Málo českých domácností na Internetu? Je to jinak.

Při příležitosti letošního Invexu vydal Český statistický úřad (povšimněte si prosím geniálně zvolené domény této instituce) značně rozsáhlou zprávu o „Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2007“, myšleno v prvním pololetí. Zpráva je v kompletním znění k dispozici zde.

Nelze jistě mít novinám za zlé, že zprávu necitovaly celou; nicméně vybrat si z ní jediné číslo (připojení českých domácností k Internetu = 32%) je pro naše média typickým citováním jediného čísla bez jakéhokoli kontextu. Média usuzují, že jsme na tom špatně, neboť zaostáváme za západní Evropou. Neboť na Islandu to je celých 83%! Jistě, i poněkud relevantnější země jsou na tom před námi, ale při srovnání s nimi už nemusíme páchat sebevraždy: Německo 67%, Rakousko 52%, ale třeba Francie 41%, Španělsko 39%, Portugalsko 35%.

Jenomže při zkoumání celé zprávy ČSÚ se začíná obrázek vykreslovat v ještě trochu jiných obrysech. Průzkum ukazuje na dvě důležité věci: a) obrovský rozdíl ve vybavenosti Internetem u rodin s dětmi a bez nich (rodiny bez dětí = senioři, ale na druhé straně též ještě svobodní nebo „už zase“ svobodní atd.), b) velmi blízká procenta ve vybavení PC a Internetem.

Z domácností tvořených jediným dospělým bez dětí má Internet pouze 12% ze sledovaného vzorku, na druhé straně u typické rodiny dva dospělí + dítě/děti má Internet už velice slušných 57%. Typické domácnosti tedy již jsou povětšinou Internetem vybaveny, zatímco u těch netypických mohou existovat i velmi racionální důvody, proč jej nemít: buď jde opravdu o seniory důchodového věku, kteří jsou velmi pozadu za svými věkovými souputníky ze západoevropských států především vinou toho, v jaké době trávili svůj aktivní život a jaké měli možnosti, ale také to mohou být naopak mladí lidé, kteří se teprve zařizují, kteří mají Internetu dostatek v práci či ve škole a nepotřebují jej ještě mít doma.

Právě tak podstatný je vztah mezi vybavením počítačem a Internetem. PC má doma asi 40% všech domácností; znamená to tedy, že u těchto domácností jsou čtyři pětiny vybaveny i internetovým připojením. Nebo jinak řečeno: příčinou (či „problémem“) je vybavenost počítači, ne připojení k Internetu. Kdo už má počítač, má skoro vždy i Internet – to mimochodem vyvrací různé často hlásané mýty o příliš drahém a nedostupném připojení k Internetu (například sdružením „Internet pro všechny“).

Čísla o vybavenosti počítači vypovídají o mnohém. S počítačem pracuje 88% (!) mládeže (16-24 let) a 66-67% lidí mladého a středního věku (25-44 let). U seniorské generace do 64 let je to 29%, a pouze u nejvyšší věkové kategorie je podíl minimální – jen 5%. U kategorie „studenti“ jde dokonce o 97%. U mladších věkových kategorií je pak mezi uživáním počítače a Internetu prakticky rovnítko – u mládeže se dá říci, že jen 5 lidí ze sta má počítač, ale nikoli Internet, u mladé generace je to jeden z deseti.

Žádný strach, s čísly už končíme; dá se z nich vyvodit, že:

-         úroveň připojení k Internetu u „rodin“ (tj. domácnosti s dětmi) je slušné, nad celkovým průměrem připojení v EU

-         naopak, u starších či osaměle žijících lidí se s připojením k Internetu setkáme velmi zřídka, což lze přičíst dědictví minulých dob; to je smazatelné jen velmi těžko

-         primárním faktorem je vybavenost počítačem: kdo má počítač, má již skoro vždy i Internet.

Průzkum tedy bourá u nás často opakovanou tezi, že Češi jsou málo připojení k Internetu, protože to je drahé. Nikoli, a naopak: stěží najdeme v Evropě zemi s tak konkurenčním trhem připojení k Internetu (i když tomu samozřejmě tak nebylo). ČR je „zemí wifin“, které jsou už dnes dostupné i v odlehlých vesnicích, a které působí jako ostrý konkurenční a cenu regulující nástroj. Bezdrátové připojení sice nemá ideální parametry, ale vzhledem k tomu, že jej provozují obvykle malé lokální firmy, si drží nízkou cenu a nepovolí mocným komunikačním operátorům, jako je Telefónica s ADSL nebo UPC držet ceny vysoko.

Překážkou v dalším rozvoji Internetu – protože bychom samozřejmě rádi viděli číslo 32% rychle růst – je tedy vybavení domácností osobními počítači, úroveň počítačové gramotnosti. Měl by v tomto směru stát nějak reagovat? Je to téma na jiný článek a rozsáhlejší úvahu, ale domnívám se, že spíše ano: digital divide, tedy nescelitelná a rozevírající se propast mezi těmi, kteří informační technologie znají a využívají je ke svému prospěchu, a mezi těmi, kteří je nemají, neznají a k svému neprospěchu nevyužívají, je u nás už realitou, nikoli hrozbou.