Velkou palicí na Google: Microsoft chce koupit Yahoo

Už ani nevím, kdy bylo možné označit zprávu ze světa IT za senzační, a tady je jedna kapitální: Microsoft učinil veřejnou, tzv. nevyžádanou nabídku, podle které hodlá odkoupit firmu Yahoo za 44,6 miliard dolarů v hotovosti a vlastních akciích. Senzačního je na tom úplně všechno: a) že Microsoft, ten sebevědomý hráč v Internetu vůbec chce koupit Yahoo, b) že na něj vystartoval cestou nevyžádané nabídky (tj. formou nepřátelského převzetí), c) že za firmu hodlá vysolit 62% nad její tržní cenu v den podání nabídky, d) že hodlá za Yahoo zaplatit tak moc – zhruba desetinásobek té nejvyšší částky, kterou kdy za jakoukoli akvizici utratil, a zhruba pětinu celé vlastní tržní hodnoty. Celá transkace (s velkou pravděpodobností k ní dojde, tohle si akcionáři Yahoo nenechají ujít) vyvolává zajímavé otazníky.

Důvod? Strach z Googlu. Jako kdyby to celou nabídkou panikářsky rezonovalo: už nevíme, co máme dělat s Googlem, potřebujeme se mu rychle začít dorovnávat, za jakoukoli cenu. Nabídnout 62% prémii za akcie je skoro neslýchané (běžných bývá tak 10-15%): znamená to, že pokud dosavadní vlastníci Yahoo mohli při prodeji na burze utržit za své akcie nějakých 18 dolarů, Microsoft jim místo toho obratem nabídne 32. (Po oznámení samozřejmě cena akcií Yahoo vystoupila nad 30 dolarů, ale to pouze v důsledku „kopírování“ nabídky Microsoftu).

Microsoft chce Yahoo hrozně moc a navíc hned; vynořují se informace, že s firmou předtím delší dobu neúspěšně vyjednával, takže teď praštil pěstí do stolu. Forma nepřátelského převzetí – tj. namísto projednání s managementem a se správní radou se nabídka „nátlakově“ dostane k akcionářům přes média – je také velmi nezvyklá, vyskytuje se v nepatrném procentu akvizicí a obvykle také signalizuje roztržku kupujícího s managementem „oběti“. Co se obvykle stane se vzpurným vedením firmy, kterou její akcionáři za zlatý peníz následně prodají, asi není nutné rozebírat.

Co je vlastně Microsoft? Softwarová společnost. Jenomže tento tvůrce software, který v minulosti jen zřídka někoho koupil, nyní kupuje internetová aktiva jedno za druhým. Přitom hlavní – přesněji řečeno, jediná slušná – profitabilita firmy leží od prvního do posledního dne právě v tvorbě a následném prodeji software. Že zde Microsoft už nemá co kupovat, nemá kam expandovat? Nesmysl. Tržby firmy ze software jsou cca 50 miliard dolarů za rok. Hodně – ale celkové celosvětové tržby ze software jsou dnes na cca 220 miliardách dolarů; Microsoft drží tedy slabou čtvrtinku. Co Microsoft udělal, aby z tohoto luxusního krajíce mohl ukusovat víc? Nějak si nemohu vzpomenout – nové Windows, jednou za sedm let, ty poslední zhruba s polovinou slibovaných změn, zbytek se nestihl? Nový Office, jakbysmet? Databáze, serverová řešení, vývojové nástroje – tam opravdu není koho dohánět (IBM, Oracle...), aby to opravňovalo loudavé tempo vývoje? Co takhle se probrat v image a video processingu – firma Adobe (přes 2 mld. za rok) nikomu nic neříká? ERP systém Navision, co zajímavého kromě přejmenování a několika servisních balíčků jste za poslední roky přichystali? Že SAP v podnikových řešeních třídy enterprise řádí deset let jako černá ruka (přes 8 mld. tržeb za rok), nikomu v Microsoftu nevadí?

Já vím – přeháním, jsem nekorektní a nespravedlivý J. Ale nemohu se ubránit dojmu, že Microsoft už zdaleka nešlape na to, co jej odjakživa živilo a stále živí, na oblast komerčních softwarových produktů jako dříve. Proč?

Nevěříme vlastnímu byznysu?. Microsoft „přesedlává“: ubírá plyn ze svého tradičního byznysu a investuje obrovské částky do internetových aktivit. Pro srovnání: uvádí se, že kompletní náklady na vytvoření nové verze Office nebo Windows jsou v rozmezí 1-2 miliardy dolarů; ale za nepříliš významnou firmu podnikající v internetové reklamě Microsoft nedávno zaplatil přes 6 miliard, nyní za Yahoo nabízí 44 miliard. To se nedá označit pouze jako expanze do nového podnikání, je to opravdová změna soustředení na novou podnikatelskou aktivitu. Proč? Jakoby Microsoft nevěřil, že jeho letitý business model bude úspěšně pokračovat i nadále a naopak se mu zdá, že vítězná oblast je ta, ve které vévodí Google – vyhledávání a reklama na Internetu.

Tento obor ale zatím není zdaleka tak velký. Zatímco veškerá světová reklama stojí zadavatele 400 miliard dolarů ročně (tj. jedná se o dvakrát tolik jako výdaje za software), internetová si v loňském roce ukousla asi padesát miliard, z toho Google 16,6 miliard při zisku 4 miliard. Trh internetové reklamy má ještě několik následujících let růst asi o 20% ročně.

Ne že by to bylo málo peněz, ale není úplně zřejmý důvod, proč by softwarová firma musela zaútočit nezbytně a nutně zrovna na trh s reklamou. Pokud se ovšem nedomnívá, že komerčnímu software zazvoní umíráček a programy se budou „prodávat“ zdarma, ovšem s vestavěnou reklamou. To je ale dosti radikální představa – když vidím tu obrovskou a neustále rostoucí nabídku reklamních prostorů všude možně, bude opravdu taková poptávka po vecpávání reklam do počítačových programů? A i kdyby ano, snesou to uživatelé bez reptání?

Google je dnes v laufu, miláček davů a oblíbenec burzy. Nečiní zlo, nebo to aspoň říká, má dva hezké mladé šéfy a jednoho starého škaredého, přemýšlí o zelených technologiích, aby pomohl Zemi; prostě další ztělesnění amerického snu. Neumím pochopit, kde se v tomto všeobecném nadšení ztrácí kritické myšlení - je to firma jednoho produktu - vyhledávání, všechny ostatní jsou prodělečné, nepodstatné nebo obojí, je evidentní, že činnost vyhledávání bude časem méně významná, klíčové bude „užívání“ atd.. Takových miláčků davů, kteří vypadali, že pozřou planetu, jsme už viděli – jen z Internetu můžeme jmenovat AOL, Amazon.com, Ebay.com, koneckonců i to Yahoo, a kde je jejich hvězdné slávě dneska konec.

Co s tím má společného Yahoo!. Navíc, Yahoo v internetové reklamě zase tak mnoho neznamená. Yahoo je portál – pro desítky miliónů lidí je jejich startovací stránkou, kde ráno zkonzumují příděl zpráv, přečtou si poštu, podívají se na počasí, podívají se, jestli někdo odpověděl na jejich nabídky k sňatku a tak dále. Ve vyhledávání a kontextové reklamě – tedy v tom, o co Microsoftu jde především, a to podle vlastních slov – je Yahoo nemocným mužem, právě tak jako je jím Microsoft. Ani jednomu se nedaří Google porážet, Microsoft v této oblasti navíc, dle slov Steve Ballmera, pouze ztrácí peníze. Jeden nemocný a jeden nemocný dají jednoho zdravého? Hm. Ještě jedno číslo: zisk Yahoo ku zisku Microsoft je asi 1:30; přesto Microsoft za tuto firmu chce obětovat pětinu své tržní hodnoty.

Microsoft + Yahoo (přezdíváno vtipně „Microhoo!“) zřejmě budou schopní vytvořit nejnavštěvovanější webové stránky na světě. To vypadá jako výhra. Pokud si ovšem neuvědomíme dvě věci: první je, že zatímco Google „protočí“ sedmkrát méně stránek než Yahoo, dosahuje vyšších tržeb (a nesrovnatelně vyššího zisku). A dále, že i když 45 miliard protočených stránek měsíčně u Yahoo vypadá působivě, je to pár procent z celku, a jak se rozvíjejí regionální internetové trhy (Asie, Jižní Amerika), bude podíl Yahoo nadále klesat.

Dalo by se o tom psát ještě dál – například, že Microsoft, který je už tradičně v hledáčku antimonopolních úřadů všude možně po světě, se vystaví novému zdlouhavému prozkoumávání. Že obchod zvedne pochybnosti ochránců soukromí – sečtěte obrovské množství dat o uživatelích a zákaznících od Microsoftu a Yahoo do jedné databáze. Že Yahoo má zcela minimální tržní podíl mimo anglicky hovořící sféru Internetu a při procházení jeho současným portfoliem je těžké si představit jeho použitelnost, i po lokalizaci, například pro Českou republiku - Microsoft naopak je důsledně internacionální. Že sloučení vyhledávacích služeb Microsoftu a Yahoo (nemá smysl je dále provozovat odděleně) se může ukázat technologicky a hlavně časově tak pracné, že Google mezitím snadno zvýší náskok. Že je tedy tento obchod krajně zvláštní, nejistý, riskantní a pro Microsoft předražený. Ale je to jediná akvizice, kterou se Microsoft Googlu přibliží alespoň na blízký dohled – když už po tom tak strašlivě touží.