Ukrajina 11: Tyhle zvláštní státy a Kdy jste se naposledy dívali na ruskou televizi?

Dnes dvě témata, která jsou důležitá, chceme-li se alespoň pokusit pochopit dění ve velké říši na východě. Teorie praví, že ji sice pochopit nelze, ale proč se alespoň něco nedozvědět?

Tyhle zvláštní státy

Od devadesátých letech na planetě moc nových států nevzniká. Pokud ano, jedná se spíše o obnovení tzv. historických zemí: území, které měly aspoň jakýsi svůj tvar a status v historii, a pak o něj přišly. Dobrým příkladem jsou nástupnické státy Jugoslávie, a koneckonců i vznik České a Slovenské republiky je čímsi jako “obnovením Království českého v jeho historických hranicích”, aspoň plusmínus.

A pak je zde několik států, kde i slovo stát je nutné psát kurzívou kvůli nejistotě. Jsou sice každý jiný - on je každý stát úplně jiný - ale mají také mnoho podobného. Všechny jsou malé až maličké, všechny vznikly na hranicích Ruska nebo s jeho přispěním, žádný z nich není mezinárodně uznávaný, všechny fungují z vůle a milosti jedné velmoci, všechny jsou chudé a prakticky neschopné vlastní ekonomické existence. Ve všech ubývá obyvatelstva.

Pojďme se na ně podívat.


Podněstří
Prvním je takzvaná Podněsterská moldavská republika. Je to úzký pásek země, široký místy jen nějakou desítku kilometrů, s nesmírně klikatou hranicí, nehlídatelnou a nehajitelnou. Dříve byla součást Moldávie, ale vznikla v krátkém vojenském konfliktu (tato věta se bude opakovat) mezi armádou mladé Moldávie a “podněsterskými vojenskými silami”, přesně řečeno 14. ruskou armádou, která byla v tomto úzěmí umístěna. Konflikt byl zčásti i přirozený - Moldavané více tíhnou k Rumunsku a jeho kultuře, obyvatelé východního břehu Dněpru jsou více proruští.

Území si tak odhlasovalo samostatnost, kterou nicméně nikdo dosud neuznal (kromě dále uvedených “zvláštních států” samotných). Teoreticky je součástí Moldávie, fakticky nad ním ale tato země nemá žádnou moc - správní, výkonnou, soudní, zákonodárnou. Území “právně neexistuje” jako stát, z čehož vyplývá, že se v něm nerozvíjí a nemůže rozvíjet normální ekonomika: výroba, obchod, investice, finanční systémy. Uvádí se, že ekonomika země stojí především na pašování: zbraně, alkohol, tabák, ropa atd.

I další vlastnosti jsou charakteristické. Země je nesmírně chudá: HDP tvoří asi 2000 USD na hlavu, tedy asi třináctkrát méně než u nás  je to s přehledem nejchudší země v Evropě, i Albánie ji má dvakrát větší. Území ekonomicky a monopolně ovládají oligarchové: největší klan s názvem Šerif (!) ovládá veškeré benzínky, veškeré supermarkety, jedinou televizi, jediné noviny, jediného mobilního operátora a samozřejmě a nezbytně též velkoryse financovaný fotbalový klub (Šerif Tiraspol).

Za zmínku též stojí, že v oblasti je poměrně prudký populační úbytek: od vyhlášení pseudosamostatnosti klesl počet obyvatel z asi 715 000 na 550 000, porodnost je dnes o třetinu nižší než úmrtnost.


Jižní Osetie, Abcházie a Čečna
U dalších tří států to vezmeme zrychleně, neboť informace jsou přes kopírák: chudé země, vzniklé ve vojenském konfliktu, ve kterém se vždy silně angažovalo Rusko, ekonomicky zbankrotované…

Jižní Osetie má 70 000 obyvatel, před “osamostatněním” to bylo asi 100 000. Nalézá se mezi Ruskem a Gruzií, je velmi chudá, kromě podobně pofidérních států (a Ruska) ji rovněž nikdo neuznává. Primární konflikt byl mezi místními obyvateli a Gruzií, nicméně dnes “naživu” tento region udržuje opět Rusko.

Abcházie má 260 000 obyvatel, přičemž před konfliktem a osamostatněním byl počet obyvatel na území dvojnásobný (!). Došlo zde tedy k jednomu z největších “odlidnění” území v celosvětovém měřítku v posledních letech. I zde byl primární konflikt mezi Gruzií a místními obyvateli, i ten byl podporován (na straně vzbouřenců) Ruskem, i zde je Rusko tím, které udržuje místní kvazi-stát při životě.

Čečna je případ poněkud odlišný. Je to poměrně velké území s převážně muslimským obyvatelstvem, geograficky se “zakusující” do Ruska. Čečna nebyla nikdy moc proruská - je to dáno etnicitou obyvatelstva, tím, že byla Rusy dříve násilně dobyta a vlastně kolonizována. Část Čečenců za 2. světové války spolupracovala s Němci proti Rusům, jiná naopak - “kolaborantskou” část národa pak Stalin přesídlil na Sibiř a v podstatě ji fyzicky zlikvidoval. Čečna  vyhlásila r. 1991 nezávislost na Rusku, nicméně zde šlo o násilné převzetí moci a ne o legitimní proces separace. Rusko pak provedlo dvě zničující války, v první spíše prohrálo, v druhé vyhrálo, Čečnu znovu připojilo k Rusku jako tzv. autonomní území. Od tohoto bodu ale už pokračuje “kopírák”: pokles počtu obyvatelstva, území ekonomicky nesamostatné, neustálá “horká půda” pro Rusy, 70% nezaměstnanost, veškerý průmysl zničený až na těžbu ropy, obyvatelstvo se “živí” pašováním a podobně.

Je potřeba spravedlivě říci, že současný ruský režim nenese na vzniku těchto konfliktů, které vyústily v “divné státy”, jednoznačnou vinu. Jsou spíše produktem zřízení Sovětského svazu: národnostně i nábožensky velmi pestré říše, ve které byly možné konflikty tlumeny brutálním, nejlépe preventivním fyzickým násilím. Za Stalina si nikdo nedovolil ani ceknout, natož tak povstat. Obyvatelstvo se však nenaučilo ani náznakům demokracie a není pak divu, že po rozpadu SSSR se do sebe různé skupiny pustily tak, jak to dovedly - ne slovy v parlamentě, ale zbraněmi na ulici. Je to vidět i na konfliktech, které byly zcely mimo Ruskou federaci, například v Náhorním Karabachu, a ostatně i Čečna se vyznačovala ozbrojenými střety a lokálními boji mezi místními klany.


Podstatný však je dnešní stav. Je zcela zřejmé, že pokud by Rusko chtělo, aby tyto “země nikoho”, které se sice samy nazývají státy, ale ve skutečnosti jimi nejsou, dostaly do stavu stabilní funkčnosti, snadno by toho dosáhlo, muselo by ovšem spolupracovat s dalšími zeměmi (Gruzie, Ukrajina, pravděpodobně i Západ atd.). Pokud by Rusko chtělo tato území připojit k Ruské federaci, stačilo by k tomu jedno Putinovo gesto. Rusko ale nic z toho nedělá: neutěšený stav těchto území mu zjevně vyhovuje. Ačkoli je musí financovat, jsou pro Rusko velmi potřebným zdrojem nestability a zneklidnění sousedů Ruska, dřívějších svazových republik SSSR. Abcházie a Osetie jsou enormně nepříjemnou třískou pod nehtem pro Gruzii, se kterou je Rusko na kordy. Podněstří je trvalý, neřešitelný problém pro Ukrajinu a Moldávii. Čečna pak může sloužit jako výcviková základna paramilitárních jednotek, které se dají využít tam, kde to velmoc potřebuje. Rusko dosáhlo za Stalina téměř dokonalého stavu obklopení se tzv. satelitními státy a státečky: území s proslulou “omezenou suverenitou”, nalézající se mezi Ruskem a dalšími státy, považovanými Ruskem za nepřátelské, a přispívající tak k pocitu zvýšení bezpečnosti Ruska. Putin, jak se zdá, buduje něco podobného, byť zatím tak dramatických úspěchů jako Josif Vissarionovič zdaleka nedosahuje.

Je nutné férově dodat, že na existenci a nestabilitě těchto území má svůj podíl nejen Rusko, ale i ta druhé (či “ty druhé” v případě Podněstří) země. Moldávie, Ukrajina, Gruzie jsou státy s rovněž nevalnou úrovní demokracie s malou snášenlivostí k menšinám národnostně, nábožensky či kulturně odlišným, takže dovedou v konfliktech také přitápět, místo aby jej tlumily. Ovšem jednoznačně vedoucím hráčem je vždy Rusko - v míru i v boji.

Lze se nicméně nadít, že podobné zřízení hodlá Rusko vytvořit i ve východoukrajinských separatistických územích, která se ostatně už dnes samy nazývají “(nějaká) lidová republika”: ekonomicky samostatně neprovozuschopné enklávy, ze kterých prchá aktivní obyvatelstvo, dílem na západ, dílem na východ, a zůstávají jen chudáci. Území, ve kterém bude vládnout jen ten, koho schválí Moskva a který na ní bude závislý ekonomicky a politicky, bude tedy zcela poslušný. Území, která budou zdrojem trvalé nestability pro sousední stát. Území bez právní legitimity a mezinárodního uznání, tedy pro vyspělý svět prakticky “neexistující” z pohledu investic, obchodu atd. Investice se tak nahradí krádežemi, obchod pašováním a funkční správa státu vládou oligarchického klanu.

Kdy jste naposledy sledovali ruskou televizi?
Velmi časté jsou diskuse, zda Putin chce nebo nechce válku, a pokud ano, zda ji hodlá rozpoutat ve větším či dokonce obrovském, kontinentálním měřítku. Odpověď se dát nedá, pokud za ni ovšem nepovažujeme “uvidíme”. Kdo se však dívá na ruskou televizi, ten ví víc, než ten, kdo si ji nepustí.

Podíváme se především na zpravodajský kanál - něco jako je naše ČT 24, ostatně se i podobně jmenuje (Rossia 24). Je na Internetu a stojí se na něj podíval - myslím, že budete překvapeni.

Kanál má zcela profesionální, “západní” kabát: jako CNN, pouze v azbuce a ruštině. Mladistvé moderátorky a moderátoři, svižné tempo, technicky bezchybné, na pozadí jedou kurzy akcií a měn a “headlines”. Pokud někdo čeká, že tam ale jede 24 hodin denně nějaká tvrdě protiukrajinská či protiamerická propaganda, a zamračený chlad z éry Brežněva, bude zklamán. Na první pohled je to bezva a moderní.

Po nějaké chvíli vás zarazí velký podíl reminiscenčních pořadů (na to, že to je zpravodajský kanál). Běží tam opakovaně dlouhé pořady vzpomínající na minulou éru. Velká část vzpomínek je věnována - s typickým ruským dunivým patosem, představte si Alexandrovce a hned víte, jak to vypadá - vzpomínkám na druhou světovou válku. Ta je prezentovaná v sovětském duchu: šlo o boj “rossije” proti “fašistam”, následují dlouhé válečné snímky, záběry na pomníky, věnce, rozhovory se starými muži, jejichž uniformy se prohýbají pod stovkou metálů. Druhá světová válka je prezentována kladně - jako obrovský, ba největší úspěch Ruska, jako jeho zářná, vítězná hodina, jako chvíle, kdy Rusko zachránilo svět a ukázalo, že je ten sámyj bólšij naród. Válka je ukazována v podstatě jako normální situace v dějinách národa. Nejsou moc vidět hrůzy války, jsou vidět slavná vítězství. Nejsou to jen staré, oprašované dokumenty. Propaganda moc dobře ví, co dělá - když se například reportér zeptá v závěru rozhovoru devadesátiletého válečného hrdiny, co říká na Porošenka… Není zde jediné zpochybnění bolševické éry - to, kdo vládl a co dělal, je zcela pominuto, v dokumentech znovu defilují bolševičtí vůdci, jejich projevy, sochy, přehlídky. Sovětský svaz vedený Ruskem - to bylo “normální”, v pořádku. Slavná doba!

Další reminiscenční pořady se pak týkají doby novější. Shlédl jsem například moc pěkný “dokument”, jak to fungovalo v dobách RHVP: jak v čechoslovakii vyrobili první vlaky a vagóny, které pak jezdily po celém území RVHP, jak ve vengrii zase vyrobili první autobusy, které pak jezdily do dálav širých, a tak dále. Vzor harmonie, vzájemného prospěchu, ukázka světa, který fungoval jak má a který dnes takto nefunguje.

Vlastní zpravodajství je tam, kde o nic nejde, kde nejsou žádné “národní zájmy” Ruska, standardní a bezmála korektní: kdyby bylo přeloženo do češtiny a vysílán na ČT 24, nepřipadlo by nám to nijak divné. Reportáže věnované bývalému východnímu bloku mají takovou zvláštní příchuť shovívavosti - takovou, jakou chováme ke ztraceným ovcím, které hodlá hodný bača zase přijmout brzy do svého stáda. Ani reportáže týkající se Ukrajiny nejsou nijak extrémně protiukrajinské, spíše je tam ještě více cítit, jak by všem těm nebohým Ukrajincům pomohlo, kdyby se zbavily své chunty a stali se opět našimi přáteli: pojď, přitul se k medvědovi, medvěd tě obejme. Ale najednou jde zase jiné zpravodajství a zbystříte - nedávno například ruská televize reportovala o průjezdu americké vojenské kolony Českem v duchu, jak Češi hlasitě proti průjezdu kolony protestují a jak jsou protestující českou policií zatýkáni. Mohl bych psát ještě dále, ale raději obětujte pár hodin a podívejte se sami.

Ruský propagandistický proud je tak velmi důmyslný a chytře vymyšlený. Není to jen tupé útočení na “ukrajinské fašisty” a podobně, a ani jsem si nevšiml, že by ruská televize nepřestajně a umanutě budovala Putinův kult - Putin je tam spíš uváděn s jistou samozřejmostí: pochopitelně, tohle je šéf a ten rozhoduje, co jste si mysleli? Je to směs korektního a vylhaného, pravda a lež se střídá s naprostou samozřejmostí, mezi tím jde ještě reklama na nějaké západní zboží. Je pečlivé odměřování důrazu a pozornosti: Miloš Zeman byl v ruských médiích v posledních třech letech zmíněn 16 552x, tisícinásobně důležitější německý prezident Joachom Gauck pak 481x. Pro ty, kteří nemají “ostrozrak” či chuť a čas si to ověřovat někde jinde je velmi těžké pravdu od lži a překrucování rozpoznat - spíše nemožné. Mohou jen věřit či nevěřit - a lidé raději věří než nevěří.

Je to však mašinérie, která buduje světonázor s velkou promyšleností a důkladností - plní zadání, plní úkol. Válka je normální, válka je nejslavnější období naší země, válka je krásná a není třeba se jí bát. Doba, kdy zde byl Sovětský svaz se svými věrnými spojenci, byla zlatou dobou naší historie. Rusko nikdy nikomu nic špatného neudělalo - Katyň, Pražské jaro, invaze do Maďarska, gulagy, to jsou slova v ruské televizi naprosto zakázaná, tato část dějin je vymazaná. Současná doba je zlá a nepřátelská, Západ je zkažený, Amerika je vysloveně nepřátelská nejen vůči nám, ale i celému ostatnímu světu a bratrské slovanské národy se nemohou dočkat, až se jej zbaví a zase nastolí éru bratského svazu s Ruskem.


Co z tohoto čtyřiadvacetihodinového propagandistického proudu - vytvářeného s velkou umností, tak, že příznivě naladěným lidem vlastně ani nepřipadá jako propaganda, ale jako “nezaujatý” pohled na dnešní svět - můžeme vyvodit?

Třeba to, že je možná i jedno, jestli Putin chce nebo nechce válku - ale že vidíme do písmene v přímém přenosu, že zde povzbuzuje válkychtivé touhy a válečné běsy. Že vykresluje současnou dobu jako zjevně nespravedlivou a ač samozřejmě nejde za hranici, že “válka to vše napraví”, je to z kontextu naprosto zjevné a čitelné. A dokonce ani není nutné, aby k tomu dával Putin přímé příkazy - spíš, jak tomu v despociích asijského typu bývá, poddaní dělají, co carovi na očích vidí, případně ještě více. Je to ostatně jedno: jak se tyto běsy rozpoutají, bude je těžké zastavit a představa, že jich využije ještě řádově větší válkychtivý šílenec, který Putina sejme a dá rozkaz k pochodu na Západ, není fantasmagorie.

Možná se vám to zdá všechno přitažené za vlasy, a neuvěřitelné z kontextu jedenadvacátého století - že by někdo, nějaký národ, regulérně chtěl válku. Je zde vhodné ale zavzpomínat na dobu před sto lety, kdy po docela dlouhém období míru (zvláštní shoda, že?) a v éře všeobecného uvolňování mravů, kultury, staletých zvyků, v době nástupu modernity, bylo napříč Evropou patrné těšení se na válku. Mladí muži z hlavních evropských národů oslavovali válku a oslavovali boj, jako cosi očistného a povznášejícího. Naplácáme jim a do švestek budeme doma, už se těšíme na naše dívky. Jak to dopadlo, víme a nemysleme si, že se něco takového už nikdy nemůže opakovat.

 


téma: Bloc.cz - 07.04.2015  


Komentáře ke článku celkem: 60
PropagandaJan Novák07. 04. 2015 23:49
Zastrašení vlastních lidí?Láďa08. 04. 2015 07:49
 RE:RE: Zastrašení vlastních lidí?Jiří Hlavenka08. 04. 2015 13:50
 RE:RE: Zastrašení vlastních lidí?Václav Lacina16. 04. 2015 23:27
 RE:RE: Zastrašení vlastních lidí?Láďa18. 06. 2015 09:24
DíkyMedik08. 04. 2015 08:26
TV je jen jedna stránkaMax Písecký08. 04. 2015 18:01
Alternativní interpretacepedro08. 04. 2015 19:43
Carské RuskoJiho09. 04. 2015 14:39
 RE:RE: Carské RuskoJiří Hlavenka10. 04. 2015 09:03
 RE:RE: Carské Ruskovávra10. 04. 2015 12:07
 RE:RE: Carské Ruskopedro10. 04. 2015 20:13
 RE:RE: Carské RuskoJiří Hlavenka11. 04. 2015 17:29
 RE:RE: Carské Ruskopedro11. 04. 2015 23:15
 RE:RE: Carské RuskoJiho11. 04. 2015 13:30
 RE:RE: Carské RuskoMax Písecký11. 04. 2015 18:19
 RE:RE: Carské RuskoJiří Hlavenka11. 04. 2015 19:14
 RE:RE: Carské RuskoJiho11. 04. 2015 20:42
 RE:RE: Carské RuskoJiří Hlavenka11. 04. 2015 20:52
 RE:RE: Carské RuskoJiho11. 04. 2015 23:17
 RE:RE: Carské RuskoJiho11. 04. 2015 23:48
 RE:RE: Carské Ruskothr13. 04. 2015 09:28
 RE:RE: Carské RuskoJiří Hlavenka13. 04. 2015 20:01
 RE:RE: Carské Ruskothr14. 04. 2015 11:43
 RE:RE: Carské RuskoJiho11. 04. 2015 20:23
 RE:RE: Carské RuskoMax Písecký12. 04. 2015 16:20
 RE:RE: Carské Ruskovávra12. 04. 2015 18:21
 RE:RE: Carské RuskoMartin V12. 04. 2015 19:48
 RE:RE: Carské RuskoJiho12. 04. 2015 21:41
 RE:RE: Carské RuskoMax Písecký13. 04. 2015 11:10
 RE:RE: Carské RuskoMartin V14. 04. 2015 06:49
 RE:RE: Carské RuskoJiří Hlavenka14. 04. 2015 10:08
 RE:RE: Carské RuskoJiho14. 04. 2015 10:45
 RE:RE: Carské RuskoJiří Hlavenka14. 04. 2015 11:55
 RE:RE: Carské RuskoMartin V14. 04. 2015 21:55
 RE:RE: Carské RuskoJiří Hlavenka15. 04. 2015 09:56
 RE:RE: Carské RuskoJiho15. 04. 2015 12:57
 RE:RE: Carské RuskoJiří Hlavenka15. 04. 2015 16:33
 RE:RE: Carské RuskoJiho16. 04. 2015 10:04
 RE:RE: Carské Ruskoabc12. 04. 2015 22:53
 RE:RE: Carské RuskoMax Písecký13. 04. 2015 10:55
 RE:RE: Carské RuskoJiho13. 04. 2015 11:54
 RE:RE: Carské Ruskoabc14. 04. 2015 21:36
 RE:RE: Carské Ruskovávra13. 04. 2015 16:11
 RE:RE: Carské Ruskoabc14. 04. 2015 21:32
 RE:Postupný pokles obliby komunistůabc14. 04. 2015 22:09
 RE:RE: Postupný pokles obliby komunistůvávra16. 04. 2015 22:49
 RE:RE: Postupný pokles obliby komunistůJiří Hlavenka17. 04. 2015 09:13
 RE:RE: Postupný pokles obliby komunistůJiho17. 04. 2015 09:51
 RE:RE: Postupný pokles obliby komunistůthr17. 04. 2015 10:49
 RE:RE: Postupný pokles obliby komunistůJiří Hlavenka17. 04. 2015 11:22
 RE:RE: Postupný pokles obliby komunistůJiho17. 04. 2015 11:58
 RE:RE: Postupný pokles obliby komunistůabc18. 04. 2015 01:20
 RE:RE: Postupný pokles obliby komunistůmirek28. 04. 2015 10:20
Postmoderní zmatení pojmůJiho13. 04. 2015 12:05
 RE:RE: Postmoderní zmatení pojmůvávra17. 04. 2015 13:12
 RE:RE: Postmoderní zmatení pojmůJiho17. 04. 2015 17:33
 RE:RE: Postmoderní zmatení pojmůabc18. 04. 2015 11:37
 RE:RE: Postmoderní zmatení pojmůabc18. 04. 2015 11:59
Trefná analýza...Václav Lacina16. 04. 2015 23:16
Přidat příspěvek
 
Zavřít formulář
Odeslání článku e-mailem






SkyPicker

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn