Ukrajina: scénář číslo 2

Před třemi týdny jsem v předchozím díle ukrajinského „seriálu“ nastiňoval tři možné scénáře dalšího vývoje; dnes je už docela zřejmé, že se naplňuje ten druhý, ostatně nejpravděpodobnější: Putin paramilitarními prostředky působí na východní Ukrajině.

 

Mýtus o úspěšném prezidentovi
Putin je často označován za velmi úspěšného prezidenta Ruska, který zemi „dal do pořádku“. Podívejme se na tohoto úspěšného muže podrobněji. Rusko si po rozpadu východoevropského impéria – kam patřily dnes samostatné tzv. svazové republiky, ale i republiky „nesvazové“, tedy země jako Československo, Polsko nebo Maďarsko zažilo turbulentní časy podobně jako my. Pád umělé, nekonvertibilní měny, otevření trhu obnažilo problém domácích podniků (neschopně, direktivně řízených, podfinancovaných, nekonkurenceschopných), jejich krachy a současně rozkrádání toho, co ještě zbylo. Nic nového pod sluncem – „divokou privatizaci“ si zažily všechny postsovětské země, žádná se jí nevyhla. Je skoro těžké toto dávat komukoli za vinu, Klausovi, Jelcinovi nebo Walesovi: zkrátka v nových podmínkách se nejrychleji orientovali darebáci, policie a justice jen bezmocně přihlížela. Pak nastoupil Putin.
 
Svému „úspěchu“, který je nutné psát v uvozovkách, ale vděčí neskutečnému růstu cen ropy a zemního plynu – hlavních artiklů Ruska. V roce, když vstoupil na trůn, stála ropa 20 dolarů za barel, v době vrcholící konjunktury, v roce 2008, pak 140 dolarů! Rusko těžilo svůj zlatý důl naplno a mohlo se dovolit chovat podobně jako arabští šejkové – uplácet obyvatelstvo zisky z ropy. V letech konjunktury rostly mzdy až o 30% ročně (!), přesto že to nebylo ani trochu v relaci se skutečnou výkonností ekonomiky; stát pouze za stejné množství vytěžené ropy a plynu získával o tuto částku více. Že na růstu cen ropy a plynu Putin nemá ani tu nejmenší zásluhu, musí přiznat i ti nejzarytější rusofilové.
 
Použil Putin – v té době už samovládce Ruska – získané prostředky ke zvelebení státu? Vůbec ne. Peníze se dílem projedly, dílem rozkradly. I v době, kdy do Ruska doslova pršely miliardy z nebes, se neinvestovalo – míra investic (jako poměr k HDP) je o polovinu menší než například u nás. S takovou Čínou (investice až 50% HDP) se Rusko (20% HDP) vůbec nemůže srovnávat. Výsledky jsou úplně nabíledni: Čína se prudce industrializuje, je schopna vyrábět cokoli, dnes i včetně nejnáročnějších technologií, Rusko zůstává naftovo-plynovou plantáží světa a není schopno vyrobit vůbec nic.
 
V klíčových letech 2000-2008 vzrostl import západního zboží do Ruska pětinásobně – kožichy, šperky a mercedesy s kouřovými skly, další si dosaďte sami – zatímco export vzrostl jen o 40%. Putin se pokusil postavit aspoň jednu výkladní skříň režimu – hypermoderní technologický park u Moskvy – což skončilo rozkradením stavebního materiálu a dalšími defraudacemi za miliardu dolarů. Řečeno nesmrtelnými slovy bývalého premiéra Černomyrdina: jednou jsme to zkusili udělat pořádně, ale dopadlo to jako vždycky. V indexu korupce se Rusko dále propadá a je dnes cca dvacáté od konce ve světovém žebříčku: výsledek práce Vladimira Vladimiroviče.
 
Je dobře známé, že z Ruska utíká kapitál. Bohatí Rusové – asi vědí proč – nedůvěřují domácímu režimu a když peníze vydělají, vyvezou je ven. V tomto nesnese Rusko srovnání s žádnou jinou významnou zemí na světě; útěk kapitálu je neskutečně masivní a po anexi Krymu se ještě zrychlil.
 
Rusko si zvyklo na relativní blahobyt z ropy a plynu – podobně jako arabské země. Jenomže protože příjmy nebyly investovány, aby nesly další příjmy, otesánek potřebuje stále „papání“. Množství těžených fosilních paliv už moc zvýšit nejde, a cena klesá: z rekordních 140 dolarů padla ropa, byť krátkodobě, na 40, nyní se dva roky motá mezi 60 a 80 dolary (ve stálých cenách). To Rusku nestačí, a země se po létech přebytku propadá do obchodního deficitu. Růst cen fosilních energií je v nedohlednu, pravidla hry rázem změnily břidlicové plyny, zdatně jim sekundují zdroje obnovitelné.
 
Proč tento dlouhý úvod? Protože to je dle mého názoru jádro současného vojenského dobrodružství Ruska. Rusy sice těší, že mají sebevědomého gosudara, ale ještě víc je těší, když mají za co nakoupit; ostatně jako každý jiný národ. A Rusku po bohatých letech hrozí zase roky hubené: báťuška přestane být populární a mohl by být dokonce potupně sesazen. Je tedy potřeba něco vymyslet. Co? Inspirujeme se Amerikou: neschopný a mizerný George Bush mladší se stal „war presidentem“, mužem, který sice nic nedokázal, ale vedl Ameriku ve „válce“ (i když to byla spíš „neválka“) a měl rekordní popularitu. Rus Ameriku sice jakože nenávidí, ve skutečnosti skrytě obdivuje její ekonomický úspěch a sílu a nepokrytě ji kopíruje. Putin tedy volí stejný postup: bude válečným prezidentem. Bude zase slavný a populární. Putin tak možná nebojuje za svou slávu a moc, ale o své přežití; o to je ale nebezpečnější.
 
Válka třetího druhu
Zpravodajci se obávají označit situaci na východní Ukrajině pravými slovy; přebírají oficiální ruský slovník o „domobraně“ či používají nejednoznačný výraz „proruské síly“. Nelze jim to vyčítat, protože militanti mohou být skutečně částečně takoví i onací.
Zde to ale můžeme říci naplno: žádná „domobrana“ na východní Ukrajině – v uniformách, maskáčích, neprůstřelných vestách, s moderní zbraňovou výbavou – není. Ukrajina je normální chudá země, kde lidé někde pracují nebo nepracují, jak kdo, živí rodiny a chodí se bavit do hospod. Neskladují po domech moderní maskáčové uniformy a vůbec už ne moderní útočné zbraně, granáty a vojenskou komunikační techniku. Pokud by východní Ukrajinci povstali, vypadali by podobně jako ti z Majdanu: lidé v obyčejných hadrech, v ruce kusy klacky a nanejvýše Molotovovy koktejly.
 
Na východní Ukrajinu vtrhla ruská armáda, nejspíše její nejvycvičenější a nejvyzbrojenější speciální jednotky, tzv. útvary rychlého nasazení. A zde vidíme něco, co přepisuje učebnice vedení války: protože Rusko se skutečně bojí nasadit natvrdo armádu s tanky, letadly a děly, provádí válku třetího druhu. Pošle na území svoje jednotky, které se ale netváří jako ruské jednotky, tváří se jako jakási (neexistující) domobrana druhého státu, avšak které provádějí totéž, co by prováděly regulérní jednotky – obsazují klíčová místa velkých měst, úřady policejní služebny, komunikační uzly. Stejně jako v osmašedesátém.
 
S válkou třetího druhu má Západ problém. Se standardní invazí by jej neměl – na tu mezinárodní zákony pamatují velmi dobře, dovedou ji označit, pojmenovat, a odsoudit. Pokud by Rusko na Ukrajinu vtrhlo otevřeně, odhalilo by se před celým světem jako nepokrytý agresor a nemohlo by se moc divit, kdyby to vyvolalo odvetu (případně i vojenskou), která by byla zaštítěna naprostou většinou hlasů v OSN. (Ať si myslíme o OSN cokoli, tohle by mělo váhu, mandát). Válka třetího druhu ale není oficiálně válka, a tak ji nelze odsoudit. Samozřejmě že všichni vědí, že to je regulérní invaze, ale zatím to ve všech válkách bylo tak, že se útočník k vlastní činnosti hlásil; to, že se k ní nyní nehlásí a licoměrně od ní dává ruce pryč, situaci zásadně komplikuje.
Rusko musí spěchat
Putin postupuje tak, jak bylo předpovídáno – že Krym byl jenom zákusek, nikdo mu neodporoval, sousto se v hrdle nevzpříčilo, následuje tedy okamžitě chuť na hlavní chod. Nicméně Putin musí spěchat. Dnes ještě jaksi argumentuje tím, že na Ukrajině není legitimní vláda (což je zčásti pravda, současná vláda je prozatímní, nevzešlá z voleb, byť má důvěru voleného parlamentu; v zemi ale není platně zvolený prezident, který je ve zdejším politickém systému hlavní postavou), že v Kyjevě vládnou jacísi „fašisti“. (Což je samozřejmě propagandistický kec, ale poslouží).
Jenomže již za měsíc mají být na Ukrajině volby, které právoplatné vedení země stvrdí a legalizují. Bude opět prezident, parlament, vláda s mandátem – bude už těžké či nemožné se vymlouvat na nějaké fašisty. Putin má tedy měsíc či dva čas, pak se mu bude cokoli obhajovat dále.
 
Vývoj událostí je opět obtížné předvídat a opět lze načrtávat scénáře. Poměrně bezpečně lze odhadnout následující:
-          Putin si „nedá pokoj“ a bude východní Ukrajinu destabilizovat. Jeho jednotky tam budou nadále působit, zřejmě i zesilovat, zřejmě to zkusí na různých místech, aby zkomplikoval ukrajinským silám zásah a možnosti. I nadále půjde o obsazování klíčových míst ruskou armádou převlečenou za bezejmenná individua, bude usilovat o získání spojenectví nějaké části místních obyvatel (páté kolony), což budou takoví ti obyčejní lidé v košilích, zapalující barikády z pneumatik, aby to vypadalo jako povstání
-          Západ ohlásí a zavede další kola sankcí, pro Rusko bolestnější než předchozí. Ruský rubl se i nadále propadne a únik kapitálu ze země se sníží. Ruská ekonomika se propadne.
-          Evropa poskytne Ukrajině materiální (nikoli vojenskou) pomoc, poskytne jí půjčky, aby mohla platit za ruský plyn, případně při uzavření kohoutků tento plyn sama nakoupí a prožene plynovody ze své strany na Ukrajinu. (Rusové nadiktovali Ukrajině vyšší ceny za plyn, než jaké nyní za ten stejný plyn platí jiné evropské země!).
 
Nic dalšího ale u odhadnout nelze, zkusím tedy opět scénáře:
1)     Nejmírnější je ten, že situace bude i nadále podobná té dnešní. Tedy postupné zasahování ruských vojenských jednotek na různých územích východní Ukrajiny, vytváření různých loutkových vlád (čím více „republik Doněck“ a „republik Luhansk“, tím lépe). Vzniknou jakási „území nikoho“. To má Rusko docela rádo (viz Osetie, Abcházie). Toto se může táhnout po léta a pro Ukrajinu to bude zásadní a bolestné; Rusko však také nic nezíská.
2)   Ukrajina zasáhne vojensky a tvrdě, s nasazením těžké techniky. Bude hodně obětí na životech i materiálních škod a bude to velmi kontroverzní, protože kromě invazních Rusů zahyne i spousta civilistů, kteří se k tomu přimotají coby „užiteční idioti“. V takové situaci přestane být úplně jasné, kdo jeten hodný a kdo je zlý. Rusko však svou oficiální armádu nepoužije, protože by tím mimo jiné přiznalo, že na Ukrajině umírají ruští vojáci, kteří tam přece žádní nejsou… Putin si to neriskne. Jednak je to příliš chabá záminka a bylo by to světem vnímáno jako výše popsaná otevřená invaze, jednak si spočítá, že nemá dostatečnou podporu východoukrajinského obyvatelstva, že to je tedy zcela jiná situace než Krym.
   3)  Ukrajina zasáhne vojensky a tvrdě, a Rusko do východních provincií Ukrajiny vtrhne s armádou a tu ukrajinskou s masivním nasazením mužů a techniky porazí. Výsledkem zřejmě nebude válka, spíše trvající doutnající vojenský konflikt na „nových hranicích“ Ukrajiny (Putin přece jen nepožene tanky do Kyjeva), možná zmenšení Ukrajiny o neklidný východ, ale o to její rychlejší vstup do evropských a atlantických struktur včetně NATO. Došlo by tedy k tomu, čeho se Putin bojí nejvíc – že by měl nejmocnější vojenské uskupení světa, které on stále mylně chápe jako svého nepřítele, na svém dvorku. Výhra, která by byla ve skutečnosti prohrou.

Který scénář je nejpravděpodobnější? Mírně favorizuji ten první. Udržování svých sousedů v nejistém, konfliktním stavu, v násilnostech, to je oblíbená ruská metoda, kterou praktikují už v jižním podbřišku své říše. Pranic jim nevadí, že to vlastně nikam nevede a stojí to peníze a že si tím znepřátelí okolní národy. Varianta druhá by byla pro Rusko prohrou, navíc jakousi „vojenskou urážkou“, protože by to znamenalo, že ve vojenském střetu prohráli s jakýmisi ukrajinskými čepičáři. Varianta třetí ale bohužel není nepravděpodobná, tedy to, že Rusko odpoví „na armádu armádou“ , a je docela uvěřitelné, že současné ukrajinští představitelé si jsou toho dobře vědomi a proto se snaží současné nepokoje potlačovat vlastně „civilně“, tedy především za použití policie a jen s mírnou výpomocí armády.
 
Tohle je skutečně zvláštní konflikt. Je to válka a není. Rusové ji vedou, ale chtějí, aby svět věřil, že ji nevedou. Ukrajinci ji vedou také, ale v rukavičkách. Bizarní: vždy v dějinách se válka vedla tak, že jeden udeřil co největší silou, aby toho druhého srazil na kolena a druhý v odvetě učinil totéž; nyní vidíme opak. Cynikovi v nás se chce říci: svět je na tom fakt špatně, ani ty války už neumíme dělat pořádně.
téma: Bloc.cz - 16.04.2014  


Komentáře ke článku celkem: 42
naivní scénářeMartin16. 04. 2014 10:01
 RE:RE: naivní scénářeDan16. 04. 2014 10:57
 RE:RE: naivní scénářeJiří Hlavenka16. 04. 2014 12:26
 RE:RE: naivní scénářePetr Holý18. 04. 2014 12:20
 RE:RE: naivní scénářeJiří Hlavenka18. 04. 2014 14:30
 RE:RE: naivní scénářePetr Holy18. 04. 2014 15:01
 RE:RE: naivní scénářeJiří Hlavenka18. 04. 2014 16:19
 RE:RE: naivní scénářePetr Holy20. 04. 2014 19:53
 RE:RE: naivní scénářeJiří Hlavenka20. 04. 2014 22:18
 RE:RE: naivní scénářePetr Holy21. 04. 2014 09:02
 RE:RE: naivní scénářeJiří Hlavenka21. 04. 2014 21:48
 RE:RE: naivní scénářePetr Holy22. 04. 2014 08:28
 RE:RE: naivní scénářejan novak25. 04. 2014 22:47
Iredentapedro16. 04. 2014 11:24
 RE:RE: IredentaJiří Hlavenka16. 04. 2014 12:35
 RE:RE: Iredentathr16. 04. 2014 17:58
 RE:RE: Iredentapedro16. 04. 2014 19:41
 RE:RE: Iredentapedro16. 04. 2014 19:35
 RE:RE: IredentaRAB_THIRD17. 04. 2014 23:52
 RE:RE: IredentaJiří Hlavenka18. 04. 2014 00:56
 RE:RE: Iredentapedro18. 04. 2014 13:10
typografickáKarel16. 04. 2014 17:21
InvaziaAG.16. 04. 2014 18:19
Z historie…Jan16. 04. 2014 23:39
pravdepodobny scenarRAB_THIRD17. 04. 2014 23:17
 RE:RE: pravdepodobny scenarPetr Holý18. 04. 2014 12:28
kde má hranice ta ukrajina?Josef18. 04. 2014 22:32
 RE:RE: kde má hranice ta ukrajina?sonyy6619. 04. 2014 02:33
 RE:RE: kde má hranice ta ukrajina?Josef19. 04. 2014 10:59
 RE:RE: kde má hranice ta ukrajina?Jiří Hlavenka19. 04. 2014 20:13
 RE:RE: kde má hranice ta ukrajina?Josef19. 04. 2014 23:10
 RE:RE: kde má hranice ta ukrajina?Jiří Hlavenka20. 04. 2014 00:09
 RE:RE: kde má hranice ta ukrajina?Josef20. 04. 2014 09:43
 RE:RE: kde má hranice ta ukrajina?Jiří Hlavenka20. 04. 2014 11:01
 RE:RE: kde má hranice ta ukrajina?Josef22. 04. 2014 11:20
 RE:RE: kde má hranice ta ukrajina?Flaviux22. 04. 2014 13:35
 RE:RE: kde má hranice ta ukrajina?thr21. 04. 2014 13:28
 RE:RE: kde má hranice ta ukrajina?Jiří Hlavenka21. 04. 2014 22:17
 RE:RE: kde má hranice ta ukrajina?pedro22. 04. 2014 20:00
 RE:RE: kde má hranice ta ukrajina?qwert20. 04. 2014 08:16
no...Pavel19. 04. 2014 17:14
Počkáme do květnaJiří Hlavenka22. 04. 2014 22:20
Přidat příspěvek
 
Zavřít formulář
Odeslání článku e-mailem






SkyPicker

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn