Je mi celkem jasné, co si o ukrajinském konfliktu myslíte a rozhodně vám nechci brát právo na názor. Nicméně:

- pokud jde o situaci na Ukrajině tvrdíte, že podporu a autenticitu "revoluce" prokázat nelze, za to ohledně Ruska víte naprosto přesně ale bez důkazů, že chce budovat nový "Sojuz"

- vůbec tato terminologie se "Sojuzem" je bulvární, kdybyste napsal, že Rusko chce mít na své bezprostřední okolí vlív, tak to bez diskuse, ale to je dosti plytké konstatování a bez implikace k Putinovi, že

- vyhýbáte se hodnocení ukrajinské vnitřní situace, protože by vám zřejmě nezbývalo než konstatovat, že prázdný pytel nestojí a voda do kopce také neteče

- srovnávání s Čečnou je svérázné - jistě si uvědomujete, že Čečensko bylo a je součástí RF - buď jste stoupencem územní suverenity, nebo sebeurčení

- dále k té Čečně, dnes existuje nespočet důkazů, že v Čečně bojovalo mnohem více mudjahidinu, než Čečenců, nemluvě o financování (sakra hodně to připomíná váš - nevím do jaké míry pravdivý - popis situace na Ukrajině, pouze u té Ukrajiny se dohadujeme, u té Čečny to víme jístě

- dále k té Čečně - připusťte si konečně, že "čečenští" bojovníci se na Rusech, často civilním obyvatelstvu, dopustilo zvěrstev srovnatelných nebo přesahujících s činy ruské armády; připusťte si také, že poslední válka v Abcházii a Osetii byla vedená ze strany Gruzie a ne naopak

- k těm dalším případům proruských kvazisuverénních teritorií: Abcházie a Osetie vznikly na začátku 90. let, Čečenská válka vypukla v polovině 90. let, Podněstří vzniklo v roce 1990 - co to má společného s Putinem?

Asi není povinností psát do blogu objektivně, ale toto je výkřik, že kdybyste napsal "nemám rád Rusy a Putina zvlášť", mělo by to stejnou hodnotu. Sorry.

Samozřejmě, mám na konflikt na Ukrajině svůj názor a netrvám na tom, že je bezezbytku pravdivý a správný - informací je málo. Rozhodně je prostor k diskusi, o tom není sporu. Krátce k jednotlivým vašim argumentům:

- indicií až důkazů, že Putin chce "Sojuz", tedy obnovení říše, je bezpočet. Především to Putin sám říká a především Putin koná - viz jeho úporná snaha o tzv. euroasijskou unii. Už jeho vyjádření, že rozpad SSSR byl největší národnostní katastrofou, je myslím dostatečně silné - on jako silný vůdce se snaží toto neštěstí napravit... "Sojuz" je pochopitelně trochu nadsázka, dvakrát do stejné řeky se nelze vrátit.

- ukrajinská vnitřní situace je určitě důležité téma, ale informací je tak málo, že si k tomu netroufám cokoli říct.

- Čečnu srovnávám s Ukrajinou z jiného důvodu: poukazuji na gigantické náklady, které Rusko stálo, aby si Čečnu (budiž) "vzalo zpět". Rusko nezískalo nic a ztratilo strašně mnoho. Proto také nepokračovalo v pokusech o násilná (natvrdo, vojenská) připojení jiných zemí či enkláv, ale dělá tam loutkové republiky.
Vím, že tyto konflikty vznikly před Putinem, ale on je premiérem od 1999, prezidentem/premiérem od 2000, tedy většinu trvání těchto konfliktů je za jeho panování.

K Čečně a sebeurčení důležitá poznámka. Možná to není úplně známé, ale v Ćečně tvoří Čečenci 95.3% obyvatelstva a vyznávají islám. Lze pochopit, proč nechtěli být v jednom státě s Ruskem (jiný národ, jiné náboženství). Ta cizorodost je tam prostě obrovská a zášť proti Rusku a Rusům tam bude po generace.

Jsem zastáncem sebeurčení a platí to i pro Krym, i pro východní Ukrajinu. Ale rozhodnutí o sebeurčení a následná secese do vlastního státu či připojení k jinému má velmi přísná pravidla (mezinárodního práva), protože zneužití a páchání dalších křivd je velmi snadné. Pokud by se uskutečnilo odtržení/připojeí Krymu, Donbasu atd. přísně a přesně podle zásad mezinárodního práva, bez jakéhokoli vměšování, s dostatečným časem na rozmýšlení a domýšlení důsledků, neřekl bych ani popel.

ad Čečna "Rusko nezískalo nic a ztratilo strašně mnoho."
Pokud mluvíme o Putinovi a tedy 2. čečenské válce, situace byla krapet jiná.
Po 1. válce bylo v 90. letech Čečensko de facto nezávislé, Rusko se propadlo do jeltsinovského zmaru a Kavkaz přestalo řešit. Co se stalo?
Z Čečenska se stal nebezpečný nestabilní útvar, kde vládl organizovaný i neorganizovaný zločin, jediná ekonomická aktivita byly únosy, a hlavně se stal zázemím pro islamistické teroristy z široka daleka. Postupně pak začali z území Čečenska podnikat teroristické výpady do okolí, hlavně Ruska a vraždit místní civilní obyvatelstvo, přes nehlídatelnou hranici. Na světě neexistuje stát, který by něco podobného mohl dlouhodobě tolerovat. Mezi Afghánistánem a USA jsou tisíce kilometrů a přesto za podobné situace USA nezbylo než tam vojensky zasáhnout. Tím spíše museli reagovat Rusové přímo ve svém podbřišku.
Takže museli chca-nechca zase do války, to nebylo o Putinovi. Ten jen díky tomu, že to dokázal vyřešit (vítězství a pak "čečenizace" situace) získal velké body o voličů.
Co získali? Ano, i dnes se tam skrývají nějací teroristé, ale už je to jiný level a je to na snesitelné úrovni. Navíc už jde vesměs o místní, není to základna mudžahedínů z celého světa. Myslím, že Rusové získali docela dost a museli něco zaplatit, ale tak to už v životě chodí.

Dostáváme se zcela off topic, takže na téma Čečna ode mě poslední příspěvek.

K oběma čečenským válkám je na webu obrovské množství materiálů vhodných ke studiu. Čečna byla součástí čečensko-ingušské autonomní SSR, podobně jako další svazové republiky, a podobně jako ony se po rozpadu SSSR trhla, důvody k tomu měla podobné jako ostatní, ty vzpomínky na stalinsko-brežněvovské doby nebyly moc příjemné. (Je dobré připomenout, že Stalin, jak bylo jeho dobrým zvykem, Čečence a Inguše deportoval na Sibiř, kde vesměs pomřeli či si podlomili zdraví, takže se skutečně nelze moc divit, že nechtěli být s Ruskem ve společném státě).Rusům se to nelíbilo a vyslali do Čečny armádu, která de facto srovnala Groznyj se zemí, přesto první konflikt prohráli.

Divíte se Čečencům, kteří přišli v první válce o desetinu obyvatelstva a přišli o 40% svých domovů, že se pustili do krvežíznivého, pomstychtivého boje? Rusové prostě tohle "zaseli" a přirozeně "sklidili".

O příčinách druhé čečenské války se spekuluje, jistě jste četl o tom další teorie a názory. Je dobré ale říci, že současná Čečna má velmi daleko k nějaké uklidněné situaci - především má zcela rozvrácenou ekonomiku a její udržování stojí Rusko hodně peněz, velká láska k Rusku tam nepanuje, řekl bych, že Čečenci spíš čekají na další příležitost.

Podle mě je srovnání s Čečenskem nesmyslné (či lépe řečeno v dnešní době zavádějící). Jak tu již padlo, konflikt v Čečensku nastal v jiné situace než je nyní za Putina a od toho se odvíjí i příčiny toho, proč to bylo pro Rusy tak složité.
V té době byla prostě ruská armáda v hlubokém rozvratu a taky to podle toho vypadalo. Dám vám konkrétní příklad, který již byl publikován a nejde tedy jen o spekulace. Čečenci tehdy Rusům doslova masakrovali tankové jednotky, ač šlo o tanky vybavené reaktivními pancéři, které by běžným RPG, které by se u Čečenců čekaly, měly odolat celkem bez problémů. V ruské armádě nastalo doslova zděšení z toho, zda se neobjevila nějaká tajná zbraň, přirozeně nechyběly ani spekulace o tom, že něco mohli dostat z USA. Proběhly testy na střelnicích, kde pancéře fungovaly skvěle, což paniku spíš zvedlo. Teprve po delší době někoho napadlo začít důkladně vyšetřovat přímo u jednotek a výsledek byl prostý - totální rozvrat údržby a kvality. Stručně řečeno u půlky zničených tanků tato část výbavy úplně chyběla a u druhé nefungovala, přitom ale samozřejmě v hlášeních bylo "vsjo charašo". K tomu asi není co dodat a jistě to byl jen jeden z mnoha příkladů, jak to tehdy vypadalo...

Jenže se nedá popřít, že se ruská armáda poučila a ve spojení s vyšším přísunem peněz za Putina se jí efektivita vrací. Různé teorie "co by kdyby" jsou sice problematické, ale docela bych se vsadil, že kdyby byla armáda v roce 1994 ve stejném stavu jako dnes, tak by první čečenská válka skončila jasným vítězstvím Ruska a další problémy, které posléze vedly k druhé čečenské válce atd., by nikdy nenastaly. Že Putin preferuje dnes "chytřejší taktiku", jak píšete ve svém článku je pravda, ale neměly by se kvůli tomu přehlížet změny přímo v armádě, ta by například obsazení Gruzie (a možná i dnes Ukrajiny) zvládla zřejmě daleko snáze, než by se zdálo.

Já jsem tu "historku" o tancích v Čečně taky četl (je otázka, co přesně je na tom pravda a co už je takový typický urban myth; tohle je asi poměrně důvěrná zpráva, která si potom žije docela vlastním životem).

Nejsem si úplně jistý, že se kvalita ruské armády od těch dob tak brutálně zlepšila - připadá mě to totiž zase jako takový další urban myth, zpráva, kterou někdo vypustil a pak se už jen dokola traduje, protože koneckonců ověřit to nelze.
Rusko je stále státem s enormně vysokou mírou korupce, prolhanosti a celkové bordelnosti, v tomto smyslu se mnoho nezměnilo.Je možné, že armáda vycvičila pár elitních (profesionálních) divizí, které výborně platí, špičkově je vyzbrojuje a tudíž si může dovolit mít i vysoké požadavky. Úsilí o reformu armády tam nepochybně je, to nerozporuji, jen se mě zdá trošku jako pohádka, že náhle má Rusko super-armádu (kterou ostatně nikdy v dějinách nemělo, vždy se vítězilo přečíslením).

Čečna: připodobňoval jsem ale jinou věc. Nikoli to, jestli Rusko vítězilo nebo nevítězilo (to jsem v článku zcela pominul), ale to, že:
- válka stála strašlivé peníze (a každá válka stojí obrovské peníze)
- Čečna je po válce víceméně zničená země s rozvráceným hospodářstvím
- je i nadále líhní terorismu
- Rusko ji musí neustále dotovat, vlastně živit
- zisk je titěrný, neodpovídající náladům.

Tedy v tomto je to "poučení" pro další teritoriální výboje.

Zmíněný případ byl publikován na více místech - efektivitou reaktivních pancéřů se zabývá ve všech armádách hodně lidí a tak tohle asi vzbudilo větší pozornost.
Obecně to, že ruská armáda od té doby výrazně zlepšila, žádná legenda nebude - ono totiž zlepšení z takového rozkladu, v jakém se nacházeli kolem roku 1994, asi není až takový problém. A o zlepšeních se nachází dokladů dost. Píšete, že jde o "pár elitních divizí" - jenže právě od podobného jádra se musí začínat, pak můžete s pomocí rotace personálu atd. kvalitu zvolna šířit. V USA odstatně při překonávání krize po Vietnamu postupovali dost podobně...
Za "urban legend" bych označil občasné výroky, že je v ruská armáda v tom či onom lepší než americká, k tomu vesměs chybí dost, ale to jsem netvrdil. Mimochodem jsem ani nepoužil formulaci o "superarmádě", tvrdím pouze, že se už vyhrabali z krize 90tých let a současná úroveň je zásadně lepší proti tomuto.

K tomu co píšete o Čečně - já s vámi v hodnocení výsledků souhlasím, jen tvrdím, že tento stav nastal primárně tím, že v roce 1994 ruská armáda fakticky nefungovala a tím umožnila "vítězství partyzánů". Dnes by byl podobný průběh těžko opakovatelný - ne že by se nemohlo objevit spoustu jiných problémů, ale průběh by prostě byl výrazně odlišný, o to se klidně vsadím. Ona se mimochodem změnila celá řada věcí i na mezinárodním poli - na jednu stranu síla USA minimálně stagnuje pokud neklesá, naopak ale určitě Rusko musí brát daleko vážněji Čínu (i vojensky, nejen politicko-ekonomicky).

Já bych si tím hodnocením výsledků v té Čečně (a je to trochu off-topic) nebyl zase tak jistý. Tady totiž byly reálné dva scénáře, o kterých se v polovině 90. let docela diskutovalo: 1. dezintegrace celé Ruské federace na její jižní a východní hranici; 2. vytvoření pásu velmi slabých ministátečků. které by v konečném důsledku kontrolovali protizápadně (a v to v tomto konkrétním případě zařaďme i Rusko) orientovaní teroristé. Možná to takto zní blbě, ale oboje mi připadá dost reálné.

OK, řeknu Vám k něčemu z toho vlastní názor, ať jenom nekritizuji. Zachování nějaké formy vlivu nad bývalým SSSR bylo cílem Ruska vždycky. Už Gorbačov chtěl Svaz transformovat vnitřně a když to nevyšlo usiloval alespoň o SNS. Jelcin řešil poněkud jiné věci, ale bylo to za jeho prezidentství, kdy Rusko zahájilo svou první kampaň v Čečně a vybudovalo si vazby na proruské kvazistáty v bývalých republikách SSSR.

Tím chci říct, že je, bylo a bude bytostným zájmem každého ruského politika budovat vztahy a udržet si vliv v tomto blízkém zahraničí. Nemá to jenom důvody bezpečnostní a mocenské, ale také národnostní, kulturní, historické, ekonomické atd. Putinova idea Euroasijského svazu v tomto nijak nevybočuje, navíc obsahově jako především ekonomická unie mi je dokonce sympatická. Západ a evropské země především by měly být takovou snahou v podstatě nadšeny, protože je v jejich (zvl. evropském) bytostném zájmu sousedit se saturovaným Ruskem, ne mít nervního souseda cítícího se být ohroženým, pod ekonomickým a zahraničněpolitickým tlakem.

Moje racionalita mi říká, že "prozápadní Ukrajina" je naprostý blábol. Co je prosím "západního" na zemi, jejíž ekonomika je významně orientovaná na ruský trh a pevně (odbytištěm, energeticky atd.) navázaná na ruské firmy? Co chceme "dělat" se zemí, kde 20% obyvatel je ruská menšina a osob s "proruskými" rodinnými vazbami je tam ještě více - nestačí nám podobný problém s minoritami v Pobaltí? Co si počneme s politiky, kteří myšlenku prozápadní Ukrajiny šíří - vedle toho, že historie prokázala, že jde ve skutečnosti o lotry, mají evidentní snahu o izolaci a sankcionování Ruska, což prostě Evropa v žádném případě nepotřebuje.

Odmítám budování nějakého ruského impéria cestou vojenských anexí, nátlaku a vydírání. Na druhou stranu některými předkládaná alternativa je minimálně stejně špatná. O tom se ale u nás moc nemluví, asi to nepatří do "dobré společnosti".

S něčím souhlasím, s něčím ne. Zachování formy vlivu - ano, to je vidět. Každý chce mít vliv, i jiné státy. Ale jsou povolené cesty k dosažení vlivu a cesty nepovolené. Zatímco civilizované státy jdou povolenými cestami (ekonomika, diplomacie), Rusko posílá tanky, uzavírá kohoutky plynu a neposlušnému sousedovi napaří 2x vyšší cenu za plyn než jakou dává Německu, o tom, že náhle uvalí kompletní embargo na dovoz zboží např. z Moldávie pod záminkou hygienické nevhodnosti atd.

Jde o to, že civilizované státy spolu vyjednávají tak jako spolu vyjednávají dobří obchodníci - každý chce toho druhého "zobchodovat", dosáhnout výhody. To je běžné a na tom stojí západní tržní společnost. Rusko ale chce sousedy "přinutit k poslušnosti", to je jeho mentální rozměr.

Už si nejsem zcela jistý, co má být euroasijská unie. Jenom obchodní společenství je nepochybně OK (s tím, že jedním z cílů může být vydírání západního světa společnými dohodami na dodávkách-nedodávkách plynu, ropy či dalších surovin - to už zas tak moc OK není, ale budiž). Ale myslím, že toto je pro Putina malý cíl, že je to člověk mocenský a jde mu o moc, ne o dobrý obchod. Kdyby chtěl dělat dobré obchody, tak je už dávno dělá a neprudí na Ukrajině, neobsazuje Krym.

A co se týká Ukrajiny: myslím, že tato země patří více na západ než na východ. To že je momentálně ekonomicky orientovaná více na východ, je dáno nedávným historickým vývojem (dříve byla Ukrajina "obilnicí Evropy", zásobovala země NA ZÁPAD a ne na východ od svých hranic obilím, masem atd.). Je pevně geografickou součástí Evropy a patří tam kulturně i nábožensky - na rozdíl od Turecka. Samozřejmě to je země trochu mimo dvěma světy a vždy bude potřebova dobré sousedy nalevo i napravo, o tom není pochyb.

To, že Ukrajina podepisuje asociační dohodu s EU, to přece neznamená, že se otáčí zády k Rusku a přestává s ním obchodovat či se jakkoli stýkat! Jakoby dobré diplomatické i obchodní vztahy s Ruskem mohl mít jenom nějaký ruský polo-vazal a ne suverénní stát. To by s Ruskem nemohlo obchodovat a mít jinak dobré vztahy například takové Německo...

Já vnímám přibližování Ukrajiny k EU jako proces civilizace tohoto prostoru, jako budování právního státu, jako budování domácích elit, které "načichnou" Evropou a budou méně podléhat asijské zkorumpovanosti. Nevylučuje to samozřejmě korektní, normální vztahy se sousedy na východě.

S vydíráním také nesouhlasím. Ovšem podle čísel E15 průměrná cena plynu pro zákazníky na západě je u plynu za 1000 m3 370 USD, původní, zvýhodněná cena pro Ukrajinu 270 USD, po navýšení "za trest" je cena 385 USD. Jinými slovy cena pro Ukrajinu je "vyšší" tržní cena. Ten prvek vydírání tam nevidím. Tato ruská energetická politika je sice poněkud nestandardní, ale můžete jí přirovnat k obchodní politice.

Samozřejmě, že asociační dohoda v žádném případě neznamená členství, ovšem ukrajinští politici o členství zcela otevřeně mluví. V EU k této otázce najdete jak pragmatiky, tak idealisty a budoucí vývoj se obtížně odhaduje. Nepochybujte ale o tom, že se Ukrajina k Rusku staví zády. Z čistě ekonomického pohledu prostě je jen velmi obtížně možné, aby Ukrajina měla dohodu o volném obchodu s EU a současně jinou, podobnou obchodní dohodu s Ruskem. Výsledkem této dohody s EU budou technické bariéry na obchod s Ruskem, tedy objektivně zhoršení podmínek. Čistě z pohledu EU by bylo mnohem výhodnější mít Ukrajinu a spol. v oné Euroasijské unii a vyjednávat o obchodní dohodě s tímto celkem (tj. včetně Ruska), než partikulárně s jednotlivými zeměmi, zvlášť když se tímto možnost konstruktivní dohody s Rusy vzdaluje.

S cenami plynu je to složitější, pokud vím, a hlavně jsou většinou tyto ceny předmětem obchodního tajemství. Vyšší ceny jsou právě ze starých kontraktů, kdy se kontraktovalo na x let dopředu a počítalo se s průběžným navyšováním. Dnešní spotové ceny jsou podstatně nižší. Četl jsem, že tuším Německo má od Gazpromu právě cenu někde okolo 250 USD či tak.

O členství samozřejmě mohou ukrajinští politici mluvi jak chtějí, ale poněkud o něm nemluví evropská unie, a ona je ta, která vystavuje vstupenku. A nemyslím si, že to EU nějak příliš chce či že by to bylo za rohem, spíš někde v horizontu 15-20 let "když všecko půjde dobře". EU se už trošku spálila s přijímáním příliš slabých ekonomik a jestli je teď u silných členských zemí EU nějaká nálada, tak rozhodně ne k dalšímu rozšiřování. (Viz Turecko).

Nevidím ale překážku, proč by Ukrajina nemohla mít příznivé obchodní dohody s EU i Ruskem současně. Co tomu brání? Je spousta zemí, které mají otevřené obchodní vztahy na všechny strany.

Máte pravdu, že s cenami plynu je to složité. Co já o tom vím (a není to zase tak mnoho), Gazprom uzavírá bilaterální dohody, kterými deformuje komoditní ceny. Německo má také dohodu na ropovod Nord Stream (který se Češi mohutně snažili sabotovat, aby se dnes mluvilo o tom, jak to skvěle zlepšuje naší energetickou bezpečnost) a na přísun plynu z těžby na jednom z mála zbývajících perspektivních plynových polí na západě Ruska. Takže tam je možné vše, ale průměr je průměr.

Problém jsou technické bariéry. Pokud máte nadstandardní obchodní vazby s více než jednou zemí, musíte mít striktní pravidla určení původu zboží. Ještě +/- u rozvojových zemí se to dá - když vám 20 let vozí banány a najednou přijede zásilka rádií se správným papírem, tak víte, že je něco špatně :-)

Jinak je možné a sám bych to viděl pozitivně, aby to s EU bylo jak píšete.

„A co se týká Ukrajiny: myslím, že tato země patří více na západ než na východ.“

Obávám se, že toto platí (snad) pouze pro ty části dnešní Ukrajiny, které bývaly součástí Rakouska-Uherska, polsko-litevské unie etc.

Nikoli pro větší část Ukrajiny…

Pasáž „Rusko stála pět miliónů dolarů každý den. (Znamená to, že stála každého Rusa včetně dětí a důchodců každý den dvacetikorunu, což zejména v té době nebylo málo.)“ nedává matematicky smysl. Rusů je 150 milionů, dolar je asi za dvacku, takže to vychází ani ne na korunu na Rusa a den.

Je to tak ... ono také těch 5 miliónů dolarů (i když zdroje ho skutečně uvádějí) je ve skutečnosti překvapivě malé číslo. Troufnu si odhadnout že jde jen o viditelné náklady, bez možná mnohonásobně vyšších neviditelných nákladů (které šlo nepřiznat) - např. technika která tam nebyla explicitně zničena ale "spotřebovávala" svoji životnost, mladí branci na vrcholu sil kteří trávili čas v armádě místo dělání něčeho produktivního, atd.

Zase bych ty nepřímé náklady nepřeháněl. Vojenská technika stárne i ve skladu, postavte třeba letadlo na 5 let do hangáru a pak zkuste odstartovat - bez kompletní revize spousty těsnění atd. je to spíš sebevražda. A navíc vše zastarává, hnusně řečeno je leckdy levnější starší tank ztratit (či ještě lépe postupně opotřebovat bez přímé ztráty ) v boji, než řešit likvidaci.
Všeobecná branná povinnost byla v tu doby běžná všude ve světě, tak to není žádný náklad specifický pro Rusko.
Podle mého názoru hlavní "finančně nezapočitatelné náklady" byly ztráty na životech a případně na schopnostech zapojených vojáků - různá psychická zhroucení, zdravotní následky zranění, atd. Tohle malér byl bez diskuse :-(

Někdy jsou i ty ztráty na životech zajímavé: málokdo ví, že za Afghánské války 1979-1989 měl SSSR padlých cca 15.000. Tedy v průměru cca 1500 ročně.
V té době přitom oficiální plánované mírové ztráty na vojácích Sovětské armády byly 3000 (podle jiných zdrojů až 7000!) ročně.
Čili na to poměrně krvavá a zdlouhavá válka neměla velký vliv :-)

https://www.youtube.com/watch?v=h3J_9cPbgoE