Nejčtenější články
Partneři
Krámky.cz E-shop do 24 hodin Dokonalý e-shop na míru Dárkoviny.cz Prodej ready made společností s.r.o. a zakládání společností Virtuální kanceláře společností a poskytnutí sídla společností v Praze
Studenti i učitelé hovoří jedním hlasem a tvrdí následující: Jsou ohroženy akademické svobody. Nejde nám o školné. Nechceme ale okatut zápisné. Reforma školství je potřebná, ale ne tato. Jaká reforma je přesně potřebná, to neumíme přesně říci. Dobeše do koše. Čeká nás kolaps (katastrofa, armageddon atd. atd.) českého školství. Požadujeme úctu k akademickým svobodám (!).
„Shodneme se na tom, že školné v nyní navržené podobě není řešením“, uvedl jeden z pořadatelů…
To je přesné. Studenti i učitelé se velmi dobře shodnou, co nechtějí. Nechtějí to, co je navrhováno. Co ovšem chtějí, to z nich nevymámíte, a nevymámíte to ani z jejich učitelů. Rektor Karlovy Univerzity Hampl, jakási neformální hlava učitelské obceu nás říká, že návrh je „celý špatně“, že návrhy jsou nedomyšlené body, chaotické návrhy nebo rovnou „deformy“. Na otázku školného pak odpovídá „Školné je citlivá a především politická otázka s obtížně předvídatelnými dlouhodobými sociálními a ekonomickými dopady.“. (Celý rozhovor je zde).
Pane rektore naší „nejslavnější univerzity“, kdysi jedné z nejslavnějších na světě, dnes se ale nedostávající ani do první pětistovky (nejlepší čeští studenti prchají z Karlovky i jiných VŠ do zahraničí): pokud by vám takto argumentoval student u zkoušky, pokud by si vystačil pouze s emotivními výkřiky, bonhmotem a doplnil to nicneříkajícími frázemi, vyprovodil byste jej s nedostatečnou ven.
Aby bylo jasno: i mně se současný ministr Dobeš jeví spíše jako osobnost, které by ze všeho nejlépe prospěl konejšivý pobyt v odlehlém sanatoriu, i mně se zdá, že chrlí v příliš rychlém tempu nápady a návrhy, které jsou každou chvíli jiné a nejeví se moc domyšleně. Ale to ještě vůbec nezavdává důvod k masovým protestům studentů a k jejich hromadné podpoře ze strany vedení škol (včetně „rektorského volna“, aby mohli studenti protestovat). Je potřeba si také uvědomit, že všichni protestující, jak se zdá, jsou v dané věci silně závislí: studenti by museli platit školné (to, o čem všichni hovoří ve smyslu „o školné tu vůbec nejde, ale nechceme platit školné“, a rektoři, donedávna autonomní vládci univerzit, prakticky nesesaditelní a nekontrolovatelní, by náhle přišli o část svého majestátu.
Proto se mě jejich protesty, pokud nebudou řádně vyargumentované a precizně odůvodněné, zdají naprosto stejné jako protesty odborářů, kteří chtějí víc peněz, protesty lékařů, kteří chtějí víc peněz, jako protesty ostatně naprosto kohokoli jiného, kdo chce… pouze víc peněz. Protestujete, nejde vám o peníze? Tak řekněte, o co vám jde – co je špatně, co má být jinak, jak to má být a proč.
Toto není odborářský protest, ve kterém – lumpenproletariát promine – jde jenom o ten žvanec a argumentaci ani nikdo nečeká. Toto je protest intelektuální elity národa – elity současné, v podobě vrcholu celého pedagogického sboru, a elity budoucí, v podobě studentů. Dobeš je v úřadě už nějakou dobu a své plány nespřádá od včerejška: kde je web (či jiný písemný materiál), který by pečlivě, podrobně, s kvalitou argumentace, s „důkazním“ materiálem, s tvrdými daty, ony špatné snahy ministra Dobeše demaskoval? Takovou příležitost naše intelektuální elita měla, takovou příležitost ukázat, jak věci rozumí, jak dokáže precizně formulovat, argumentovat – a tak ji nevyužila.
„Třísku v oku svého bratra vidíš, ale trám ve svém oku nevidíš“. Kdo nemá zameteno před vlastním prahem, jeho legitimita protestovat velmi ztrácí. Úroveň vysokého školství, které se prostřednictvím tzv. akademických senátů, je u nás mizerná; české univerzity v mezinárodním srovnání naprosto propadají a špičkoví studenti, kteří mají o obor hluboký zájem, kteří chtějí dělat vědu na vysoké úrovni, mizí ze země. Vysoké školy, kterým nikdo dnes nesmí kecat do práce (s výjimkou osamělých bojovnic a bojovníků z akreditační komise), se proslavují v poslední době zejména rychlostudenty. A co si budeme vykládat, sledujeme okolní svět s očima otevřenýma a víme, co za „materyjál“ padá z vysokých škol i co se týká denního studia, tedy naší mládeže. Jestliže můžeme ve svých firmách zaměstnávat pomalu na celý úvazek studenty, kteří současně dělají vysokou školu na denním studiu a na dotaz říkají, že školu mají „ve čtvrtek večer“, a že zkouškové období mají „příští týden v úterý a ve středu“, tak to neříká nic dobrého ani o nich, ani o profesorech a jejich nárocích. (Nechci tím tvrdit, že neexistují špičkoví studenti i špičkoví učitelé, ale sečteno a zprůměrováno je to slabota.)
Shrnu jednou větou. Protest míří nejspíše správně a na správného člověka, ale tím, jak je proveden, jak není odůvodněn a jak není vysvětlen, dělá českému školství, učitelům i studentům tu nejhorší možnou službu.
Glosy