Zhůvěřilost roku: Internethotline.cz

A máme to tady. Jeden můj přítel se podivoval, proč na Bloc.cz nejsem v článcích „ostřejší“, když už nemusím brát ohledy jako dříve. Máte to tedy mít: jedový váček je naplněn a bude vypuštěn v plné dávce, neboť je k tomu důvod: málokdy se vyskytne něco podobného, projekt, na kterém je těžké najít kousíček kvality i rozumu. www.internethotline.cz.

V příloze HN se objevil celostránkový barevný inzerát s velkým nadpisem „Oznámit nelegání obsah na: www.internethotline.cz... Než bude pozdě…, Chránit děti!“. To člověka ihned zaujme – dozvědět se, co je to vlastně ten „nelegální“ obsah, a jak tím, že jej „ohlásím“, ochráním své dítě, „než bude pozdě“. Zmíněný web doporučuji před dalším čtením projít.

Lze určitě říci, že na počátku stál tzv. ušlechtilý záměr. Na Internetu je hodně svinstva, děti jsou před ním nedostatečně chráněny (to je pravda), udělejme tedy něco, co je pomůže ochránit. Zatím v pořádku. Následuje úvaha: špatně se to hlídá, pojďme to tedy hlídat „sami“ a oznamovat to. Už zde je samozřejmě vážná chyba – čeho se tím vlastně docílí? Pomůže oznamování na nějakou hotlinku (a je to vůbec hotlinka?) likvidaci internetového svinstva? A následuje provedení: které bohužel v tomto případě tak špatné, jak jen špatné může být.

Podstata InternetHotline je v tom, že máte, prostřednictvím tohoto formuláře, nahlásit tzv. ilegální obsah, a vaše zjištění je „někam“ (vy dopředu nevíte kam a komu), odesláno, a je s ním něco (vy dopředu nevíte co) dále prováděno. Protože na tomto webu je neustále zmiňována dětská pornografie, nabonzoval jsem promptně všeobecně známou a několik let vesele existující adresu http://www.lolita-lolitky.cz/ (nabízející: „lolitky, mladé dívky, školačky, teen sex, preteens, holky, porno“ – dle vlastních slov. Ta sprostá jsem vynechal). Co odpoví hotlinka?

Děkujeme, vaše oznámení bylo přijato, zařazeno do naší databáze (!) (…). Po posouzení obsahu zvážíme jeho předání Policii ČR. (atd.).

Podstata oné horké linky tedy spočívá v tom, že žádost spadne někam do databáze, načež s blíže nestanovené době (může to být za hodinu, ale i za měsíc) se na to někdo podívá, posoudí (na základě čeho? V Nadaci Naše dítě, která to bude posuzovat, pracují právníci, kriminalisté?), v další blíže nestanovené době to (možná) přepošle na PČR, která se tím bude (možná) (v blíže nestanovené době) zabývat, načež zjistí, že server je někde v třetím světě a jeho provozovatelem je společnost s nezjistitelnými vlastníky registrovaná na Togu. PČR skřípaje zuby poděkuje Nadaci Naše dítě za vzornou spolupráci a případ odloží ad acta.

Kromě naprosté neznalosti, jak věci na Netu fungují, se vyznačuje web InternetHotline dokonalým právním bezvědomím. Typické je to, že nás nabádá, abychom jim posílali zjištění nelegálního obsahu; ovšem není na občanovi rozhodovat o tom, zda je něco legálního nebo nelegálního. Máte dále navíc onen nelegální obsah konkretizovat, zda se jedná například o podvod nebo spam. Co má obecně podvod nebo spam společného s linkou bezpečí pro děti? Podvod je široký pojem a spam sem samozřejmě nepatří. Co více, rozhodovat o tom, co je nebo není legální, mají dle těchto stránek dokonce už i děti. Dozvíme se, že existují „nelegální soubory“ (chudáci soubory). Mrtvým právníkům je z toho hej, můžou se aspoň obracet v hrobě, ale co ti živí?

Není ovšem nutné ani rozumné, dělat z lidí právníky, ale neznamená to, že je pak v pořádku, když se po lidech háže právními termíny, jak komu přijdou pod ruku – naopak. Je nutné srozumitelně vysvětlit, které činnosti (nikoli „soubory“) porušují zákon a proč, a dále, především, je nutné říci, které činnosti nebo jevy jsou nesprávné či nevhodné a proč, i když třeba nutně neporušují zákon. Neustálé pohazování slovíčkem ilegální totiž navodí dojem, že to je koneckonců věc policajtů, stačí jim to oznámit a hotovo – přitom opak je pravdou, chránit se člověk musí sám tím, že tyto nesprávné či nevhodné věci nevyužívá a usiluje o to, aby je nevyužívaly jeho děti. Snaha vyřešit tento problém tím, že se na „lolitky“ jakoby pošlou policajti (ve skutečnosti neudělají nic, protože ani nemají možnost) je medvědí službou.

InternetHotline dále poskytuje uživatelům Internetu tzv. dobré rady. Zřejmě v duchu „čím víc, tím líp“, tam toho tvůrci naplácali požehnaně, vzali to od moudrosti babiček až k 21. století. Dozvíme se například, že:

-         (doslova:) Darmo plakati nad rozlitým mlékem, Ráno moudřejší večera, Tak dlouho se se džbánem pro vodu chodí, až se ucho utrhne

-         Nemáme sdělovat svůj věk!

-         Nemáme dávat šanci virům!

-         Nemáme se trápit sami se sebou.

-         Ve dvou se lépe táhne.

-         Nejlepší, jak předvídat budoucnost, je vytvořit ji. Řekl Bill Gates. (?!).

Takto by se dalo citovat ještě dlouho, celý web je prokvetlý těmito perlami. Opět, nic proti moudrosti našich babiček, ale tímto zdlouhavým mišmašem je dlouhé a pracné se prokousat – nedovedu si příliš představit, že by jej někdo „studoval“ a hledal zde jasné, srozumitelné a použitelné rady, jak na to. Rodič (neboť primárně pro něj je či má být takováto služba určena!) má obdržet stručné rady a zásady, ilustrované konkrétními příklady a postupy, aby jej pak mohl aplikovat ve výchově. A ne moudrosti našich babiček.

Služba Internethotline.cz je nejenom nekvalitní, ale je navíc ještě kontraproduktivní – to znamená, že svým působením je schopna docílit opačného účinku, než sleduje. Místo toho, aby byla služba prospěšná, je škodlivá. Což je hodně silné tvrzení, ale doložím jej:

1)      Služba navozuje dojem „hotlinky“, tedy něčeho jako policejní telefonní linky: vidíte, že se dva maskovaní lidé vloupávají do obchodu, zavoláte 112 a víte, že jste udělali to, co jste udělat měli – že bude následovat rychlá reakce. Opak je pravdou, v tomto případě se žádná rychlá reakce nekoná.

2)      Služba navozuje dojem, že to správné, co se dá proti tzv. internetové kriminalitě dělat, je oznámit ji, a že pak policie promptně zasáhne, zloduchy posadí do ťurmy a štekr od serveru vytáhne z eletriky. Opak je pravdou, každý se musí chránit sám.

3)      Služba nabízí poradenství, které je ale komplikévaně sdělené, prošpikované lidovým folklórem a celkově zmatečné; navozuje tak dojem, že tadlencta počítačová bezpečnost je složitá a je nejlepší to nechat na jiných (na Policii atd.). Opak je pravdou, ochrana je relativně jednoduchá.

4)      Základní způsoby ochrany nejsou na tomto webu kvalitně či vůbec popsány (blokace adres, filtrování reklam a spamů, monitorování činnosti, opatrná práce se skripty, používání antivirů/antispyware). To opět navozuje dojem, že to hlavní, co máte dělat, je poslat někam oznámení.

Nijak nezlehčuji činnost Nadace Naše dítě, která za tímto projektem stojí. Bohužel ale tento projekt naprosto nezvládla, respektive si k jeho realizaci nepřizvala osoby, které o ochraně před tzv. internetovou kriminalitou něco opravdu vědí a něco v ní dělají. Už se ale stalo, bruselské peníze prošustrovány a nové nepřijdou. Darmo plakati nad rozlitým mlékem, jak říká jedna z dobrých rad na tomto webu v boji proti internetové kriminalitě.