Taky jsem dost zíral, když jsem zprávy o té expanzi četl poprvé. Zvlášť ve světle toho, jak jde třeba Mall nenápadně, ale soustavně dolů s kvalitou. Není to možná znát na první pohled, ale během pár let to nelze nepostřehnout - tu přestane reagovat obchodník na dotazy v diskusi u zboží, tu častěji selže proklamovaná dodací lhůta, tu se zadrhne reklamace více než kdy předtím - a najednou je tu obrovský rozdíl. Kdo někdy nakupoval ještě na pre-Mallu, samostatném BílémZboží.cz, a potom to zkusí dnes, tak ví, o čem je řeč. S Ondřejem Frycem jsme o tom taky několikrát vedli řeč - a já osobně vidím tu sázku na kvantitu jako cestu do pekel.

Mít obchod tak proslavený kvalitou jako býval Mall (resp. bilezbozi), který ve své době čněl hlavně svou nabídkou služeb a přidané hodnoty nad ostatními konkurenty jako kolos, hlídám si to jako rodinné stříbro. On se ten úbytek kvality dá sice suplovat kvantitou, trvalým růstem objemu prodeje, ale nedá se expandovat do nekonečna, za chvíli vám začnou být malé hranice a lidí přestane přibývat. Nemůžu se zbavit pocitu, že ten současný pokus o expanzi za hranice je právě tenhle případ - ulovit další jednorázové zákazníky namísto pečlivé údržby portfolia zákazníků stálých (což se poměrně dobře daří Alze).

Já jsem ovšem v tomhle velmi neobjektivní a silně zaujatý - měl jsem Mall totiž opravdu hodně rád, utratil jsem tam poměrně hodně peněz a po mnoha a mnoha problémech a dalších vstřícných pokusech o znovuvzkříšení jsem nakonec svůj vztah s "drahým" Mallem musel pohřbít a dnes už prostě, jak to jde, nakupuju jinde. Šlo ovšem o několikaletý postupný vývoj a změnu kvality i postojů i v maličkých detailech jsem mohl sledovat dost zblízka. Přímá souvislost s (nelogickou?) zahraniční expanzí mi tak evokuje poměrně jednoznačné závěry.

Velmi dobrý článek. Přesně vystihuje tu neskutečnou českou potřebu dobývat Evropu s prakem. To je přesně to, co dělá Iva Lukačoviče králem. On toto pochopil dávno. Netříštit síly. V minulém článku se pan Hlavenka řecnicky ptá, proč Seznam není na Slovensku. Za prvé Ivo to daroval jako starej dobrák tehdejšímu zakladateli a vrstevníkovi Zoznamu. Tehdy bylo také Slovensko strašně pozadu ve všem. Potom ten problém dvojího řízení, finančních toků, centrál, lidí daleko od Prahy, prostě v tu dobu se to zdálo rozumný netříštit síly a ZISK stále dává za pravdu IL. Nahánět uživatele jen abych říkal - hele, my jsme mezinárodní, to je dětinskost. Slovensko ale strašně vyrostlo, neskutečně moc, dnes by asi Ivo postupoval jinak, ale on tam nakonec může něco koupit, kdyby to stálo za to po propočtech. Každopádně IL a jeho Seznam ukazuje ze všech příkladů nejlíp, že to co píše p. Hlavenka je správná analýza.

Porovnávat marže u portálu a e-shopu je nesmyslné. Taky je přinejmenším diskutabilní názor čekat doma a tzv. "netříštit síly". To totiž automaticky předpokládá, že dřív nebo později někdo přijde a místního koupí, nebo převálcuje. Ivo je... zatím... světlá výjimka.

Co kdybychom přestali hloupě řečnit a zkusili jim držet palce? Myslím doopravdy a nejen líbivou frází, kterou se vylepšuje článek a vlastní aura. Že to není tak líbivé jako kritizovat a říkat JÁ bych to dělal líp? Z příspěvků na Lupě (viz ten javascript) na mě dýchá jediné: kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.

Ale ne.
Logika toho článku je přece jasná.
Proč být všude a mezinárodní, když doma mi trh umožňuje vyrůst ještě xx krát, ale já na to de facto rezignuji a jdu dobývat Evropu v jednotkách procent v každé zemi.

Ale ano.
Logika mého nesouhlasu je také jasná.
Proč rezignovat na mezinárodní ambice a zůstat doma, ačkoli šance na úspěch existuje? Protože je to pohodlnější?

Kdoví, jestli účelem rozšíření do zahraničí není pouhé dobré jméno, kdy si mohou pod svůj název pověsit cedulku "Silná firma s mezinárodní působností."
Otázkou je, jestli se takový marketingový tah vyplatí, domnívám se, že nikoli.