Dvě chiméry, dvě sestřičky: O malém státě a O prorůstových opatřeních


Nemálo inteligentních lidí, o těch ostatních ani nemluvě, přemýšlí v této době, jak se dostat z nevyřešitelného ekonomického problému, týkajícího se vlastně všech „vyspělých“ zemí naší planety. Ten kombinuje obrovské zadlužení (sečteme-li dluhy státu, firem a soukromých osob, plus nejrůznější skryté dluhy, je k nesplacení), přetrvávající schodkové hospodaření (které dluhy jen navyšuje), minimální růst, stagnaci či leckde i ekonomický pokles, nízkou poptávku, stoupající nezaměstnanost. Cesta ven není vidět: škrty dusí růst, investice zase navyšují dluh. Hospodářství lze rozproudit adrenalinovou injekcí (á la šrotovné), ta trvá chvilku a odezní. Dluhy stále rostou – ani jeden stát v Evropě a skoro žádný na světě nehospodaří s přebytkem, každý si jen půjčuje a s vrcholným úsilím se mu daří stlačit schodek, tedy narůstání dluhu, z 3,7% na celé 3,5% HDP, a to už za řevu velkého národa, který křičí, že umírá hlady.

Slýcháme v této době pak dva příběhy o zázračných opatřeních, které by měly problém vyřešit. První se nazývá Malý stát a druhý Prorůstová opatření. Bohužel, jeden jako druhý to jsou pouze výmluvy

Malý stát?

Idea „malého státu“ je následující. Za prvé, stát je zkorumpovaný, když bude „menší“, bude korupce v menších číslech. Za druhé, stát je plýtvavý, dáš mu korunu, osmdesát haléřů z ní prožere, dvacet vrátí. Za třetí, přerozdělování znamená, že peníze se stěhují od těch, kteří je v potu tváře vydělali k těm, kteří nemakají. Budiž, částečně se s tím dá i souhlasit – ale jak onen stát zmenšit?

Povšimněte si, že čím hlasitěji kdo hovoří o tom, jak by se měl stát „zmenšit“, uklidit se z cesty, nezasahovat, tím tišeji jsou, když přijde řada na konkrétní otázky. V čem by se měl stát zmenšit? Co by měl „nedělat“ či co z toho, co dělá, by měl přenechat jiným? Co z toho, co dělá, by měl dělat levněji?

Najít správné odpovědi není tak těžké. Před námi jako na dlani je tabulka státního rozpočtu, jeho výdajová stránka (za rok 2010, ale to je jedno, struktura se loni nebo letos nijak nemění a čísla moc taky ne). Celkové výdaje rozpočtu, tedy těch „sto procent státu“ tvoří 1 600 miliardy korun. Kde tedy ubereme, škrtneme a zmenšíme?

Mzdy a platy státních zaměstnanců – bez zdrav/soc odvodů, protože to jsou peníze, které erár vydá a hned si jej zase strčí zpět do kapsy – tvoří z uvedené částky 77 miliard korun, tedy méně než pět procent. Není sporu, že se zde dá něco ušetřit. Státní zaměstnanci mají dnes vyšší plat než medián a určitě není sporu o tom, že spousta jich vykonává práci neefektivně, že se jich dá například informatizací spousta učinit nadbytečnými, že by jistě přežili zamražení mezd na pár let (v soukromé sféře platy už pár let prakticky nerostou a nikdo kvůli tomu nepáchá sebevraždy). I poměrně velká úspora by ale onen „přebujelý český stát“ srazila jen o maličké procento, spíše promile. Podívejme se tedy na další části (kapitoly) státního rozpočtu.

 

Největším jedlíkem je nepřekvapivě ministerstvo práce a sociálních věcí, které vyplácí důchody – to dělá nějakých 500 miliard, třetinu všech státních výdajů. Zmenšujme tedy: menší důchody? Pozdější odchod do důchodu? Vše je sporné: jednak se mě nezdá, že by si důchodci zrovna „vyskakovali“ a jezdili si ze svých penzí užívat do drahých hotelů, pozdější odchody do důchodu postupně přijdou, ale je velká otázka, do jaké míry jsou lidé v 65 letech vůbec zaměstnatelní. Dají se seškrtat příspěvky na děti, na druhé straně ale Češi vymírají a ať se na věc díváme z kterékoli strany, živit nás mohou v budoucnu stejně jen naše děti.

 

Druhým největším jedlíkem je ministerstvo školství (spadá pod něj i tělovýchova) s výdaji ve výši 137 miliard. I zde by mohl stát škrtat, a jakési pokusy se dějí. Je to nicméně modelový případ: předpokládejme, že by stát zrušil kompletně financování školství a všechny školy by si platili rodiče sami. Kromě toho, že by tím stát obětoval snad jedinou investici, která je prudce návratná, by se stejně nic neušetřilo, pokud bychom snad nepočítali s variantou, že by polovina obyvatelstva nedávala děti do škol vůbec a tím bychom se v propadli někam na úroveň Bhutánu.

 

Na čtvrtém místě je vnitro s 52 miliardami. Škrtejme policisty, když už nyní, jak se zdá, může kdekdo v Česku řádit jako černá ruka. (Jistě se zde dá optimalizovat, mít jich „míň, ale lépe vybavených, vytrénovaných a kvalitnějších“, ovšem tedy i lépe placených, ale zásadních úspor se nedoberete).

 

Další jedlík je zemědělství s 48 miliardami; naprostá většina jeho výdajů jde na dotace. Pochopitelně jsou vysoké dotace do zemědělství nemravné a deformující, ale dělá je celá Evropa, my jsme na tom ještě poměrně „dobře“, tedy dotujeme méně než jiní. Zde je jediná cesta z problému snižovat dotace v rámci celé EU (a nasadit importní cla na zboží z dalších zemí, které dotují nadměrně). To je ovšem mimo možnosti jedné země EU.

 

Za ním je obrana s 43 miliardami. Ovšemže se zde objevují ty snad nejděsivější příklady plýtvání či nákupů, které smrdí korupcí na sto kilometrů, ale celkové výdaje na obranu nejsou velké, naopak jsme kritizováni za to, že v podstatě spoléháme na pomoc ostatních. Je to další modelový případ, ukázka blbosti úvahy „menší stát, méně korupce“: armáda, stejně jako policie, spravedlnost, doprava je naopak podfinancovaná, ne přefinancovaná, a přesto tato ministerstva plýtvají. Pokud bychom tento stav léčili dalšími škrty, bylo by to, jako kdyby spravovali děravou hadici tím, že do ní pustíme méně vody. Ale my potřebujeme zalévat.

 

Ministerstvo dopravy má na letošek plánované příjmy 9 miliard, výdaje 38 miliard, převážně na dopravní infrastrukturu. Dá se z toho něco zmenšit – nemyslím tím, že se letos nepostaví nějaká silnice, ale dlouhodobě, systémově? Jistě, stát se může vzdát dozoru nad všemi komunikacemi a prodat či pronajmout je soukromníkům, abychom pak platili mýto v každé zatáčce a na každém mostě. Ministerstvo dopravy je opět dalším modelovým případem „korupčního ministerstva“: snad každá veřejná stavba v tomto státě opět zapáchá. (Je dobré zmínit, že to bohužel začíná i u kdejaké autobusové zastávky – krade se u malých i u velkých kšeftů). Co s tím? Bizarní, ale zcela pravdivý model na zmenšení korupce by spočíval v tom, že by se zřídil opět jakýsi Státní stavební podnik, který by měl monopol na veškeré stavby, byl by ve vlastnictví státu, všechno by dělal vlastními lidmi a stroji, odpadly by tedy tradiční metody korupce přes předražené zakázky soukromým firmám. A nyní, co je lepší: státní bordelný a mrhavý podnik nebo privátní loupežníci v nažehlených oblecích?

 

Mohl bych pokračovat po dalších ministerstvech, dalších kapitolách rozpočtu, ale to bych se jen opakoval a nic nového nepřinesl. Bohužel – protože jistě bychom byli rádi, kdyby tomu bylo opačně – platí:

-                „zmenšení“ státu tam, kde cítíme největší korupční průšvihy, kde se nejvíce investuje (doprava, obrana atd.), je jistě možné, ale za cenu omezení služeb, na které jsme zvyklí, za cenu snížení bezpečnosti vnitřní i vnější, za cenu bezplatných silnic a levně zpoplatněných (!) dálnic

-                Můžeme jistě zvážit zmenšení přerozdělování například v sociální, zdravotní a školské oblasti, nemění to ale mnoho na tom, že tyto služby se budou platit tak jako tak (pokud nechceme upadnout do bídy, negramotnosti, zhoršení zdravotního stavu atd.)

-                Jistě je možné zmenšovat počty úředníků a bylo by nanejvýš záhodno se na to soustředit; zásadních úspor se tím ale nedosáhne, ani kdyby byli hypoteticky propuštěni všichni úředníci.

Stát už malý je

Kroutíte nevěřícně hlavou. Vraťme se ale zpět o pár desítek let, nikoli do socialistického Československa, ale do Británie, Francie nebo Německa. Stát vlastní kompletní telekomunikace, stát vlastní veškeré síťové služby (voda, plyn, elektřina), stát vlastní letecké společnosti, stát vlastní nebo alespoň mocensky ovládá banky (to dodnes zčásti platí v Německu), stát vlastní zbrojařské firmy, často (Británie) ovládá třeba i hutní průmysl a těžké strojírenství. Tak teprve vypadá velký stát!

Co by přesto stát dělat mohl

Český stát dosud drží pár významných až zcela zásadních podniků: na prvním místě pochopitelně ČEZ, pak Letiště, Lesy, Čepro atd. Stát u těchto firem musí dělat následující:

-                buď z nich dojit peníze seč síly stačí, stejně jako by to dělal soukromý vlastník

-                pokud to neumí nebo to nejde, měl by je prodat

Stát tak ale nečiní. Z Lesů ČR jde do státního rozpočtu titěrný potůček financí. Letiště stát používá k nesmyslnému zachování ČSA, tedy mrzačí zdravou a profitabilní firmu tím, že ji fúzuje s chcíplotinou. ČEZ jakési peníze do rozpočtu produkuje, ale jeho management je zcela nevhodně motivován nikoli profitabilitou firmy, ale kurzem jejích akcií, což vedlo k hloupé a nic nepřinášející expanzi na Balkáně, ze které se nyní ČEZ se staženým ohonem couvá. (Aspoň něco - pozdě, ale přece). Proč je sázka na kurz akcií u státní firmy hloupá? Protože stát nepotřebuje peníze v situaci, kdy se ekonomice daří a kurzy všech firem letí nahoru, ale potřebuje je stabilně a stále, ba naopak více, když je krize. ČEZ tedy měl být definován jako dojná kráva, jako cash cow, a nic víc. (Přičemž je lepší, když zůstane ve vlastnictví státu než když bude prodán, protože energetická bezpečnost je důležitou součástí národní bezpečnosti).

Prorůstová opatření - neprotiřečíme si trochu?

Je jasné, že “škrtací reforma” nevypadá hezky a nemůže být populární. Oponenti, mezi které se řadí kromě těch, kteří oponují z principu (opoziční či neparlamentní strany), i například ekonomové, kteří vypadají neutrálně, tvrdí, že by vláda měla kromě škrtů dělat i jakási prorůstová opatření. Opět ovšem nejsou příliš konkrétní, mlhavě říkají, že by stát měl podporovat ekonomický růst a nejen škrtat. Buďme tedy konkrétní místo nich.

Pomiňme nyní zjevný rozpor v tom, že lidé (často jedni a titíž) požadují, aby se stát do ekonomiky pletl co nejméně, aby se zmenšoval a zmenšoval, a současně, aby stát ekonomiku pozitivně stimuloval nějakými prorůstovými opatřeními. Jestli ono to tak nebude, že lidé na stát nadávají, když jim bere (daně apod), zatímco když jim dává, tak jsou překvapivě tiší jako pěny. Stát, který nebere, ale jenom dává, toť ideální stát! Jenomže doly na stříbro v Kutné hoře jsou již dávno vyčerpané.

Prorůstová opatření mohou být dvojí. Mohou mít nefinanční charakter, jako je omezování byrokracie podnikatelů, a zde určitě má stát před sebou setrvale co dělat. Další nefinanční opatření může spočívat například v proškolování podnikatelů, v poradenské podpoře exportu atd. (To nějaké peníze stojí, ale směšně malé). Mnoho dalšího už nenajdeme a i redukce byrokracie není krokem, který by zásadně ekonomiku podpořil - maličko pomůže, ale toto skutečné “prorůstové opatření” není.

Skutečné prorůstové opatření je jen jediné, a to investiční, finanční. Stát může zafinancovat ekonomický růst více způsoby, ale vždy s negativním dopadem na rozpočet. Může to být zmírňování daňové zátěže, například u začínajících podnikatelů, mohou to být výrazné investice do školství a výzkumu (“Centers of Excellence” atd.), může organizovat státní akce typu “Zelená úsporám”, zainvestujte do staveb a dopravní infrastruktury a podobně. Samozřejmě zde platí přímá úměra: vraz peníze do ekonomiky, je vcelku jedno jak a kudy, a odrazí se to v ekonomickém nárůstu.

“Prorůstová opatření” realizovaly velké ekonomiky v uplynulých dvou desetiletí, vedlo to k setrvalému růstu ekonomiky (honěnému “na steroidech”), a současně k nárůstu dluhů na všech úrovních. Tudy už nyní cesta nevede, protože nárůst dluhu je pro většinu zemí neúnosný a i v ČR by se do neúnosnosti brzy dostal. A pokud má být efekt investičních prorůstových opatření na rozpočet neutrální, musí současně stát na každou proinvestovanou korunu někde jinde korunu sebrat. Že moc není kde, jsme si už ukázali.

Jestliže tedy není v “zmenšování státu” ani v “prorůstových opatřeních” lék, kde je? No, on skoro není, neexistuje, jak váhavě přiznává stále více ekonomů, kteří nejsou zaměstnanci banky nebo investiční entity. Tak jako na obezitu nespočívá lék v tom, že si vezmeme oblečení, ve kterém budeme vypadat štíhlejší, nebo v nějakých pilulkách, i na současnou obezitu světových ekonomik není jiný lék než jednoduše zhubnout.

 

Poznámka: tématu se věnuje i můj „oblíbenec“ Petr Mach v tomto článku, bohatě doplněném grafy a čísly. Není to úplně špatný materiál, ale jsou v něm bohužel, jak je u Macha dost obvyklé, smíchány celkem samozřejmé a rozumné věci s hloupostmi, případně říká A, ale nedoříkává B. Konkrétně:

-                „kdybychom měli od roku 1998 vyrovnané hospodaření, neměli bychom dluh, neměli bychom vysoké náklady na obsluhu dluhu“. Jasně, „kdyby“: kdyby pes nesral, dál by doběhl. Chybí tu to B: jak by se vyvíjelo české hospodářství bez (dluhových) stimulů ve výši 1,2 bilionu korun? Byli bychom na tom zřejmě podstatně hůře ve všech aspektech: HDP, nezaměstnanost, životní úroveň, koupěschopnost, a tak dále.

-                „ČEZu by naopak mělo být umožněno rychle dostavět Temelín, protože prodejem jaderné elektřiny v zahraničí může vydělávat miliardy“. Moc chytré, ale i zde chybí to B: a těch 200 miliard na dostavbu Temelína vezme státní ČEZ kde? Půjčí si – je mimochodem i dnes už vysoce zadlužený – takže namísto 40 miliard, kterými dnes rok co rok do státního rozpočtu přispívá, tam bude dávat nulu, protože veškeré zisky půjdou na splátku enormního úvěru. Ony „miliardy“ pak začnou přitékat někdy v roce 2025… možná. Jak to bude s energií za deset let, nikdo neví.

-                Přejmenováním poplatků z vína, které plynou do Vinařského fondu, na daně a odvedením do státního rozpočtu získáme 5 miliard korun ročně. Vinaři platí padesátník z vyrobeného litru… že by se v Česku vyrábělo deset miliard litrů vína ročně? Tisíc litrů na osobu a rok na hlavu, včetně nemluvňat, důchodců a členů Strany Svobodných?

A tak dále. Bohužel toto je typický Mach: nedbalý a chybný v zacházení se snadno zjistitelnými fakty, uvádějící jen to, co se hodí do jeho ideologického chrámu, nehledající pravdu, ale jen podporu pro své teze.

 

téma: Bloc.cz - 10.04.2012  


Komentáře ke článku celkem: 46
můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůMartin Hruška10. 04. 2012 18:25
 RE:RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůJiho10. 04. 2012 23:30
 RE:RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůDolfa11. 04. 2012 09:51
 RE:RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůJiho11. 04. 2012 11:03
 RE:RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůJJJ12. 04. 2012 08:15
 RE:RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůJiho12. 04. 2012 13:13
 RE:RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůjjj12. 04. 2012 21:22
 RE:RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůJiho13. 04. 2012 01:05
 RE:RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůJJJ13. 04. 2012 08:20
 RE:RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůJiho13. 04. 2012 09:38
 RE:RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůJimmy Hayek13. 04. 2012 23:08
 RE:RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůJiho14. 04. 2012 12:14
 RE:RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůJimmy Hayek14. 04. 2012 12:45
 RE:RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůJiho14. 04. 2012 14:44
Perpetum mobile-OB-10. 04. 2012 18:36
 RE:RE: Perpetum mobilek.k.10. 04. 2012 18:55
 RE:RE: Perpetum mobile-OB-10. 04. 2012 20:19
 RE:RE: Perpetum mobileJaroslav Snajdr11. 04. 2012 10:18
 RE:RE: Perpetum mobileMiloslav Ponkrác12. 04. 2012 16:19
 RE:RE: Perpetum mobile-OB-13. 04. 2012 09:00
 RE:RE: Perpetum mobileJaroslav Snajdr13. 04. 2012 20:12
 RE:RE: Perpetum mobile-OB-15. 04. 2012 01:13
 RE:RE: Perpetum mobilek.k.11. 04. 2012 10:48
 RE:RE: Perpetum mobile-OB-12. 04. 2012 10:07
ať počítám jak počítám ..tlama10. 04. 2012 18:49
 RE:RE: ať počítám jak počítám ..Maty11. 04. 2012 10:37
ČEZk.k.10. 04. 2012 19:23
jednoduše zhubnoutKamil10. 04. 2012 21:13
Rozpočetpepak10. 04. 2012 21:29
 RE:RE: Rozpočetpepak10. 04. 2012 21:45
souhrnněJiří Hlavenka10. 04. 2012 22:00
 RE:RE: souhrnněJiho10. 04. 2012 23:19
 RE:RE: souhrnněJiří Hlavenka11. 04. 2012 09:34
 RE:RE: souhrnněJiho11. 04. 2012 10:22
 RE:RE: souhrnněMiloslav Ponkrác12. 04. 2012 16:53
 RE:RE: souhrnněJiho12. 04. 2012 17:15
O malém státu a prorůstových opatřeníchJiří Knesl11. 04. 2012 06:55
 RE:RE: O malém státu a prorůstových opatřeníchJiho11. 04. 2012 09:59
 RE:RE: O malém státu a prorůstových opatřeníchJiří Knesl11. 04. 2012 13:41
 RE:RE: O malém státu a prorůstových opatřeníchk.k.11. 04. 2012 14:33
 RE:RE: O malém státu a prorůstových opatřeníchthr11. 04. 2012 15:35
a co se vratit zpatky na stromy? ;-),RE: můžeme si dovolit věci jen dle výše svých příjmůRAB THIRD,14. 04. 2012 00:31
Aktuální číslaMartin Večeřa16. 04. 2012 16:23
 RE:RE: Aktuální číslaJiho16. 04. 2012 17:04
Stat je prilis velky JJJ27. 04. 2012 22:39
korupce + úřednictvo = půlka schodkuVít Tuček18. 05. 2012 08:47
Přidat příspěvek
 
Zavřít formulář
Odeslání článku e-mailem






SkyPicker

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn