Předesílám, že v lecčem souhlasím (byť třeba ne do detailu).
Nicméně posílení role státu má jeden velký háček... Totiž ten, že př zachování demokracie není žádná obrana proti "diktátu lůzy" - prostě v momentu, kdy začne někdo uskutečňovat přísnou a zodpovědnou politiku, tak se nutně stane nepopulární a za pár let nemá při volbách šanci.
A tohle je v podstatě neřešitelné - reformy buď budou docela bolet anebo nebudou fungovat - pokud se budou doplňovat o bohaté sociální programy, tak se přínos utratí právě za ně a budeme v podstatě tam, kde jsme byli.

Další věc - nemáte moc pravdu v tom, že jsou nějakým jasným vzorem státy severu Evropy. Ano, možná je v nich menší dopad finančních institucí (mimo Island), ovšem naproti tomu produktivita ekonomiky a obecně obyvatelstva jde dolů velice silně. Typicky Švédsko - zhruba do začátku 80tých let možná opravdu nejsilnější ekonomika v přepočtu na počet obyvatel (i díky tomu, že je minula WWII), ale od éry Palmeho jen klesá - to, že dnes vypadá pořád slušně je dáno velmi dobrou výchozí pozicí, určitým kladem je patrně i mentalita obyvatelstva, kdy se méně daří korupci, což snižuje výdaje, ale celkově to moc velká idyla není.

Celkem vzato si myslím, že by mohlo být reálné, aby státy (případně a lépe EU jako celek) posílily tlak na finanční instituce. Sice ani to nebude legrace - například to patrně povede k zhroucení velké části penzijního zabezpečení (i státní "pilíře" jsou závislé na řadě finančních produktů), nicméně tohle by mohlo získat dostatečnou podporu veřejnosti, aby nastal konsensus a dlouhodobý přínos by mohl převážit nad problémy.
Naproti tomu ale se zásahy do firem mimo finanční sektor bych byl velmi opatrný, tady jakékoli rozkolísání může skončit poměrně katastrofálně.

Silný vliv politiků na směřování eurozóny (= silný státní vliv ve sféře ekonomiky eura) např. umožnil Řecku zadlužit se až k bankrotu, nebo třeba umožnil Německu a Francii vyhnout se sankcím za porušení kritérií stability eurozóny. Jaká je z toho cesta ven?

1. Slaba Evropa - to je opravdu nas velky problem, to ze Evropu nikdo neridi, nebo jeste hur, ze by si ji rado Nemecko, Francie a Britanie ridili kazdy po svem. Obama uz rikal, ze kdyz chce mluvit s predstavitelem Evropy a projednat neco na nejvyssi urovni, tak vlastne nevi komu ma zavolat. Vetsinou pak vola Merkelove a Sarkozymu, ac by spravne mel asi volat nasemu evropskemu prezidentovi, o kterem velice malo lidi tusi ze vubec existuje a jak se jmenuje. Tahle funkce se nejak nepovedla.
2. Rostouci ochranarstvi - to bude v nasledujicich letech asi jasny trend a asi spravne podotykas, ze my nebudeme uvnitr, kdyz se rozhodneme stat stranou. Ve vseobecnem rustu a euforii obchodni bariery padaly jedna za druhou, ale ted kdyz je hur, tak se USA jiz zacinaji zamerovat na ochranu vnitrniho trhu, proste proto aby tyhle tezke casy nejak prezily a aby zustaly No.1. A pokud to uz dela USA v Evrope to za chvili nebude jine.
3. Silny stat jako reseni. Nevim. Asi chapu jak to myslis, ale stat je opravdu nejhorsi hospodar ze vsech. Je fakt ze severske socialni staty jsou na tom momentalne dobre, a je taky fakt ze staty kde se snazili realizovat co nejpruhlednejsi a liberalni trzni ekonomiku s malou roli statu, nizkou a rovnou dani (pobaltske zeme, Irsko, atd) to odnesly nejhur. Tezko ale v teto chvili rict jestli to uz v tuto chvili vypovida o tom ze silny stat je lepsi

Takže, protože je stát neschopný, nedokázal vyšetřit byť jedinou korupční kauzu, není schopen rozumně používat současné nástroje regulace, které má k dispozici, neumí ušetřit jedinou korunu a všechno prožere jakmile k tomu má příležitost (okamžitě po vybrání daní), tak mu dáme ještě větší pravomoce, než v současnosti má? Když máte ve firmě neschopného zaměstnance, tak mu naopak pravomoce odnímáte. Proč byste to u státu dělal obráceně?

Těleso státu, po administrativní stránce, tvoří úředníci. To oni stojí za všemi těmi blbými rozhodnutími. Znamená to, že lze v budoucnu očekávat jejich zázračné osvícení, zchytření a zmoudření?

Federalizace Evropy podle mě neznamená "posílení" státu, pouze přesun určitých pravomocí jinam. Neměl bych nic proti, ale jsem rozhodně proti tomu, aby tyto pravomoce dostali nevolení úředníci v Bruselu, jako je tomu doposud. Ti už se předvedli. Tzn. bez politické reprezentace žádná federalizace.

Máme tu dva typy subjektů: státy a finančníky. Finančníkům jde jen o výdělek. Nějaká pracovní místa a veřejné blaho je jim u prdele. jsou extrémě schopní. Stát jsou teoreticky naši zástupci. Ve skutečnosti jsou extrémě neschopní nebo už dávno přešli na druhou stranu. Volba mezi nimi je jen zdáním volby. Nejlepší na tom je, že tomu tak pravděpodobně bylo vždy.

pokračování četby:

Václav Bělohradský: Chvála státu
http://www.multiweb.cz/hawkmoon/chvala_statu.htm

Žádný "stát" neexistuje. Je to pouze forma pod kterou se skrývají nejrůznější mocenské skupiny, částečně reprezentované politickými mafiemi a to celé je přikryté "národní" frazeologií .. kdo neskáče není Čech že.. Nejmocnější skupina ovládá tajnou službu, má klíčové posty a legislativní výhody, ale aby to přežila dělí se s ostatními o posty. V případě průseru může dát milost prezident, u vraždy ze strany tajné služby rozhoduje o trestu tajná služba sama. Tohle je váš "stát". Národní státy jsou přežitek, Evropský superstát může fungovat ale rozhodně pokud ho bude méně. Byrokracie a vláda odtržená od demokracie, což je dnešní Evropa je odsouzená k zániku jen to třeba bude trvat. Zkuste se na to podívat optikou ostatních hráčů .. proč by nemohla Evropa spadnout na periferii dění? Socialistická diktatura přitvrzuje a ve světě naopak čekají miliardy lidí na svoji šanci.

Pár komentářů:
- ano, s tím souhlasím, že "diktát lůzy" hrozí a nemám na to žádnou odpověď :/
- severské země, vzor Evropy: nemyslím zrovna a pouze v ekonomickém smyslu slova. Severské země praktikují určitou střídmost, uměřenost, nejde tam o zvyšování zisků za každou cenu a za všech okolností, o neustálý "růst růstu". Spíše o kvalitu života, o morálku, etiku atd. Všimněte si také jejich nízkého zadlužení, tj. lepší odolnosti vůči současné nákaze, která sužuje Evropu.
- ještě k státu, dokonce i k tomu českému. Nedejte zase tak strašně na to, co čtete v novinách. V nich se o dobrých výkonech samosprávy nedočtete, pouze o průserech. Kdyby takto noviny psaly i o nejlepší firmě na světě, dosaďte si kteroukoli chcete, vypadalo by to, že to je naprosto průšvihová, rozkrádaná a amatérsky řízená firma. Zkrátka věci nejsou bílé ani černé. (to k příspěvkům Bobra a Minivakana)

Bobr má bohužel pravdu. Jen to ještě doplním o svůj názor. Vzniká tady evropský levicový super stát, který tak jak je nastaven bude znamenat méně demokracie. Přichází levicová diktatura, sofistikovanější socialismus. Politici nejsou volení lidmi, neříkají pravdu o skutečných záměrech a nemají odpovědnost. Evropu si rozvracet nedáme ať to stojí co to stojí. To probuzení bude tvrdé. A recept?
1) boj s korupcí všemi prostředky, obnovení důvěry a morálky
2) maximální omezení zdrojů se kterými mohou nakládat politici
3) do sociálního systému dát jen to na co máme
4) zastavení devastace střední vrstvy jako stabilizačního prvku
5) omezit na maximum dotace které spíš likvidují přirozenou konkurenci a podnikatelské prostředí
.. nemá smysl vypisovat dál nějaký seznam, dá se to shrnout do slov == méně státu ==. Zájmy různých skupin už stejně překročily národní hranice. Na velké problémy je stát malý, na malé moc velký, celkově je moc drahý.

Vcelku v každém z těchto názorů s v mnohém souhlasím, ale dovolte mi malou polemiku na téma státnosti, nicméně, je zajímavé, že se všichni zabývají státností a státem až nyní.My Češi obecně o státnosti a natož národní hrdostí a vlatenectví a dalších pojmech můžeme těžko hovořit. Vždy v minulosti jsme prokázali, jak jsme suverénní,posledních dvacet let jsme byli velmi poplatní a nadšení z "USA" a až nyní se začíná nad tímto trendem uzavírat voda, že by to nebylo tak dokonalé? Asi jako všechno co je černobílé a jednostranné.... Také ta naše slavná demokracie, kdy se máme mnohem lépe a kdy si proti tomu "příšernému komunismu, který tu byl a který jsme jistě všichni (zvláště mladší 25 let zažili na vlastní kůži(věřím že 50 léta opravdu byla hrozná, ale nyní se také vraždí ve jménech režimů hlavně v "USA" a jeho jménem-haha lidská práva...) s těmi hrůzami a jsme stále masírováni a veřejným míněním, kdybychom náhodou nevěděli, co si myslet. Nyní přešel trend "komunismu" a nastupuje trend "ekonomická krize", utahujeme opasky z důvodu ekonomické krize, z důvodu evropské sounáležitosti. Já se ptám, proč všichni v referendu hlasovali pro společnou Evropu a vstup do EU, když nyní místo toho, aby se jasně nastavila pravidla všemi státy, vytvořila justice a právní zázemí bez něhož nefunguje nic natož EU a Ti co tento stav zavinili, ti si to "také odskákali" budeme dělat rozbroje mezi státy(jistě nebudou platit ti Řekové a ti Španělé, co to zavinili, ale ti chudí a chudší, jako vždy) a rozpoutáme mezinárodní konflikty a místo Evropy sjednocené a spokojené vzniklo, co? Anarchistický paskvil bez jasných právních norem, kde mnohem více než kdykoliv v minulosti ať si říká, kdo chce co chce všude bují jen korupce a sílí vláda nepoctivých a bohatých a to v mezinárodní i vnitrostátní sféře. V prvé řadě je to krize lidská, za vše nemohou úředníci, ale lidé daného státu obecně, vymlouvat se umí každý, ale vy si volíte ty, co za Vás rozhodují, i doma i v Evropě. Posilovat funkci státu? A jak prosím Vás? Přes tu korupci a pseudodemokracii? Demokracii pro bohaté, aby byli ještě bohatší a ti chudí, aby za ty bohaté řešili jejich špatná rozhodnutí a ekonomické krize? Náš stát s rekordní nezaměstnaností s rekordní neporodností a rekordním počtšm důchodců a reguluje se a vytahiují se peníze jen od těch nejchudších čili odspod? Zajímavá taktika, co takhle zrušit parlament, nadstandartní platy ředitelů firem místo stadardů a díravých zubů celé populace, protože nebudeme mít na plomby a ubozí stomatologové se svými platy 100 tisíc a více měsíčně si zase něco vymohou a pak zase další skupiny a nikdo nic a některé skupiny si prosadí to a jiné zase ono? Dle mne, jediné řešení dle minulosti: při takovémto "bordelu" doma i ve světě může nastat jedině válka nebo revoluce, jsem sama zvědavá, jak to dopadne, ráda bych abych byla velký pesimista, ale ve chvíli, kdy zrušíme policii, aby nás chránila, budeme se zabývat " světovými globálními problémy a problémy Evropy" a zatím se u nás doma bude nadále vesele žít ve stylu "Kocourkov" jsem zvědavá, kam se dopracujeme za pár let, my chudší budeme asi na pracáku bez podpory ani dávky ani práci nám nedají, zbytek bude důchodců, na které nebude mít ani s deseti pilíři kdo vydělávat, vyděláme leda soukromým fondům, které skrachují jako kdysi kampeličky, jak ti lidé zapomínají... a až tu nebude vůbec nic, tak ti co o tomto rozhodují již dvacet let a více a jsou tak "nestranní a neovlivnitelní a protikorupční" a které bych okamžitě zrušila všechny-to by bylo najednou peněz v kase( úřednická vláda, byla jediná rozumnější za polsedních X ač bez politického mandátu), protože tito lidé pak budou argumentovat opět tím, že za vše mohl komunismus a krize a ať si to lidé vyřeší, jak umí, když neumí a "nemají na to", ať zdechnou, stát je přece nebude vodit za ručičku, je přece demokracie a ptám se, toto je opravdu stát? Demokracie je pseudopojem, nic co nemá jasná pravidla a hranice nemůže dlouhodobě fungovat a takovýto systém je špatný. Co je to svoboda, můžu cestovat s vědomím že můžu, ale nemám ani na chleba nebo se zadlužím a pomém výletu do "Evropy" mi vše zabaví exekutor, tak co můžu? No hlavně že jsem svobodná a můžu, můžu si dát drogu, můžu si jít vydělat na E55, hlavně svobodně... To je svoboda? No paráda... Mám pocit, že je to dlouho nestát a spíše "stádo", ať si to každý přebere dle svého uvážení.

Zajimalo by mne, jak by silný stát řršil situace, které jsou popisovány v části Bezmoc mocných:

Hraní pokeru = silný stát by to zakázal? A nebo by v případě prohry prostě zkasíroval vítěze a poslal je do vězení? A nebo by zavíral ty, co to hraní kritizují?

Slibování pracovních míst - silný stát by zakázal slibování těchto míst? A nebo by silný stát rovnou přikazoval firmám, kolik, jakých a kde míst vytvořit? A nebo by je rovnou vytvářel? ALternativně by silný stát mohl rovnou zavírat někoho, kdo by ta místa sliboval či vyžadoval?

Dluhý států - silný stát by dluhy neplatil? A nebo nevytvářel? A nebo na jejich pokrytí vybíral nesmyslně vysoké daně a občanům dával jen kapesné?

Podle mne je stát tak silný, jako jeho občané. Nelze vytvořit silný stát respektující svobodu jedince a uplatnujici zakladni demokratické principy, pokud se většina obyvatel chová jako lúzr (omlouvám se za použití čekenglish, ale tenhle výraz je vcelku vhodný a popisující). Silný stát v takovém případě se nazývá Totalita, Diktatura, Protektorát, Oligarchie apod. - ničím jiným to skončit nemůže.

Lůzrovstvím je i rezignace na to, že můžeme něco ovlivnit - i rezignace na uplatňování naši suverenity.

A pár poznámek: slabý stát USA dokázal zavřít šéfa Enronu a umí se tvrdě a nekompromisně vypořádat s většinou daňových úniků pokud na ně přijde. Silnému státu Švédsku utekla Ikea do dánské nadace a směje se celé Evropě.

Solidarita, kdy musím platit, neni solidaritou - kdo si dluhy udělal, měl by si je zaplatit, zkrachovat apod. Za souseda hypotéku také nikdo neplatí a soused prostě musí více pracovat, více splácet a méně utrácet.

Nazývat dnešní ekonomiku, zcela zdeformovanou dotacemi a regulacemi (pracovní právo, Zelená úsporám, fondy EU, statisticý úřad, ČTU) KAPITALISTICKOU ekonomikou je dalším zmatením pojmů - tohle je spíše řízená regulovaná ekonomika s prvky socialismu.

Na poslední dva příspěvky:
- ještě Minivakan: to, co popisujete (navrhujete), je omezení zastupitelské demokracie. Já si naopak myslím, že zastupitelskou demokracii je nutné posílit (povinné volby, přímější dozor, více informování, více možností se účastnit, i aktivní tlaky na to, účastnit se). Je to ale na jiné téma a někdy se rozepíšu :)

- Lucie: máte zcela jistě pravdu, že sjednocující se Evropa (měnová unie) měla vzniknout i s dalšími přísnými a dodržujícími se pravidly (fiskální unie, např.). Nevznikla a neozvali jsme se. Ten, který teď na každém rohu hovoří o tom, že evropská unie je "absurdní" a "falešná", do ní podával přihlášku...

- JJJ: silný stát neznamená, že dělá nesmysly, když na to má sílu. Proč by zavíral hráče pokeru? Atd. Ale uvedu příklad: silný stát (nebo silná Unie, to spíše) např. zakáže působení všech firem s vlastníky v offshoru (tj. cílené a dnes legální daňové unikání - když živnostník unikne na dani o tisícovku, zaplatí mastnou pokutu, když velkofirma, nic se neděje a ještě ji chválí za skvělé hospodaření). Silný stát či Unie vytvoří ochranářská pravidla pro byznys - není to hezké, ale nedá se nic dělat. Je dobře známé, že Čína svůj export dotuje, hned několikrát: a) měnou podhodnocenou o 30%, b) dotacemi a nevratnými půjčkami, c) uměle nízko drženými cenami energií (atd.). Tohle je samozřejmě porušení hospodářské soutěže a je na to potřeba zareagovat importními cly. Jenomže slabý stát se bojí toto udělat.

- zavření šéfa Enronu je právě to americké divadlo: aby lůza řvala nadšením a radostí nad právním státem, jednou za čas se někdo v televizním přenosu pošle do báně. Ale prosím až tehdy, když ta firma zkrachuje. Kdo dělá podvody na běžícím pásu, ale "funguje to", má zelenou.

- socialismus nebo kapitalismus? Uvádíte krásný příklad: ČTÚ. Uvědomte si, že kdyby nebyl ČTÚ, tak si tu mobilní operátoři dělají naprosto co chtějí a voláte za 10 korun za minutu jenom to fikne. ČTÚ je samozřejmě mizerný úřad, ale bez něj by to bylo ještě horší. Ve zcela neřízeném, neregulovaném kapitalismu by se měla střední vrstva, dolní vrstvy, ale i drobní podnikatelé podstatně hůře než nyní.

Na zakázání firem/právnických osob s nedohledatelným/nestíhatelným vlastnictvím či omezení možností jejich působení nepotřebujete zvláštní zákon či silný stát - jen ochotu stávajícího státu uplatňovat stávající právo (právo na dohledatelnost a stíhatelnost vlastníka majetku je zakotveno v stávající Listině).

Pokud Čína něco dotuje, je to pro mne jen skvělé, nakoupím levněji. Stát nemá žádné přirozené právo pokutovat mne za to, že nakupuji někde jinde - to k těm clům. Tohle právo si vynucuje z pozice silnějšího - myslím, že silným státem podle tohoto popisu je Severní Korea - tam si vše dělají sami, nic nedováží a s nikým moc neobchodují. Stát je tam silný a žádné finanční machinace tam nehrozí. Jen lidé občas umírají hlady.

Enron a zavření šéfa - sám jste napsal, cituji: " krachující banku tvrdě zestátnit, bývalým vlastníkům nedát nic a ještě je soudně stíhat až na ten nejmenší ostrůvek na světě, kam by se případsně chtěli schovat". Takže když se něco podobného stane a odpovědná osoba je tvrdě postižena (a jsou přijatya vynucovány pravidla pro veřejně obchodovatelné společnosti, aby se to příště nestalo) , tak napíšete "divadlo, populismus"

Napište tedy prosím, jak se má silný stát zachovat v situacích které jste popsal. A co vlastně pro vás pojem silný stát znamená - jestli je to moudrý stát a nebo stát, který má vždy pravdu.

ČTU - nevím, ale podle ceníkových cen dnes většinou voláte i za víc než za 10 korun dle ceníkových cen, třeba hovor 62 sekund na předplacenou kartu u T-Mobile - 13.80,- Kč. Zlevňování je spíše zasluhou zákazníků než regulátora, a pokud jsou zákazníci líní a čekají, co udělá ČTU, tak prostě platí. Já volám za něco málo přes korunu a nemyslím, že by ČTU na tom měl sebemenší zásluhu - jen jsem nebyl líný pro to něco udělat.

Takové datové připojení je téměř neregulované a za 14 let od skončení regulace a naprosté liberalizaci poklesly ceny na pár stovek měsíčně a rychlosti připojení stouply o několik řádů. To se u hlasových hovorů nestalo a IMHO určitý podíl na tom má ČTU, které naprosto rezignovalo na svoji úlohu.

Takže váš příklad přínosu ČTU je dle mého názoru zcela mimo - ceny klesají v neregulovaných odvětvích přirozeně a často se zvyšuje i kvalita.

Váš pohled je obecně docela rozumný, má to ale svoje ale.

Ad Čína - jistě, dokud na to většina společnosti má, je to super. Až na to mít nebude (a ta doba asi není až tak v nedohlednu), protože se nedostane k rozumně zaplacené práci, tak je konec.

Ad Enron - v tom já s Vámi naprosto souhlasím. Alespoň se to snaží řešit, což v Evropě nevidím.

Ad CTU - v ČR je velice oblíbený následující model podnikání. Nejdříve od státu prakticky zadarmo něco vezmu (privatizovaný majetek, licence...) a pak začnu křičet, že mi do mého podnikání stát nemá co mluvit. Operátoři jsou zvěř, která těží ze státem garantovaného oligopolu. Regulátor by měl být mnohem aktivnější, než je.

ad Čína - konec čeho? Že nám přestane prodávat levné zboží? Tak holt budeme platit více a nebo budeme muset dané zboží začít vyrábět.

ad CTU - licence stát prodával. Bylo jen na něm, jaké nastaví podmínky prodeje.Jak jsem napsal, kam stát vůbec nešáhl, tam to kupodivu funguje (datová připojení, VOIP telefonie).

Jinak souhlasím, pokud uz CTU je, mel by byt vice aktivni, otazkou je proc neni (a IMHO moznosti ma)

K té Číně - konec úspěšného západního modelu. Stane se jednoduše to, že zboží se bude produkovat v Číně, nejspíše již ne západními korporacemi a různými joint ventures, ale přímo číňany. Kterým mechanismem myslíte že dojde v současném systému k relokaci výroby zpět do Evropy nebo USA? Ledaže by cena práce v Evropě a USA spadla pod čínskou úroveň a ještě bychom tady měli podobně autoritativní režim jako současná ČLR, který by byl schopen investovat obrovské sumy do např. do infrastruktury a přitom držet 90% svého obyvatelstva na velmi nízké životní úrovni. Úžasná perspektiva...

Ano, stát licence prodával, co já vím tak pod odhadní cenou a za divných okolností. Podmínky si zjevně nastavil špatně (to je podstata modelu podnikání po česku...)

K te relokaci dojde prirozene - proste tady zacne Pepa vyrabet nejake zbozi, bude o nej zajem, casem postavi vetsi fabriku....

A nebo jsou snad podnikatele na pridel? :-)

Cinu trochu zneuzivate, podivejte se na Jizni Koreu - zacali prakticky par let pred nami/skoro s nami - v roce 89 a kde jso udnes. A zadna nizka zivotni uroven tam neni.

Tohle mi připadá dost naivní. Pepa možná otevře lokální pekárnu, opravárnu obuvi, v nejlepším případě vyrobí něco jako jízdí kolo. U jakéhokoliv sofistikovanějšího produktu dojede na kombinaci faktorů neumím - vstupní náklady - marketing.

Ale to víte že to jde:

Linet, Walmark, Kofola, Apple..... (seznam by mohl být dlouhý....)

Ale pokud si řeknu, že faktory (jak jste to nazval) vám nepřejí, tak jste to prohrál dopředu.

A to co vydáváte za naivitu - rozvoj Evropy, fabriky ani naše životní úroveň se tady nevzala sama od sebe a není ot přírodní jev. Máme to ve svých rukou.

PS: Pokud nám čína něco prodává pod cenou, je to její věc. A myslím, že na to doplatí především ona.

Drobná poznámka: že Číná prodává pod cenou, na to bohužel nedoplatí, ale dlouhodobě vydělá. Dnes na to "doplácí" tím, že Číňané žijí chudě (tj. dostávají za práci málo peněz, nemohou si koupit západní zboží, protože je drahé). Ale oni to přežijí - každý přežije utažení opasků. Zásadním důsledkem je ale obrovsky rostoucí obchodní přebytek Číny, který vede k tomu, že "chudá" Čína kupuje "bohatý" svět - kupuje v něm navíc hlavně strategické věci, jako jsou surovinová naleziště, energetickou infrastrukturu, ale také dnes už i zajímavé značkové výrobce.

Plus ještě - to, že Čína prodává něco pod cenou, není ani tak její věc, ale hlavně náš problém. Vede k tomu, že Západ dnes téměř nevyrábí, tzn nejsou pracovní místa, mizí výrobní fundament (opravdu nás právníci a konzultanti neuživí). Nejsou-li pracovní místa, stát vyplácí nezaměstnané dávkami, na dávky musí někde vzít, tedy zadlužuje se, zvedá daně, tím se dále zhoršuje jeho konkurenceschopnost. Dnes jsem četl v Economistu analýzu, dle které přišly USA o 3 milióny pracovních míst tím, že se tyto "jobs" přesunuly do Číny. Tj. sice mají Američané levnější trenky, ale současně musí dotovat 3 milióny nezaměstnaných a v podstatě nezaměstnatelných (protože práce není) manuálů. Malý zisk, velká ztráta.

Pokud jsou vaše čísla pravdivá, tak jsou v USA 3 milióny volných dělníků - skvělá příležitost rozjet nějakou výrobu, obchod či cokoliv podobného. Jen se na to nesmíte dívat tak pesimisticky.

ad čína - takže prodává pod cenou, ale přitom dokáže skupovat za světové ceny. Co s tím asi pak bude dělat? Ještě pochopím naleziště, ty může těžit a převážet - ale co bude dělat s energetickou infrastukturou? Komu bude prodávat značkové výrobky, když západ ani východ na to mít nebude?

Jasně, tři milióny dělníků vypadají na papíře jako skvělá příležitost. Jenomže jim nemůžete dát dolar na hodinu, protože za ten si nekoupí ani balenou vodu, a když jim budete dávat více, vaše firma zkrachuje, protože vaše výrobky budou dražší než ty s Číny. (Trochu zjednodušuju, ale v principu to tak je). Takže co s tím?

Čínský poměr vývozu vs dovozu je asi 4:1. Číně nečiní až tak velký problém kupovat to, co kupovat nezbytně musí, za světové ceny, protože na to má pořád dost peněz (tedy podstatně více než potřebuje). Navíc i toto Čína umně řeší - snaží se být soběstačná, tedy vyrábět veškeré polotovary a komponenty sama, tedy být co nejméně závislá na dovozu. Skupování surovinových základen - to má jasnou logiku, netřeba vysvětlovst. Skupování energetické infrastruktury je samozřejmě zhodnocení peněz, které Čína má (tj. zhodnocení obrovských vlastních přebytků).

Jinak Západ už dnes v podstatě na čínské výrobky "nemá" - tedy zadlužuje se (mimo jiné i u Číny), aby si její výrobky mohl koupit. Kam to povede, je těžké odhadnout, ale nijak pěkný konec to nebude.

Já bych to s Čínou neviděl až tak růžově. Zásadní problém Číny je, že vyrábí pro zbytek planety za cenu naprosté devastace svého životního prostředí. Navíc jejich obyvatel stále rychle přibývá, ale zmenšuje se životní prostor, ať už je to způsobeno postupem pouště nebo zásahem člověka (stavění přehrad). V Číně se zvyšuje hodnota životní úrovně, ale musíme poznamenat že za cenu obrovských sociálních rozdílů. Je určitá hranice, ať už se týká růstu spotřeby energetických zdrojů, spotřeby surovin nebo prostoru pro zemědělskou výrobu. A s raketovým tempem spotřeby se zdražuje i výroba v Číně a asijských zemích obecně. S růstem cen surovin a energií bude doprava zboží stále dražší, až se vyplatí vyrábět o něco blíže spotřebiteli. Takže bych ten nedostatek pracovních míst v Evropě a Spojených Státech tak černě neviděl.

"Navíc jejich obyvatel stále rychle přibývá"
To není tak úplně pravda. Ve skutečnosti se tempo přírůstků v Číně docela dramaticky zpomaluje (politika 1 dítěte) a demograficky naopak je největší hrozba průměrné stárnutí populace s dopady ještě horšími než v Evropě, co se týká poměru produktivních osob/důchodců.

Máte pravdu, tempo růstu klesá ( http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=sp_pop_grow&idim=country:CHN&dl=en&hl=en&q=population+growth+china#ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=sp_pop_grow&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=country&idim=country:CHN:CZE&ifdim=country&hl=en&dl=en ) V každém případě 0,5% růst je rychlý nárůst (vzhledem k počtu obyvatel)

To jsem zase po sezóne, s tím svým příspěvkem,ale Činu znám dost dobře osobně a myslím, ze problém je v tom, že Čína fakt nemá dostatečnou vnitřní spotřebu. Že pokud zkolabují v Evropě a USA odběratelé, budou jí ty značky na nic. Čína je prostě součást západni ekononmiky jako výrobní základna, je to vlatně metropole naopak, taková polometropole, bez vojenské síly.Sakra,to je paradox!To nám s tím ta globalizace hezky zamíchala.

Pan Hlavenka to jiz prakticky cele rekl za mne. Musite si pripustit, ze vysoka zivotni uroven zapadnich zemi je dana brzkou industrializaci, kterou jsme ziskali obrovskou vyhodu. Videl jsem tabulky s (odhadovanym) predindustrialnim vystupem jednotlivych ekonomik a Evropa tam byla nekde hluboko dole pod asijskymi civilizacemi. Pokud to tak pujde dal, vratime se tam, kam jsme historicky patrili a ztratime v minulosti ziskanou vyhodu. Neverim, ze by se obdobna prilezitost v pravde historickeho charakteru v dohledne dobe zopakovala, natoz ze by nam neco garantovalo, ze to budeme zrovna my, co ji chyti za pacesy.

Nevím jaká data mate na mysli. Navíc se jedná pouze o odhady. A i podle nich na tom nebyla Evropa nijak špatně, v průměru tak o třetinu, ale některé země (Francie, Rakousko) za posledních 1000 let produkovaly HDP na obyvatele stejné či vetší než Čína.

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_regions_by_past_GDP_(PPP)

Ale máte pravdu - žádná garance není. Jen víra.

Samozřejmě, však jsem napsal, že jde o odhad. Bohužel zdroj si nevybavuji, ale i Váš zdroj ukazuje totéž.

- firmy s nedohledatelným vlastníkem: zmiňoval jsem hlavně daňové ráje, tj. vyhýbání se placení daní. To je velký problém dneška, a je bohužel mimo stávající právo.

- Čína atd.: že šetříte, když kupujete z Číny jejich subsidizované zboží, to je taková velká mýlka, akorát se projeví až v dlouhodobém horizontu (zadlužení, deficit, úpadek domácího průmyslu, nezaměstnanost, podpora v nezaměstnanosti, vyšší daně atd. atd.), zatímco ta úspora je vidět na peněžence dnes.

- Enron: všimněte si "detailů". Enron zkrachoval - tedy se spektakulárně odhalily a odsoudily zločiny jeho šéfů. Ale pak tu máme nekrachující, prosperující: světové ratingové agentury, banky, fondy, právnické firmy a poradenskou Top4, kteří jim v jejich morálním hazardu (a morálním zločinu) kryjí záda. Ty stát posílá taky do vězení? Kdepak, na to jsou moc silní. Enron upadl - bylo lehké si do něj kopnout a ještě dělat, jaký jsem hrdina.

- ČTU atd.: to je bohužel taková sladká iluze, že v neregulovaných odvětvích "přirozeně" klesají ceny. Ono totiž jak kde. Tam, kde je skutečné konkurenční prostředí - tedy v datovém připojení, kde trh rozbouraly (naštěstí) wifiny, tedy stovky malých soutěžitelů, ano. V mobilním světě, kde jsou tři velcí, a obecně tam, kde je bariéra pro vstup dalšího soutěže příliš vysoká, ceny neklesají, naopak i stoupají. (Kvalita jistě růst, ale to je dáno např. technologickým vývojem v oboru, konkrétní provozovatelé na tom nemají nebo nemusí mít žádnou zásluhu.)

Firmy se placení daní vyhýbaly vždy a budou to dělat. Já také nerad platím daně. Pokud Čína dotuje je to fajn a nezaměstnaní, či spíše rádoby obhájci nezaměstnaných, ať zkusí dělat něco jiného než strašit nezaměstnaností, deficitem a koncem světa :-).

Enron - vy nějak zapomínáte či nevíte, že skandál s Enronem odnesla AA. Sice na ni soudy nestačily (nenašlo se dost důkazů/zakonů), ale reputace na volném trhu byla tak silně poškozena, že i bez silného státu, rozsudku a vězení se z firmy o stovce tisíc zaměstnanců stala mala lokální firma s pár desítkami lidí se všemi důsledky z toho plynoucími pro majitele.

Morální hazard tady IMHO provozuje stát se všemi svými dotačními programy, kdy jedněm krade (třeba formou poplatků za převod automobilu) a druhým dává z ukradeného na zateplení, s tím jak bezostyšně zadlužuje celou zemi, s tím jak neumí nakoupit normálně ani propisovačku. To mi vadí více než nějaká ratingová agentura - která vadí tomuhle státu jen proto, že její hodnocení má vliv na to, za kolik si půjčíme na další veselé rozhazování.

ČTU a telekomunikace- jak jsem napsal, kdo se stará, ten má. Kdo spoléhá na ČTU, tak má smůlu. ČTU by mohl být aktivnější, stát také, ale ani jeden není.

Jak si tedy prosím představujete ten silný stát a to jak bude řešit ty případy, které jste popsal jako důvod pro jeho zavedení?

Ad " silný stát neznamená, že dělá nesmysly, když na to má sílu. Proč by zavíral hráče pokeru?" - jenže tohle je právě omyl, který vyvracejí zcela konkrétní případy!
Obce dostaly právo prostřednictvím MP měřit rychlost - dobrý nápad pro bezpečnost, ale realita? Okamžitý rozvoj "pokutového byznysu" do vlastních kapes, který se musel řešit novelizacemi.
Nebo byly zpřísněna pravidla pro postih za držení drog (tohle není jen od nás) - opět dobrý nápad, který by mohl usnadnit postih překupníků, ale praxe? Aha, ona se aktivita lépe vykazuje postihem mladých konzumentů :-(
Rozvoj exekucí - zase v podstatě správná věc, pozice věřitele by měla být silná. Kohopak ale napadlo, že budou mít lidé v tomto oboru žaludek na to, aby kvůli dluhu v desítkách korun napočítali náklady v desítkách tisíc? A pozor - jedním z velkých dodavatelů "obětí"jsou opět orgány místní správy - že by bral "stát" ohledy na to, aby to fungovalo nějak rozumně? Prdlajz :-(((
Prostě si nemůžu pomoci, ale zkušenosti s případy, kdy se vliv státních orgánů posílil jsou prachmizerné, kde berete jistotu, že by to bylo jinak v oblasti, kterou popisujete?

To jste nezvolil vhodné příklady. Třeba ty pokuty - to je přece krok v duchu "méně státu", kdy se ta pravomoc de facto přenesla ze státu na samosprávu+soukromé firmy (a hlavně se vytvořila vazba značky-pokuty-příjem do kapes lidí ze samosprávy. Heslo "více silnějšího státu" by naopak znamenalo posílení techniky a stavů dopravní policie, což bych osobně preferoval.
A rozvoj exekucí a "rozhodčích doložek" už je úplná rezignace státu na výkon spravedlnosti a přesunutí tohoto na soukromé firmy...

Nesouhlasím - městská policie a obecní úřady jsou přece také součást státní správy, jen na řekněme nižší úrovni... A třeba zmíněná oblast drog je z velké části v pravomoci státní policie a soudů, tak tam už vůbec není o čem polemizovat.

Já ale hlavně poukazuji na něco trošku jiného - totiž na takový ten stav "cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly". Případů, kdy se nějaký na pohled rozumný záměr požádně zvrhl je prostě příliš mnoho :-(

Jinak obecně k tématu článku - vůbec nepatřím mezi fanatické zastánce trhu a myslím si, že leccos by regulovat šlo. Třeba by nejspíš ničemu neuškodil tlak na "daňové ráje" a obecně odlévání peněz mimo místo původu - tady by zřejmě klady nad problémy převládly. Obávám se ale, že je to spíš výjimka než pravidlo a že by bylo daleko víc případů, kdy by posilování role státu udělalo víc škody než užitku.

Myslim, ze zvolil. V obou případech stát vytvořil a právně/silově kryje vytýkané chování.
Exekutor může exukovat bez obav, že dojde fyzické újmy, neboť v případě problémů přispěchá stát s policií, zásahovými jednotkami, soudy a věznicemi.

A soukromé firmy měří a státní úřad vymáhá pokutu a dělí se o ní s měřitelem (IMHO obecní úřad je prakticky stát).

Toto je podle mého soudu asi nejlepší článek, který se tady za posledního půl roku objevil. Velmi se mi líbí, že jste se do závěru nebál napsat to, o čem všichni (a především vrcholní politici velkých zemí) principiálně přemýšlejí, ale nikdo se to neodváží pojemnovat, protože to není politicky korektní a jde proti duchu (včerejší) doby.

Mám několik drobných poznámek:
* "USA a téma jobs" - podle mého soudu to odráží oproti Evropě relativně zdravý charakter tamní společnosti. Samozřejmě že stát nemůže přímo vytvořit pracovní místa (tedy může, ale to se po něm v tomto kontextu nechce), musí ale být schopný garantovat takový ekonomický a sociální systém, kde pracovní místa budou. Má to dva zajímavé aspekty: 1) v USA se ještě věří v suverenitu země (když se stejné téma objeví třeba u nás, diskuse bude za všeobecného souhlasu rozmělněna do řady logicky podřazených otázek se závěrem, že to vlastně nejde); 2) orientace na výsledek (cesty mohou podléhat kreativitě a ideologii konkrétních politických stran, ale hodnocení podléhá jasně srozumitelnému standardu; třeba současná česká vláda je neuvěřitelný "underachiever" z pohledu různých vládou definovaných cílů, přesto má velmi solidní podporu často na principu ideologie nebo neopodstatněného "jinak bude ještě hůř").
* suverenita: myslím že podstata problému se dá jednoduše definovat tak, že státy si uchovávají formální suverenitu, kterou ale neuplatňují. Pozici finančních trhů bych nedefinoval jako moc vůči státům, ale mnohem spíše jako vliv (neformální, měkký).

A proč to tak celé je? Myslím, že je třeba vzít v úvahu dvě věci. Jednak dosavadní systém vytvořil pro západní společnosti nezanedbatelné bohatství. Jednak to o čem píšete by znamenalo prakticky rozpad současného finančního a ekonomického systému. A nikdo neví dostatečně přesně, jaký by to mělo rozsah a jaké důsledky. Můj osobní názor je takový, že bude muset být ještě řádově hůř, aby se prosadily změny.

Možná nejlepší článek za celý rok ;-)
ad posilování Evropy - je známý paradox, že oproti dojmům eurofobů ve skutečnosti posilování a federalizace Evropy znamená posilování demokratické kontroly. Současný demokratický deficit je totiž zapříčiněn hlavně tím, že EU je od počátku řízena tak nějak neformálně dohodama exekutiv a nevyřčenými úzy. Naopak federalizace, tedy vytváření standardních institucí, posilování role evropského parlamentu atd. je krok směrem k větší demokratické kontrole.

ad podstata krize: po mnoha letech přemýšlení a čtení jsem také dospěl k tomu, že podstatou není přílišný sociální stát, který se naopak v předchozích 2 dekádách výrazně omezoval, ale rozpor mezi globálním kapitalismem a překonanými národními státy. Tím pádem totiž padla společenská dohoda "kapitalismu s lidskou tváří", která se vytvořila tváří v tvář hrozby SSSR. Ta totiž byla postavená na konsensu na úrovni národních států, na regulaci kapitalismu na této úrovni. Díky objektivní globalizaci ale kapitalismus přešel na nadnárodní úroveň a západní civilizace nedokázala reagovat přesunem regulace tamtéž. Pokud tohle nedokážeme, vidím budoucnost dost černě.

Jste si jistý, že demokracii to posílí? Centrum moci se ještě více vzdálí, stane se více virtuální záležitostí. Jak se chová evropská komise je zřetelné už teď, byrokracii už nikdo neomezí jen silný problém ke kterému se postupně dopracuje.

Ohledně podstaty krize: filosofovat o příčinách se dá z řady pohledů. Nic to nemění na tom, že Evropa ztrácí konkurenceschopnost. A protože při mentalitě Evropanů nemám jistotu, že ze superstátu nebude pouze levicová diktatura v rámci "sociální spravedlnosti" tak mi krach toho socialistického konceptu vůbec nebude vadit. Za čas se z toho snad vylížeme, ale bez fanatiků ala Špidla, maoisty Barossa atd.

Ještě na závěr poznámka - sociální spravedlnost - to je ale žvást že? Umně vytvořená fráze, která se velmi dobře zneužívá. Možná by stálo za to začít už konečně používat výraz "sociální solidarita" když už se levice bude chtít bavit bez demagogie a podpásovek.

Pořád se někde objevuje, že EU je nějaký levičácký projekt. To mě dosti zajímá, na základě jakých konkrétních skutečností člověk dojde k takovému přesvědčení?

Stačí přeci sledovat výstupy z komise a parlamentu. Plány ekonomické, daňové, návrhy na regulace atd.. Omlouvám se, ale tímto z diskuze odcházím, co jsem chtěl to jsem už řekl. Přeji hezký den.

Evropská komise je právě příklad toho nepříliš demokratického mechanismu co je vlastní původnímu spojování Evropy. Čím více se vztah EP->Komise bude blížit klasickému parlament->federální vláda, tím to bude více odpovídat demokratickému modelu.

Ad byrokracie - když budeme jako občané místo 27 baráků plných úředníků (ministerstvo, antimonopolní úřad apod.) platit jen 1 evropský, tím méně byrokracie, ne?

Ale hlavně, a o tom psal pan H., když se na nějaké globální setkání rozhodující o světě dostaví 27 tajtrlíků, budou to komické figurky které nikdo nepozve ke stolu, budou šmudlat čepici v předsálí "o nás bez nás". Když se dostaví 1 pan Evropa, může jednat s panem Čína, USA, Indie, Rusko jako rovný s rovným a spolurozhodovat. Pořád ještě jsme jako Evropa v řadě aspektů největší trh a ekonomika světa. Jako chuchvalec menších jednotek jsme prostě navždy odsouzeni být oběti rozhodování jiných. To chcete? To je v zájmu nás Evropanů?

Pokud jsou základy špatné a komise se chová jako ÚV KSSS, tak nemůžeme očekávat že se to změní v okamžiku "fedelarizace". Kdyby byly zdravé procesy od začátku a více demokracie, možná by to neodradilo tolik lidí ani mně. Ale když se komisi něco nepodaří prosadit manipuluje tak dlouho až odpor zlomí - Lisabonská smlouva, Slovensko a záchranný fond atd.. Myslet si že to bude lepší je (promiňte) jen zbožné přání.

Ohledně byrokracie a jejího odstranění si myslím že to je jen další přání, ale výrazně se to nezmění ani nezlepší. Ta hydra bude dál roztahovat chapadla a chtít víc peněz. O tom svědčí spor o rozpočet komise, která vůbec ve svém světě nechtěla zpočátku připustit krizi a chtěla zvednout rozpočet oproti předchozímu roku o tuším 5%. Ale jestli chcete věřit na omezení byrokracie, věřte tomu. Cestou je ovšem pouze méně státu podle mně.

Je mi jedno s kým bude mluvit pan Obama, a kolik tajtrdlíků z Evropy se bude na jednáních klanět mocnostem. pro mně je rozhodující že ani jedna z mocností nemá tak silné sociální sklony a fantazie jako Evropa. Pokud se Evropa sjednotí na platfomě silného socialistického státu, pro mně to znamená nebezpečí že se sjednotí a samozřejmě zvednou daně a celý ten byrokraticko-socialistický marast se zakonzervuje. A začne ještě rychlejší pochod na periferii. Evropě pak nezbude nic jiného než ochranářství a restrikce aby ochránila svojí nekonkurenceschopnou ekonomiku. A to neskončí ničím dobrým. Než sjednocenou Evropu pod taktovkou maioisty Barossa tak to raději 27 států. Však ony se pod tlakem na zásadních věcech dokážou sjednotit. A nemusejí v mezičase vymýšlet jak mají vypadat banány a okurky, co se zase zreguluje nebo doporučovat že by mělo v každé členské zemi vzniknout ministerstvo "pro internet".

Loučím se, jak jsem napsal více co jsem chtěl to jsem řekl, argumentů můžeme snášet z obou stran zřejmě více, každý z nás je zřejmě dotčen jinou životní zkušeností. Nakonec jak říká Marx že, "vědomí vychází z bytí", :-) Hezký den.

CHválím diskutující za kvalitní a podnětné příspěvky (nejlepší diskuse co tu kdy byla :-)

Ještě pár reakcí:
Pedro, otázka USA: možná jsem moc škarohlíd, ale přijde mě, že USA jsou zemí s nejhorší degradací veřejného systému za posledních (řekněme) 30 let vůbec. Sice formálně ta země pořád vypadá atraktivně, mají tam Google, Apple a Silicon Valley (v krachující Kalifornii...), mají tam nejlepší výzkum na světě. Ale mají tam například totálně zlobbovanou politickou moc: už třeba to, že vítěz po volbách vždy totálně překreslí volební okrsky, aby vyhovovaly jenom jemu, že volební systém má okolo 5% chyb, které dopadají na nejnižší vrstvy obyvatelstva (jejich hlasy jsou neplatné), to, že nikde na světě nejsou volby takovým marketingovým divadýlkem jako v USA (ČR je proti tomu ještě ráj korektnosti), k jejich zdravotní péči (suverénně nejdražší a přitom jedna z nejhorších na světě), už to, že stále v podstatě nejbohatší země na světě posílá stále větší a prudce rostoucí počet lidí do propasti chudoby, ze které se nevyhrabou... USA byly dlouhá léta inspirací pro většinu světa; dnes jenom kroutíme nevěřícně hlavou, co se stalo, a pro inspiraci se jezdí např. do Švýcarska a Norska.

Otázka Enronu: ano, máte pravdu, že tam padli Anderseni, to je dobrý "point". Ale stále to prostě neberu za nějak signifikantní. Enron byl prostě megaskandál, jaký se čas od času stane, takže se skutálelo pár hlav, a hlavně, firma zkrachovala, tedy pár velmi bohatých lidí přišlo o velmi mnoho peněz, tedy se trestalo. Kdo trestá "úspěšné firmy" (úspěšné na úkor státu, chudších vrstev, tj. např. banky)? Enron je pro mě případ "do mrtvoly si kopneme rádi".

Byrokracie v EU: to je taky častý mýtus, onehdá třeba paní funkcionářka ODS Černochová v tv hovořila o "stotisících bruselských úředníků". Ve skutečnosti je jich tam 30 000, na celou Evropu, což je například o polovinu méně než na pařížské radnici.

Deficit demokracie v EU: ano, velmi souhlasím s tím, že současné stádium je nešťastné a je (či mělo by být) přechodné! Správná forma je dle mého názoru: přísně hierarchická a pravomocná federace s vysokým stupněm přímé demokracie (přímé volby těch "on the top"), ovšem s centralizací jen toho, co centralizováno být musí: makro-finance, obrana, bezpečnost (tj. "evropská CIA/FBI") v první řadě, zahraničí vůči okolnímu světu, ale pak musí být naopak velmi samostatné řízení regionů (tj. ne nutně bývalých států), se samostatným rozpočtovými hospodařením (nikoli však právem se zadlužovat nad stanovenou mez), a vůbec nejvyšší pravomoce musí být na lokálních, mikroregionálních úrovních. (V podstatě tedy systém dost podobný tomu, který je dnes v USA).

Pane Hlavenko omlouvám se a skutečně vstupuji naposledy. Nemůžu si ale odpustit reakci na vizi Evropy.

" Správná forma je dle mého názoru: přísně hierarchická a pravomocná federace s vysokým stupněm přímé demokracie (přímé volby těch "on the top"), ovšem s centralizací jen toho, co centralizováno být musí: makro-finance, obrana, bezpečnost (tj. "evropská CIA/FBI") v první řadě, zahraničí vůči okolnímu světu, ale pak musí být naopak velmi samostatné řízení regionů (tj. ne nutně bývalých států), se samostatným rozpočtovými hospodařením (nikoli však právem se zadlužovat nad stanovenou mez), a vůbec nejvyšší pravomoce musí být na lokálních, mikroregionálních úrovních."

Toto je opravdu z říše fantazie, nezlobte se. Na to aby k takové ideální formě uspořádání došlo je v Evropě moc různých zájmů a koncepcí. Toto co popisujete se nepodařilo ani u většinu jednotlivých zúčastněných států, co Vás vede k tomu že na úrovni o level vyšší se to podaří? Vždyť tam se točí více peněz a je tam mnohem méně vidět :-). A nařízení z Bruselu nejsou určitě to co přivede národy k orgasmu (pardon). Politická realita a sny o tom jak by to bylo hezké jsou dvě různé věci. Komise a páni europoslanci jsou jen lidé a proč by měli být lepší než česká vláda a poslanci? Moc požaduje další moc. Přeci i Vám musí být jasné že to neskončí případně u klíčových kompetencí. Už teď se komise chová jako kolektivní blázen co chce rozhodovat o všem. Lidé jako vy svým hlasem napomůžete případně ustanovení nekontrolovatelných struktur a cesta zpátky nebude. Hezký den.

Netřeba se omlouvat, diskuse je, aby se diskutovalo :)

Já s vámi zcela souhlasím, že to je utopická představa, nerealizovatelná v době, do které asi oba dokážeme dohlédnout. Já jsem to prezentoval také jako "ideální" jako nejlepší možné uspořádání. Tedy s tím, že to je idealistické.

Jinak ale si myslím, že se opravdu na věc díváte až moc prizmatem zvrácené české politiky (tj. JEN o moci a o penězích, žádná kvalita, žádná profesionalita). Podívejte se třeba do USA: máte pocit, že se tam stěhují kompetence na federál z jednotlivých států? SPíš naopak. Američané chtějí přesně vidět, kam jdou jejich "taxpayers money" a volí toho, kdo se postará, aby taxpayers money zůstaly v největší možné míře doma, tj. v daném státě nebo county. Funguje to.

Už asi tuším, v čem je problém - vás prostě vadí, že ve světě pořád platí pravidlo silnějšího a myslíte si, že silné potlačíte tím, že vybudujete silný stát, který se bude zastávat slabších.

Že vám vadí uplatňovaní práva silnějšího chápu - ani mne to nepřijde OK. Ale nechápu volání po vybudovaní silného státu - dějiny jsou proti vám.

Možná se to podaří, ale s velkou pravděpodobností ovládnou silný stát zase ti silnější....

IMHO jedinou cestou je začít upozorňovat na všechny zlodějny a nepravosti - pokud stát chtěl poplatek za převod auta s odůvodněním, že to půjde na likvidaci autovraků a následně jsou peníze použity na zateplení - požadovat soud se všemi poslanci, senatory a prezidentem, kteří to podepsali, protože se jednoznačně jedná o krádež či zpronevěru. Pokud tomu brání zákony o imunitě, omezit ji jen na neumýslné jednání.

Pokud někdo schválí, že někdo musí platit poplatky kryjící podnikatelské riziko, zavřít ho - viz podpora slunečníků a větrníků. A pokud to nejde, iniciovat občanskou neposlušnost - třeba přestat platit tyto poplatky jako nemravné. Jenže se všichni bojí SILNÉHO státu, který v podobných případech začne tvrdě exekuoovat a vymáhat tyto daně - a tak klopíme uši a nadáváme a někteří vidí řešení v ještě silnějším státě.

K těm "bruselským byrokratům" - kromě té Paříže je pro eurofoby, obvykle vzývající USA, lepší jiné porovnání: veškerých euroúředníků je méně, než zaměstnanců ministerstva zemědělství USA ;-)
Kromě toho, pokud budeme brát Evropu jako společenství rovnocenných národů, bude pořád nutné navíc platit narůstající armádu překladatelů, to už prostě patří k věci a to ty bruselské počty bude trvale navyšovat oproti jiným federacím.

Nemel jsem na mysli, ze by snad nemeli problemy nebo ze by Staty byly optimalni misto pro zivot. Pouze jsem napsal, ze v kontextu Vaseho clanku vidim v USA radove vice vule a ochoty resit vznikle problemy v politickosocialni rovine a s durazem.

K tomu Enronu - vy se ale mýlíte v tom, že zásahy a vyšetřování firem jsou v USA nějakou výjimkou. Já zažil ve své práci tady v ČR před pár lety zcela konkrétní příklad toho, že se to děje - do velkých problémů se dostala jedna VELMI významná sw firma (objemem z TOP 5 v oblasti SW), pro kterou jsme zde byli partnerem. Žádný krach - "jen" poněkud fixlovali účetnictví kvůli akciovým trhům. Ovšem průser to byl obrovský, původní šéf se uklidil do Mexika, kde na sebe radši neupozorňuje, jeho nástupce je snad dodnes zavřený a firmou to velice otřáslo... Podotýkám, že se firma nakonec zachránila a dnes je zase velmi silná, ale kontrolní orgány v USA se s nimi skutečně nemazlily.

Podle mě odlišnost Enronu byla jednak v rozsahu, ale hlavně v tom, jak úspěšně to skrývali, i vinou renomovaných auditorů (což právě odnesl Andersen) - podle všeho to byl docela šok, kdy opravdu jen málokdo tušil, jak závažný problém Enron má.

Ano, už několikátý diskutující zde říká, že není pravda, že vyšetřování a zásahy popsaného typu jsou v USA výjimkou, a přitom zatím nikdo nedokázal uvést jiný případ než ten jeden jediný, tedy Enron. Znáte z definice lepší příklad výjimky?

Enron měl jeden jediný průšvih - že zkrachoval a připravil skupinu hodně bohatých investorů o dost peněz a ti se rozhodli, že jej exemplárně potrestají (tj. zaplacení kvalitních právníků, úspěšný lobbing ve Washingtonu na federální vyšetřování a následné tvrdé tresty). Enron neměl průšvih v tom, že PODVÁDĚL, ale v tom, že ZKRACHOVAL a připravil bohaté o peníze. Když podvádějí banky a investiční firmy (desítky popsaných případů dob hypoteční a následné finanční krize), nikdo je nevyšetřuje - neboť nezkrachovali a pokud někoho připravili o peníze, tak možná jenom drobné střadatele.

Ehm, nějak jste můj příspěvek nečetl - já jsem právě zmiňoval, že jsem se s jiným případem šetření setkal dokonce téměř osobně - u našeho obchodního partnera! A šlo právě o šetření "pouze" pro podvádění, na krach dané firmy vůbec nedošlo!!
Původně jsem nechtěl jmenovat (i když z toho, co jsem napsal, jste si jméno mohl jako IT odborník domyslet), ale holt natvrdo - http://en.wikipedia.org/wiki/CA_Technologies , kapitola "controversies". A opravdu to není jediný případ tohoto druhu...

S vámi je to važně těžké - voláte po silném státu, ale nechcete mi vysvětlit, jak by řešil problémy, kvůli kterým po něm voláte. Místo toho rozvijíte úvahy o Číně, milionech nezaměstnaných a diskutující obviňujete ze špatných příkladů - ale nejprve jste sám tvrdil, že US jsou špatný příklad, pak že je Enron vyjimka a že nebyli potrestani spolupachatelé, po upozornění na to, že to odnesl i auditor, si i tak vedete pořád svou...

Takže co WorldComm, Adelphia, Tyco, ImClone.... a dalo by se pokračovat, tohle jsou jen případy z doby kolem Enronu.

A z poslední doby:

http://www.businessweek.com/news/2011-03-08/raj-rajaratnam-insider-trading-trial-begins-in-u-s-court.html


A zkuste se zamyslet nad rozdílem mezi Alanem Svobodou a Marthou Stewart - podobné přečiny a diametrálně jiné tresty. Ale asi napíšete, že s MS to bylo jen taky takové divadlo pro voliče.

Diskuse o trestání firem v USA je maličko off-topic, ale dobrá.
U Enronu spolupachatelé moc potrestáni nebyli - pokud vím, tak do vězení šli pouze manažeři Enronu. Arthur Andersen zmizel ze světa ne proto, že by firma byla "odsouzena" (prohrála první kolo, ale pak vyhráli odvolání u Nejvyššího soudu, tedy jsou oficiálně nevinní), ale proto, že se od nich odvrátili zákazníci. Opravdu si myslíte, že AA nebyl spoluviníkem, že o těch věcech nevěděl?

Worldcom je podobný příklad - firma zkrachovala, připravila velké akcionáře o spoustu peněz, ti proti ní vedli soud, vyhráli, poslali Ebberse do vězení.

To, co popisujete, jsou příklady z doby okolo roku 2000, z "prasknutí bubliny", na které prodělaly spousty velkých akcionářů peníze a snažili se pak (na své blbosti) zhojit a hledali viníky a někdy je našli.

Já zmiňuji současnou dobu. De facto kriminální činnost desítek, možná stovek bank a investičních skupin, které nakupovaly přebalené bezcenné cenné papíry a přeprodávaly je dál, s plným nebo aspoň částečným vědomím toho, co dělají, je finančně řádově větším skandálem než ty corporate fraudy. Aktivně se na nich podílely stovky tisíc lidí. Vidíte zde nějaký trest?

Jinak vůbec nepopírám, že soudnictví v USA je na relativně slušné úrovni, v porovnání např. s námi, to ani nebylo předmětem článku.

No a jak by to vše řešil silný stát?

(mimochodem, vás je těžké přesvědčit - napřed tvrdíte, že Enron byl vyjímka, při doložení dalších X případů z téže doby to stále bagatelizujete, voláte po příkladech, pokud je vám dán jeden z poslední doby a jeden nedávný, tak to ignorujete - sám nic neuvádíte, vaše tvrzení jsou vyvracena (Enron byl jediný, konzulatační firmám se nic nestalo apod.) a vy pořád nejste spokojen.

Na začátku krize s hypotékami v US stál stát, který umožnil půjčovat i těm, co by hypotéku nedostali. To vedlo k růstu cen, který nebyl reálný a následně k poklesu trhu. Pokles trhu vyvolal velký otřes, protože co ještě včera mělo hodnotu třeba 250k USD má najednou hodnotu 150k USD.

Ale jsou to pořád jenom jednotlivé případy - z pravděpodobně stovek, možná tisíců podvodů v korporacích. Vždyť kreativní účetnictví (eufemismus pro daňové a finanční podvody) dělá pomalu každá firma. Upozorňoval jsem jenom na to, že ty široce medializované případy a "popravy před kamerou" jako u Enronu jsou prostě jen příklady exemplárního potrestání tam, kde podvodná činnost byla tak velká, že vedla až ke krachu a ke ztrátě financí významných akcionářů. A konzultační firmě se skutečně nic nestalo (tj. nebyla soudně potrestána) - nebo snad ano? Že ji opustili klienti - to je pro mě příklad licoměrnosti par excellence. Opustili ji ne proto, jak se nehezky chovala, ale že se to na ni prolátlo a že se báli, že by došlo například i na JEJICH vyšetřování (tj. jestli jim Anderseni neradili podobné triky - ovšemže radili).

Postup silného státu jsem v článku ilustroval na příkladě bank "too big to fail". Najděte si a čtěte. Diskuse neslouží k tomu, abych opakoval tvrzení uvedená ve vlastním článku.

Ze tří problémů jste uvedl jakési řešení jenom jednoho. Stát má zestátnit a vlastníky stíhat. Jenže i při tom zestátnění je potřeba je zaplatit ty dluhy (tedy část problému není vyřešena). Vlastníky stíhat nelze, snad jste měl akciovku, tak asi víte jaká je odpovědnost vlastníka-držitele akcie.

AA nebyl potrestán, protože prostě nebyly důkazy. Na dojmech většinou soudní rozhodnutí v západním světe nestojí.... Chování lidí ano, takže svůj trest dostali (krach).

Za finanční machinace a nepoctivé obchodování byla od té doby stíhána i odsouzena řada lidí, zákon stanovil pravidla hry.

Jakési zestátnění provedla Česká republika v případě IPB+Nomura+CSOB - řekl bych, že ani tudy tedy cesta nevede.

IMHO ve vašem pojetí je silný stát takový, který je nad právo. Říká se tomu totalita, diktatura apod.

Já jsem v článku (opět odkazuji na něj!) vícekrát uvedl, že tento postup je poněkud vyhánění čerta ďáblem. Jsem si vědom negativních důsledků "silného státu" a také jsem je tam uvedl - není potřeba to teď zdvihat jako argumenty v diskusi, vloupáváte se do otevřených dveří :)

Stát nad zákon? Vůbec ne! Jen stát, který primárně chrání vlastní občany (tj. nikoli firmy, nikoli finanční instituce), velmi nekompromisně s využitím zákonů (ne tedy jejich překračování nebo porušování).
Příklady: přísné oddělení komerčního a investičního bankovnictví, zákaz bank obchodovat na vlastní triko. Zákaz vlastnění podílů v domácích firmách společnostmi z daňových rájů. Zákaz "lichvářského" půjčování, tj. půjčky s čímkoli nad kupř. PRIBOR +3% jsou zakázány. Finanční toky mezi zahraničními bankami matka-dcera pod dohledem a schválením centrální banky. Atd. atd. Neberte prosím toto jako konkrétní opatření k diskusi, ale jen jako příklad tvrdých regulatorních opatření.

Ještě k odpovědnosti vlastníků atd. Zestátněním banky v problémech především dojde k tomu, že vlastníci (kteří ji přivedli do situace "prostí občané = rukojmí") přijdou o vše, po zásluze. To je, co se dnes neděje - stát provede sanaci, nalije peníze, vlastníci zůstanou a veselí se. Jinak ale i v USA existuje určitá zodpovědnost vlastníků - ne zázračná, ale cosi tu je. A mimochodem, je to například další možnost pro regulaci: vlastník firmy nemá jen lízat smetanu, ale i nést rizika. Pokud vlastník nese benefit a stát riziko, není to přece dobře (a je samozřejmě vidět, kam to vede - extrémně rizikové obchody bankéřů s tím, že když to vyjde, tak se nabalej, a když ne, tak to stát zacvaká. Což se taky stalo).

Říká se tomu "privatizace zisků a socializace ztrát" a je to vlastně podstatou dnešního kapitalismu ;-)
Díky tomu při prosperitě bohatí ještě více bohatnou a v problémech chudí ještě více chudnou, takže se nůžky otvírají, jak je vidět už pěkný pátek...
Řešit se to dá tak jak navrhujete (více státu, přísná a neúplatná regulace) nebo ...

Řekl bych, že slova "neúplatná" a "regulace" se vzájemně do značné míry vylučují...

OK, uznávám, že "neúplatná justice" či "neúplatná regulace" jsou celkem idealistické vize, takže řekneme "justice/regulace kde míra úplatnosti nenarušuje fungování systému" ;-)

Nojo, jenže praxe (a nejen v ČR!) ukazuje, že regulace všeho možného právě korupční prostředí vytváří... V momentu, kdy mě úředník ničím neomezuje, tak proč bych ho uplácel? Ale jakmile na mě drží nějakou páku, tak pak může být úplatek velmi "zajímavou variantou" :-(
Spojení "neúplatná regulace" mi skutečně přijde jako určitý protimluv :-(

Naproti tomu pojem "neúplatná justice" je sice idealismus, ale ne vyložený nesmysl - koneckonců neúplatného soudce si představit lze celkem snadno.

Já bych řekl, že toto přesvědčení je důsledkem zkušenosti s ČR. Přihřeji tady polívčičku na téma USA: případ USA vs Hansen z roku 1985. Pan poslanec se dopustil toho, že špatně vyplniil povinné prohlášení o svých příjmech a výdajích, které podobně jako u nás musejí poslanci dávat. Na základě tohoto přečinu (pozor, korupce nebyla prokázána!) byl kongresmen odsouzenb a strávil 15 měsíců ve federální věznici... Můžeme ev. hledat další případy, nejsem v této problematice nijak zběhlý.

Dekuji za velice zajimave napsany clanek. Ja mam jen jeden dotaz, pokud mi zde bude nekdo schopny odpovedet budu velice rad. Kolik penez davame a kolik ziskavame z EU? Jsou nekde nejake statisktiky? Dekuji.

Na jednu stranu to najdete docela snadno. Začít můžete třeba tady: http://ec.europa.eu/budget/figures/2011/2011_en.cfm
BTW zrovna nedávno oběhlo všechna média, že co nám započetli šedou ekonomiku a korupci, narostlo nám upravené HDP natolik, že budeme doplácet 5 mld. Kč navrch k původním 32 mld. co jsme letos měli zaplatit :-) http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/stat-musi-letos-poslat-do-pokladny-eu-o-5-miliard-vice-nez-planoval--978803
Dále do EU tečou další peníze, které bysme ale platili tak jako tak, např. část výdajů na rozvojovou pomoc se dělá přes společnou politiku EU, ale podobné peníze bysme jinak dávali i samostatně. To by se asi muselo hledat na sektorových ministerstvech.
S příjmy od EU je to horší - např. je velký rozdíl mezi penězi, které jsou pro ČR připravené ve fondech na čerpání a tím, kolik jsme schopni bez korupce vyčerpat :-) Navzdory tomu jsme ale zatím byly vždycky v plusu.
Osobně ale preferuji pohled Špidly, že do EU vstupujeme ne abychom dostávali peníze, ale abychom platili - rozuměj, že chceme hlavně stabilitu a bezpečnost a pak se opět vlastní pílí zařadíme mezi nejvyspělejší země světa, co nemají problém platit na ty zaostalejší.
Úplně nejlepší obrázek je, porovnat se s jinou 10 miliónovou vnitrozemskou postkomunistickou zemí se svérázným knírkatým prezidentem. Ten rozdíl v HDP a životní úrovni, to je právě ten přínos EU ;-))

Dodávám zásadní čísla:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_cista_pozice_cr_49134.html

Závěr? Mezi lety 2004 a 2011 ČR na přistoupení k EU vydělala přes 160 mld Kč. A vůbec v to netřeba uvažovat nějaké vedlejší benefity, jak o nich píše Jiho.

Proč to přesto některým politikům vadí? Nejspíše proto, že na získání celkových >400 mld Kč z evropských rozpočtů jsme museli přispět cca 239 mld Kč. Oněch 239 mld je samozřejmě pro české politiky ztracených, protože o jejich využití pouze spolurozhodují. Kritika je tak založena na argumentu, že by se dané prostředky daly využít jinak - jestli by je čeští politici využili hůře nebo lépe, o tom si každý můžeme názor udělat sám.

Super, to je dobrá souhrnná tabulka!
Byť si nejsem úplně jist, zda je vyčerpávající. Zda např. polovina naší rozvojové pomoci, cca 2,2 mld. Kč, co šla do společné politiky EU, je v některé té položce už započítána nebo ne.
ad co vadí politikům a kmotrům: nejen že se mimo jejich korupční chapadla ocitla ta česká platba, ani ty EU fondy ze kterých čerpáme zpět nelze moc rozkrádat. Trochu nadsadit a přiživit se ano, ale rozkrádačky v duchu českých kmotrů s evropskýma penězma provozovat nejde.

Tak jde o salda plateb do/z rozpočtu EU. Konkrétně pak závisí na způsobu financování konkrétní politiky. Typicky v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky platí, že některé akce se financují skrze zvláští financování členskými zeměmi, což je tak víceméně proto, že členské země si nepřejí vliv Komise na tyto aktivity.

U rozvojové politiky je to složitější. Typicky se stačí podívat na způsob naplňování konkrétních fondů, ze kterých je pomoc poskytována. Například EDF je financován skrze zvláštní příspěvky členských zemí, ale jiné nástroje zase nejsou.

No tech 160 mld za 6 let se nám skutečně vyplatí. Naši politici totiž využijí naprosto vše a tak, berouc si EU do huby, nás těchto cca 30mld. ročně bude stát.....30 mld.

Vysvětlení - jen podpora slunečníků, postavených za cca 105 mld., nás bude stát dle ČEZ 800 mld. v následujících 20 letech. Výpočtem lze dojít k tomu, že čistý zisk této investice bude činit zhruba 500-600 mld. korun (pokud by jsme si těch 105 mld půjčili na 15 let s 4% urokovou sazbou, zaplatili bychom 200mld).

A takhle je to s celým přínosem EU a centrálního plánování - zpočátku to vypadá pěkně, pak se platí dluhy....zázraky se nedějí.

Nezlobte se, ale tahle argumentace je nesmyslná. Právě s penězi z EU se u nás mrhá vůbec nejvíce a korupce se kolem nich motá také dost. Je to taková ta klasická psychologie, že to jakoby není z našich vlastních peněz, tak se ani do plýtvání na straně EU dotací nerýpe zdaleka tak často, jako když je to přímo ze státního rozpočtu...
Ve výsledku tedy politici sice částečně ztratili kontrolu nad 239mld, ale náhradou jim přišlo 400mld, se kterými se dá také dobře "pracovat" - spolurozhodování je leckdy daleko "atraktivnější" než plné rozhodování, protože se v tom dá snáze mlžit atd.
Takže z hlediska mrhání na EU politici nijak moc neprodělávají.
Problém je právě v cílení dotací - dost dotací EU se utratilo na věci, bez kterých bychom mohli docela dobře existovat a je dost otázkou, jestli by nám "pouze" 239mld utracených tak, jak by se jevilo rozumné nám v ČR nepřineslo víc užitku než 400mld podle přání v EU.
Já osobně bych to viděl přeci jen na mírné plus pro EU, ale určitě to není není tolik, jak by vypadalo z výše toho, o kolik víc z EU "přišlo" :-(