Je to hnus, velebnosti. (K církevním restitucím)

Toto léto zatím není nudné. Máme tu veselé historky (Rath, Parkanová, ZemanNaHrad.cz a podobně), a pak jeden potemnělý, nekonečný příběh církevních restitucí. I když se stává často, že se člověk stydí za vysoké představitele v této zemi, málokdy je jejich jednání tak hnusné jako v tomto případě. Dá se snést standardní populismus, levicový nebo pravicový, tedy „my vám přilepšíme a vy nám dáte hlasy“; v debatě o církevních restitucích se ale zneužívá utrpení tisíců lidí v nejhorší fázi komunistického režimu k pošimrání těch nejnižších pudů, které v člověku jsou – na chamtivost a závistivost.

Jde o peníze, ne?

Podívejme se nejdříve na některá fakta, která jsou v tématu církevních restitucí pozoruhodně pomíjena – a nebojte se, nebude to žádná náboženská agitka. Lidem, zdá se, nejvíce vadí to, že církve – v jejich očích velmi bohaté instituce, „viz Vatikán!“ – mají dostat ze státních peněz 59 miliard, postupně během třiceti let, tedy necelé dvě miliardy ročně. To je jistě nemalá částka, která nahrává argumentům „nemáme ani pro chudé, nemáme na vzdělávání, a bohatí mají být ještě bohatší?“. Málokdo ale ví, že církve dnes podobný objem peněz od státu dostávají, a to na základě zákona z roku 1949 (!), upraveného v roce 2002. Komunisté poté, co se dostali k moci, se rozhodli – tak jako všechno ostatní – šupnout i církve kompletně pod státní moc, sebrali jim majetky a možnosti s nimi nakládat, a na druhé straně jim hradí mzdy. Toto uspořádání platí dodnes a duchovní dostávají cca 1,5 miliardy ročně na mzdy a plus něco málo na další potřeby, podrobnější informace jsou zde.

Současně je tak „zamražen“ bývalý církevní, pak sebraný majetek, se kterým lze jen málo manipulovat (pronájmy a podobně), nejde jej ale prodávat, převádět, nejde do něj rozsáhle investovat. Majetek tak státu nic nenese, jeho hodnota se snižuje chátráním a naopak dělá velké problémy stovkám obcí, které mají ve svých katastrech umrtvené pozemky a jiné nemovité majetky, se kterými nemohou nic dělat – vlastně se jich ani nemohou zbavit. Je též dobré připomenout, že se bude vracet pouze polovina zabaveného majetku.

Pokud by tedy k církevnímu vyrovnání nedošlo, byla by situace následující:

-                Stát by musel církvím tak jako tak vyplácet prostředky, které by časem vysoce převýšily navrženou částku 59 miliard (součástí církevního vyrovnání je tzv. odluka, tedy že stát církvím postupně přestane cokoli dávat)

-                Majetky by i nadále zůstaly v uzamčené situaci, tak jako u jiných předmětů s restitučním nárokem, i nadále by chátraly, stát by z nich nic neměl, nejde s jejich využitím podnikat a naopak by je musel sanovat.

-                O ostudě, kterou by si ČR u civilizovaného světa nadále budovala (stát se zavázal vyrovnání s církvemi provést, a to již před 20 lety!), raději ani nemluvě.

 

Toto jsou jasná fakta, prostá vší „propagandy“: pokud by stát toto vyrovnání neprovedl, stálo by jej to (a nás spolu s ním) časem mnohem víc než ony „ohromující“ miliardy u současně navrženého vyrovnání. Udržování současného stavu je tak pro stát jednoduše finančně nevýhodné: už to, že oddaluje vyrovnání po více než dvacet let, jej stálo okolo dvaceti miliard korun.

Slušnost a omluva

V restitucích obecně nejde jen o hmotné odškodnění; v mnoha případech je významnější to, že se stát jednoduše zachová férově a řekne – sice to byl jiný režim, ale stejný stát, a sice jsme vám to sebrali v dobrém stavu a vracíme ruinu, ale je to lepší než nic, než se tvářit, že bylo vše v pořádku. Mnohdy je vrácený majetek pro restituenta spíše zátěží než přínosem – viz řady zámků a sídel, které byly vráceny v dezolátním stavu, v prakticky „záporné“ hodnotě.  I omluva je odškodněním, často i jediným skutečně možným, protože lidské neštěstí se penězi vyvážit nedá.

 

Ze všech komunistických úchylností byla snad nejperverznější teorie tzv. třídního boje. Znamená to, že pokud patříš k té nesprávné třídě, jsi automaticky vinen a musíš být potrestán. A nejvíce komunisté trestali právě „třídu“ kněží a mnichů. Kradení majetku vládnoucími lumpy bylo v padesátých letech na denním pořádku, ale nesmí se zapomenout na tzv. „akci K“, ve které došlo k jakési české obdobě „Křišťálové noci“ (říkalo se tomu pak také Bartolomějská noc): naplánované noční přepadení celkem bezmála tisícovky klášterů, nejdříve mužských a posléze ženských, které byly obsazeny komunistickými bojůvkami, logicky též vykradeny a vyrabovány, a cca 14 000 duchovních bylo vesměs pozatýkáno a pozavíráno (za to, že patřili „k třídě“). Kláštery, často sídla vzdělanosti, kultury a útočiště těch, kteří to potřebovali, pak vesměs obsadila armáda a dokonala zkázu.

 

Není lehké vybrat ze zrůdných činů komunistů ten nejhorší, protože jich mají na svědomí dlouhou řádku, a bez výjimky byly doprovázeny lidským utrpením, ale tento je vskutku předčil dokonalým, promyšlením zničením kompletního řeholního stavu – a šlo přitom o lidi, kteří nemohli být vinní z žádného myslitelného důvodu, kteří ani komunistickému zřízení nijak neškodili, mnozí vůči režimu nebyli ani nijak zvláště vymezení.

 

Kdyby už jen z tohoto důvodu, pak by slušná společnost měla k církvím přistupovat slušně, pokorně, s omluvou a úsilím tuto hroznou křivdu aspoň zčásti napravit.

Že komunisté, to nepřekvapuje, ale ostatní?

Nepřekvapuje, že čeští komunisté jsou hlasitě a sprostě proti restitucím. V projevu Grebeníčka se padesátá léta jasně ozývají a přečíst by si jej měl každý, kdo si myslí, že tato banda zločinců se nějak polepšila a stává se „standardní, demokratickou stranou“. Když už mám na triku tak hrozný čin, měl bych v době jeho projednávání zalézt pod parlamentní lavici a dělat, že tam nejsem.

 

Smutnější ale je, že se s odpudivými slovy ozývají i představitelé stran, které za standardní a demokratické považujeme – zejména ČSSD. K doporučení je zejména projev středočeského předsedy Dolejše zde. Chápu, že inženýrovi Dolejšovi chybí historickému vzdělání a při poradcování panu Grossovi a panu Rathovi ho zrovna nenabyl, ale jeho projev je pro postoj ČSSD dost typický. Upozorňuje na „české národní zájmy“, proti kterým jde „mocenský zájem Vatikánu“, a opakuje mnohokrát vyvrácenou skutečnost, že vlastně církev (zmiňuje neznámo proč jen katolickou – ta mu leží asi v žaludku nejvíc) majetek „ve skutečnosti nevlastnila“ (přičemž to, že církev byla vlastníkem majetku, nezpochybnil dokonce ani komunistický režim, pak se hledaly jakési pseudoprávní kličky z doby monarchie). Dolejš tvrdí, že vyrovnání je „zradou českých národních zájmů“ (že by několik tisíc duchovních, kterých se to týká, snad nebyli Češi?), a v tom nejlacinějším argumentu ze všech viní vládu z toho, že „zdražuje potraviny a současně dává katolické církvi miliardové majetky“). Dolejš, inženýr nevímčeho, tvrdí, že naše zkušenost s katolickou církví „vůbec není dobrá“ a že v pobělohorské době (jako by snad za Bílou horu mohli faráři) nám šlo o „bytí a nebytí“, a cituje Miloše Zemana, dle něhož snahy církve u nás „vrcholí až svatou inkvizicí“. Hraje též na strunu jakéhosi našeho ohrožení ze strany Vatikánu. Z toho doslova vanou osmdesátá léta.

 

Je to samozřejmě hloupý a nestoudný projev, ale víceméně vyjadřuje stanovisko sociální demokracie, které probleskuje i ostatními stranickými dokumenty. To neříká, jak by to mělo být správně, ale že tak, jak je to navrženo, je to špatně a po straně upouští jedy, které pěkně v pár větách shrnuje výše uvedený projev, s apelací na lidskou chamtivost a závist, s hledáním voličské základny mezi českým póvlem. Tohle je ta horší stránka české sociální demokracie, je ale bohužel skutečná a veřejná.

Může se to provést správně?

Jistě, částí kritiky restitucí je i poukazování na to, že jsou „vypočteny špatně“, že není přesně jasné, co se vrací a co nevrací, že majetek není jasně a přesně spočítán a ohodnocen. S tím lze i souhlasit, ovšem je dobré si být vědom pár detailů. Předně, na přesné spočítání, zaměření a ohodnocení církevního majetku měly všechny české vlády, ódéesácké i socanské, čas 22 roků, právě tak jako na definování přesných právních formulací, aby nevznikaly dojmy o nároku dalších restituentů, na definování, komu přesně má být majetek vracen a kdo nárok, například z důvodů kolaborantství s nacismem apod. nemá. (Zde tedy padá vina na všechny). Nicméně toto je argument, který má váhu, a pokud by ve Sněmovně docházelo pouze k věcným diskusím nad technickými parametry restitucí, s návrhem „dejme si ještě dva měsíce, intenzivně pracujme, měřme a sčítejme“, neřeknu ani popel. Správné ohodnocení církevního majetku je ale argument falešný. Každý, kdo podniká v realitách – a zde o nic jiného než o reality nejde – ví, že se těžko přesně hodnotí i hodnota „bytu 2+kk na Chodově“, že je tvořena vždy jen protnutím momentální nabídky a poptávky, že i průměrná hladina cen nemovitostí kolísá o desítky procent (např. v posledních čtyřech letech šla dolů o 20-40% podle lokality). Církevní nemovitosti ale na prodej nejsou již dvacet let – leží ladem, není nabídka, není poptávka, jejich ohodnocení pak může být pouze „kubíkové a metrové s přihlédnutím ke stáří budovy“, což je to nejhorší možné oceňování. Vypadá to sice hloupě, ale v počítání miliard nelze k věci přistupovat o moc jinak než stanovením hodnoty víceméně od pasu, úvahou typu „nejméně tolik, nejvíce tolik, dejme to nějak uprostřed“. Je jasné, že u desítek miliard korun působí takovýto způsob oceňování děsivě, ale jinak to nejde; sám mám zkušenosti s kupováním i prodejem (zemědělské) půdy, kde hodnoty na jedné lokalitě, pár metrů od sebe, lítají ve stovkách procent a nikdo neřekne nebo neví proč (největší částí restituovaného majetku jsou právě půda a lesy).

 

Vystupování komunistů je k zblití, ale vzhledem k jejich charakteru pochopitelné, vystupování socialistů je pouze hnusné a pochopitelné zčásti. Kus viny ale mají i předkladatelé, tedy největší část vládní koalice. Ta nedokáže – což je bohužel typické pro ministra Kalouska – věc korektně a srozumitelně podat, vysvětlit a zdůvodnit. V situaci, kdy vůči církevním restitucím je značná část národa, možná i většina, negativně naladěna – a není přesně jasné, proč, zda vůči restitucím jako takovým, nebo jen se jim to zdá moc peněz nebo nedostatečně zdůvodněných – je povinností kvalitní vlády se k občanům obrátit a restituce vysvětlit a obhájit; nikoli si říci máme většinu, prohlasujeme to. Mimochodem, právě tento přístup, tedy máme většinu, prohlasujeme to, namísto budeme vysvětlovat a získávat podporu veřejnosti je tím hlavním faktorem, který stojí za rekordně nízkou podporou současné vlády a koalice a co povede k tomu, že jim v příštích volbách sociální demokraté, ať sami bídní a nevěrohodní, utrhnou hlavu jako malinu.

 

téma: Bloc.cz - 25.06.2012  


Komentáře ke článku celkem: 32
vsechno je jednou poprveJan25. 06. 2012 12:22
Opak zamýšleného...Jiří Kwolek25. 06. 2012 13:05
 RE:RE: Opak zamýšleného...Jiří Kwolek25. 06. 2012 13:15
 RE:RE: Opak zamýšleného...lojza26. 06. 2012 22:59
souhlasím, ale ten titulek?Martin Hruška25. 06. 2012 13:17
StředověkJan Zlatoústý25. 06. 2012 13:41
 RE:RE: StředověkRoman09. 07. 2012 22:03
Majetek tak státu nic nenesebobr25. 06. 2012 13:54
Pán Bůh zaplať za tato slovaJindřich25. 06. 2012 14:31
SouhrnněJiří Hlavenka25. 06. 2012 14:48
 RE:RE: Souhrnněbobr25. 06. 2012 16:06
 RE:RE: SouhrnněJiří Hlavenka25. 06. 2012 18:03
 RE:RE: Souhrnněbobr25. 06. 2012 20:28
Restituce ano, ale...tomas25. 06. 2012 15:20
Polemikapedro25. 06. 2012 17:40
Zbytecnevgen25. 06. 2012 18:12
Chybí diskuzeVláďa25. 06. 2012 19:30
 RE:RE: Chybí diskuzebobr25. 06. 2012 20:55
hmmmmartiXXX25. 06. 2012 20:54
Nakradené bych nevracelPetr26. 06. 2012 12:50
 RE:RE: Nakradené bych nevracelMilan26. 06. 2012 15:03
 RE:RE: Nakradené bych nevracelPetr26. 06. 2012 16:56
 RE:RE: Nakradené bych nevracelxxx27. 06. 2012 16:50
 RE:RE: Nakradené bych nevracelPetr28. 06. 2012 00:34
mimo jiné co nastane, když narovnání neprojdemartin kroček26. 06. 2012 15:29
Příklady odjinudTrebus26. 06. 2012 16:19
Blokovany majetek je katastrofaxxx27. 06. 2012 16:58
Já s církevními restitucemi nesouhlasímMilan28. 06. 2012 14:05
Nevěřím, že komunisté, ČSSD to myslí Miroslav Pail02. 07. 2012 16:07
Církev je zločinecká organizacecnemo15. 07. 2012 12:07
 RE:RE: Církev je zločinecká organizaceKarel05. 09. 2012 12:30
není namířeno proti církvímJaroslav Matys12. 08. 2012 17:46
Přidat příspěvek
 
Zavřít formulář
Odeslání článku e-mailem






SkyPicker

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn