Pět set miliard repatriovaných zisků ročně

Z ČR odtéká rok co rok půl biliónu repatriovaných zisků k zahraničním vlastníkům. Nebo možná i o hodně víc. Spočítali jste, kolik je to na jednu rodinu? Zatočí se vám hlava.

Z České republiky ročně odteče okolo 500 miliard korun, většinou jako repatriace zisků zahraničních společností. Zajímavé je, že se udávají i jiné, vyšší částky - 700 mld, nejvyšší zachycený odhad je dokonce 900 mld, k tomuto podivnému rozpětí se dostanu dále.

Levicoví ekonomové, např. Ilona Švihlíková, to označují za ekonomickou "kolonizaci", což je přece jenom trochu přehnané. Kolonizace byla prováděna proti vůli kolonizovaných, fyzickým násilím, zatímco zde k úspěchu postačilo vábení peněz. To se ukázalo být v důsledku je stejně účinné jako bodák v zadku. Někdy nicméně ani to mámení peněz nebylo potřeba: například když se obce zbavovaly vodárenských služeb, tohoto garantovaného byznysu pro příštích dvacet tisíc let ve prospěch zahraničního vlastníka s odůvodněním "aspoň se o to nemusíme starat", neslyšíme za tím jemný šustot bankovek, ale hlasitý řev nekonečné přitroublosti. (Dnes by tu chybu nedělaly. Jenomže už je pozdě).

Pět set nebo devět set miliard, jak to že se to neví přesně? Protože kromě oficiálně přiznaných a zdaněných - aspoň něco, i když výše daně je humorná - částek je zde šedá zóna peněz, které odtekly nezdaněnou formou. Jedná se o nejrůznější poplatky mateřské firmě za "konzultační a právní služby", za ochranné známky, za "počítačové systémy", za cokoli si vzpomenete; úplně nejjednodušší způsob NEtvorby zisku je ten, když od matky nakupujete předraženě suroviny a pod obvyklou cenou jí pak prodáváte zpět hotový výrobek.

Protože tak velké částky jsou pro většinu lidí neuchopitelné, provedu prostinký přepočet. Na každou jednu čtyřčlennou rodinu vychází tento odliv peněz na dva milióny korun za dekádu. A další dekádu zas, a další zas. Dva, čtyři, šest miliónů korun. To jsou peníze, které naprostá většina lidí u nás v životě pohromadě ani neuvidí. Samozřejmě nelze říkat, že pokud by tyto peníze neskončily v zahraničí, skončily by v kapsách občanů, nicméně skončily by v domácí ekonomice, ve které by rotovaly a měly by na ni výrazný efekt (viz tzv. multiplikační efekt peněz v ekonomice). Domnívám se například, že by výrazně přispěly ke zvyšování mezd (které jsou v ČR s ohledem na slušnou výkonnost ekonomiky i její efektivitu hanebně nízké), znamenaly by nepochybně výrazný daňový přínos státu, využitelný například na tolik potřebné školství a vzdělávání vůbec. 

Můžeme si s těmi penězi hrát dále: 500 miliard ročně navíc znamená, že bychom žili v obrovském rozpočtovém přebytku, na hlavu nedaleko od Německa. 500 miliard ročně navíc znamená, že by se těmito penězi (pokud by skončily ve státní kase, což je samozřejmě fikce) dal uhradit celý státní dluh za tři a půl roku. Je opravdu dobré si obludnost těchto čísel uvědomit - jestli někde chudneme (nebo "nebohatneme"), tak je to především zde. Lidé často hromují na to, že peníze jdou do "nějakých neziskovek" a podobně - je ale potřeba si uvědomit, že z devětadevadesáti procent mizejí... do těchto ziskovek.

Je často slyšet argument, že tohle je prostě splátka za investice - že jsou to firmy, které tu postavily továrny (tj. značně investovaly), zaměstnávají desítky tisíc lidí, a že pokud bychom se tomu odlivu nějak stavěli, přesunuli by se s celou fabrikou někam, kde na ně budou hodnější. To je ale jen část pravdy: jsou tu totiž též zahraniční společnosti, které tu nic nevyrábějí a zaměstnávají jen naprosté minimum lidí, neboť se živí obchodem - veškeré zahraniční maloobchodní řetězce, takřka všechny banky, všichni mobilní operátoři a podobně. Jak k této situaci došlo? Jistě můžeme škodolibě vzpomenout tirád pana Klause a jeho "volného trhu bez přívlastků", který právě teď ukazuje svou sílu, bohužel na náš účet. Naši šťastnější sousedé žádného Klause neměli, dopadli však podobně. Došlo zkrátka k tomu, že jsme si ke stolu sedli až jako poslední, navíc ekonomicky velmi slabí, nezkušení a nevědomí. Příchod supermarketů jsme vítali s mávátky (konečně bude u nás jako v Rakousku!) a i dodnes v regionálním tisku spatříme články typu "Společnost Billa konečně postaví v našem městyse svůj supermarket, takže i naši občané budou moci nakupovat! Hurá!". Domácí podnikatelé měli málo šancí těmto silnějším sousedům od stolu čelit - a i když to nějakou dobu zkusili, vábení peněz nakonec převážilo.

Dá se v této situaci něco dělat? Podívejme se nejdříve na odliv peněz. Jedna jeho část - tedy vykázaný a zdaněný zisk - je dle pravidel hry, které se nám nemusí moc líbit, ale platí pro všechny a všude. Druhá část - zisk odlitý pokoutními cestami - je hanebná. Těží z toho, že nejen někde na Kajmanech a na Bermudách, ale i u nás, v Evropské unii máme daňové ráje jak vyšité (Lucembursko, ostrov Man, Jersey, Irsko, Monako, Holandsko..). Stačí v nich mít pobočku a nechávat v nich "vyplavat" zisky realizované ve skutečnosti jinde, a tam je danit, přesněji nedanit. EU se sice jaksi snaží toto omezit, výsledky jsou ale prachbídné.

https://www.facebook.com/jiri.hlavenka/posts/10154692842703902?pnref=story

 

Co takhle vyšší daň ze zisku? Momentálně je 19% a postupně klesá, v roce 1999 činila 35% (i ve světě bývala dříve vysoká, okolo 50%). Problém je, že zvýšení této daně je zřejmě střelbou do vlastní nohy: zahraniční korporace by ještě zintenzívnily metody, jak zde žádný zisk netvořit, zatímco domácí podnikatelé, kteří tyto možnosti nemají, by byli bití. (Daňový systém je mimochodem zcela perverzní: logický princip daně je ten, že získám peníze a z tohoto zisku něco odvedu státu. Dnešní princip daní je, že něco zaplatím, a jako trest za to, že jsem utratil vlastní peníze, musím zaplatit ještě něco navíc v podobě tzv. DPH. Platím tedy z útraty, nikoli z příjmů. Zajímavé, jak jsme si na to zvykli jako na normalitu).  Objevují se pak úvahy o tzv. sektorové dani, uvalenou speciálně na některá odvětví s "nemravně vysokými" zisky, typicky na banky a telco. Jenomže ani toto nebude nejspíš fungovat: uvalíte-li spešl daň na celý sektor, znamená to, že celý sektor může vesele o tuto daň zvýšit cenu svých služeb nebo produktů, takže to zase odnese koncový zákazník.

Obávám se, že snadná cesta nějakým úředním opatřením neexistuje - s výjimkou likvidace daňových rájů ovšem, jenomže k tomu by bylo potřeba mít "planetární vládu" - a že zbývá už jenom ta tvrdá a pracná cesta: usilovat o budování českých podniků, které budou jednak nabízet životaschopnou alternativu vůči zahraničním subjektům a o budování dalších českých podniků, které budou aktivní v exportu a které tak budou tak odliv vyrovnávat svým přílivem. To první je těžké a to druhé je ještě těžší, ale není to nemožné, protože příklady takovýchto firem už tu jsou a nejsou to jednotky ani desítky, lze hovořit o stovkách. Je zde dokonce i jakýsi efekt vyjádřený finančně: jestliže oficiální odliv je cca 500 miliard, pak oficiální příliv je asi 150 miliard. Stále jsme tedy v obřím mínusu ve výši 8.6% HDP.  Podnikání je samozřejmě z devadesáti procent na bedrech podnikatelů, přesto ale není role státu zanedbatelná. A to už jsme u písničky, kterou jsem tu zpíval už mockrát a ještě párkrát budu: zjednodušení podnikatelské byrokracie, úlevy malým a začínajícím firmám, poradenská a školitelská pomoc, přístup k financování, fungující domácí kapitálové trhy pro pozdější větší financování, vzdělávání již od raných stupňů k dovednostem, které jsou v podnikání potřeba, inovační a podnikatelská centra a inkubátory.

A dnešní dlouhý příspěvek zakončím legendární větou nejpopulárnějšího člena současné vlády pana Babiše, vyznačující se pro něj typicky vysokou mírou konzistence a koherentnosti, kterou pronesl při návštěvě Jihomoravského inovačního centra v roce 2013: "Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd.“

téma: Bloc.cz - 23.02.2016  


Komentáře ke článku celkem: 32
Odlišný pohled na tutéž problematikuq23. 02. 2016 18:52
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuJan23. 02. 2016 20:47
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuMoB23. 02. 2016 21:29
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikukarel23. 02. 2016 21:08
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuthr24. 02. 2016 09:11
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuJiří Hlavenka23. 02. 2016 22:52
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuq(+2)24. 02. 2016 07:50
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuFrantišek24. 02. 2016 13:44
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuq(+2)24. 02. 2016 20:41
 RE:řešeníJiří HLavenka24. 02. 2016 20:58
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuJiho25. 02. 2016 00:29
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuJiří Hlavenka25. 02. 2016 08:27
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuJiho25. 02. 2016 10:03
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuJiří HLavenka26. 02. 2016 20:00
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuJiří Hlavenka24. 02. 2016 18:12
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuq(+2)24. 02. 2016 20:48
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuJiří Hlavenka25. 02. 2016 09:02
 RE:RE: Odlišný pohled na tutéž problematikuJiho24. 02. 2016 15:24
Kolonizacekarel23. 02. 2016 21:11
RegulaceFrantišek24. 02. 2016 10:30
Daňové únikyJiho24. 02. 2016 15:36
 RE:RE: Daňové únikythr24. 02. 2016 17:13
 RE:RE: Daňové únikytrAble24. 02. 2016 18:57
Spotrebné daneFilip24. 02. 2016 23:02
 RE:RE: Spotrebné daneJiho25. 02. 2016 00:24
 RE:RE: Spotrebné daneJiho25. 02. 2016 00:24
 RE:RE: Spotrebné daneJiří HLavenka25. 02. 2016 09:18
 RE:RE: Spotrebné daneDitys25. 02. 2016 20:38
Asi to nechápuMartin V25. 02. 2016 11:31
 RE:RE: Asi to nechápuJiří HLavenka26. 02. 2016 20:23
 RE:RE: Asi to nechápuMartin V29. 02. 2016 06:53
 RE:RE: Asi to nechápuRichter27. 03. 2016 09:44
Přidat příspěvek
 
Zavřít formulář
Odeslání článku e-mailem






SkyPicker

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn