbytečné a přežité, ačkoli jsem je dříve předplácel, pak jsem předplatné zrušil. Rozuměj: nenabízí nic navíc, žádné informace, nové pohledy, zajímavé názory, rozhovory nebo reportáže, které bych nenašel předtím na internetu, nebo v konkurenčním médiu. Vlastně píší pořád dokola to samé.

Týdeníky se snad hodí jen na čtení do letadla nebo do vlaku, ale to si raději přečtu nějakou pěknou beletrii, protože informace jsem předtím vstřebal z internetu nebo Rádia Česko :-)

1+2. Asi je nutné rozlišovat papír jako "způsob přenosu informací" a jako "médium, redakci, tým zaměstnanců s určitými novinářskými postupy". V prvním případě jde jen o komfort pro masového čtenáře a otázku rozšířitelnosti takovéhoto řešení (ať již to bude nějaký e-papír či cokoli jiného), takže odpověď je NE. Papírové deníky jako takové vlastně nepotřebujeme, ale noviny a časopisy ještě chvíli budou, než někdo vymyslíněco lepšího.

V druhém případě je ale odpověď ANO. Je jedno, jestli se výsledná práce objeví na kamenných destičkách, papíru či www stránkách, tak či tak potřebujete redakci, která tu přemíru informací vytřídí, odmítne nesmyslné informace či komentáře, a naopak dá prostor těm, které pokládá za zajímavé pro svou cílovou skupinu a nějak je seřadí. V tomto je role médií zatím nezastupitelná. Ať už je člověk sebevětší IT nadšenec, relevanci, kterou dává prvním deseti zprávám v novinách/televizi vybraných lidmi je nesrovnatelná s deseti prvními odkazy, které mi najde Google pomocí nějakého nespecifikovaného mechanismu.

Je však otázkou, jestli "hluboký a rozmanitý internet" nevede spíše k povrchnosti a wikipedizaci běžných informací.
Protože pokud se budeme bavit konkrétně o českém internetu a denících - pokud jde o tu kvalitu a rozmanitost informací asi nelze považovat idnes.cz za stejně "kvalitní" jako MF Dnes, ihned.cz jako HN nebo nedejbože novinky.cz jako Právo (zcela podpásově by se dalo nadnést i porovnání tn.cz a Televizních novin). Opravdu si nemyslím, že internetoví redaktoři těchto deníků jsou kromě rychlosti ve Vámi jmenovaných přednostech někde dál. Spíše naopak.

Jasně, vždycky se můžu podívat dál, hledat odborné servery, blogy, diskuse... ale nejdřív musím vědět, že se něco stalo, abych dal do vyhledávače "Topolánek projev sjezd SZ 2008" a bez redakce lidí, která tyto informace sleduje jako svou hlavní práci, bych se to asi nikdy nedozvěděl.

Vím, že jsem tím trochu uhnul z Vaší přípomínky, ale domnívám se, že je důležité zdůraznit, že to "názorové spektrum a přesné, hloubější a podrobnější informace", které nacházíte na internetu spoluvytvářejí ti, o jejichž existenci pochybujete.

A neni problem v tom, ze na "pracnou zurnalistiku" nemaji redaktori v Cechach cas, protoze jsou pretizeni a redakce poddimenzovane? Kdyz se od redaktora v tydeniku ocekava, ze kazdy tyden odevzda jeden text, tak asi nikdo na svete neni schopen napsat 52 skvelych clanku za rok.

Vyprovokovalo mě to ještě ke dvěma reakcím:

a) zda ještě dnes potřebujeme papírový deník: potřebujeme. Ještě je "pár až mnoho" let vzdálená doba, kdy opravdu budou moci přestat vycházet noviny. Tato doba nastane, až komfort čtení novin na počítači bude větší než v papíru (tj. komfortního otázka e-readeru s připojením na Internet)

b) přetíženost redaktorů. Toto je docela vtipné - namítáte, že redaktor není schopen odevzdat každý týden skvělý článek. Vezměte si zahraniční noviny: jejich redaktoři jsou schopni napsat kvalitní článek KAŽDÝ DEN. Čeští, až na výjimky, ne.

"přetíženost redaktorů" "kvalitní články"

Příčinou je ale právě poddimenzovanost redakcí a neexistence rešeršního oddělení. V Německu mají rešeršní sekci každé obecní noviny, u nás ji má tuším jen celostátní MF Dnes a to jen o pár lidech.

Jestli se nepletu, pracuje v HN 60 redaktorů (?). Až jich bude 300 a v rešeršním oddělení bude sedět dalších 100 lidí a na podstatnějších článcích bude pracovat víc redaktorů, tak kvalita půjde hodně nahoru.

Před několika lety vyházeli z HN (hlavně z domácí redakce) asi třetinu redaktorů. Kvalita HN šla rapidně dolů.

Pak je to taky o vedení. Pořád u nás nemáme vychované editory, kteří by dokázali vést a vychovávat mladší redaktory. Je to podle mě proto, jak jsem už uvedl výše, že po roce 1990 zkušení novináři byli z redakcí vyházeni (zapletli se s komunismem) a na jejich místo přišli 18ti leté slečny a mladíci.

No já nevím, ale mluvit o komfortu čtení deníků (novin) je trochu zcestné :) vždyť je to canc papíru, kteý se čte tak zoufale blbě, že to svět neviděl. A přesto toho vychází miliardy každý den... Mně osobně se čte líp internet. A taových lidí bude stále více.

V zahranici je clanek vysledkem kolektivni prace casto nekolika reserseru, redaktora, editora a pripadne ni dalsich zucastnenych lidi. Ze tam KAZDY DEN vidite stejny podpis, vubec nic neznamena.