Rozplétáme evropské volby

Lze se nějak rozumně vyznat ve výsledcích voleb do evropského parlamentu? Pro výsledek toho či onoho, tam či onde se splétají dohromady desítky různých vlivů. Aspoň se pokusím o názor – nic víc za tím nehledejte.

Vyřídit si účty

Není jen českou specialitou, že voliči vhazují lístek do urny a přitom myslí na jiné volby. Chtějí například vytrestat nějakou domácí stranu za její domácí politiku – a tak jí to nehodí, i když jde o politiku evropskou. Část voličů v evropských volbách uvažuje „evropsky“, část „domácky“; jenomže jaká část uvažuje jak, to nikdo neví.

Dobře to je vidět i na českých volbách. Vyhrálo ANO, protože je momentálně nejpopulárnější v domácí politice – lidé to prostě hodili „Babišovi“, i když ten vůbec nebyl na kandidátce. Naopak mandáty dostali lidi, které, domnívám se, nedokáže zpaměti vyjmenovat nějakých 99% voličů této strany, o ostatních ani nemluvě: (schválně si udělejte test – Telička, Ježek, Charanzová, Dlabajová. Kdo z vás zná ty poslední tři? Neříkám, že musí být špatní, vůbec ne – ale veřejnosti jsou zcela neznámí). Vyhrál Babiš, do Bruselu pojedou tito čtyři.

Podobný jev nastal i jinde; ve Francii vyhrála – což mnohé šokovalo – extrémistická strana Le Penové (mimo jiné autorka výroků typu „Putin je opravdový patriot, který zachrání Evropu“ a podobně). Proč, že by Francouzi chtěli mít tyto lidi v Evropském parlamentu nejvíce ze všech? Nikoli – je to pouze vyjádření obrovské nedůvěry a naštvanosti vůči stávajících vůdčím stranám, prezentovaným enormně nepopulárním současným prezidentem Hollandem a podobně neoblíbeným předchozím prezidentem Sarkozym.

Tisíc důvodů neúčasti

Neúčast mezi jednotlivými eurovolbami napříč Evropou klesla mezi volbami 2004-2009 o 2%, nicméně v posledních volbách byl zaznamenám zase nepatrný vzestup (0,09%, celková účast 43%). Jenomže u nás a i u sousedů na Slovensku je vidět dramatický pokles a výsledná účast je mizerná.

Jenomže jak je vyhodnotit? Lidé nevěří, že to něco změní? Že jeden jejich hlas nic neznamená? Neví nic o EU a EP? Většinově s EU nesouhlasí a tak zůstali doma?

 

Jistě všechny tyto důvody zahrály svou roli, kvantifikovat je – tedy zkusit odhadnout, která se „zasloužila“ o jaké procento neúčasti – si vůbec netroufnu. Myslím ale, že vše začíná u vyšší, obecnější příčiny.

 

Obyvatelé východní Evropy se ještě nepropracovali k pochopení demokracie, nevzali ji za svou (rozšiřuji na region, protože i v Polsku či Maďarsku byla nízká účast, okolo 22%). Po padesáti letech socialismu, kdy volby byly fraškou, lidé vnímají volby jako „handl“: můžu něco svým hlasem prosadit, jdu tedy volit. Nemůžu-li (tj. vidím-li můj hlas jako jeden z tří set miliónů), tak nejdu? Jaký jiný důvod bych snad měl mít?

Lidé nevnímají, že volební právo je velká výsada a vlastně i velká čest. Že tím, že jdu volit, tak ukazuji: sleduju, co se kolem mě děje, nejsem pitomec, který se nechá jen vláčet a nadává, mám názor, mám postoj, vím proč jej mám, a tady, vhozením lístku, jej sděluji. Že toto je podstata demokracie: aktivně pracuji a měním věci tam, kde mohu (v malé obci, ve svém okolí, v občanské organizaci) a tam, kde samozřejmě nemohu přímo nic změnit – tam volím.

 

Takto lze zdůvodnit i rostoucí, nyní už propastný rozdíl ve volební účasti v západní Evropě (40-45%, země s povinnou volební účastí nepočítám) a v zemích „na východ od Západu“: demokracie je tam přece jen daleko ukotvenější.

Tradiční nedostatek dat

Stejně jako u minulých českých parlamentních voleb trpíme nedostatkem dat, což jde částečně na vrub Českému statistickému úřadu (neomluvitelně) a sociologickým agenturám (omluvitelně). ČSÚ sice umožní zjistit, jak dopadly volby v každé vesnici, udělá výsledky podle krajů, ale neudělá například strukturu podle měst (Praha – velká města nad 100 000 – města – malé obce). Jsem si jistý, že by se náhle vyrýsovaly velmi zřetelné obrázky a voličské vzorce, a byli bychom hned z toho moudřejší. ČSÚ, instituce s několikamiliardovým rozpočtem, k tomu má všechny nástroje, stačí jen data trochu prokutat a vyhodit ven. Proč to nedělá? Nemá „zadání“? Přece důkladná analýza dat je nezbytná k pochopení toho, co se děje, a jde o data veřejná – údaje, na které máme všichni právo.

 

Co nevíme dále? Jak volily ženy a jak muži. Jak volili svobodní, ženatí, mladí, staří, vzdělaní, nevzdělaní, nízkopříjmoví, střední vrstvy, vyšší příjmy. Jak by volili ti, kteří nevolili, kdyby se laskavě obtěžovali jít k volbám? Toto nedostane ČSÚ z dat, ale k tomu jsou zde agentury, aby podobné průzkumy v podobě exit polls provedly. Jsou to podstatné údaje k pochopení nálad a smýšlení obyvatelstva, ale my je nemáme – máme jen všechno nahrnuté na hromadu a smíchané. Z toho nikdo nic nevyčte.

 

Jednu věc víme: ČR je opět rozdělená na Čechy a Moravu. Čechy až na jeden okres (rudý Tachov) kompletně pokryly strany ANO a TOP09, zvítězily všude kromě už řečeného Tachova. Morava je zase až na pár výjimek lidovecko-socdemácká. (Kupodivu nikde na Moravě nezvítězili komunisté – to je zajímavé). Lidovci dokonce zvítězili ve třinácti okresech, což je myslím historicky vůbec nejvíc. Naopak v západočeských krajích - Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Plzeňský – by byli dokonce bez mandátu, všude pod pět procent.

Nechci přímo ukazovat na příčinnou souvislost, ale všimněme si: „bezbožnost“ západo- a severočeských krajů jde ruku v ruce s dalšími negativními jevy, jako je vysoká míra korupce, vysoká nezaměstnanost, sociální nepokoje, volba extrémistických stran a hnutí.

 

Disciplína? Jaká disciplína?

Tvrdí se – a pozorování to celkem pozorují – že procento volební účasti posouvá nahoru či dolů hlasy specifických stran. Typicky – věrní voliči KSČM a ODS, přebíhaví voliči ČSSD.

Jenomže výsledky eurovoleb to nějak nepotvrzují. Voliči KSČM, kteří jsou tradičně považovaní za nejdisciplinovanější, kteří by šli ve dvojstupu volit i prezidenta Marsu, kdyby to šlo, nějak zůstali doma. Nejlépe je to vidět na absolutních číslech: v parlamentních volbách 2013 dostali komunisté 741 000 hlasů, v evropských 166 500 hlasů. Se stranickou disciplínou to tedy ani u komunistů není tak horké.

K výsledkům jednotlivých stran

Vítězství ANO je slaboučké; jejich popularita je podstatně vyšší. Proč tak málo? Myslím, že důvěra lidí v ANO je podmíněná, že vědí, že to není ukotvená strana, v podstatě volili jen „Andreje Čističe“, coby neextrémistický protestní hlas.  Tito nestálí voliči pak v případě voleb do europarlamentu zůstali doma, neviděli důvod jít volit, „Babiš proti Evropě“, to nedává smysl.

 

Nečekaně silná TOP09 má podle mého názoru dvě hlavní příčiny. První jsou dobří kandidáti – Pospíšil, Niedermeyer, Štětina, Polčák, takhle nabito nemá nikdo. Druhá je pak jakási neexhibující, střízlivá proevropskost: v Evropě stejně jsme, a když už jsme, tak dělejme, abychom byli, řečeno s Werichem. Nedělejme eurotruc, ten nám nic nepřinese, když už tam jsme, tak se poperme a ukažme, že budeme vidět. TOPka prostě vymetla proevropské voličstvo.

 

Čtrnáct procent ČSSD je slabounkých; jedním z důvodů je i nešťastná volební kampaň. Myslím, že jak má Jan Keller dost příznivců, má podobně hodně odpůrců a to je vždycky špatně, lídr má sjednocovat a ne rozdělovat. Samotná kampaň s opršelými billboardy a zoufalým heslem „chceme hrát v Evropě první ligu“ si pak tento výprask zasloužila. Vše pak završil nesmyslný odsun vlastně nejvýše postaveného Čecha v EP, Libora Roučka na nevolitelné místo. Jenomže, když už jsme u těch soc-dem: podívejte se na jejich stránky a zkuste tam najít výrazné, vyprofilované osobnosti. Moc jich nenajdete.

 

Komunistických deset procent při takto nízké účasti je mně skutečně záhadou. Je fakt, že kandidátka je mizerná – Ransdorf je dnes provařený i pro skalní stalinisty, lídryně Konečná je příliš jednoduchá osoba i pro české proletáře. Zde by skutečně pomohl průzkum mezi tradičními voliči KSČM, kteří tentokrát zůstali doma – proč?

Lidovci zůstali těsně za KSČM: už velmi dlouho nebyl rozdíl mezi těmito dvěma stranami tak malý. Myslím, že zde docela zafungoval efekt slušného kompromisu – lidé, kteří tvoří váhající skupinu, kteří nejsou přikloněni ani k velkým parlamentním stranám, ani k nováčkům typu ANO, ani k extrémistům, a chtěli jít přesto volit, tak to hodili lidovcům, docela výstižně jako zlaté střední cestě. Plus je tu efekt Roithové.

 

ODS ne zase tak špatně: 7.7% je pro ně vlastně pochvala. Euroskeptici – kterých u nás není zase tak málo – měli na výběr mezi ODS a Svobodnými, někteří dali přednost ostřejším, ale ještě málo známým Svobodným, jiní to dali „osvědčeným“ euroskeptikům z ODS.

Svobodní poprvé. A zaslouženě. Svobodní připomínají názorovou sektu – souhlas s idejemi je povinný, diskuse se nekoná a je nevítaná, náš boj je spravedlivý a vítězství bude naše. Myslím, že kdyby se dělaly „fan kluby“ politických stran, tak Svobodní zvítězí, i nad velkými stranami. A je tam samozřejmě fanouškovská disciplína: vždyť jim stačilo 80 000 hlasů (cca 1% z celého elektorátu!) na mandát. Opět je vhodné poznamenat, že v parlamentních volbách Svobodní získali 122 000 hlasů.
Svobodní dosáhli úspěchu zhrubnutím kampaně; kdysi to byla strana ekonomických témat, prezentovaných poměrně odbornými materiály. Nyní jsou to „euronesmysly“, otírání se o přistěhovalectví, nepřizpůsobivé atd. Bude zajímavé sledovat, jestli se vrátí zpět k poněkud intelektuálnější podobě komunikace s voličem, nebo jestli se jim populismus naopak zalíbí a budou jej prohlubovat.

(edit:) Uvědomuji si, že jsem úplně zapomněl na Piráty a je to chyba. Takže: Piráti stoupají logicky a budou stoupat dál. Strana, jejíž první návrhy byly hodně naivní - asi nikdy nezapomenu na oficiální a schválený návrh, že by se hlavní hygienik ČR měl volit referendem - pilně pracuje a učí se, pirátské materiály jsou stále propracovanější a kvalitnější. Spolupráce se zahraničními, především západo-severoevropskými Piráty, kteří jsou podstatně dál, je zřetelně vidět. Piráti dnes představují sice pořád ještě trochu specifickou či zvláštní, ale jinak moderní, "pozitivní" a proevropskou stranu, a pokud si mám dovolit předpověď: nemine je účast v příštím českém parlamentu.

 

Zelení, mírné zklamání. Opět je vhodné uvést absolutní čísla místo procent – v parlamentních volbách 159 000 hlasů, v evropských 57 000, pokles na třetinu. Zelení mají poměrně pevné jádro (okolo tří procent), ale zdá se, že milovníci přírody dali přednost vycházkám v krásném počasí. Rovněž kampaň nebyla moc podařená – jen „Lišku do Evropy“ nestačí. Zelení nedokázali říci, co chtějí – přesto ale získali o něco více procent než v parlamentních volbách.  Jejich podpora zvolna roste – ale příliš zvolna.

 

Okamura propadl, ale nic to neznamená. S těmi, kteří se radují z propadu Okamurova Úsvitu, nesouzním. Okamura se těmto volbám záměrně vyhnul, kampaň byla minimální (pár billboardů), protože i kdyby uspěl, nic by nezískal. Okamura je politický podnikatel, stejně jako Vít Bárta předtím, který je tam jen kvůli penězům. Ty však přes poslance evropského parlamentu nezíská. Okamura dobře ví, že za týden si na evropské volby u nás nikdo nevzpomene a že europoslanec je jízdenka do zapomění. Ještě jej – bohužel – neodepisujme, on jako podnikatel dobře ví, co to je core business a na které volby se má soustředit.

 

Je dobré si všimnout i poražených. Zcela propadly strany s extrémními názory, jako je „Česká suverenita“, varující nás před záplavou muslimů v Česku a podobně. Strana Antibursík získala desetkrát méně než strana Bursík. Propad mašíblu je jednou z dobrých zpráv těchto voleb.

Jsou Češi euroskeptici?

Očima Zeleného Raoula, který sleduje jen to, co se dští do éteru – třeba diskuse na Novinkách a jinde, výlevy na facebooku, televizní pořady u Jílkové a podobně – ano, a velmi silní. Očima volebních výsledků ne.

V minulých eurovolbách se do EP dostalo devět euroskeptických poslanců (za ODS); nyní tři, dva za ODS a jeden za Svobodné. Euroskeptici ztratili šest mandátů z devíti. Všech pět vítězných stran je, řekněme, vlažně proevropských.

 

Jak je to tedy s tím „proslulým“ českým euroskepticismem? Nevalně; on jej totiž po dlouhá léta formuloval jediný člověk, ale to, že se jmenoval Václav Klaus a měl otevřené dveře do všech médií, z toho utvořilo jakýsi oficiální, pomalu národní názor. Myslím, že skutečnost je ale jiná.

 

Češi samozřejmě vidí na EU chyby – vidím je tam také – a rádi o nich hovoří, což vytváří ten viditelný názor. Rádi hovoří o bagatelnostech (žárovky, banány, vysavače, záchody…), oblíbená česká témata jsou ta malá, to máme rádi. Neradi hovoříme o velkých tématech, ale promýšlíme je, neignorujeme je. Lidé mají názory na velké věci – jen je neventilují. A převládající názor, myslím, v tomto směru je: EU dává smysl, dává smysl v projektu pokračovat, mnohé by bylo ovšem dobré, ba nutné zlepšit.

Jsou Evropané euroskeptici?

Na rozdíl od Česka, kde se počet vysloveně euroskeptických poslanců smrskl z 9 na 3, v Evropě nesystémové strany velmi silně posílily (zhruba na dvojnásobek, stále ale mají v EP asi 15% mandátů). Vítězství Le Penové ve Francii, Farageho v Británii (atd.) jsou už dobře známá. Co to ale znamená – stali se z Evropané euroskeptici?

 

Odpověď bude opět složitější. Nesystémové strany jsou každá úplně jiná a navzájem se nesnášejí; nejedná se tedy o nějaké široké euroskeptické hnutí, nic je nespojuje, a ani v EP se nehodlají spojit, maximálně tak „někdo s někým“, nikoli všichni dohromady. Jsou zde krajní nacionalisté i strany s demokratickou základnou, je zde krajní levice i krajní pravice. Jsou zde jak strany stavějící na euroskepticismu, tak i strany, které jsou vlastně jen odporem proti zřízení, proti politickým systémům u nich doma.

 

Hlas (některým) těmto stranám vidím jako autentické, upřímné sdělení nemalé části evropských voličů tradičním stranám zhruba v tomto znění: hoši, máme k tomu, jak to děláte, vážné výhrady. Vznikla a probíhá tu ekonomická krize, kterou jste částečně (nečinností) zavinili a kterou řešíte blbě a pomalu. Ignorujete vážné problémy, EU není akceschopná, zbytečně byrokratizuje. Ztrácíte naši důvěru, proto jsme to hodili novým stranám teď do europarlamentu; když se nespravíte, potrestáme vás za rok-dva i v domácích volbách.

 

Pojem „euroskepticismus“ je rozplizlý. Zahrnuje jak tvrdé euroskeptiky, kteří kritizují samotnou existenci EU a evropské integrace a požadují návrat k národním státům, národním měnám a národním pravidlům hry, právě tak jako měkké euroskeptiky, kteří podporují existenci EU, ale chtějí ji reformovat, a kteří spíše nesouhlasí s další federalizací.

Tvrdý euroskepticismus je v Evropě menšinovým proudem, měkký je silnější, ale stále ani zdaleka nepřevažuje. Evropané – ať jsou kritičtí k řadě věcí, které EU dělá, stejně jako jsou kritičtí k řadě věcí v domácí politice, a obojí je samozřejmě správné – tak euroskeptiky nejsou. Stejně jako jimi nejsou Češi.

Co bude dál?

Říci, že volby „vyslaly signál voličů těm, kteří vládnou“, je velmi otřepané klišé, ale zde velmi pravdivé. Eurovolby nezměnily pravidla hry a moci. Evropský parlament neovládly žádné nové politické subjekty, velká přesila a současně plusmínus rovnováha středolevé a středopravé frakce zůstávají. Volby ve středo- a východoevropských zemích jsou platné i přes tristní účast voličů.

 

Signál, který říká „je zde problém“, tu je, ale obávám se, že je slabý na to, aby něco změnil. Může přinést spíše lokální zemětřesení (nejspíše ve Francii), nezpůsobí asi moc změnu v Británii a jinde už vůbec ne – paradoxně tak signály v eurovolbách míří na domácí scény. EU se zcela jistě trošku „pohne“, k nějakým změnám dojde – tlaky na to ostatně budou i od proevropských kandidátů. Mohou zesílit tlaky usilující o tzv. dvourychlostní Evropu – o rozdělení EU na dvě skupiny zemí, z nichž jedna, tvořící tvrdé jádro, se bude integrovat rychleji a intenzivněji, a druhá pomaleji či vůbec. Dvourychlostní Evropa je ale tak razantní změna, že by potřebovala k realizaci tlaky úplně jiného kalibru než jsou výsledky eurovoleb – pokud by ale byla silná a jednoznačná vůle Německa a Francie ji zrealizovat, pak by zřejmě vznikla.

 

Evropa tak je zřejmě odsouzena i v budoucích letech k tomu, co jsme pozorovali dosud – k mírnému pokroku v mezích zákona. Ale to není zase tak zlá vyhlídka.

 

téma: Bloc.cz - 28.05.2014  


Komentáře ke článku celkem: 47
Svobodní a imigraceRoman30. 05. 2014 12:53
ChybaJan31. 05. 2014 18:15
Malý dotazkarel01. 06. 2014 21:27
 RE:RE: Malý dotazMartin V02. 06. 2014 17:15
Úvaha o výsledcích voleb do EPanidea21. 06. 2014 00:20
Skvěle shrnutoBugi29. 05. 2014 09:13
vychod Evropyjjj29. 05. 2014 09:01
 RE:RE: vychod EvropyTrebus29. 05. 2014 22:19
 RE:RE: vychod Evropyjjj29. 05. 2014 22:29
 RE:RE: vychod EvropyTomik30. 05. 2014 08:13
 RE:RE: vychod Evropyjjj30. 05. 2014 09:19
 RE:RE: vychod Evropypedro29. 05. 2014 15:55
 RE:RE: vychod EvropySlovak30. 05. 2014 11:14
 RE:RE: vychod Evropypedro30. 05. 2014 12:54
Výsledky podle velikosti obceJakub Vrána29. 05. 2014 04:41
 RE:RE: Výsledky podle velikosti obcethr29. 05. 2014 07:14
 RE:RE: Výsledky podle velikosti obceJiří Hlavenka29. 05. 2014 13:45
 RE:RE: Výsledky podle velikosti obcethr29. 05. 2014 17:13
Piráti?Pavel Moravec28. 05. 2014 13:18
 RE:RE: Piráti?Jiří Hlavenka28. 05. 2014 13:55
 RE:RE: Piráti?Pavel Moravec28. 05. 2014 14:19
Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?dqd28. 05. 2014 12:00
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Jiří Hlavenka28. 05. 2014 12:09
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Martin V02. 06. 2014 07:20
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Jiří Hlavenka02. 06. 2014 10:51
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?dqd02. 06. 2014 10:58
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Jiří Hlavenka02. 06. 2014 11:15
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?thr02. 06. 2014 13:01
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Jiří Hlavenka02. 06. 2014 17:41
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?thr04. 06. 2014 09:15
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Jiří Hlavenka04. 06. 2014 10:43
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?thr04. 06. 2014 11:46
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Jiří Hlavenka04. 06. 2014 13:14
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Martin V02. 06. 2014 17:10
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Jiří Hlavenka02. 06. 2014 17:47
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Martin V02. 06. 2014 19:19
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Jiří Hlavenka02. 06. 2014 20:25
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Martin V03. 06. 2014 08:12
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Jiří Hlavenka03. 06. 2014 08:41
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Martin V02. 06. 2014 17:17
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Jirka Stejskal29. 05. 2014 14:17
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Kámen28. 05. 2014 13:14
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?dqd28. 05. 2014 12:12
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?Jiří Hlavenka28. 05. 2014 12:44
 RE:RE: Přistěhovalci a nepřizpůsobiví?dqd28. 05. 2014 12:46
Svobodní?Lesní plesnivec28. 05. 2014 11:31
Moc pekne shrnutiDS28. 05. 2014 11:19
Přidat příspěvek
 
Zavřít formulář
Odeslání článku e-mailem






SkyPicker

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn