Zpět | Přidat příspěvek

Vložil: Martin Vlach, 23. února 2015,9:47:34

Titulek: Možná bychom mohli připomenout, jak to vyřešil Island
No ano, jak to vyřešil Island?

Nevíte? Nikdo neví? Jak je to možné? Přece se o tom nesmí nahlas mluvit!
Reagovat >

Vložil: P_N, 23. února 2015,9:55:33

Titulek: RE: Možná bychom mohli připomenout, jak to vyřešil Island
Island to vyřešit de-facto státním bankrotem - tj. tím, co Řecko odmítá byť jen připustit. Protože by to znamenalo státní aparát jednorázově ořezat na minimum, zavést vysoké záchranné daně a brutální šetření.
Druhá věc je, že v rozměrech miniaturního Islandu (počtem obyvatel i objemem ekonomiky) se to přece jen dělá líp, protože to prakticky nehne s "okolím".
Reagovat >

Vložil: zlinm@n, 23. února 2015,10:15:51

Titulek: RE: Možná bychom mohli připomenout, jak to vyřešil Island
1/ Případ Řecka už dnes s okolím taky prakticky NEHNE, 2/ ano, odpouštět se dá... ale ne za předpokladu, že dlužník pokračuje ve svém bohémském životě... pokud zkrachuje firma, kam jsem investoval, znamená to obvykle, že zanikne. Nikoliv, že se jí "daří, jen nechce platit tuto část dluhu a nabere si jiné...". Zkrátka jediné, jak to může dopadnout je ještě větší zkrácení dluhu na menší kousek... ale... jedině, pokud se Řecko uskromní - tj. změnší svůj úřednický aparát, prodá zbytečné podniky do nichž leje peníze, sníží suprové sociální dávky a důchody... pak ano, pak může nastoupit proces odpouštění... do té doby bych dluh tvrdě vymáhal, i když je jasné, že se celý nevymůže...
Reagovat >

Vložil: Jiří Hlavenka, 23. února 2015,11:48:26

Titulek: RE: Možná bychom mohli připomenout, jak to vyřešil Island
Jak nesmí mluvit? Brání ti někdo mluvit, brání mně někdo mluvit? Finanční krize islandu je známá a dobře popsaná v desítkách zdrojů. Nemluví se o tom, protože je to už asi 4 roky vyřešeno :)

Na Islandu došlo k úplně jinému případu. Islandská ekonomika je dlouhodobě zdravá, islanďané podnikají, exportují. Pouze se tam urvaly z řetězu tři hlavní banky, které mocně a pákově "investovaly" aktiva řádově přesahující HDP Islandu, a když v krizi 2008 lítly, tak hrozil obdobný dopad na Island. Stát je zprivatizoval a sanoval, dostal se do dluhu, získal záchranné lano od IMF. Vedlo to k velkému poklesu místní měny i k poklesu HDP (ale nijak strašlivému - nesrovnatelné s Řeckem), a trvalo pár let, než se z toho Island vyhrabal.

Prostě každý případ je úplně jiný. Island není země, která by byla dlouhodobě "na práškách" jako Řecko - prostě si jen prodělala tříletou krizi. A taky řešení které použil Island, není použitelné pro Řecko, to je jasné.

Reagovat >

Vložil: Martin Vlach, 24. února 2015,11:38:41

Titulek: RE: Možná bychom mohli připomenout, jak to vyřešil Island
To byla jen nadsázka. Faktem je, že se řešení krize nikde moc nepřipomíná.

Klíčové je totiž tohle:

- tři banky se s vidinou vlastního zisku utrhly ze řetězu. Místo aby následovala privatizace ztrát, byly v podstatě ZNÁRODNĚNY.
- velká část dluhů se škrtla (NEZAPLATILY se)
- viníci byli odsouzeni (bankéři šli SEDĚT)
- stát se dost USKROVNIL a lidi to zkousli, protože řešení bylo rozumné a urodilo se ZDOLA

Přesně stejný recept by šel použít i na Řecko, jenže to by v něm museli žít Islanďané :)
Reagovat >

Vložil: Jiří Hlavenka, 24. února 2015,13:04:40

Titulek: RE: Možná bychom mohli připomenout, jak to vyřešil Island
Martine, to je pravda, ale právě tady jsou vidět rozdíly mezi Řeckem a Islandem:

- na Islandu vytvořily ztrátu tři banky (nikoli stát), v Řecku si půjčuje stát. Řešení "znárodnit" tedy v Řecku není možné, protože to by musel řecký stát znárodnit sám sebe :)
- část dluhů se škrtla, jelikož banky jsou soukromé firmy a zkrachovaly. U banky je to složitější než u státu - zkrachuje-li ti banka, tak pokud stát dokáže sanovat vklady drobných střadatelů a firem (což udělal), tak se to nedotkne nikoho krom vlastníků banky, a to je v pohodě. Ale když zkrachuje stát, tak druhý den nemají policajti, učitelé, lékaři atd. plat, a to je jen malá část toho, co se stane.
- na Islandu ti bankéři spáchali kriminální čin a proto šli sedět. V Řecku si jednoduše stát půjčil, na což má plné právo - takže tam není, kdo by šel sedět a proč.
- současné uskrovnění v Řecku (pokles HDP o 25%, z toho plynoucí nezaměstnanost atd.) je podstatně větší než na Islandu. Tedy to současné, existující uskrovnění - nikoli to další, požadované.

To jenom, že to není tak jednoduché.
Reagovat >

Vložil: thr, 23. února 2015,10:48:23

Titulek: Odpuštění ano, ale co pak?
Problém Řecka je v tom, že tu v podstatě není žádná vize budoucího fungování.
Fajn, odepíšeme dluhy, ale co potom? Prakticky s jistotou se Řecko začne obratem zadlužovat znovu, problémy s nerovnováhou Eura také zůstanou, takže k čemu to vlastně bude?

Ona by asi byla smysluplná nějaká nabídka ve stylu "když se Řecko dobrovolně vrátí k drachmě, tak mu státy EU závazně škrtnou všechny dluhy" - do budoucna by se to možná vyplatilo i čistě finančně. Jenže tady se naráží hned ze dvou stran - z jedné strany to moc nevoní řadě politiků v EU, kteří mají na projekt eura vázaný politický kapitál a tohle by pro ně byl malér, z druhé strany to ale v podstatě asi moc nevoní ani Řekům, pro které vize, že by sice zmizely dluhy, ale také do budoucna velká část možnosti vydírat ze strany EUR, v podstatě mnohdy příliš lákavá není...
Reagovat >

Vložil: Jiří Hlavenka, 23. února 2015,11:53:28

Titulek: RE: Odpuštění ano, ale co pak?
Psal jsem, že řešení "v podstatě není", tedy že neexistuje nějaký zaručený návod á la jak složit origami. Nicméně:
- "Řecko se začne zadlužovat znovu": to jsou ta diskutovaná opatření o zákazu půjčování/si půjčování u problematických zemí, či případně přitvrzení pravidel (vysoká riziková přirážka atd.)
- je taky dobré vědět, že Řecko se poměrně výrazně polepšilo, došlo tam k významným státním úsporám. Řecko nyní funguje vlastně LÉPE než například Česká republika - nebýt povinnosti platit úroky (tzv. "obsluha dluhu", ale nazývejme věci pravými jmény, jsou to úroky), funguje s rozpočtovým přebytkem. To my ne, ani když odečteme úroky.
- návrat k drachmě je asi rozumný, a po odmazání dluhů by byl i málo bolestný.
- pokud by Řecko mělo drachmu, už právě moc není koho-čím-jak vydírat
- řekl bych také, že Evropa se s návratem Řecka k drachmě celkem v pohodě smíří. Projekt eura se vyvíjí, tak jako všecko: dnes už neplatí, že "jak všichni nebudou mít euro, je zle"
Reagovat >

Vložil: thr, 23. února 2015,12:56:07

Titulek: RE: Odpuštění ano, ale co pak?
Což o to, Evropa by to unesla, jde o to, jaký bude vliv některých vlivných politiků, kteří se spojili s těsnější integrací Evropy, kde právě vznik eurozóny byl zásadním pilířem...

Jinak k tomu stavu Řecka - on je tam problém, že jeho výkon ekonomiky je skutečně dost mizerný, produkce mimo "turistiku" nestojí za nic. To zdánlivé zlepšení je dáno řadou úspor, které často nejde prodlužovat či osekáním investic. Navíc jsou opět jistá podezření na ne zcela pravdivá data, ale i bez toho je to dost problémové. Pokud současná vláda splní své sliby, tak se na přebytek může se stoprocentní jistotou zapomenout i v případě odmazání dluhů.
Reagovat >

Vložil: Jiho, 23. února 2015,11:01:19

Titulek: Dluhy
Pěkně popsané, včetně "pozdních" dluhopisů jako svého druhu rizikových / vysoce výnosných cenných papírů.

Jen aby se tu zase moc nerozjely úvahy o líných Řecích, co nepracují, mají pohádkové důchodu a žili si nad poměry.
Fakta jsou jiná, např.:
* počet opracovaných hodin týdně: Řecko 44,3, průměr EU 41,7, Německo 41.
* dovolená v Řecku 23 dní, Německo 30 dní
* odchod do důchodu: Řecko 61,9, Německo 61,5, řecký důchod byl 55% průměru důchodů eurozóny
* státní výdaje: Řecko 43 % HDP, Německo 44 %, Švédsko 55 %
* počet úředníků: Řecko 7,9 % labor force, Německo 9,6 %, průměr ve vyspělých prům. státech 15 %.

Ale abysme byli upřímní, existuje jedna sféra, kde Řecko jednoznačně žilo nad poměry.
Za posledních 40 let nakoupilo zbraně a zbraňové systému za 216 mld. euro. Připomínám, že za tu samou dobu vytvořili dluh 340 mld. euro. 2/3 jejich dluhu tedy tvoří nákupy zbraní, zejména z USA, Německa a Francie. Pozor: nemluvíme o celkových nákladech na armádu, čistě import zbraní.

Dovolím si proto tvrdit, že asi nebylo náhodné, že zrovna vlády Německa a Francie tak dlouho "přehlížely" skutečné řecké dluhy - a ještě jim dále půjčovaly. Obratem totiž ty peníze měly doma a ještě měly práci pro své voliče. Řekům ve výsledku zbývají tisíce tanků, ponorek, superstíhaček ... a nesplatitelných dluhů.
Myslím, že to je taky důležité v posuzování vyššího principu mravního úvah, zda se jim má část dluhů škrtnout - zejména ze strany Německa a Francie.
Osobně bych navrhoval, aby se jim škrtly ty 2/3 dluhu a oni by za to museli do USA, Německa a Francie vrátit ty tisíce tanků, samohybných děl, ponorek, F16, Miragí atd. :-) Místo toho by dostali od NATO garance, že ho v případě napadení budeme bránit - i proti jiných státům NATO :-))
Reagovat >

Vložil: Jiří Hlavenka, 23. února 2015,12:05:15

Titulek: RE: Dluhy
Ta zbraňová či armádní problematika je tam zajímavá a důležitá, a když se řekne "216 mld euro", je to samozřejmě obrovská částka. Ale je to za 40 let, v přepočtu na HDP to jsou asi 2% domácího produktu ročně. Je to hodně, ale Řecko na rozdíl od nás není obklopeno mírumilovnými sousedy - je roztahané po středozemním moři a za sousedy má vlastně tak milé země, jako je Egypt, Libye, Libanon nebo Sýrie. Plus tisíciletý rival Turecko, se kterým se tahá o Kypr, a i když jsou obě země v NATO, tak "nikdy nevíš".

Řecko nebylo ze strany spojenců žádáno, aby vydávalo tak moc na armádu, je to jeho svobodné rozhodnutí. A je trochu laciné vyzvedávat ten zbraňový import nad jiný. Řecko importuje ročně za 50 mld., vynásobte to (jen tak pro jednoduchost) čtyřiceti a dostanete částku 2 000 miliard - takže těch 216 mld za zbraně se v tom celkem ztratí. Mimochodem, nejvíce Řecko importuje z Ruska, nikoli z Německa.

Je nepochybné, že Řecko je vítaným obchodním partnerem západní Evropy a že ten kolotoč "půjčíme ti, abys od nás mohl kupovat" je zcela evidentní. Proto taky souhlasím s určitou morální povinností Západu část dluhů odpustit.
Reagovat >

Vložil: Jiho, 23. února 2015,12:47:36

Titulek: RE: Dluhy
40 let je dlouhá doba, to souhlasím. Proto si pro představu dejme nákupy za éry zhruba stejně velké ČR, za cca 20 let.
Gripeny 1 mld. euro, Pandury necelá 1 mld. euro, různé drobnosti taky do 1 mld. euro. Oficiální čísla jsem nenašel, ale určitě jsme za 20 let bohatě do 10 mld. euro vojenských importů. 260 mld. euro za 40 let je nekonečně víc, to prostě nešlo ufinancovat. + samozřejmě to generuje další náklady - provoz, obrovské počty armády, důstojníků, jejich zabezpečení atd. atd.

Podotýkám, že ty gigantické nákupy v dojemné shodě a s radostí schvalovali politici Pasoku i pravice, když se střídali u moci. Taky dnes kam se sáhne, tam každého politika můžou zavřít, protože nákupní ceny i úplatky byly obrovské. A korumpovali samozřejmě i německé a francouzské zbrojovky.
11 miliónové Řecko bylo často pro D a F největší zbrojní zákazník! Dodávky pokračovaly i v době, kdy už Řecko krachovalo. Dokonce v jednom případě (samohybných děl?) byl ten nákup podmínkou další půjčky.
Myslím, že tohle všechno by mělo být vážným argumentem v diskusích co dál s řeckým dluhem. Samozřejmě vedle toho, na co poukazujete, tedy ten morální hazard a "privatizace zisků socializace ztrát" vůči nadnárodním bankách.
Reagovat >

Vložil: thr, 23. února 2015,13:02:59

Titulek: RE: Dluhy
Ony se ale otázky na smysluplnost těchto výdajů v Řecku objevovaly už před krizí. Jenže Řekové si na dojem síly potrpěli víc než my, proto to mělo vesměs i poměrně slušnou veřejnou podporu, svádět to jen na úplatky je zavádějící.
Čistě na okraj ve vzniku krize kolem Kypru (která byla jedním z důvodů růstu výdajů armády) možná mělo Řecko větší díl viny než Turci...
Reagovat >

Vložil: Jiří Hlavenka, 23. února 2015,13:04:03

Titulek: RE: Dluhy
Jde o to, že jsem pořád ještě nepochopil, proč je tak závažným problémem import zbraní a ne třeba, řekněme, Knackebrotu. Jaký je tam rozdíl?
Reagovat >

Vložil: M08, 23. února 2015,13:40:05

Titulek: RE: Dluhy
Teď jen tipuju. Protože Knackerbrot se dá dál prodat a do zbraní se musí cpát další peníze na jejich údržbu atd.?
Reagovat >

Vložil: Jiří Hlavenka, 23. února 2015,15:19:37

Titulek: RE: Dluhy
Jako že by Řekové koupili Knackebrot proto, aby jej prodali dál Turkům?
Podívejte se na strukturu importu/exportu Řecka, je setrvale cca 2:1 a zde se tvoří ten schodek. Fakt to není tím, že by kupovali Knackebrot za 2 eura a dál ho prodávali za 1.

Prostě ho snědí.
Reagovat >

Vložil: Jiho, 24. února 2015,7:19:40

Titulek: RE: Dluhy
Ano, to je pravda, kdyby vláda nakoupila za 216 mld. euro Knackebrot a pak ho hodila do moře, byl by výsledkem stejný nesplatitelný dluh jako vznikl z toho importu zbraní.
To se ovšem nikdy nikde nestalo, to by asi žádné vládě na světě natož v Evropě neprošlo :-)
Zadlužit takto zem nákupem zbraní ale jak vidno prochází, takže je to nebezpečnější. A asi jsou z toho pro politiky zajímavější provize.
Reagovat >

Vložil: Jiří Hlavenka, 24. února 2015,12:56:37

Titulek: RE: Dluhy
Provize budou na zbraních, na Knackebrotu, na informačních a telekomunikačních systémech, na stavbě dálnic a silnic. To jistě víme i bez Řecka.

Zbraně nejsou podstatou ekonomického problému Řecka, i když samozřejmě každá kapka přispívá. Řecko má samozřejmě neúměrně velkou armádu, na druhé straně ale je opravdu v jiné situaci než, řekněme, Belgie: se sousedním Tureckem má setrvale napjaté vztahy a semtam vojenský konflikt (Kypr), sousední Makedonii pro jistotu neuznává vůbec, dokud se tedy tento stát bude jmenovat Makedonie. Nedivím se tedy až tak moc, že má pocit, že musí mít velkou armádu.

Skutečným problémem je strukturální nevyváženost ekonomiky, která je importní - Řekové spotřebovávají dovozové zboží a sami vyvážejí velmi málo. Proto drachma, a tak dále. Ale to už jsem tu psal.
Reagovat >

Vložil: Jiho, 25. února 2015,11:48:22

Titulek: RE: Dluhy
No, trocha matematiky:
kdyby Řecko nenakupovalo tisíce tanků, stíhaček, děl, ponorek atd., a řekněme by nakupovalo zbraně asi jako ČR, tak by utratilo řekněme 40 mld. euro za 40 let (trochu jim nadsazuju, přece jen moře atd.) Tím pádem by místo 216 mld. utratili 40 mld., tedy by jejich současný dluh byl místo 340 mld. euro 164 mld. euro.
Podle vás tedy jestli mají podíl dluhu na HDP 160 % nebo 70 % HDP "není podstatou problému" a není to "skutečným problémem". Dovolím si tvrdit, že jestli máte zadlužení 160 % nebo 70 % je naprosto a nepřekonatelně velký rozdíl :-)

Podobně si dovolím tvrdit, že naše ekonomika i exportní výkonnost mají slušné parametry, ale kdyby se Sobotka s Babišem najedli nějakých houbiček, nakoupili 30 letadlových lodí po 5 mld. euro a vzali si na to půjčky za 150 mld. euro, tedy cca 5 biliónů Kč. tak se naše ekonomika sesype stejně jako ta Řecká, protože 6,5 miliónu dluhu prostě neufinancujeme. Dokonce i kdybysme si zarušili všechny zákonné dovolené a důchody skrouhly o 90 % tak to neufinancujeme :-)



Reagovat >

Vložil: Lesní plesnivec, 23. února 2015,12:02:33

Titulek: Nesouhlas
>pokud by věřitel na splátce tvrdě trval, učinil by z dlužníka žebráka a připravil ho o poslední kapesník

Ano, to tak chodí, když si někdo půjčí přestože ví, že si půjčku nemůže dovolit. A je to tak samozřejmě správně, protože jinak by dotyčný byl příživník. Nevím, proč by za dluhy měla nést banka jakoukoliv zodpovědnost, dluh je risk zejména pro dlužníka, ten ví, jestli si to může dovolit nebo ne. Pravidla přirozeně určuje ten, koho to jsou peníze.

Odpuštění naprosto nepřipadá v úvahu, zvlášť k přihlédnutím k tomu, jak si Řekové (a Španělé a kdovíkdo ještě) žijí.
Reagovat >

Vložil: Pavel F., 23. února 2015,13:32:46

Titulek: RE: Nesouhlas
Banka nese zodpovědnost tím, že dlužník nezaplatí. Pokud budu půjčovat bezdomáčům na wilsoňáku, byť i na krásný úrok, tak nese zodpovědnost, že dlužníci nezaplatí. Z bank zodpovědnost nesejmete.
Dlužník samozřejmě zodpovědnost nese taky, ale kde nic není, ani smrt nebere.
Ostatně pro příklad, že je někdy lepší dlužníka nechat žít, nemusíme chodit daleko.
Předpokládám, že jste viděl film Vlk z Wall Street. Jordan Bellfort nasekal dluhy přes 100 mega dolarů. Kdyby to po něm chtěli hned a všechno, tak nikdo nedostane nic. Pokud by to musel vše tvrdě splácet, tak se na všechno vykašle, zastřelí se nebo bude shánět černé příjmy, z kterých věřitelé nebudou mít nic.
Chlapec si odseděl něco ve vězení za trest a nadále má nařízeno splácet dluh z 50% svých ročních příjmů. Sice vydělává miliony (úspěšně prodal svůj příběh, vydává své knihy, školí markeťáky, atd.), ale úřady ho nechaly žít. Je jasné, že než umře, tak nestihne splatit celý dluh, ale tím, že mu úřady daly možnost mu normálně žít a normálně vydělávat, tak se zaplatí aspoň část, i když ne všechno.
Tutéž analogii můžeme použít pro Řecko. Bankéři riskovali až moc při půjčování Řecku a musí nést riziko, že se jim nevrátí všechno. A otázkou k diskuzi je, zda je lepší nechat Řecko padnout na kolena, lid provede revoluci, revoluční Řecko odmítne uznat své dluhy, mít vedle sebe nestabilního souseda, u kterého nevíte, co provede příště nebo ho dotlačit k reformě veřejných financí, vzdát se části dluhu a mít vedle sebe souseda, který je v klidu a předvídatelný a splatí aspoň část dluhu. Mít jaksi svého vrabce v hrsti než holuba na střeše.
Reagovat >

Vložil: Lesní plesnivec, 24. února 2015,14:13:03

Titulek: RE: Nesouhlas
Ale Řecku už se odpouštělo, dostali bailout od MMF, dluh je pořád stejný (pokud vím). Efektivita tlaku směrem k reformám, šetření a vůbec pracování je zjevně mizivá.

Jak dlouho se jim takhle bude půjčovat a odpouštět? A proč? Ze strachu, že by se z Řeku stali jacísi extrémisté?
Reagovat >

Vložil: KRyštov, 23. února 2015,15:20:21

Titulek: RE: Nesouhlas
a jak si žijí? Pěkně si žijí? Vy to víte?
Reagovat >

Vložil: Lesní plesnivec, 24. února 2015,14:13:50

Titulek: RE: Nesouhlas
Ano, žijí si pěkně. Vidím to a slyším o tom pokaždé, když jedu do Španělska ať pracovně, nebo za rodinou.
Reagovat >

Vložil: lz, 23. února 2015,15:15:34

Titulek: Veritele meli zbankrotovat
Proc recko zachranuje ECB a kdovico jedte, kdyz proste meli nrchat ty investory zkrachovat? Snad by se to nedotklo obycejneho obcana co ma jen bezny ucet a duchodove uspory s minimalnim vynosem. Nebo ano?

Pak by bylo potreba udelat cistku v bankovnim sektoru.
Reagovat >

Vložil: Vláďa, 23. února 2015,17:05:12

Titulek: RE: Veritele meli zbankrotovat
Dotklo by se to nejenom majitelů běžných účtů a úspor, ale taky třeba všech co by u zkrachovalých bank měli hypotéku, protože krachem banky se úvěr "zesplatní", čili je celý splatný okamžitě místo splácení příštích 30 let. Kdyby u nás zkrachovalo pár největších bank, tak by pár milionů lidí potřebovali okamžitě refinancovat, vzít si novou hypotéku na okamžité zaplacení té staré. Pokud by vůbec bylo u koho si takovou novou hypotéku vzít, tak pravděpodobně za horších podmínech než byla původní. Spoustě lidí by se refinancovat nepovedlo a likvidátor banky by jim sebral dům/byt. Na trhu by se rázem objevily tisíce dražených bytů, čímž by tržní ceny bytů klesly možná i o desítky procent. Následkem klesání tržních cen by ani další lidi nebyli schopni refinancovat (protože by najednou potřebovali 2M na zalepení zesplatněné hypotéky, jenže cena jejich bytu mezitím klesla na 1,5M, takže jim na tutu zástavu nikdo 2M nepůjčí). Pak by se začalo dít to, že i u banky která nezkrachovala, by si najednou někdo řekl: proč mám splácet 2M za byt kde bydlím, když jeho hodnota je teď jen 1,5M. Kašlu na splácení, ať si ho banka nechá, a já si koupím jinej - úplně stejnej ale o půl mega levnější. Když to udělá 10% klientů, tak začnou krachovat i banky, které nezkrachovaly kvůli Řecku. A tak dále, kolotoč se roztáčí, spirála smrti, začarovaný kruh.

Proto si žádný stát nedovolí nechat zkrachovat velké banky. Musí je sanovat, jak už bylo popsáno výše.
Reagovat >

Vložil: JNS, 23. února 2015,19:47:20

Titulek: RE: Veritele meli zbankrotovat
To je uplny nesmysl. Hypoteka je aktivum, ktere nese x procent rocne a nikdo ho samozrejme nebude nicit. Vsechny hypoteky v ramci konkursu nekdo koupi a veritel bude plynule platit dal.
Reagovat >

Vložil: kerray, 23. února 2015,20:05:31

Titulek: aktuální kreslený vtip
http://www.ideaeconomics.org/guerracartoons/sisyphus-fix
Reagovat >

Vložil: MVT, 23. února 2015,20:41:43

Titulek: Ta otázka morálky dluhů ale přece vůbec nenastává
Povídání o tom, jestli se dluhy mají/nemají platit, je abstraktně zajímavé, ale pro Řecko docela neužitečné.

Jistě že by Řecko mohlo, jako každý jiný dlužník, zkrátka vyhlásit bankrot a ty staré půjčky neplatit, a odkazovat se na to, že nepůjčovat předluženým je prý i odpovědnost věřitele. Ale o měsíc později by mu taky žádný věřitel, v souladu s tímto principem, už nepůjčil!


Řecký problém je, že stát i přes svůj (relativně maličký) primární rozpočtový přebytek zkrátka potřebuje, aby mu někdo půjčoval, aspoň skrz pokladniční poukázky, přinejmenším kvůli překonání rozdílu toho, jak v čase různě probíhá výběr daní a státní výdaje.

A těch, co by ještě chtěli půjčovat, už je minimálně—jen eurozóna, která má politický zájem na dobré značte projektu; ale nemají tak velký zájem, aby Řecku peníze jen tak dávali (když je dají letos, proč ne i příští rok?), tak si holt diktují podmínky: jednak pro dlouhodobé udržení situace, tj. pro státní reformy takové, aby další roky už „nové“ peníze (tj. mimo refinancování dřívějších půjček) nebyly potřeba, druhak pro minimalizaci vlastních ztrát, tj. že ty staré půjčky se někdy splatit musí. Beggars can’t be choosers, Řecko nemůže dostat ani ty pokladniční poukázky bez žádaných reforem a bez slibování, že vše jednou splatí.

Řecko samozřejmě má možnost odmítnout staré dluhy splatit, vzdát se pokladničních poukázek a našetřit si dost hotovosti na to, aby mohlo prožít rozpočtový rok (se svým rozpočtovým přebytkem) bez nutnosti jakýchkoli půjček. To by ale znamenalo rok nebo dva ještě daleko drastičtějších škrtů, než byly doposud (řádově typu „státní platy a důchody teď škrtneme o 50% a zbytek vám možná zaplatíme, až se vyberou daně), a do toho se žádnému politikovi chtít nebude.
Reagovat >

Vložil: Jiří Hlavenka, 23. února 2015,21:50:31

Titulek: RE: Ta otázka morálky dluhů ale přece vůbec nenastává
Jenomže to je právě ta mýlka. Byť zdravý rozum samozřejmě říká, že bankrotáři se nepůjčuje, jsme ve světě investičního bankovnictví a ne zdravého rozumu. Podívejte se na Argentinu, která zbankrotovala - a vesele se jí půjčuje. Řecko je v podstatě taky v bankrotu, akorát je nekorektní to říkat - a banky soutěží o to, aby Řecku půjčily.

V momentě, kdy Řecko zkrachuje, si samozřejmě nepůjčí - to je jasné, protože jeho hospodářství si musí projít jakousi katarzí a novým startem, měna bude lítat, inflace také. V té doby by bylo příliš "okaté" mu znovu půjčovat. Ale za dva tři roky, které samozřejmě budou velmi krušné, kdy se inflace zkrotí a HDP zase poroste, se mu bude radostně půjčovat jako předtím. Vždyť to banky živí - půjčovat. Bankéř má kvartální prémie - z čeho? Ze zrealizovaných půjček.
Reagovat >

Vložil: MVT, 23. února 2015,22:13:33

Titulek: RE: Ta otázka morálky dluhů ale přece vůbec nenastává
To, že banky soutěží, jak Řecku půjčit, je technicky pravda ale fakticky nepoužitelné. Existující 3-leté dluhopisy mají podle http://www.bankofgreece.gr/Pages/en/Statistics/rates_markets/titloieldimosiou/titloieldimosiou.aspx výnos 16,24% p.a., takže Řecká vláda by teď mohla srovnatelné dluhopisy na trh umístit přinejlepším se stejným úrokem.

A na 16,24% p.a. se svým primárním přebytkem v řádu jednotek procent Řecký stát zkrátka nevybere. Ano, existuje nabídka půjčit za tuhle cenu, ale Řecká vláda si půjčit za tuhle cenu prakticky nemůže a nesmí.

Že by jim po katarzi za 2-3 roky možná někdo půjčil, může být pravda, ale to je přesně ta samá situace, o které píšu výše, když už ten stát ty půjčky stejně nepotřebuje, protože bez nich přežije a má primární přebytek. A jestli by jim někdo půjčil je velká otázka, přece jen není rok 2001 a iluze o „konvergenci“ k německé výkonnosti a německým úrokovým sazbám už na trhu není.

A zpátky k současnosti—to, jestli by po hypotetických 2 letech děsivých škrtů Řecku někdo půjčoval nebo ne, není vůbec rozhodující pro to, co udělat tento měsíc. Tento měsíc je Řecko před volbou, jestli ty 2 roky děsivých škrtů spustit, nebo jestli dál poslušně reformovat a škrtat tak, jak věřitelé chtějí.

„Dluhy se mají splatit“ = šetřit a reformovat pomaleji ale nezastavitelně (a opravdu, místo jen neustálého slibování a neplnění, věřitelům dochází trpělivost). „Nesplácení dluhů je chyba věřitele“ = šetřit a reformovat okamžitě a extrémně drasticky.
Reagovat >

Vložil: MVT, 23. února 2015,22:16:53

Titulek: RE: Ta otázka morálky dluhů ale přece vůbec nenastává
Jo a bankéři už dnes takovéhle jednoduché kvartální prémie nemívají (clawback provisions)
Reagovat >

Vložil: pedro, 23. února 2015,22:24:26

Titulek: Protestantská etika a ještě jedna poznámka
S tou protestantskou etikou to není tak jednoduché. Vezměte si, že historicky byly tahouny tohoto stylu uvažování katolické jihoevropské země, ať už ve středověku Benátky, Janov ad., nebo v antice právě některé městké státy v Řecku. V souvislosti s tím je třeba uvažovat logiku tvorby státních dluhů v současném měnovém systému. Když to zjednodušíme, státy se zadlužují s dvojí perspektivou - že část dluhu umoří inflace a část dluhu umoří růst HDP (resp. zvýšené daňové výnosy). Na tento mechanismus nelze protestantskou etiku příliš uplatnit (omouvám se p. Kalouskovi). Problémy Řecka v této perspektivě se jmenují slabý růst HDP (nejlépe na průměru EU, což je prostě na takovou "rozvojovou" zemi málo), nízká inflace a výběr daní. Ostatní faktory existují, ale jsou druhotné.

Co mi v článku trochu chybělo je úvaha o kvantitativním uvolňování, které zahajuje ECB. Jak upozorňují Němci, jde to zcela proti logice fiskální restrukturalizace a úspor, která dosud byla problémovým ekonomikám doporučována. Z pohledu těchto ekonomik ECB tímto krokem přiznává spoluodpovědnost ve smyslu předchozího odstavce. Osobně tento krok považuji za o málo lepší, než kurzové akce ČNB, ale o to v této diskusi nejde.

Takže si z toho vyberme... Pro mě osobně uvažovat dnes v duchu protestantské etiky je anachronismus.
Reagovat >

Vložil: legoxx, 24. února 2015,23:41:06

Titulek: kapitalova primeranost - RWA
RWA - alebo rizikovo vazene aktiva, krasna skratka ktorej hodnota banke urcuje kolko moze poziciavat. Je to pomer aktiv (poziciek) ku vlastnemu kapitalu, povolena hodnota moze byt napr. 40%

aby to ale nebolo jednoduche, aktiva sa vazia rizikom, pre fyzicke osoby a pravnicke osoby 100%, ale napr. pre staty (ako dlznika) eurozony je to 0%

toz preco sa poziciava grecku... lebo sa moze...

pravidla nastavuju narodne banky a euro super mega banka
Reagovat >

Vložil: legoxx, 24. února 2015,23:42:54

Titulek: RE: kapitalova primeranost - RWA
a len teda mimochodom, ked v krize banky dostavali od statov pomoc.. co obratom s peniazmi spravili? kupili grecke dlhopisy, nezvysovalo to RWA, a vynosy boli pekne
Reagovat >

Vložil: Pavel, 22. března 2015,14:31:17

Titulek: morálka a svědomí
Dobrý den,
nezačnu pitvat uvedené argumenty v příspěvku.
Upozorním pouze na fakt, jak se v Řecku nakládalo s důchody v době, kdy měl stát hluboko do kapsy. A také na skutečnost, jak se Řecko, včetně politiků, chová ke zbytku Evropy, po které chce další finanční podporu. To je jednoduše drzé chování. Vím, že situace je neřešitelná. Proto by mělo Řecko jít svou cestou..... s drachmou. Evropa by měla investovat jinde a rozvážněji.
Reagovat >

Vložil: anna kociánová, 23. října 2015,15:42:05

Titulek: půjčit peníze
potřebuji nutně půjčit 75 000Kč, na opravy střechy, půjčku nikde nedostanu, jinač by si půjčila peníze od nich, ale to nejde můj tel 739162176. Děkuji vám.
Reagovat >
Odběr komentářů e-mailem

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn