Ukrajina III. (Stále se něco děje)

S nemalou dávkou cynismu se dá říci, že toto je napínavější než olympiáda v Soči. Vývoj na Ukrajině je stále rychlý a těžko předvídatelný.

Co na to říkají Češi? A doopravdu?

Měřeno dle ohlasů a diskusních příspěvků v internetových médiích by se zdálo, že příštím státem,  který požádá o připojení k Ruské federaci, je Česk republika. Na médiích, jako jsou Novinky.cz (domácí bašta xenofobních, antiromských a zejména antikalovskovských výpadů – Kalouska najdete i v komentářích týkající se ukrajinské krize, ten prostě na Novinkách nesmí chybět ani u nehody na dopravním přejezdu), a poněkud zvláštně iHned.cz (zde díky neregulování diskusí, takže tam „vlezla svoloč“) jsou komentáře dosti silně proruské, či ještě přesněji protievropské.

Mimořádný výsledek však dodalo jedno z nejpodivnějších médií, Parlamentní listy (www.parlamentnilisty.cz). Na dnešním ranním článku týkající se Ruska a Ukrajiny se „zaskvěla“ anketa s dotazy „Schvalujete Ruskou okupaci Krymu“ (skutečně to bylo takto formulované!), s odpověďmi Ano – Ne - Nevím. Již v cca osm ráno byl stav asi 24 000 hlasujících, z nich 82% odpovídá „Ano“.

Je to výraz lokálního magorství („schvalujete okupaci“? „Ano!“), nebo to má háček? Domnívám se, že má. Když si prohlížím různé staré ankety, maximální počty lidí, kteří se v nich vyjadřují – a jde obvykle i o poměrně ostrá témata – je okolo čtyř, pěti tisíc lidí. Od osmi ráno do čtyř odpoledne se pak počet hlasujících pohnul na 27 000.

Není to první případ, kdy se na českém Internetu objevil nějaký takový výraz „veřejného mínění“, který odporuje logice a odpozorovanému chování. Pětinásobný počet hlasujících než obvykle, číslo vymykající se běžné návštěvnosti tohoto média, a již brzké ranní enormní počty říkají, že výsledky tohoto hlasování vznikly nějak jinak – možností je víc. Chtělo by to chytřejší hlavu, která by toto dokázala rozklíčovat – může to být hack, ale také víme, že Rusko vstává brzy. Analytici s odborností na Rusko často říkají, že tato země provádí tak jako dříve velmi intenzivní informační „diverzi“ a ovlivňování veřejného mínění v řadě dalších států. Internet se k tomu účelu pochopitelně dobře nabízí, dá se to dělat na dálku.

 

Pročítání názorů na ukrajinskou krizi ale prozradí ještě další zajímavou skutečnost. Ony nejsou ani tak „rusofilní“, jako „eurofobní“. Tedy čitatelé se nestaví ani tak silně na stranu Ruska – vzhledem k padesáti letům v objetí ruského medvěda by to bylo přece jenom trochu kách – ale naopak velmi silně kritizují Evropskou unii prakticky za všechno, co v tomto směru dělá. EU je kritizována za to, že koná, a za to, že nekoná. Za to, že chce vyhlásit sankce, a za to, že nevyhlásila sankce. Za to, že k tomu něco říká; kdyby neříkala a mlčela, byla by kritizována rovněž. V ČR je prostě zakořeněný názor, že „EU je zlo“, s odůvodněním „žárovky a banány“. Dlouhé Klausovo dědictví.

Proč mají domácí bolševici rádi Putina?

Kdo sleduje domácí názorové spektrum, dá mně za pravdu, že čím víc je médium doleva, tím víc je při Putinovi, čím více je doprava, tím více je proti němu. Právě tak ostře proputinovská je i česká komunistická strana; pěkně do dokladuje pan Mitrofanov zde.

Je to vlastně velmi bizarní obrázek. Čeští bolševici mají Rusko historicky zapsané jako „zemi komunismu“, tedy zemi zaslíbenou a tudíž co Rusko dělá, dobře dělá. Uniká jim ovšem to, že levicový či pravicový není kus země, pohoří, pole nebo les, ale režim v zemi.

 

Uniká jim, že dnešní ruský stát vykazuje všechny znaky ultrapravičáckého režimu, tedy takového, kterého by měla domácí levice mít v největší nenávisti. V zemi vládne autokrat spojený s vojensko-průmyslovým komplexem; generálové, loupeživě kapitalističtí oligarchové a místní věrchuška, tvoří dohromady pevnou, vzájemně se doplňující trojku. Velmi typický je také vypjatý nacionalismus (levicové režimy naopak silně akcentují svůj internacionální charakter), pohrdání inteligencí a silná podpora pravoslavné církve (u levice je tomu naopak – dovedete si představit marxistu, který vrší na církevní patriarchy slova chvály?); spodek pyramidy, prostí zaměstnanci, se mají blbě jako vždy.

 

Pokud si přečtete něco o Pinochetově režimu v Chile, který bývá dáván jako školní případ krajní pravice u moci, vypadá Rusko jako jeho rodný bratr. A to že jsou v Rusku stále sochy Stalina a Lenina? To jsou přece jenom symboly, které mají lidé rádi.

 

Z uvedeného vyplývá, že obdiv českých postbolševiků k Putinovi je výrazem jejich omezenosti, což zase není tak špatný výsledek. Horší by ale bylo, kdyby nám tihle lidé měli zase jednou vládnout – mocichtiví gangsteři všech zemí, spojte se.

Kosovo – srovnávání nesrovnatelného

Často používaným argumentem je srovnávání s Kosovem zhruba v tomto gardu: EU provedla v Kosovu zhruba totéž co Rusko na Krymu, takže má máslo na hlavě a má držet hubu.

 

Skutečnost je následující. Samozřejmě je pravda, že jakékoli emancipování menšin, regionů, národů, národností je „nečernobílé“, s různícími se názory a postoji, a vlastně žádné, ani to nejlepší řešení, které se použije, není stoprocentně dobré – vždy někomu ublíží a někomu prospěje.

Zásadní rozdíl mezi Kosovem a Krymem je v tom, že mezi Kosovem a Srbskem probíhala v době zásahu EU otevřená občanská válka, která vedla k exodu více než miliónu lidí (tedy více než poloviny veškeré populace, včetně žen, dětí, seniorů…) a která by zřejmě vzhledem k podstatně vojensky silnějšímu Srbsku skončila hromadami mrtvých. EU měla dvě možnosti – buď nedělat nic, nebo konflikt uhasit; obojí s nějakými následky. První možnost by měla za následky hromady mrtvých, druhá má za následky vznik poměrně umělého a nepříliš spořádaného státečku, který ale Evropa už nemohla neuznat, když jej porodila. Oba následky jsou tedy poněkud nehezké, ale ten první by byl nesrovnatelně strašnější – a třetí cesta nebyla.

Jak je silný Putin?

Má se za v podstatě axiomatické, že Vladimír Putin je samovládcem Ruska, člověkem s neohroženou, prakticky absolutní mocí. Vidíme tu vnější slupku – Putin prohlásil, Putin nařídil, Putin zařídil; nevidíme, co je pod ní. Putin je jednoznačně na špičce vertikály moci – ale jak odolná je pyramida před zřícením?

 

Myslím si, že to není zdaleka tak pevné jak se zdá. Rusko je stát loupeživého kapitalismu, ve kterém žijí v symbióze – či parazitismu? – klíčoví kapitalisté („oligarchové“) a představitelé státu. Tedy něco podobného, co zažíváme u nás: politici a jejich kmotři. Politici nechávají kmotrům možnost se pást na ekonomice, kmotři je udržují u moci (např. kontrolují média, ve fabrikách, které vlastní, víceméně poroučejí dělníkům, jak mají hlasovat ve volbách atd.) a zcela nepochybně se s nimi dělí o část zisku.

Současně ale platí, tak jako ve všech diktaturách, že ten nahoře je ve skutečnosti slabší než se jeví. Na jeho místo se již tlačí jiní, a ti mají zase svoje menší kmotry, kteří by se rádi stali většími kmotry. Velmi často diktátor, který se jeví jako neporazitelně silný, je krůček od pádu: ostatně, podívejme se na Ukrajinu, kde prezident měl obrovskou legální moc (prezidentský systém), měl navíc svou stranu, která byla dominantní parlamentu, měl zkoncentrovánu jakoby všechnu moc ve svých rukou. A ta se najednou vypařila jako pára nad hrncem.

 

Nedivil bych se, kdyby Putin dnes v podstatě hrál i o svůj osud: pokud by jeho strategie selhala, možná bychom se divili, jak rychle by byl smeten.

 

K tématu Putina se velmi zajímavě vyjádřila Petra Procházková v interview tuším do MF Dnes, a tato paní o Rusku opravdu cosi ví. Uvádí, že Putin se zvenku jeví jako chladně, strategicky uvažující osoba plánující jako správný šachista mnoho kroků dopředu, ale že ve skutečnosti jej emotivně pohání jeho přerostlé ego – ostatně tak jako všechny diktátory malé postavy, a že jich v dějinách bylo. Že věci cítí nikoli neosobně, ale naopak, a reaguje proto často emotivně, ukvapeně a špatně.

Prohrál Putin nebo vyhrál?

To je asi nejzajímavější otázka ze všech. Zdá se, že zatím jakoby umným způsobem manévruje. Jednou rukou zbrzdil svůj vojenský postup na Krymu, který skutečně nemohl nijak „uhrát“ na nějakou domobranu a podobně, tou druhou zase orchestruje jakoby legální připojení Krymu k Ruské federaci.

 

Jenomže zdání může klamat ve všech ohledech. Putin rozhodně východoukrajinskou kartu nezahodil a bude přinejmenším zkoušet a podněcovat podobné „krymské“ snahy i ve východních regionech země – tedy různé nepokoje a demonstrace, možná i paramilitární provokace. Stačí málo – někde rupnou nervy, bude pár mrtvých, začnou násilné střety mezi obyvatelstvem a okamžitě přikvačí zachránce ruského národy; Ruská federace má ostatně povinnost chránit všemi prostředky (tedy i vojenskými) své občany žijící v zahraničí ve vlastních zákonech. (Zajímavé, že tento zákon, který je proti mezinárodnímu právu, dosud nikomu ze Západu nevadil. Že by si ho nevšimli?).

 

Na druhé straně ale vůbec nemusí být pravda, že „vyhrál“ Krym. Sice místní v podstatě loutková administrativa (zdejší premiér je šéf extrémně proruské strany, která má v krymském parlamentu jen 3% křesel, a byl zvolen premiérem za přátelské asistence mužů se samopaly v parlamentě) „odhlasovala“ připojení Krymu k Rusku a současně extrémně časné referendum – v době, kdy se budou na Krymu u hlasovacích místností poflakovat ještě tisíce mužů v khaki a se samopaly v rukou. Je osud referenda dopředu jasný? Nejsem si úplně jistý: Ukrajinci a Tataři budou jasně proti, ale ruská většina má jen 58% a není vůbec jasné, jak velká část z nich chce začlenění se do Říše a jak velká chce úplnou nezávislost (samostatný stát). Dávat nějaké automatické rovnítko mezi ruskojazyčnou populaci a lásku k Moskvě je neznalost situace: ostatně v posledních volbách do krymského parlamentu získala strana, která chce sjednocení s Ruskem („Russkoje jedinstvo“) jen 4% hlasů. Krym je bohatší než průměr Ruska, má co nabízet – třeba i onen pronájem vojenských základen, jeho významným ekonomickým příjmem jsou peníze z turistiky.  Obyvatelé Krymu se tak klidně mohou hlasovat nohama ve smyslu „máme vás, Rusové, rádi a chceme s vámi být přáteli, ale budeme samostatní“. Jak dobře to má pan Putin spočítáno? Jak dobře má spočítáno, že se krymští Tataři, kteří – ironií historie – se mohou právem prohlašovat za jediné pravé a původní obyvatele ostrova postaví na ozbrojený odpor, a budou případně ještě volat na pomoc kolegy z Turecka? (Turecko silným členem NATO a v Černém moři má větší flotilu než Rusko…)

 

Ale dobře – asi má své kvalitní průzkumy a ty mu říkají, že Krymu referendum hladce vyhraje; koncem března tedy má ostrov, do kterého ovšem musí suchou nohou dojet přes Ukrajinu, v kapse jako součást Ruska. Jeho popularita doma strmě poroste – Krym, láska všech Rusů, bude doma.

 

Ani to nemusí být výhra. Rusko za Putina absolvovalo několik vojenských dobrodružství a výhry to byly malé a vlastně Pyrrhovy. V nesmírně krvavém konfliktu získal do vlastnictví Ruska Čečensko – prťavou zemičku s miliónem obyvatel, většinou muslimů, kteří jej jistě velmi milují (počet obětí na čečenské straně se odhaduje na 100-200 000, tedy možná pětina populace!), získal naprosto rozbitou, zkrachovalou zemi s údajně 73% nezaměstnaností – vskutku cenná kořist. Nádavkem si těžce znepřátelil milióny muslimů všude kolem a řádku států jižně od Ruska. O pár let později provedl něco podobného s Gruzií; tam sice nebyly statisíce obětí, ale smrtelná urážka Gruzínců , kterým odňal dva kousky území. Výsledek: naprosté znepřátelení země, příklon Gruzie k NATO, USA a EU, jakož i k jižním sousedům. Dvě skvělé Putinovy „výhry“ – obří vojenské výdaje, lidské ztráty, naprosté znepřátelení řádky států v jižním podbřišku Ruska a teritoriální zisky, které nestojí za psí štěk.

 

Krym může být dalším Pyrrhovým vítězstvím. Ukrajina, o kterou tu jde, bude uloupením Krymu uražena podobně jako předtím například Gruzie a nastoupí tvrdě prozápadní cestu, kterou jí EU neodepře. Ukrajina zahájí přístupové rozhovory s EU a může se stát členem NATO, čímž se naplní dvě nejhorší noční můry Ruska: posílení EU, a ještě řádově horší posílení NATO, faktické umístění hranic Evropy od Uralu někam na Don. Důsledky ruských vojenských dobrodružství budou, že Evropa si řekne, že tato země patří na kontinent, kde se koneckonců většinově nalézá, a že civilizační hranice Evropy končí Ukrajinou. Následně se za pár let z totalitního sevření uvolní i Bělorusko a zkáza bude dokonána. Schválně se podívejte na mapu. V nastalém scénáři, který vzhledem k neodolatelné a trvalé gravitační síle bohatého Západu, jak jsem už psal, považuji za velmi pravděpodobný, se lze obávat jen jediného – že Rusům rupnou nervy a pustí se do nějakého zoufalého vojenského dobrodružství.

 

téma: Bloc.cz - 07.03.2014  


Komentáře ke článku celkem: 67
To su skratka velmociSeko12. 03. 2014 06:40
 RE:RE: To su skratka velmociJiho12. 03. 2014 10:58
 RE:RE: To su skratka velmociJiří Hlavenka12. 03. 2014 22:06
 RE:RE: To su skratka velmociJiho13. 03. 2014 10:25
tak kdo opravdu je agresorJosef09. 03. 2014 17:39
jen tak dál...Josef09. 03. 2014 13:29
 RE:RE: jen tak dál...Achernar10. 03. 2014 02:44
 RE:RE: jen tak dál...Josef10. 03. 2014 22:26
 RE:RE: jen tak dál...Josef10. 03. 2014 22:26
 RE:RE: jen tak dál...Jan Novák11. 03. 2014 00:03
 RE:RE: jen tak dál...Josef11. 03. 2014 02:25
 RE:RE: jen tak dál...Josef11. 03. 2014 11:15
 RE:RE: jen tak dál...Jaja14. 03. 2014 22:43
 RE:RE: jen tak dál...Josef17. 03. 2014 22:47
Chce Putin anektovat Krym?Jiho08. 03. 2014 13:01
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jiří Hlavenka09. 03. 2014 19:07
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Josef09. 03. 2014 22:11
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Achernar10. 03. 2014 02:19
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jiří Hlavenka10. 03. 2014 08:39
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jan Novák11. 03. 2014 01:34
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jiří Hlavenka11. 03. 2014 09:32
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Josef12. 03. 2014 22:57
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Josef12. 03. 2014 23:08
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jiho13. 03. 2014 10:33
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jan Novák13. 03. 2014 00:38
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jiří Hlavenka13. 03. 2014 00:48
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jan Novák13. 03. 2014 01:04
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jiří Hlavenka13. 03. 2014 08:38
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jan Novák13. 03. 2014 23:55
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jiří Hlavenka14. 03. 2014 08:41
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jan Novák14. 03. 2014 21:20
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jiří Hlavenka16. 03. 2014 19:14
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jan Novák16. 03. 2014 20:25
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jiří Hlavenka16. 03. 2014 22:46
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jan Novák17. 03. 2014 10:03
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jiří Hlavenka18. 03. 2014 09:49
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?Jan Novák19. 03. 2014 00:26
 RE:RE: Chce Putin anektovat Krym?takovej anonym09. 03. 2014 22:31
Sberbank, LBBWjiri.2707. 03. 2014 17:10
Příliš komplikovanépedro07. 03. 2014 13:02
 RE:RE: Příliš komplikovanéJiří Hlavenka07. 03. 2014 16:17
 RE:RE: Příliš komplikovanéthr10. 03. 2014 09:16
 RE:RE: Příliš komplikovanéJiří Hlavenka10. 03. 2014 15:08
 RE:RE: Příliš komplikovanépedro11. 03. 2014 21:26
 RE:RE: Příliš komplikovanéJiří Hlavenka12. 03. 2014 00:39
 RE:RE: Příliš komplikovanépedro12. 03. 2014 12:56
 RE:RE: Příliš komplikovanéJiho13. 03. 2014 10:29
 RE:RE: Příliš komplikovanépedro13. 03. 2014 17:42
 RE:RE: Příliš komplikovanépedro10. 03. 2014 15:14
GruzieJiho07. 03. 2014 11:13
 RE:RE: GruzieJiří Hlavenka07. 03. 2014 12:12
 RE:RE: GruzieJiho07. 03. 2014 12:26
 RE:RE: GruzieJiří Hlavenka07. 03. 2014 13:17
 RE:RE: GruzieJarda07. 03. 2014 16:15
 RE:RE: Gruziethr07. 03. 2014 12:21
Referendum na KrymuErik 07. 03. 2014 10:36
 RE:RE: Referendum na KrymuJiho07. 03. 2014 11:17
 RE:RE: Referendum na Krymuthr07. 03. 2014 11:30
 RE:RE: Referendum na KrymuJiří Hlavenka07. 03. 2014 10:58
 RE:RE: Referendum na KrymuJan Novák07. 03. 2014 11:18
 RE:RE: Referendum na KrymuJiří Hlavenka07. 03. 2014 12:07
 RE:RE: Referendum na KrymuJan Novák07. 03. 2014 12:54
 RE:RE: Referendum na Krymuthr07. 03. 2014 12:36
 RE:RE: Referendum na KrymuErik07. 03. 2014 12:00
 RE:RE: Referendum na KrymuJan Novák07. 03. 2014 12:17
 RE:RE: Referendum na KrymuErik07. 03. 2014 12:45
 RE:RE: Referendum na KrymuJan Novák07. 03. 2014 13:28
Přidat příspěvek
 
Zavřít formulář
Odeslání článku e-mailem






SkyPicker

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn