Internetová mBank to zkusí tam, kde eBanka neuspěla

Interneťákům byly osudy českých bank odjakživa celkem lhostejné a nečiní mezi nimi příliš rozdíly. S jednou výjimkou – tou je, či možná lépe byla eBanka (původně Expandia Banka). Průkopník internetového (v eBance říkali „přímého“, aby to neznělo zase tak hackersky) bankovnicví a velmi významný hybatel v českém Internetu v jeho počátcích. Vzpomeňme si: psal se rok 1998, a nebylo vůbec ještě samozřejmé, že Internet je užitečný i pro normální lidi. eBanka – projekt skupiny schopných lidí z Expandia Holdingu – byla v té době jednou z prvních „seriózních“ aplikací Internetu.

eBanka nicméně příliš neuspěla, a nyní přichází polská mBank s nabídkou dosti podobnou „rané“ eBanky. Má šanci na úspěch, nebo ji bude provázet podobná choroba jako eBanku, tedy málo klientů a ještě méně těch solventních, kteří si do banky uloží milióny a nebudou neustále v debetu?

Byla eBanka vůbec neúspěšná? Vždyť žije, nezkrachovala a nakonec ji za velmi slušnou částku koupila Raiffeisenka. Neúspěch eBanky hodnotíme tím, že za svůj provoz vytvořila vysokou kumulovanou ztrátu a prakticky nikdy nebyla v zisku, pokud si odmyslíme rok či dva, ve kterém se v prováděla mocná kouzla kreativního účetnictví, aby byla atraktivnější pro ženicha. Podnik, který se za deset let prakticky nedostal do zisku a vytvořil celkovou ztrátu, kterou odhaduji včetně úvodních investic za částku přesahující miliardu korun, za úspěšný považovat nelze – přesto, že si eBanka pravidelně získávala aplaus od svých uživatelů a vyhrávala jednu anketu o nejlepší banku za druhou.

eBanka přišla na trh s „vhodným produktem v nevhodnou dobu“. Ze začátku byla malou bankou s nejasným finančním zázemím; v té době ještě neexistovalo povinné pojištění vkladů, takže lidé, poučení krachem několika desítek českých bank, v eBance nechávali jen malé peníze a hlavní banku měli jinde. Předsudek, že eBanka má sice vynikající služby, ale je riskantní si v ní nechávat peníze, se na ni bohužel přilepil jako žvýkačka na triko a neodlepil se ani tehdy, když se situace už zcela změnila: pojištění vkladů znamenalo, že velká většina klientů mohla zcela klidně spát a to, že se vlastníkem stal PPF, také podstatně snižovalo pravděpodobnost, že by ji nechal i při kumulující se ztrátě padnout do nucené správy.

Proti eBance hovořily ve své době i další faktory: banka příliš nebyla schopná (nastavená) poskytovat úvěry, což zejména mrzelo živnostníky, kteří ji jinak kvůli kvalitě a svižnosti služeb měli v oblibě. eBanka rovněž ze začátku fungovala až příliš radikálním „bezpobočkovým“ systémem, a na masovější klientelu si proto nesáhla: z dnešního pohledu se zdá, že tvůrci banky jednak hodně podcenili neochotu Čechů měnit banku a současně přecenili jejich touhu po high-tech bankovním systému ovládaném na dálku. Postupem času už výhoda eBanky vyprchávala – i další banky zavádějí jakés-takés internetové bankovnictví a srovnávají se tu a tam i tarify a poplatky. eBanka si také trochu znepřátelila cílovou skupinu, na kterou byla původně zaměřená, tj. na studenty a mladé lidi – začala se chovat jako „každá jiná banka“, tedy s přístupem ale jistě, jistě můžete mít u nás všechno zadarmo a bez poplatků, stačí mít u nás půl miliónu a víc, nebo ale ovšemže můžete mít úroky 2,7% a ne 0,2%, ale chtělo by to, aby u nás leželo pět  mio a podobně.

Polská mBank přichází s podobným konceptem jako eBanka v počátcích. Běžné služby banky (vedení účet, plaťáky, karta a několik výběrů z bankomatu) budou zadarmo, ovládání je po Internetu i po telefonu, a poboček je minimum. Zdarma jsou ovšem jen transakce realizované přes Internet, na pobočkách se bude platit. Na rozdíl od eBanky chce být mBank výrazně výhodnější v úročení vkladů (3% p.a. bez ohledu na výši vkladu, většina českých bank má vysoce progresivní sazbu, kdy nízké vklady úročí zlomečkem procenta) a hodlá také údajně nabízet výhodnější hypotéky než jiné banky. mBank se rovněž jako eBanka prezentuje jako neformální, mladistvá banka; například už nyní má na svém webu diskusní fórum, ve kterém její pracovníci komunikují s zákazníky. Jak sami uvádějí, nechodí v kravatách a v Polsku svým zákazníkům tykají (!), u nás ale přece jen rozumně zvolili vykání. Na druhou stranu, jak se lze dočíst v diskusních fórech, působí spuštění její české verze trošku nedodělaně, jakoby se banka otevřela, ale po hale ještě pořád chodili montéři a prováděli poslední úpravy.

Má šanci mBank uspět tam, kde eBanka neprorazila? Je dobré vědět, že nejde o žádný naivní garážový pokus: mBank má v Polsku s tímto modelem dva milióny klientů a je rovněž důležité, že patří do německé skupiny Commerzbank (druhý největší německý finanční ústav po Deutsche, bilanční suma přes 600 miliard eur).

České banky hned pospíchaly se vyjádřit přes tisk, že je mBank nijak neohrožuje – čímž přiznaly, že mají obavy, protože kdyby je neměly, nebudou se vyjadřovat vůbec. Pro „internetovou“ banku je dnes podstatně vhodnější doba než před osmi lety, a je důležité, že mBank nabízí internetové bankovnictví podpořené finanční výhodností (bez poplatků a vysoké úroky). Myslím si, že to může uhodit na přesnou strunu: lidé poměrně nelibě nesou chování bank, které a) rekordně vydělávají, b) požadují vysoké poplatky za své služby a současně c) platí mizivý úrok za uložené peníze. Jednání českých bank je hodně silnou částí klientely považováno za nemorální a panuje oprávněně vyhlížející pocit z jakéhosi tichého kartelu bank u nás působících.

On také už několik let na český bankovní trh nikdo nový nevstoupil, takže v rybníku se povalují už jen tuční kapři; nový hráč si tak logicky přisvojil úlohu štiky, která mu snadno přinese dobrou pověst u zákazníků.

Jsem názoru, že mBank má daleko větší šanci na úspěch než eBanka; její nabídka je postavena totiž hlavně na cenové výhodnosti a méně na high-technologiích. Dovolil bych si i trvdit, že pokud si udrží neustále poměrně značnou cenovou výhodnost oproti ostatním českým bankám a bude průběžně rozšiřovat svoje (zatím poměrně chudé) služby, může se za pár let stát i jedním z lídrů trhu. Pravděpodobnější ale je, že na cenovou nabídku mBanky zareagují brzy její konkurenti a začnou její výhody umenšovat. Což je pro českého zákazníka tak jako tak dobře.

Hodně se diskutuje to, že Češi na rozdíl od Poláků či Slováků potřebují vidět ten mramor, že jsou opatrní a mají pocit, že banka musí být takový ten obří ústav ze skla, oceli a mramoru s tisíci důležitě se tvářícími úředníky v kravatách, a pak si zaslouží naši důvěru a naše poplatky. Myslím, že tento přístup pomalu (pomaloučku…) ustává; bankovní krize ze začátku devadesátých let, kdy popadalo čtyřicet bank, bančiček a pseudobančiček, už pomalu vyprchal z našich myslí, povědomí o pojištění vkladů ze zákona už je všeobecné a Češi se, podobně jako západoevropané, učí lépe vyhodnocovat na základě faktů a ne dojmů. I proto v solidní úspěch (tj. několik set tisíc klientů během 3-4 let) u mBanky věřím, byť to nebude tak famózní (2 milióny) jako v Polsku.

Poznámka: dnes na Lupě vyšel k tomuto tématu paralelně zajímavý článek od Martina Léra, který určitě stojí za to přečíst, i když jeho autor nezávisle dochází k řadě podobných postojů J.