Dokážu si spíše představit hlasové ovládání domácnosti. Příkazy typu "zavři okno", "sniž teplotu o dva stupně", "kolik je hodin?" by už mohly být praktičtější.
V ovládání PC bych pak viděl jako praktický krok dopředu kvalitní multi-dotykové ovládání, které je myslím v dohledné době reálné. Potom bychom mohli počítač ovládat skutečně jako věci na stole. Viz například http://www.ted.com/index.php/talks/view/id/65

Ja vidim nutny technologicky pokrok jinde:
1)Snizeni spotreby.
Nikoliv jen lepsim HW, ale i lepsim SW (na tom uz nepracuje nikdo), instrukce CPU se bere jako neco zadarmo, co v nejlepsim pripade stoji jen cas

2) Zvyseni rychlosti
Jak dlouho bootuji Windows, jak dlouho ukladaji soubory, ....
Fantastictejsi vizi nez ovladani pocitacem hlasem je pro mne boot (ne start z hibernace) OS do 10 sec.

3) Snizeni pracnosti
IT umi mnohe, ale zada si krutou dan: co prace je spojeno jen s bezpecnosti, to nemluve o kompatibilite, upgradech, licencnich podminkach atd....

4) Zjednoduseni
Zjednoduseni neni v tom, ze se porad predelava a prebarvuje GUI. Zjednoduseni je v tom, ze rychle najdu to co hledam.
Podobne jako ja treba chodim prevazne do tech supermarketu, kde znam rozlozeni zbozi do regalu a nemusim tapat. Obdobne mam na Winech porad standardni Win tema a desim se Vist.

Arte

1) Na tomhle se usilovně pracuje, ale stále jako fungující řešení je vyhnout se managovaným jazykům a použít staré dobré C++, Erlang, Fortran a podobné. Jenže jednou ze základních vlastností běžného programátora je lenost a produktového oddělení netrpělivost - zkuste jim vysvětlit, že uživatel bude radši, když to bude rychlejší a půjde to i na jeho Windows XP, než když to bude mít super nálepky, jaké všechny technologie to používá, ale půjde to jen na Windows Vista, nebo i na Windows XP, „když si stáhne potřebné běhové prostředí .NET ze stránek Microsoftu“ (200 MiB).

2) To už je dnes možné, tedy ne v případě Windows, ale třeba Asus přišel se základní deskou s integrovaným Linuxem - a světe div se, ono to bootuje do pěti sekund :)

3) Řešením bezpečnosti by bylo přistupovat k počítači jako k autu. Dneska už nikoho nenapadne přeprogramovat si řídící jednotku nebo vyměnit trysky doma. Kdyby tohle zachovávali i u počítačů (administrátor je ten chytrý člověk, co tomu rozumí, ne každý), nebyl by s bezpečností (i licencemi a pirátským software) nějak velký problém. Kompatibilita se odráží v nedodržování standardů, dobře napsané aplikace fungují dobře všude, špatně napsané fungují jen tam, kde byly vyvíjené.

4) Přesně tak. Jako krásný příklad bych mohl uvést to, když jsem si nainstaloval Compiz Fusion (grafické efekty pro okýnka, daleko vyspělejší než to, co je ve Vistách). Taky se mi to zpočátku velmi líbilo. Pak jsem přišel na to, že tenhle efekt je zbytečně pomalý, tenhle mi znesnadňuje práci, tenhle se nedá reálně použít (ohnivé písmo - zkuste to přečíst :) ). No skončilo to tak, že Compiz Fusion mám, ale mám zapnuto jen pět efektů (z asi tří desítek, které tam jsou) - těch, které skutečně k něčemu jsou a práci zrychlují. Nemluvě o tom, že rozvržení plochy jsem vrátil do podoby, jakou měla před instalací Compizu, takže když se zrovna žádný efekt neprovádí (což je 90 % času), tak vše vypadá (a chová se) jako dřív.

Naprosto souhlasím! Dokonce si vzpomínám, že jsem před těma více než 10 lety, kdy s tím Bill přišel poprvé, okouzlen prvním prototypem ovládání hlasem zkoušel. "Zavři okno", "minimalizuj" atd. Kupodivu to celkem fungovalo, ale reálně samozřejmě pomaleji než ten klik myší a hlavně po krátké chvíli mluvení monotónním pomalým hlasem bez emocí mě začaly tak bolet hlasivky, jak jsem nikdy předtím nezažil ;-))
Souhlasím, že ve sféře PC je to naprostá utopie a nesmysl, bohatě by stačila aspoň ta automatická písařka, schopná mluvený text ynteligentně přepisovat. Prý to teď zkouší na 35 českých soudech, uvidíme ty rozsudky ;-)
Asi nejvíce počítačové porozumění mluvenému slovu rozvíjí tajné služby a bohužel mají výsledky, v USA už prakticky všechny američany odposlouchávají a hledají závadná klíčová slova, tedy něco o čem si StB či KGB mohli nechat jenom zdát :-( Tady nás naštěstí chrání čeština.

A prostě si nemůžu pomoct, omlouvám se předem, ale k tomuhle tématu musím připomenout ten zásadní problém, totiž aby stroj rozuměl i ironii a emocím v řečeném, jinak můžeme dopadnout jako ten chlapík, co přišel o ruku a dostal umělou ovládanou hlasem. Na WC pak zavelel "rozepni kalhoty", "vyndej mi ho", "oklepej mi ho", syknutí, "ne tak prudce", "no no, ještě mi ho utrhni", "aaauuu!!!!, doprdele","AAAAAUUUU!!!!"

Tak si tak přemýšlím, kam vlastně to "stroje pracují za nás" může zajít. Na první pohled možná hezká věc, že za nás počítač napíše referát - jenže to by za nás taky mohl dělat různé školní úkoly, projekty,... a jaký je pak smysl těch úkolů, projektů a referátů, když je nebudou dělat lidé? Zdá se mi, že člověk sám sebe zbavuje smyslu vlastní existence a ještě si při tom nadšeně tleská...

Ten samý Bill Gates kdysi sliboval, že „640 kB ought to be enough for anyone“ (640 kB by mělo stačit každému), a dodnes se kvůli tomu musí při spouštění moderních operačních systémů vypínat tzv. A20 bridge. Ten samý Bill Gates uvedl v roce 1995 systém Bob, který měl ukazovat jednoduchost ovládání počítačů za deset let (volí šéfové Microsoftu takové sousloví a časové období záměrně?), ale pro příliš jednoduché (i pro běžného Američana!) a nepřehledné ovládání byl projekt zastaven (podle PC World Magazine to byl sedmý nejhorší produkt všech dob).

Že správná otázka je těžší než správná odpověď vtipně dovedl ad absurdum Douglas Adams. Počítač Deep Thought (ze Stopařova průvodce po Galaxii) totiž dokázal najít odpověď na „život, vesmír a tak vůbec“ (známé 42), ale protože ani on nevěděl (ani nemohl, neměl na to dostatečný výpočetní výkon) otázku, byla ta odpověď sice naprosto správně, ale naprosto k ničemu.

S tím zneviditelněním počítače máte pravdu. Už dneska počítač může být připojen na nejrůznější senzory a detektory. Výtahy, požární systém i vstupní zařízení (včetně počítání docházky) v nových kancelářských budovách většinou ovládá počítač. Bez nutnosti na něj mluvit a s jedinou klávesnicí - tou s čísly pater. Stejně tak počítače v mikrovlnce, ledničce nebo pračce.

Výkon procesorů stále více roste, ale vzhledem k fyzikálním limitům, na které narazily jednojádrové procesory, se řeší nasazením více jader o nejvyšším možném per-core výkonu. Zastavení vývoje je tak jen softwarový klam: většina současných aplikací neumí vícejádrové procesory využít, a tak single-task úlohy (což je stále nejčastější druh práce na počítači) jsou zdánlivě pořád stejně rychlé (resp. pomalé). To, že se nám polovina (u novějších procesorů tři čtvrtiny) procesoru flákají, protože je nikdo nepoužívá, se už většina lidí nedozví, a tak jim připadá, že se vývoj zastavuje. (Mooreův zákon, který zvyšování výkonu provází - nikoliv určuje, jen provází -, stále platí a bude platit přinejmenším do roku 2020.) Mimochodem grafické karty jsou na tom stejně, ale v jejich případě se vícevláknové výpočty snáze zadávají (naopak jsou základem moderní práce s grafickou akcelerací), a tak se zmíněný klam neprojevuje.

Přesto si dovedu představit jedno odvětví, kde ovládání hlasem je žádoucí a kde se již skutečně používá: mobilní telefony (resp. to, čemu říkáme mobilní telefon, ačkoliv je to často supermobilní počítač s GSM, UTMS a GPS přijímači). Ovládat mobilní telefon hlasem (v současné době se používá jen pro vytáčení, chytřejší mobily už dnes zvládnou i lepší úkoly a časem by mělo být možné např. nadiktovat SMSku nebo adresu, kam chceme navést) je totiž žádoucí, z důvodu bezpečnosti (svojí, svého mobilu i ostatních, třeba během řízení auta) a pohodlnosti, přeci jen hands free má v autě spousta lidí, další spousta lidí přes mobil poslouchá hudbu a volat, psát SMSky nebo třeba hledat nejbližší čínskou restauraci s pomocí GPSky tak bude možné (a to první mnohdy i je) zmáčknutím jednoho tlačítka a řečením požadavku místo vytažením mobilu a pomalým vyklikáním toho, co chceme.

To je pravda, na to pan H. zapomněl a já vlastně taky: přístroje, které by mohly a měly být co nejmenší ale jsou dnes "z donucení zvětšené" kvůli klávesnicí či jinému ovládacímu systému. Pokud jednou chceme třeba mobil v hodinkách, jinak než přes ovládání hlasem to nepůjde.

v některých situacích. Postiženým by mohlo pomoci zcela jednoznačně. Ale dovedu si představit i jiné možnosti - ono mít možnost napsat mail nebo vzkaz pomocí hlasu by v některých případech nebylo vůbec k zahození. Stejně tak nevidím jako rozhodující faktor ovládání pouhým hlasem, ale využití kombinací ovládání. Teprve v tu chvíli se mohou objevit přínosy pro každého podle konkrétních preferencí (já bych třeba už nyní uvítal, kdybych mohl na mobil křiknout "zmlkni" a on by přestal zvonit).

Pro určitý typ lidí to podle mne bude to pravé ořechové a myslím si, že se najdou situace, kdy takovéto ovládání výrazně pomůže zlepšit produktivitu práce. Ale nebude to ovšem pro každého. Například čtení je výrazně rychlejší než sledování videa, ale přesto zažívá video obsah nebývalý růst. Ale ne u všech. Je to prostě o jiném způsobu využití. Pro novou metodu ovládáni podle mne není vhodné aplikovat shodné modely chování. Například zmiňované označování textu hlasem bych viděl například ve čtení slov, která se mají označit spíše než na suchém přenesení toho, jak tuto věc děláme myší (pro mne je mimochodem pořád bezkonkurenčně nejrychlejší ovládací rozhraní klávesnice). Prostě ty vize já beru, i když ten příklad Stevea Ballmera připadal při jeho vystoupení poněkud přitažený za vlasy - ale takové už příklady bývají.

Ovladani hlasem z principu odmitam - uplne zive vidim, jak nektera klicova slova budu muset prestat pouzivat, protoze mi na ne ihned zacne reagovat mobil, svetlo, mikrovlnka atd.
Ballmer opet blabolil a je s podivem, kolik to dostalo vsude prostoru. Ovladani hlasem pamatuji uz z OS/2 a ze by to k necemu bylo... Navic s tim jde ruku v ruce ztrata soukromi - snad kazdy zna pekelna muka z MHD, kde si nekdo s nizsim IQ nahlas vyrizuje soukrome hovory a ostatni to musi poslouchat. Ne, nehodlam chodit po svete se sluchatky.

Jsou vizionáři a vizionáři. Kdo si dnes vzpomene na to, kdo si vysnil, zrealizoval a nakonec i prosadil jako dnešní standard ovládání myší, grafické UI, all-in-one počítač, počítač bez disketové mechaniky, počítač bez jakékoli mechaniky, mp3 přehrávač pro blbé, muziku, filmy i tv show na serveru, dostupné ke koupi na jeden klik za pakatel, telefon s jedním tlačítkem... Kde jeden Steve (Jobs) své vize realizuje a pomalu obrací svět po kousíčkách naruby, druhý Steve (Ballmer) si cucá z prstu nesmysly načtené ze šestákových scifi povídek... (No flame, plz.)

Díky výzkumníkům z Technické univerzity Liberec mají u nás lidé s postižením k dispozici už pár let program MyVoice pro ovládání počítače hlasem a od letošního března ještě navíc MyDictate, umožňující diktovat text do počítače - viz http://www.helpnet.cz/inspo/inspo-2008/textove-prezentace/12889-3. Pro ně je to neocenitelné...

Díky výzkumníkům z Technické univerzity Liberec mají u nás lidé s postižením k dispozici už pár let program MyVoice pro ovládání počítače hlasem a od letošního března ještě navíc MyDictate, umožňující diktovat text do počítače - viz http://www.helpnet.cz/inspo/inspo-2008/textove-prezentace/12889-3. Pro ně je to neocenitelné...

podobně jako v případě hlasového ovládání se Steve mýlí minimálně i v případě digitálního papíru.
Pokud sází na digitální papír je to dobrá zpráva pro všechny co nemají rádi tuto firmu.

Co je podle váš špatného na digitálním papíře? Přijde mi to jako poměrně použitelný nápad a řeší to problém s energetickou spotřebou počítačů, který je poměrně významný.

Nevím na co jsou potřeba tyhle velké exklamace, snad na udržení pozornosti médií, ale svět se mění pomalu, evolucí, a tak to zůstane. A vůbec to není špatně.
Co třeba takový mobilní telefon? před 20 lety scifi, před 10 ti jedna krabička z mnoha, a dnes se pomalu stává všemi těmi scifi 'wearable computers' - jen menší a chytřejší - zavolá, přehraje hudbu, video, brzo i po síti (až klesnou ceny za data), najde odjezd autobusu, natočí oslavu narozenin (VGA, 30fps, na HD video si zas tak dlouho nepočkáme), odpoví na otázky (google, wikipedia, celý web v kapse), najde nás, ukáže cestu... jen to není s žádnou revolucí a nikdo se nad tím nepozastaví.

A vůbec, změny nás čekají, opravdu v rozhraní, ale proč se omezovat na silně omezené médium hlasu? Kolik informací přenese za stejný čas jeden člověk druhému řečí, textem, videem? Když nepočítáme city a mimoverbální komunikaci, což od počítačů nechceme?

Jak moje mám pozná kdy má kliknout jednou a kdy dvakrát? Proč se má učit že když chce nahrát fokty na flashku, tak má hledat v jakýchsi abstraktních hierarchických strukturách, hlídat si zda kopíruje či přenáší, otvírat jakýsi explorer aby v něm našla možná flashku, bez jakékoliv spojitosti s fyzickým objektem flashky... Co kdyby se při zapojení flashky do moniotoru objevil přesně u ní výřez obrazovky kde budou soubory z flashky (co soubory, prostě fotky, texty, vide rotřízené do hromádek tak jak to má člověk i v hlavě, fotky podle gps tagů, času pořízení, lidí co na nich jsou - 'týdenní akce na chatě' - takový titulek může počítač hromádce vymyslet i sám, má-li dost metadat). A jaké disky, je to prostě všechno 'v počítači', a když ten nerozumí tomu co po něm chceme, tak se doptá na detaily...

IT je dneska jako automobilový průmysl za Henryho Forda (Billa Gatese): Každý má auto, firmy vědí, že se sebelepším koněm autu konkurovat nemohou, ale zároveň každý řidič, každý táta rodiny musí vědět, jak je převodovka udělaná aby ji nezadřel, jak opravit libovolnou část uprostřed cesty, jak pracuje motor... dneska stačí vědět že volantem doleva doprava, plyn zrychlí, brzda zpomalí, a když je něco špatně, rozsvítí se kontrolka a pán v servisu to opraví.

No, asi to jdu blognout :)),

Stalo se... plus něco málo navíc: http://blog.tomaskafka.com/node/18

hlasem moc nevypada: http://www.youtube.com/watch?v=mdEsLCY8vB0

Jestli on Ballmer nemyslel, něco takovýho: http://jdem.cz/adsn3