ze vseobecne proklamovany postulat o klesajici porodnosti vychazi porad z dat posledniho scitani lidu - tzn. pred baby-boomem. Porodnost se (necekane) pohybuje spis v sinusoide, nez v primce. Ale neprekvapuje mne, ze si toho nevsiml statisticky urad, kdyz na cisla z matrik nedokazaly zareagovat ani prislusne urady tyto matriky spravujici. Jinak prubezny duchodovy system by mel sanci fungovat, pokud by politici neobjevili zpusob jak z nej lepit statni rozpocet. Totez hrozi zdravotnimu pojisteni.

Moment, tohle je trochu zmatečné. Sčítání lidu nepotřebujeme k tomu, abychom věděli, kolik se lidí rodí a kolik jich umírá - tohle jsou pořád ještě centrálně velmi dobře registrované a průběžně sledované hodnoty. Tedy "strom života" známe a sledujeme trvale, k tomu skutečně není potřeba lidi znovu sečíst.

Jádrem problému není ani tak malá porodnost (i když ta k tomu přispívá), ale delší věk dožití. Tj. doba, za kterou člověk pobírá penzi, se prodlužuje násobně. Například se uvádí, že když americké automobilky platily svým zaměstnancům penzi jako součást incentiv, měly spočítané, že jejich zaměstnanec je v důchodu průměrně tři roky (tj. doba dožití po odchodu do penze). Dneska je to 25 let.
Porodnost se sice hýbe nahoru a dolů, ale o tom, že starý svět vymírá, není nejmenších pochyb. Porodnost na matku máte v Evropě od 1.1 do 1.8, země od zemi jinak a kolísá to drobně nahoru i dolů, ale jen na prostou reprodukci je potřeba tuším 2.2.

Baby-boom je tak trochu novinářský blábol. V první řadě nejde o žádnou velkou extra porodnost - ani v jeho době jsme se nedostali na hodnoty porodnosti, které by zaručovaly prostou reprodukci - v podstatě se porodnost posunula z polohy "velkého problému" do hodnot, které byly přijatelné s velkým přimhouřením očí.
Druhá věc je, že důvody vzniku "babyboomu" nejsou právě přirozené - je to kombinace dopadů Husákovy podpory porodnosti v 70tých letech s tím, že hodně lidí z této generace naopak po roce 1989 rodičovství odkládalo a teď se to najednou sešlo. Rozhodně není důvod předpokládat, že tohle bude mít delší trvání, během pár let budeme tam, kde jsme byli...

Vzhledem k tomu ze baby-boom je uz treti iterace (konec WW2, post 68, post 89), uz bych v tom nejakou logiku hledal (a osobne prikladam vetsi vahu te WW2 nez Husakovi ;-).
V tomhle ohledu se mi ale daleko vic prici ruzne socialni inzenyrstvi typu import cizincu. A predevsim: cela diskuse o duchodove reforme je daleko vic v politicke rovine nez vecne. Proste pocty obyvatel jednotlivych vekovych kategorii je jenom jeden z faktoru. Je v tom takovy chaos ze stridave na duchodovych uctech prebyva i chybi (prohlaseni Necase vs. Drabka).
Takze zatim jediny naprosto nesporny krok (o kterem se nikdo ale zatim nezminil) je dusledne oddeleni duchodoveho fondu od statniho rozpoctu (ano, formalne to tak je ;-). Zajem je ale nejspis jiny.

Ale jistě - obě WW znamenaly populační výkyv ještě daleko větší než Husák. Opět ale jde o "umělý" výkyv, ne o to, že by populace přibývala ve vlnách sama od sebe.

Podstatné ale je to, co jsem už zmínil - problém tzv. "babyboomu" je v tom, že to ve skutečnosti vůbec žádný boom nebyl a v reálu jsme se i po jeho nástupu jen horkotěžko dostali někam k číslům prosté reprodukce. Jinými slovy nešlo o velkou porodnost při boomu, ale o extra nízkou před ním...

Souhlasim. Kazdopadne myslim ze urady tento prubeh, at viden jakkoli, proste nedokazi pochopit a prizpusobit se mu. To jen na okraj.
Predevsim si myslim ze absolutni pocty nehraji v kalkulacich takovou roli - daleko dulezitejsi je napr. zmena v produktivite prace a hlavne to, aby se uz vybrane penize nepouzivaly na jine ucely (nerozkradly). Zatim navrzene reformy neresily ani jedno.

Baby boom nastal v 50. letech. Důvodem nebyla ani tak válka (případně zkuste pojmenovat, jakou kauzalitu mezi tím vidíte), ale nově vytvářené příležitosti. Podobná situace byla potom v letech 70. a od té doby se víceméně neopakovala. To že se dneska setkáváme s vyšším počtem narozených dětí, než v 90. letech je dáno prostě jenom tím, že porovnáme k mimořádně nízkému základu. Trošku hra čísel, o baby boomu bych nemluvil.

1, Jeden z mála článků, kde se objevuje (správné) tvrzení, že přicházející důchodci budou zdravější než ti současní, prožili život po válce, bez nedostatku, těžké dřiny atd. Kromě toho ale budou taky kvalifikovanější, řada z nich už dnes aspoň něco málo s počítačem dělá, umí trošičku jazyky aspoň na pozdravení a poděkování, mají nějaké vzdělání...
2, jak roste počet důchodců, klesá počet dětí. A v budoucnu to nebude jinak, protože málo dětí porodí zase málo dětí. To má dva důsledky.
a, podíl osob závislých na státu (děti+důchodci)/pracující zůstává stejný nebo dokonce mírně klesá.
b, mladí se tolik netlačí na pracovní trh, senioři tak budou "čímdáltímvíc" zaměstnavatelnější i v předdůchodovém věku
3, jen malý přípodotek, stáří je dost závislé na vykonávané profesi. Dřevorubec je asi nepoužitelný v šedesáti (ale zase maká od šestnácti), univerzitní profesor může klidně makat do sedmdesáti a ani to nějak nepozná.

Překvapivě mě vůbec nepřekvapilo "vysokoškolské vzdělání" v článku uvedené v uvozovkách. Rád bych se pletl, ale dříve se lidé snažili na vysokých školách něco naučit. Nyní jich je jen malé procento, zbytek si přišel tak nějak pro papír. Dnes jsem shlédl reportáž o armádě čínských nezaměstnaných vysokoškolsky vzdělaných lidí. Jejich argumentem bylo, že přeci nebudou dělat podřadnou práci v McDonaldu. pokud bych já nesehnal jinou práci, šel bych pracovat i tam.

Čínští vysokoškoláci nepochopili, že cílem není teplá kancelář se sekretářkou, ale hlavně práce jako taková a jejími výsledky přinést zákazníkům užitek, ať už je to v jakémkoliv oboru.

...docela trefných postřehů a překonaných mýtů. Jen pár poznámek pel-mel.
1. adorace "spoření na důchod" je při reálném zkoumání absurdní - pokud by "nešlo o podvod" a našinec by měl v kešeni co by naspořil, měl by tam řekněme 1.000 Kč měsíčně, když by šetřil celý život polovinu platu. On totiž ten nominál je v průběhu posledních 50 let v české kotlině krapet k smíchu. Naopak těch aktuálních 10-11 tisíc Kč je docela k životu.
2. V jakém produktu spořit, aby "bylo jedno" zda je v ekonomice poměr pracujících/důchodců 5:1 nebo 1:5 by mě opravdu, ale opravdu zajímalo ;-)
3. věk odchodu do důchodu: zde je třeba výrazně rozlišovat mezi krátkodobým a dlouhodobým pohledem. Jsou samozřejmě směšné ty úvahy, jak za rok za dva zavedeme důchodový věk 70-80-160 let. Číslo můžeme zákonem stanovit libovolné, ale podstatný je reálný věk odchodu - což je všude v Evropě výrazně nižší hodnota. Můžeme do zákona dát 160 let, ale pouze tím zvýšíme počet invalidních důchodců, nezaměstnaných a lidí na soc. dávkách. Pro představu reálná čísla, kolik pracuje lidí nad 55 let: Francie: 38%, Skandinávie: 70%, Plán EU: 50%.
Úplně jiná věc jsou úvahy, jak to bude na konci století, tedy o čem fantazíroval Bezděk a spol., tam lze nesporně s rostoucím věkem počítat a tím pádem rázem demografické modely vypadají jinak a průběžný systém klidně může v přebytkovém režimu pracovat. Jestli bude průměrný věk rodičky 40-45 let, proč by nebyl věk odchodu do důchodu 80-85, při běžné délce života vysoko nad 100 let.
4. všechny úvahy o vyvádění peněz do rukou finančních šíbrů nemají s důchodovou reformou nic společného. Skutečné reformy se pohybují ve směru jako:
- zaměstnanost žen-matek (jesle, školky, part-time, zákaz diskriminace) - podle současných propočtů by pokrok na tomto poli bez problémů sanoval deficit českého průběžného systému na mnoho (desítek) let
- reforma pilířů ale prof. Vostatek, tedy posílení zásluhovosti a tedy ekonomická motivace starých lidí pracovat dokud to zdraví a trh dovolí (stačí si dogooglit)
- jasná pro-rodinná politika státu. Že to funguje ukazuje např. Francie, kde mají kladný demogr. přírůstek (nejen u barevných, abych uklidnil případné rasisty). Nejde o nekonečný růst, rozumná rodinná politika a řekněme demografická stabilita, spolu s běžnou mírou růstu produktivity práce, bez problémů umožní, aby se společnost o své seniory dokázala postarat.
5. poměr kolik nebohých pracujících "živí svého důchodce". Uznávám, že to není přesná analogie, ale vždycky si vzpomenu na všechny ty sedláky, co před 200 lety v hospodě mudrovali, že když 4 sedláci musí "uživit" jednoho darmožrouta z města, jak dlouho to zvládnou. Ještě před 100 lety museli 2 sedláci živit 1 nemakačenka. Když to bylo 1:1, už to vypadalo na vymírání lidstva. Dneska 1 sedlák živí 35 flákačů z města a svět se nezbořil.

1) Samozřejmě blbost, když si jen vezmete kalkulačku do ruky. Jinak ale by šlo samozřejmě o spoření se zhodnocením (tak jako každé spoření), což v souhrnu plusmínus pokryje inflaci.
2) Spoříte-li si 100% důchodu, je jedno, jaké jsou poměry.
3) Klausovu metodu "říci, co ten druhý vůbec netvrdí a pak to suverénně vyvracet" jste si osvojil dobře.
4) Matky jsou s dětmi u nás doma průměrně dva-tři roky. Kdy byste jim chtěl sebrat to miminko, po šestinedělí? To bych vám pak přál, abyste jako důchodce měl takto odchované děti; jak se říká, domovy důchodců jsou pomstou za jesle.
Prorodinná politika státu vede prosím k čemu? Aby nás bylo víc, pak ještě víc, pak ještě víc? Bez limitu, Česko s 10 mil, pak s dvaceti, padesáti, dvěma sty milióny, miliardou lidí časem? Prosím rozvést.
5) Ano, to je skutečně hodně blbá analogie. Toto jsou všechno lidé, kteří pracují - vytvářejí hodnoty. Na poli nebo ve službách. Důchodce už hodnoty moc bohužel nevytváří. Ale jinak se klidně můžeme bavit v tom duchu, že jediný, kdo vytváří hodnoty, je zemědělec. To by se mému otci, starému kulakovi, dejž mu pámbu věčnou slávu, líbilo.

ad 2) přece jste částečně ekonom. Uspoříte 100 % (fondy? banky? hotovost v peřině?) v ekonomice, kde je 80 % obyvatel ekonomicky neaktivních. Čili něco jako vývoj HDP -XX % ročně. Budete v úplně stejném háji jako při průběžném systému...
4) 10? 20? 50 miliónů? Tak chápete můj výraz "Nejde o nekonečný růst...řekněme demografická stabilita"?
Rozumná demografická stabilita znamená nevymírat, základní podmínka zachování každého systému. Tedy chcete-li číselně v poměrech ČR, 10,5 10,8, 10,7 11,1 apod.

S tím zaměstnáváním žen to je BTW fakt docela zajímavé téma, a co je překvapivé, slyšel jsem to v aktuálních diskusích o důch.ref. i od několika pravicových ekonomů. Jde o to, že ty 2-3 roky výpadku z ekonomiky se musí násobit tím cca 1,5 dítětem na ženu. A protože to je >50% populace, dělá to docela zajímavý makro výpadek. Ale to není všechno - navíc to znamená velký zásah do kariéry (nižší pozice, nižší platy) a to se následně podílí do logického odmítání mateřství ze strany žen (pozdější věk, jedno max. dvě děti), když musí na rozdíl od mužů volit buď anebo. Což se zase spolupodílí na tom zhoršujícím se demografickém skóre, o kterém píšete. Skutečně existují čísla, která naznačují, že rozetnutí tohoto gordického uzlu by v poměrech českého lehoučkého deficitu důch.sys. mělo dost zásadní význam.

ad 5) byly skutečně doby, kdy museli 4 sedláci dřít, aby "navrch" uživili jednoho "neproduktivního", v té době se hrálo o to neumřít hlady a člověk co psal básně, studoval či jinak mlel pantem byl stejně "neproduktivní" jako ten dnes opovrhovaný důchodce. Díky rozvoji civilizace dnes 1 sedlák uživí těch 30 nemakačenků a ještě nevíme co s přebytky. Proč by tedy dnešních 2,36 plátců:1 důchodce (2001) či 2,41:1 (2007 - ano, i v době kdy alarmisté placení penz. fondy bili na poplach poměr rostl) nemohlo být časem 1,5:1?

V neposlední řadě to byl myslím jediný Špidla kdo si přečetl Bězděkovu zprávu a kromě těch lobbistických závěrů studoval i matematickou část. Tam Bezděkovi vyšlo (a to vycházel z demografické prognózy o které v roce 2011 již víme, že byla mylně pesimistická), že pokud by se současný systém zůstal zcela nezměněn, v roce 2100 by penze spotřebovávaly 25 % HDP. Což je sice o hodně víc než dnes, nicméně v dnešní Evropě existují země, které úspěšně fungují již dnes s tímto poměrem a nic se neděje (čímž ani on ani já netvrdíme, že není rozumné systém ekonomicky smysluplně reformovat).

2) Fakt prosím trochu počítat a neházet čísla lopatou. Jakých 80% neaktivních? Jakých 100% úspor? Mimochodem, podívejte se do asijských ekonomik, kde často žádné důchody nejsou - lidé se na stáří zabezpečují sami a s pomocí své rodiny. Máte pocit, že jsou to nefunkční, stagnující "v háji" ekonomiky?

4) Vyzvedl jste Francii a chválil prorodinnou politiku a demografický přírůstek. I tempem 10,5.. 10,7 atd. se jednou dostanete na miliardu. Nebo se mýlím? Navíc toto tempo samozřejmě nestačí - růst věku dožití (již dnes se hovoří o číslech jako 100 či 120 let velmi brzy - to znamená, že člověk pracuje 30 let a pak je 60 let v důchodu či jinak nepracujíci!) naprosto nestačí.

5) Úvaha se sedláky je zcela mimo mísu. Jde o velikost odvodů. Stoupající počet penzistů na počet ekonomicky aktivních znamená, že v tomto průběžně financovaném systému budou muset růst odvody. Jestliže dnes stačí z vaší mzdy např. 15% na uživení současných důchodců (poměr 2 prac. - 1 důchodce), tak při obrácení tohoto poměru (to není "alarmismus", ale skutečná hrozba, viz demografický vývoj, i když samozřejmě jej nikdo nemůže přesně předvídat) na 1:2 budete muset 60% (!!!) své mzdy odvádět jen na důchody, dalších 20% na zdravotnictví a obecně "na stát". Vážně si myslíte, že takto může fungovat ekonomika?

2 - 80%: deti, duchodci, nezamestnani, statni zamestnanci?

ad 2) cituji vaši větu "Spoříte-li si 100% důchodu, je jedno, jaké jsou poměry."
Čili snad víte, co jste myslel tím 100%.
80% neaktivních je onen váš modelový případ s poměrem 1 aktivní na 5 důchodců (zjednodušeno, bez dětí etc.) Chci vám vysvětlit, že ekonomika kde by bylo ek. aktivních jen 20% lidí stejně nemůže fungovat a je jedno, zda máte průběžný či fondový systém. Zkrátka nebylo by kdo by pracoval, o modelu ala Kuvajt či Emiráty nemluvme. Proto nemá smysl se tím strašit.

technicka na okraj - ekonomika, kde je pouze 20% lidi (dobre, mozna 30) ekonomicky aktivnich tu uz aktualne je. Deti, nezamestnani a drtiva vetsina statnich zamestnancu efektivne tvori stejne ekonomicke hodnoty jako ti zloreceni duchodci.

Naprostý souhlas. Doplnění: proč se vlastně platí daně z mezd státních zaměstnaců, které jsou vypláceny pouze a jen z vybraných daní? Jen proto, že se tím výběrem uživí pár lidí navíc?

To by mě opravdu také zajímalo. Například stát si platí ozbrojené složky ve formě armády a všichni jsou zatížení daní z příjmu jen proto, aby se vytisklo více archů papíru a zaměstnalo více úředníků, kteří kontrolují, jak stát vyplácí daně sám sobě...

Ještě k tomu bodu dva, když se o to chcete přít a trváte na své původní myšlence.
Kolega Jiho se nejspíš snaží naznačit, že při tak prudkém nárůstu počtu neaktivních/poklesu aktivních obyvatel nezbytně dojde k propadu ekonomiky jako celku. To je potom také ten důvod, a psal jsem to jako komentář již k vašemu minulému článku, že jakýkoliv důchodový systém bude silně negativně zasažen. To je prostě nevyhnutelné.
Obranou proti takovému vnímání by byl stejně prudký nárůst produktivity práce v přístích 30 letech. Já pro to ale nevidím žádné indície.

Souhlasím s bodem 2, původní tvrzení autora, že při poklesu počtu pracujících se nic nestane, budeme-li si na důchod spořit, je nesmysl.

Nechápu ale, jak to jde dohromady s bodem 5. Dalo-li by se do budoucna počítat s obdobným růstem produktivity práce, pak bych snad i věřil, že ten jeden pracující uživí pět důchodců. Takovému vývoji ale zatím nic nenasvědčuje. Dokonce ani moderní technologie se nezdají být schopné něco takového zajistit, třeba i viděno velmi optimisticky.

Jednoduše problém Vašeho bodu 5 je, že při nějakém reálně odhadovatelném růstu produktivity práce sice budou nějaké důchody a systém třeba nezkolabuje, ale jejich výše v porovnání s výdělky bude nízká. A to je také nepřijatelné.

Nemluvím o růstu produktivity práce kompenzujícím překlopení 5:1 na 1:5. Mluvím o situaci, kdy by se i přes rozumnou politiku státu vlivem demografického vývoje současný poměr 2,4:1 za 30 let změnil třeba na 1,5:1. Tam jsem přesvědčen, že růst produktivity a nové technologie mohou tento vývoj kompenzovat a klidně i výrazně převažovat. (A proto odmítám ten alarmismus, jako by už zítra nebylo na důchody...)

Ok, souhlasím, že takový posun může být za 30 let ufinancovatelný.

Ohledně toho, že zítra nebude na důchody, to je v podmínkách ČR docela reálné a podle mého soudu je to také důvod, proč se tím tak intenzivně zaobíráme. Ony totiž ty navrhované změny - vyšší daně, vyvádění peněz z průběžného pilíře pro vyšší příjmové kategorie atd. - opravdu řeší hlavně problémy v systému, které jsou nyní. Pohádky na téma co bude za 30 let mají jenom mobilizovat podporu a dodat vládě auru osvícenosti...

Shodou okolností v pátečním Právu vyšel článek o těch číslech.
"Dno nastane někde mezi roky 2050 a 2060, kdy při zachování současného stavu je údaj 1,8:1 a při zvyšování důchodového věku (na čemž se již koalice dohodla) kolem 2,4:1, sdělila Právu mluvčí MPSV Viktorie Plívová.
Podle výpočtů Pavla Rusého a aktuální demografické prognózy PřF UK za 60 let poklesne poměr z 2,9:1 na 2,8:1."

Čili vývoj je v podstatě stabilní na příštích 60 let i ten dočasný výkyv na 1,8 se dá ufinancovat, tím spíše 2,4 při parametrické změně.

Pane Hlavenko, za váš velký omyl pokládám to, co jste zmiňoval už v jiné diskusi, totiž tu představu, že nárůst porodnosti by vedl k nějakému dramatickému nárůstu populace.
Tohle je ale přece v našich podmínkách naprostý nesmysl - ani kdyby stát nějakými dávkami porodnost vyloženě podporoval, tak tu nijak moc reálně nehrozí to, že by porodnost skočila do čísel nad tři či dokonce čtyři děti na ženu! Naproti tomu by mohlo být reálné dostat hodnoty zpátky někam k "magickému číslu" 2,2 a to by velmi prospělo - znamenalo by to velmi pomalý nárůst celkové populace, ale s přece jen o něco zdravější strukturou věku.
Podle mého názoru v tomto ohledu mají docela rozumné návrhy lidovci - podpora formou nikoli dávek, ale spíše nezanedbatelných daňových úlev by totiž mohla přispět i k tomu, že by narůstaly počty dětí i mezi kvalifikovanější a lépre placenou částí populace. Jenže bohužel lidovci momentálně nejsou zastoupeni v PS a tak nejsou dost slyšet - obecně tuhle stranu moc nemusí, ale zrovna v otázce rodinné politiky a důchodů by jejich postoj asi přínosem byl.

Souhlas.
Jen pozor na tu vějičku "ne dávkám, podpora přes daňové úlevy". Naše pravice totiž svými úpravami daňového systému něco takového dávno znemožnila. Přímé daně FO už dnes prakticky neplatí, někam do úrovně příjmu 35.000 Kč měsíčně. Čili není z čeho "slevovat". Vše se přelévá do nepřímých daní (hlavně DPH) a tam není možná jakákoliv vládní politika (zelená nafta za 2 Kč pro vícečetné rodiny? ;-)
Jediná cesta jsou tedy ty dávky. Všimněte si, že dnes jsou celkem solidní plošné přídavky na dítě 1.000 Kč měsíčně, ale aby to odpovídalo ideologickému slovníku, říká se tomu "záporná daň".
BTW stejně dávky na porodnost nemají velký vliv, jde o celkovou pro-rodinou politiku. Jesle, školky, školství, služby, pracovní legislativa - to vše musí být nastaveno tak, aby rodičovství nebyla jízdenka do chudoby ale osobní volba každého. I ta Francie dokazuje, že to jde.

Tady se musím omluvit za nepřesnost - lidovci nechtěli hýbat daněmi (nebo aspoň ne "jen daněmi"), ale právě sazbami "pojistného". Pro člověka je to ve výsledku také daň, proto mi ulétla ta nepřesnost, každopádně to ale byla moje chyba.

Jinak je samozřejmě otázkou, jak by tento návrh obstál v detailnější diskusi a propočtech, je klidně možné, že by pak už lidovci tak dobře nedopadli, ale to se dá jen těžko odhadnout, tím, že nejsou v parlamentu, to do podoby detailního návrhu nedošlo. Docela si ale stojím za názorem, že hlavní myšlenka má hodně co do sebe a zasloužilo by si to hlubší diskusi, ale bohužel... :-(

ono zaprvé vůbec něco jako státní důchod ze kterého někdo nějak spokojeně žije mi přijde jako hovadina. Chápu sociální daně jako něco, čím se stát snaží zabezpečit, aby mu nerostla potenciálně nebezpečná vrstva nemajetných bez uplatnění jejichž jediným východiskem je loupež, krádež atd.
Prostě myslím, že lidé se naučí časem žít ve společnosti, kde je větší počet starších lidí a přizpůsobí se tomu i ten trh.

Já tedy pojmu pojištění rozumím tak, že někdo platí (třeba majitelé domu) a někdo inkasuje (třeba ten, komu dům shoří). To vše v přítomnosti. Čili používat pojem pojištění pro průběžný systém je podle mě v pořádku.

Trefná poznámka! Skutečně, každá komerční pojišťovna přece také funguje v průběžném systému, kdy dnešní výplaty vyplácí v zásadě z peněz co dnes vybere na pojistném. Zajímavé, že tam průběžný systém není podvod ;-)

Jinak u toho slova "pojištění" v souvislosti se všeobecným zdravotním pojištěním i sociálním/důchodovým pojištěním v evropském slova smyslu panuje velké nedorozumění.
Není to ekvivalent komerčního pojištění ve smyslu 1:1, kdy spolu hraje pojistitel a pojišťovaný hru jako bookmaker a hráč. Já si myslím, že riziko výplaty je X a tak ti dávám sazbu Y, ty si myslíš, že to riziko je Z a tak je pro tebe sazba Y dobrá/špatná sázka. V tom slova smyslu nejde o pojistku ale o daň.
Jestli ale vezmete smysl slova "pojistit se pro případ nemoci" a "pojistit se, abych ve stáří nebyl v bídě", kdy mi stát říká: plať určitou částku a v případě nemoci dostaneš péči / ve stáří dostaneš určitou rentu, pak to pojištění je.

To jste si ovšem z celého konceptu pojištění vytáhnul tu nejméně podstatnou část, porovnal ji s nejpodstatnější částí současného systému a došel k závěru, že současný systém je vlastně pojištěný (zhruba podle vzoru "pes má čtyři nohy, stůl má taky čtyři nohy, tudíž stůl je druh psa" - btw., s tím, co zde pan Jiho prezentuje, mě ani nepředstavuje, že tento druh analogie považuje za "trefnou poznámku").

Principem pojištění je, že platby pojišťovně jsou stanoveny tak, aby při očekávané výši škod a očekávaném riziku, že škoda nastane, celkové příjmy byly vyrovnané s celkovými náklady (plus nějaký ten zisk pro pojišťovnu, pochopitelně). Čili pokud se každého čtvrt roku vybourám a auto úplně zruším, tak mě za chvíli buď nikdo nepojistí, nebo mi dá sazby 100.000 Kč měsíčně, aby to ty předpokládané škodní události pokrylo.

Kde tohle vidíte u sociálního nebo zdravotního pojištění? Tam jsou tyto principy zcela ignorovány (zdravotní pojištění), případně se postupuje podle principů zcela opačných (sociální pojištění). Nebo snad máte dojem, že vysoce vydělávající ředitel banky častěji onemocní (a ještě to bude "drahými" nemocemi, ne "obyčejnou angínou jako dělník u pásu")? Že hodně odvádějící ICT odborník má větší pravděpodobnost ztráty zaměstnání než málo odvádějící prodavač v Tescu (a ještě dostane výrazně vyšší podporu než ten prodavač, aby se mu nesnížila životní úroveň)?

Všimněte si prosím, že neříkám, že by měl být přímý vztah mezi výší příspěvků a výší úhrad a starší lidi by se měli popravovat hned po dosažení 60 (50, 40, 30?) let věku. Určitá disproporce je daná solidaritou, o které se pravděpodobně všichni shodneme, že je nezbytná (když už ne přímo z morálních důvodů, "jsme civilizovaná společnost, postaráme se o ty, kdo sami nemohou", tak proto, aby se ti bez příjmů nerozhodli dostat z těch s vysokými příjmy peníze násilím). Ale nenazývejme to prosím pojištěním.

Kouzelné nepochopení psaného textu. Pan Pavel prostě trefně poznamenal, že i ty komerční pojišťovna, o jakých píšete, jedou v průběžném systému - a najednou to nevadí.

O různých významech slova "pojištění" jsem přece psal. Vy se tvrdošijně držíte toho významu "sázka s bookmakerem", společnost zase "pojistit se proti nemoci/pojistit si zabezpečení ve stáří". Ale nechť, uznávám, že význam slova se v dnešní době hodně posunul k té "sázce s bookmakerem" a mohli bychom raději užívat termín "zdravotní daň/důchodová daň". Jen se obávám, že tím více by rostla chuť vlád tyto příjmy schlamstnout do státního rozpočtu a nemít speciální uzavřené vyrovnané systémy, kam nesmí sahat.

To je dusledek pojistovnictvi ale ne princip. Kdyby to bylo tak jednoduche, tak staci provozne lacina treba statni agentura.
Ale nahrada je podle vyse pojistneho (prvni individualnost) a cela pojistovnicka "matematika" je o rozlozeni rizik pojistovny statistickou matematikou pri pomernem plneni (druha inviidualnost - dostanete jen za zustatkovou hodnotu baraku a vyse umernou odvadenemu pojisteni). Pojistovny zdrazuji pojisteni pri statistickem vyhodnoceni nejakeho jevu (vic se krade v urcitych oblastech, povodne, neurody atd). Kdyby to bylo jako u pojistoven, tak duchod jednak klesa s kazdou zmenou prum.delky zivota a druhak by system garantoval duchod podle odvadeneho duchod."pojisteni" - ani jedno se nedeje byt se o parametrizaci mluvi nebo vyvraci rovnostarstvi. Navic z pohledu pojistovnictvi je pojist.udalost nejaka pravdepodobnost (byt statisticky zmeritelna), duchod je ale jistota (byt statisticky s moznou smrti pred duchodem a odhadnutou delkou doziti).
Pojisteni to neni (neovlivnite tu "smlouvu") ale solidarita socialniho zrizeni.

...a mnohé národy a etnika jej řešit umí. Zároveň vědomě píši etnika a nikoliv vlády, státy nebo administrativa.
Zestárlí Inuité (nepřesně Eskymáci) poznali,kdy nadešel jejich čas a požádali někoho z rodiny, aby je odvezl na kru a tam ponechal mrazu. Se stejným chováním jsem se setkal i v deltě Orinoka u Warraů, kteří zase dobrovolně odcházeli "za předky" do pralesa. Dokonce i "standardní" Venezuelané, s kterými jsem se setkal, považovali za správné, aby prarodiče poté, co se jim narodí vnuk, již neubírali z rodinného rozpočtu a vzdávali se zdravotní péče ve prospěch mladší generace. Vím, že to, co nyní píšu, je absolutně politicky nekorektní a v Evropě tabu, ale jediné řešení (a přitom tak snadné) je právě v zodpovědnosti generace seniorů vůči ostatním.

tohle je pravda tam, kde neexistuji volby, cili jeden clovek= jeden hlas. Logiku to ma. I ta Venezuela. Koneckoncu, na neco se umirt musi a mnohdy ( ne prevazne ! ) je prodluzovani zivota zbytecne draha sranda. Napriklad kourici lidi s rozedmou :-)

Jenze... Ono by relativne stacilo, kdyby se lide trochu o sebe starali. I tak by , diky geneticke zatezi, meli se svym zdravim a pracovni vykonnosti starosti dost. Co tady rika Jiho o vysokoskolskych profesorech , to je fajn, ale podstatna jsou cisla. Jestlize ve Francii pracuje ve veku na 55 let jen 38% populace ( oni radi cerpaji ruzne nahrady a duchody a jsou pomalu socialistiictejsi nez byli komunisti tady ) a ve Skandinavii je to 70%, tak kde je ten zbytek? Nechcete mi tvrdit, ze jsou to vsechno hornici a drevorubci...? A i kdyby, dneska jsou profesionalni sportovci schopni hrat do 46 let ( ano , predpokladem je nesporne talent, ale ze v tomto veku vydrzi nejen s tricatniky, ale i s osmnactiletymi borecky, to jen rika, ze jsou schopni udrzovat svou telesnou schranku na vykonnejsi urovni nez tomu bylo pred 20-30 lety ) .
Ano, zdravotnictvi pokrocilo, ale jak videt, je to o lidech... A ti zatim moc nezareagovali. Viz rostouci procento obeznich ci s nadvahou ( púres 50% populace !! ) Tady, stejne jako u tech sportovcu, nejvice pomuce motivace. Ja jsem pro motivaci financni. I duchodcum se musi vyplatit pracovat, byt za minimalni mzdu... A hlavne , pokud se duchodce nestaral o sve zdravi cely zivot ( 80% nemoci ma civilizacni zaklad !! ), tak by to melo byt ekonomicky nevyhodne... a ne jako dnes... Jsem naivni, protoze nevim jak to zaridit ( krome komercniho zdravotniho pripojisteni )

Takze ano, nejlepsi pripravou na duchod je starat se o sve zdravi, sve vzdelani ( za predpokladu, ze ho pak budu schopen "lepe prodat" nez kdybych nestudoval ) a na stat radeji moc nespolehat. Je dobre mit neco, co se nazyva aktivum, ale nemusi to byt vzdycky a za vsech okolnosti vlastni bydleni... Tu dan platit musime, ano stat nikdy nenecha armadu duchodcu zcela padnout - i kdyby nevim co - protoze jsou to volici. Ale uz dnes duchodci placou, ze je to malo ( maji pomerove k vysi prumerneho platu jedny z nejvyssich duchodu v ramci cele Evropy a nechteji se smirit s tim, ze se jim to bude postupne snizovat ). Prave proto je ten Klausuv navrh nesmysl, stat by se pak stejne o ty "nezodpovedne duchodce" stejne musel postarat. Nemuze lidi poslat do pralesa nebo na kru... Byt by to logiku melo :-)

řešení má 2 roviny
1) posílení parametrů zásluhovosti. Ta zásluhovost už dneska v systému je, tedy když přesluhujete přes věk důchodu, o procentíka vám roste následný důchod. Velice dobře to popisuje a teoreticky rozpracoval prof. Vostatek.
Dále podporovat, aby i ten kdo důchod normálně pobírá dál mohl bez omezení pracovat ve všech formách. Tím pádem sice čerpá ze systému, ale zároveň do něj jako plátce i přispívá...
Tím vším budete ekonomicky motivovat lidi, aby pokud to jenom trochu jde, nějak pracovali dál.
2) dost příležitostí. To mají zvládnuté v té Skandinávii. Znamená to bojovat s diskriminací seniorů (ještě nedávno třeba v ČR nebylo možné prducha normálně zaměstnat, musel mít max. smlouvu na rok a tím pádem byl první na odstřel, mimo systém odborů atd.). Dále stát může propagovat proseniorskou kulturu, opak té mánie "mladí a úspěšní jsou do 30 let, pak už jsou to dinosauři na odstřel" co vyvrcholila "bábou a dědkem".
Jak říkám, příklady ze světa jsou a je kudy se vydat. Potíž je v tom, že tahle SKUTEČNÁ důchodová reforma není moc atraktivní pro pravicovou vládu, jejíž sponzoři se třesou na bezpracné miliardy z opt-outu a nic jiného je nezajímá.

co minite tim parametrem zasluhovosti? Aby z vyssiho platu byl vyssi duchod? Nerozumim, to uz stejne ustavni soud prikazal a presto mi to prijde malo. Presluhovani duchodcu... Jsem pro, ale meli donedavna nejakou vyjimku v dani, kterou jsem absolutne nechapal, Bud jsem prace schopen, pak musim platit i zdravotni a socialni ( prave proto, ze jsou to dane !! ) anebo nejsem a pak cerpam, Ted to maji omezeno nejakymi 70000 hrubeho mesicne... Takze pokud takovy duchodce manazer ma praci, ma se fakt kralovsky... Nebo se mylim?


BTW Jiri Hlavenka tady naprosto jasne uvedl priklad Asie, kde jsou zeme, kde se zadne duchody nevyplaci a ti lide presto ziji. Nedavno jsem cetl clanek o Singapuru, kde snad odvadi 3% , ale duchod neni ani 15% prum. mzdy... Jenze tam je to tradici... Kazdy je zvykly se o sebe a sve pribuzne starat. Pocitaji s tim predem. Mne prubezny system vysavajici podstatnou cast meho platu vadi, stejne tak mi vadi zdravotni dan, ktera je stejna - procentualne - pro vsechny nebo skoro vsechny... Nikde zadna diversifikace a pritom sluzby v CR - at uz duchody nebo zdravotnictvi - jsou porad nadstandardni... v porovnani s valnou casti Evropy. Jak dlouho se tohle da ufinancovat ???

ad: tohle je pravda tam, kde neexistuji volby, čili jeden člověk= jeden hlas.

I tento problém má řešení: stát upírá volební právo občanům do 18 let s odůvodněním, že nejsou intelektuálně dost zralí na odpovědné rozhodování, které je (prý) nezbytné pro účast ve volbách. Proč podobnou logikou neodejmout hlasovací práva i seniorům?

Osobně se díky svému matematickému vzdělání domnívám, že problematika důchodové reformy je křišťálově čistým příkladem Gödelova teorému o neúplnosti formalizovaných systémů - nelze vyřešit problémy v rámci systému, jehož prostředky jsou popsány. Nelze vyřešit pouze ekonomickými nástroji ekonomický problém.

Příkladem jsou třeba příspěvky JiHo (nejen jeho, ale on "vyčnívá" ) - řada informací, pokus o analytický přístup a v konečném důsledku mlácení prázdné slámy. To samé si ale myslím i o výstupech Bezděkovy komise nebo analýzách NERVu na toto téma. Proč to vůbec čtu? Protože za interpretaci těchto výstupů dostávám peníze.

Podobně jako znalost pohybů planetek a množství článků na toto téma bude zcela "k prdu", až se vlivem náhodných srážek některá z nich odchýlí a namíří si to k Zemi, ani tlachání o tom, jak budeme rodit, kdy vyženeme matky od kojení do práce nebo která země má více pracujících důchodců není řešením, ale scholastika bez jakéhokoliv dopadu na reálný život.

Problém, který se nazývá důchodová reforma, podle mého soudu vůbec není jen problémem důchodů - je to pouze jeden z důsledků krize státního zřízení. Politici předstírají, že stát se stará o své občany, ale ukazuje se,že k udržení tohoto systému už prostě nejsou k dispozici prostředky. Možná, že někdo zkusí za třicet let, až dojdou potraviny, krmit důchodce státními obligacemi a přídělovými lístky. Což je mimochodem řešení, o kterém jsem přesvědčen, že nastane - přídělový systém potravin, léků a energie pro důchodce. Pak bude každá rodina soutěžit o počet důchodců v domácnosti, protože z jejich přídělů bude možné dotovat i chod domácnosti jako celku.

musim rict, ze tohle me nenapadlo, ale je to logicke... Takhle podane to naprosto sedi a souhlasi... Je skoda, ze nerozumim matematice, zda se , ze dokaze vysvetlit mnohe. Bez ironie

Ano, duchody jsou neudrzitelne, socialni stat je nesmysl...Je nesmysl i demokracie? Vazne si tu otazku kladu, zatim jsem neprisel na nic jineho, nez Churchillovo - " demokracie je strasne zrizeni, ale zatim jsme neprisli na nic lepsiho " ... BTW - potraviny nedojdou.... to zase vim ja, ze sve pozice... Mozna lokalne, ale globalne k tomu nedojde. Dokud bude trh a prirodni podminky ( viz jinak hrozny film Vodni svet ), tak tyhle komodity nedojdou... Stejne tak neverim, ze bude problem, az nebudou fosilni paliva.. Fakt nebudou? Tohle jsme prece slyseli uz v 70.-80 letech behem ropne krize a dneska spotrebovavame radove vice... A porad je z ceho brat... A az nebude, lide obratem najdou jiny zdroj energie... O tohle se fakt nebojim...

Ona ropa nakonec stejně dojde. Není problém v tom, že by neexistovaly alternativy. Jen o to, že za stejné množství energie zaplatíme daleko více. Stejně tak dojde k poklesu zemědělské produkce, neboť kromě umělých hnojiv, vyráběných m.j. z ropy podraží automaticky i všechny ostatní vstupy. Otázka je, jestli se podaří tento výpadek ropných produktů, které přinášejí planetě dostatek obživy nahradit nějakým ekvivalentem v dostatečném množství.

Daleko pravděpodobnější, než zápas o zdroje energie (který už dávno probíhá) je boj lidstva o dostupné zdroje pitné vody, se kterou vzhledem k nadbytku v některých oblastech vůbec neumíme šetřit, bohužel.

Nezlobte se, ale právě váš příspěvek je typické mlácení prázdné slámy křížený s dnes módním alarmismem. Žádná čísla, žádná fakta, žádný názor.
Evropský důchodový systém přestál podstatně horší "dardy" a pořád funguje, není žádná zásadní překážka proč by tomu nemohlo být i nadále. Potravin Evropa i celý svět generuje přebytky, hodnota kJ/osobu planety pořád roste. Parametry zda budou mít ženy možnost chodit do práce jako muži, ek. aktivní důchodci atd. jsou pro chod ekonomiky dost podstatné a jsou určité ovlivnitelné společenským či chcete-li politickým rozhodováním.

Dojde k válce s islámem a počet obyvatel Evropy se zmenší o nějakých 50 milionů. Většina z padlých budou mladí muži (vojáci) a starší civilisti. Tím se změní demografický mix a (pokud Evropa vyhraje) tím pádem bude dost pro vechny důchodce.
Jinak souhlasím jedná se o podvod!

No tohle mi nepřipadá jako povedený blog. Obsahuje příliš mnoho, omlouvám se, kavárenských , nazíraných pojmů , že se s nim ani snad nedá polemizovat.
1. "Tento systém financování důchodů se perverzně nazývá průběžné financování, což je hezký a zodpovědně znějící termín pro financování velmi nehezké a nezodpovědné." Skutečně? Pokud by si kdo u nás spořil třetinu svého platu poctivě a pilně celý život od roku 1959 - výplata byla cca 900 ,-korun do roku 1990 - výplata byla cca 2300 ,-kč , pak za 40 let uspořil reálně cca 300 000 - za „socíku“ to byl skoro milionář – jak na tom byl o pár let později víme a netřeba popisovat. To je reálný příběh mého strýce . Jedině průběžný systém zajistí základ systému a vyrovná inflační bouře, které vždycky přijdou . Vždycky. Povaha jakéhokoliv státu je taková, že pokud se někde válí peníze, stát už přijde na to, jak si vezme.
2. „…každý si dnes dělá tzv. vysokou školu, dříve elitní vzdělání vyhrazené těm nejlepším…“ to naštěstí není pravda. Myslím to, že každý si dělá vysokou. Jak mi tuhle psala jedna známá v reakci na můj blog :…bez potravin umřeš během několika dnů, bez lékařů se dožiješ slušné čtyřicítky a bez finančních poradců se možná dožiješ i stovky! No a u těch ,co ji studují je základní problém v tom, že stávající systém vzdělávání nerozvíjí kreativitu, takže výstupem jsou studovaní blbci. Že je to v Číně ještě vetší problém než u nás? Jak jinak, je to dáno Konfuciánstvím a způsobem jejich existence, pro nás možná naštěstí.
3.. … „ Myslím, že naprostá většina ekonomických nepříjemností, které svět dnes sužují, je řešitelná a dokonce je i semtam řešena. U penzijní pasti se ale obávám, že se v podstatě jedná o střežené tajemství – o problému i jeho v podstatě neřešitelnosti se nikdo neodváží ani promluvit a spoléhá na to, že až nastane, „on u toho nebude“. .. To je tvrdá pravda v druhé větě- každý doufá. Nicméně, ta situace je jistě neřešitelná v rámci stále stejných úvah a zachování principu zásluhovosti, tedy dodržení postulátu, že odměna je za práci. Znamená to, že když není práce, nevzniká hodnota? Máte snad pocit že je málo potravin jen proto, že v zemědělství dělá u nás 3% práceschopného obyvatelstva namísto 30 % , tak tomu bylo před válkou , nebo že je snad málo ledniček jen proto, že při jejich výrobě už nejsou zaměstnáni žádní lidé? Jeden můj kolega/ M. Dymáček/ to nazývá Procesem civilizačního zlomu , v něm žijeme . Nové problémy – dlouhověkost- nelze řešit starými schématy.

... protoze tolik mladych lidi proste nebude. Je to samozrejme otazka nabidky a poptavky - muzu poptavat mlade zamestnance, ale kde nic neni, ani cert nebere, takze vezmu starsiho.
Dale, jak se zmeni skladba obyvatel, zmeni se i poptavka napr. sluzeb.
V zasade se da spolehat jen na dve veci: vsechno bude jinak a nejak to dopadne.

Se nám to tu nějak rozsypalo :).

- počet ekonomicky aktivních lidí: v Česku dosahuje cca 60% (viz statistiky na ČSÚ atd.). Státní úředník je ekonomicky aktivní; sama se ta jeho práce neudělá, i když by jistě mohl makat více než maká, ale totéž se dá říci i o vás. A o mě. Myslet si, že ekonomicky aktivní je jenom ten, komu z rukou padají nějaké hmotné předměty, je ekonomický primitivismus.

- ad thr: já nikde nepsal, že nárůst porodnosti povede k "drastickému" zvýšení populace. (Další diskutér, který si osvojil KLausovu metodu, jen tak dál). Nárůst porodnosti zvětší populaci, podle toho, jak drastický bude. Drastický nárůst porodnosti zvětší populaci drasticky, a mírný ji zvýší mírně.

- podpora formou nikoli dávek, ale daňových úlev: neříkám jednoznačně ne, ale je to trochu sociální inženýrství lidovdů - tj. chceme, aby se děti rodily vzdělaným a dobře vydělávajícím, ne chudým lidem. (A co mladým, kteří sice jsou vzdělaní, ale ještě málo vydělávají - tam taky budeme nepodporovat porodnost?)

- JiHo a komerční pojišťovny: pozor, ale ty musí mít jednak zákonem předepsané rezervy (státu nikdo nic nepředepisuje) a navíc se ještě zajišťují u zajišťoven. Navíc ale pojišťovnám nehrozí důchodová past jako státu, pokud si to trošku nakreslíte na papír.

- Milan Tříska: několikrát zde bylo uváděno, že spoření by mělo být takovou formou, která zhruba vyrovnává běžné inflační vlivy, tj. běžná, neskoková inflace. Na finančním trhu je řada produktů (zajištěných), které tohoto dosahují. Ostatně, jak fungují penzijní fondy ve světě (v USA jsou to největší fondy vůbec)? Dokáží zhodnocovat penzijní spoření velmi slušně nadinflačně - proto taky do nich lidé dávají tolik peněz.
Samozřejmě je problém s inflačními skoky - když během pár let skočí inflace o 100% (například). V takovém případě ovšem dochází k redukci všech úspor, ať jsou kde jsou; to je mezní případ. A stát pak dá důchodcům peníze, které promptně sebere jinde, co taky není moc řešení.

Pane Hlavenko, tahle vaše reakce na mně je hodně úlet. Napsal jste doslova "Prorodinná politika státu vede prosím k čemu? Aby nás bylo víc, pak ještě víc, pak ještě víc? Bez limitu, Česko s 10 mil, pak s dvaceti, padesáti, dvěma sty milióny, miliardou lidí časem?" (v tomto duchu píšete opakovaně, není to u tohoto článku poprvé).
Jak jinak se dá tato vaše reakce přeložit než jako obava z velkého růstu populace, což je přitom v našem prostředí dost evidentní nesmysl? Je možné, ne-li pravděpodobné, že to v reálu myslíte umírněněji, ale v tom případě si prosím zkuste místo řečí o VK raději přiznat, že se vám ta formulace moc nepovedla...

Jinak k té podpoře formou úlev a sociálnímu inženýrství - ano, ono to do jisté míry sociální inženýrství je. Ale když se na to podíváte nezaujatě (a hlavně bez nátěru politické korektnosti), není nakonec podobné "inženýrství" v zájmu státu? To, že se může narazit na nějaké nesrovnalosti při hlubší debatě jsem už připustil v předchozím příspěvku, je to možné. Ovšem bylo by fajn podobné úvahy smést ze stolu na základě případných vážných důvodů a ne pouze korektním výkřikem "že by to byla diskriminace těch, kdo děti mít nemohou" - tohle je poměrně přesná citace reakce, která se na jeden podobný návrh na úlevu na soc. pojistném už objevila v minulém volebním období...

Reagoval jsem takto poněkud přehnaně, protože tomu pojmu "prorodinná politika" nerozumím. Jak vidíte, zcela jistě se dá vykládat tak, jako jsem si jej vyložil já - aby nás bylo stále více.
Je to strašně závažná věc a nelíbí se mě, že se s tím takto žongluje. Lze "prorodinnou politiku" přesně specifikovat? Jaký má (jasný, konkrétní, měřitelný) cíl? Je nějak parametrizován, na něčem závisí? Víme, kolik nás má být a kdy, a proč?
Není to obava z velkého růstu populace, ale z toho, že je to pouze populistická hračka v rukou politiků, kteří jednak oddalují sociální problémy (předávají je svým nástupcům neřešené) a dělají se hezkými, protože podporují ty sympatické rodiny s malými dětmi. Kdo by jim to měl za zlé!

Nejsem apriorně proti sociálním opatřením, ale jsem právě proti tomu "inženýrství": technicistnímu, schematickému, ideologickému, nevyargumentovanému. A to je přesně termín "prorodinná politika" bez dalšího textu.

V současné situaci ČR (a obecně většiny Evropy) znamená "prorodiná politika" v reálu opravdu jen a pouze posun porodnosti někam k hodnotě reprodukce.
Co to přinese v praxi? Méně podstatný je mírný nárůst populace. Daleko zásadnější ale je dopad na věkovou strukturu v horizontu cca 20let. Pokud budeme pokračovat jako dosud, tak nám bude stále narůstat procento starších lidí, tak za 10-15 let patrně začne i výraznější pokles populace a po 20ti, maximálně 30ti letech budeme ve velmi zásadním maléru. Pokud by se ale podařilo dostat porodnost na o něco vyšší hodnotu a dlouhodobě ji takto držet, tak se věková struktura jednak mírně srovná, ale co je podstatnější, měla by se v postupně vzniklém poměru držet. Tohle je přece naprosto zásadní věc, žádný populismus a odklad problému (v horizontu jednoho volebního období to naopak situaci spíš zhorší, toto je opravdu věc na desetiletí)...
V reálu výpočty zkresluje otázka přistěhovalců, ale spoléhat na ně mi opravdu nepřipadá jako řešení :-(

Proboha, proč tomu dáváte takové ošklivé nálepky. Účelem každé politiky je podporovat nějakou sociálně preferovanou variantu chování. Třeba založit si rodinu a mít děti.
Když bych ten Váš argument vzal doslova, tak musím zítra zrušit podporu školství a vzdělávání a dokonce asi i trestní právo. Protože to je úplně stejné sociální inženýrství...

ad ekonomicky aktivní lidé: Především je třeba správně rozdělit privátní a veřejný sektor a nově definovat veřejnou službu. Ekonomický primitivismus, nezlobte se, je spíše tvrzení, že každý, kdo pracuje, vytváří hodnoty. V principu to je tak, že veškerá hodnota vzniká v privátní/nově definované/ sféře a za tu pak nakupuje dejme tomu prostřednictvím /dnes/ daní veškerou veřejnou službu, tedy např.veškeré potřebné sociální služby, policii atd. Souhlasíte? Shodneme se na tom, že zdravotnictví věkovitých důchodců bude výrazně vyšší problém jak penze a že jakákoliv dnes odkládaná byť proti inflací ošetřená penze nedokáže sanovat náklady budoucího zdravotnictví?
Jinak problém strmě rostoucí střední délky dožití v souvislosti se změnou charakteru zaměstnání je nový problém i pro staré západní ekonomiky a stará výnosnost penzijních zaměstnaneckých fondů, která spolehlivě vyvedla pracovní místa mimo USA , ta je pryč. / viz . Reich – V pasti úspěchu/
No a to poslední- nevěřte, že se dokážete jakkoliv zachrábnit sám v okolní bídě. To je parafráze z Churchila,a to nebyl žádný soicialista.

takpvy mozna ekonomicky naivni dotaz. Kdyz doktor dela na 0.2 uvazku ve spitale a na 0.8 uvazku u sebe v ordinaci. Tak ve spitale netvori zadne hodnoty, kdezto ve sve ambulanci, jako sourkomnik, to je tvori? Timhle odepisujete vsechny sluzby. Co treba soudni znalci, najimani externiste napr. v mediich, ti vsichni jednou na privat /ŽL a "tvori" hodnoty a kdyz delaji - s tou samou kvalifikaci - jeste ve statnim, tak uz je netvori... ? Nebo co na tom nechapu? Kdyz financni poradce - aka dealer pojistek a jineho financniho zbozi - neco proda, tak tvori hodnoty? Kdyz tu samou vec proda pani nekde na prepazce polostatni Ceske posty, tak uz je netvori... ?

Ne ne, to je nesprávně pochopený termín privátní a veřejný. Přesně to mělo být sféra podnikání a sféra veřejná, pak to asi bude pochopitelnější. Omlouvám se za nepřesnost. Veřejné = placené z vybraných daní, tedy dnes i průběžný penzijní fsystém. V tomto smyslu je napřiklad zmíněná pošta výhradně ve sféře podnikání. Je jedno, kdo ji vlastní. Finanční úřad např. sféra veřejná

Dneska si tady asi pěkně popíšu... Vaše tvrzení je nesmysl založený na u nás často opakovaných ideologických výlevech srovnatelných snad jedině s tuhými marxisty.

Dokážu Vám to na příkladě. Soukromá sféra (tvůrce hodnot podle Vás) - pekař s krámkem na rohu. Veřejná sféra (netvůrce ničeho, podle Vás) - učitel, policista, soudce a třeba úředník na dopravě a tom finančáku.

Takže pekař umí péct housky, ale to se naučil od učitele. Kdyby učitele nebylo, není ani toho našeho pekaře. Pekař chce svoje housky prodávat za peníze. To mu je ale umožněno jenom tím, že je policisty a soudce, který nedovolí, abych do krámku naběhl místo s penězi s baseballovou pálkou. Pekař peče svoje housky z mouky, tu ale do krámku dostane jenom díky tomu, že úředník na dopravě navrhl silnici, kterou udržuje ve sjízdném stavu. A do toho máte ještě toho úředníka na finančáku, který na všechno výše vybral peníze, bez kterých by to nešlo.

Pořád mě překvapuje, kolik lidí v téhle zemi není sto uvažovat alespoň takto lapidárně na úrovni žáka ZŠ...

Jejda, milý Pedro, pročpak mě pokládáte za marxistického idiota? Mé rozdělení, které jsem ostatně stejně jen opsal ze stránek www.p3m.cz nijak nesnižuje práci učitele , policisty atd. Netřebna mě, bývalého učitele , školit:-). Pouze určuje že jedni jsou placeni z daní které odvádějí ti druzí. Podnikatleská sféra POTŘEBUJE samozřejmě sféru veřejnou a její služby si nakupuje / dnes/ pomocí daní. DOHROMADY to tvoří jeden společný celek - společnost. To je celé. Když ten princip domyslíme, daly by se taky daně nevybírat,ale to se jdu už raději schovat před letícím kamenem.

Ale ne, vy nejste marxista, jenom ty marxisty 50. a 60. let připomínáte svým dogmatickým viděním světa.

Pochopte, prosím, že původní tvrzení, že soukromá sféra vytváří hodnoty a veřejná hodnoty spotřebovává je naivní nesmysl. Myslím, že argumentováno to bylo dostatečně.

To, že jsou jedni placeni z daní a druzí ze zisku nějaké soukromoprávní korporace mi připadá jako naprostá technikálie a nijak to nepředznamenává, kdo vytvořil hodnotu a kdo ne.

Konečně daně by se skutečně velmi teoreticky daly nevybírat, ale výběr daní zjevně v řadě navzájem nezávisle se vyvíjejích civilizací převážil jako preferovaná forma zajištění některých potřeb. Reálně uvažovat o životě ve společnosti, kde bezpečnost a jiné obdobné potřeby jsou zajišťovány jinak je naprosto stejná ahistorická, arogantní a v podstatě hloupá a prakticky zaručené nefunkční hra, jako když ti marxisté snili o beztřídní společnosti, kde produkci potravin nejlépe zajistí kolchozy.

"Pokud by člověk na důchod skutečně spořil, tedy ukládal a pak si to vybíral, pak by bylo úplně jedno, jestli poměr pracujících vs důchodci je 5:1 nebo 1:5 či jakýkoli jiný."

Při vši úctě - toto tvrzení je i přes jeho časté omílání naprostá BLBOST. Neboť když bude na 5 důchodců s "tučnými" příjmy ze "třetího pilíře" připadat jeden pracující, může si za svou práci říci (velmi zjednodušeně) pětinásobek toho, co by si mohl říci při poměru 1:1 - a dostane to, takže důchody ze "třetího pilíře" vůči mzdám budou asi tak (opět velmi zjednodušeně) cca 20%!!!

Tedy alespoň v trží ekonomice, kde je pracovní síla svého druhu zbožím, při jehož nedostatku jeho cena stoupá - a to navíc spíše exponeniálně, než lineárně...

...a řešení? Průběžný systém, který ani političtí loupežníci nemohou jen tak rozkrást (neboť to by je již po příštích volbách namísto dalšího období u koryt či alespoň jeho perspektivy v rámci "střídání" po volbách následujících zřejmě čekal kriminál nebo něco ještě horšího:-) a ve kterém by:

1) např. 50 % důchodové daně odváděné ekonomicky aktivními bylo v rámci "solidarity" flexibilně přerozdělováno formou "státního" důchodu buď na základě principu "každý dostane rovný podíl", takže při stoupajícím počtu důchodců by důchody klesaly, nebo alternativně "každý dostane stejný důchod", kdy by se naopak flexibilně přizpůsoboval věk odchodu do důchodu tak, aby počet důchodců zůstával zhruba stejný (anebo nějaká kombinace obojího),

2) a zbývajících 50 % důchodové daně (tj. nikoliv nějaké směšné 1 %!) by bylo transferováno přímo rodičům již od okamžiku zahájení ekonomických aktivit potomka bez ohledu na aktuální věk rodičů - takže ten, jehož děti by začaly vydělávat dříve, by taky dostal tento "důchod" dříve (jenže ten by byl pravděpodobně spíše nižší, neb studium VŠ přeci jen pár let trvá), dále pak ten, kdo by měl kopu děti s VŠ vzděláním, začal by tuto část důchodu sice dostávat o to později, ale ta by byla zase o to vyšší (takže na nějaký "státní" důchod dle bodu 1) by se mohl vykašlat a mohl by přestat pracovat dříve), no a kdo by si dlouhá léta "užíval" mládí a dopřál si až v pozdějším věku "pro radost" jedináčka, musel by holt vyžít zejména ze "státního" důchodu a/nebo nasyslených úspor uložených do nemovitostí, zlata apod.

Asignace rodičům je velice zajímavé téma, ale podle mého je ta (nejen) vaše představa přehnaná. Přijde mi lidsky a i prakticky neprůchozí, aby byla nějaká zásadní část důchodu ala 50% tvořena přímou asignací platícího potomka. Proč?
1) představte si ty situace. "Máme pro vás špatnou zprávu - váš syn zahynul při autonehodě. Upřímnou soustrast. Jo a - od příštího týdne vám proto trvale krátíme důchod na polovinu". "Mami, mám skvělou zprávu, jsem těhotná, budeš babičkou! To je dobře, děti, ale co ta vaše hypotéka, zvládnete to z jednoho platu? No nějak to přežijeme, ale ty tím pádem od příštího měsíce musíš do holobytu..." "Tati, s tchyní je to špatné, musíme si jí vzít k nám domu a já se o ni budu muset starat. Jsem na tebe pyšný dcero, taková oběť. No jo, ale ty tím pádem budeš mít za trest místo důchodu almužnu." Atd. atd.
2) je to strašlivě odložený efekt, vaše dnešní chování by mělo zásadně ovlivňovat, co vám přijde na účet za 30 let? Pomůže vám to nějak v současné situaci, ovlivní to rozhodování zda si můžete dovolit třeba 3. dítě?
3) tento typ přímé podpory dětí rodičů může jít mimo stát, napřímo. A může mít i jiné podoby. Typicky bohatší děti mohou dávat rodičům peníze či platit luxusní DD, chudší to zase nahradí osobní péčí, společným bydlením apod.
Čili přímá asignace ano, ale v řádu procent či chcete-li +/- stovek k důchodu, symbolicko-motivačně.

IMHO rozumnější další "pilíř" pro-rodinné podpory jsou daňové úlevy a protože jsme si vysvětlili, že pravicové vlády se prakticky vzdaly přímých daních ve prospěch nepřímých, kde se nedá aplikovat žádná politika, zbývá sociální pojistné. Co takhle za každé dítě o nějaké procentíčko nižší sazba soc.poj.? To už je reálná podpora domácnosti s více dětma a přitom většinová populace nebude křičet, že to "je výhodné pro cikány", neb to má smysl jen pro pracující. Tohle měli v programu jestli se nepletu lidovci, i další menší strany. Co je ale problém? Aby to zůstalo fiskálně neutrální, znamená to výrazný nárůst sazby pro bezdětné, logicky, v tom je ta redistribuce. A to je neprůchozí přes pravicové strany, kde "mladý zdravý úspěšný" městský singl je podstatný volič, typicky ala TOP09. A předložit něco tak nepopulárního byť správného se ty strany hodně napravo nikdy neodváží...

Já osobně bych oba zmiňované pilíře v podobném poměru docela uvítal jako rozumné.

Přínosnost této myšlenky není ani tak v tom, že by to lépe fungovalo a lidi by měli nějak zásadně víc dětí. Přínos je spíš v tom, že by se trochu demaskovala v současnosti, jak napsal správně již autor, skrytá podstata důchodů.

Lapidárně řečeno v tom současném systému přibývá a bude přibývat "černých pasažérů", lidí, kteří do systému naprosto úmyslně nepřispívají. Pokud systém demaskuji a dám lidem nějaké právo volby, pak nechť se každý rozhodne dle sebe, bude-li spoléhat v důchodu na své děti, bude-li si spořit do privátních fondů, investovat do nemovitostí, nebo se spolehne na nějaké naprosté sociální minimum, které bude financováno z daní (protože něco podobného tady musí být).

Je to jeden z problémů současných úvahách o reformě, že naše tzv. pravicové vlády si nechtějí připustit tu naprosto elementární pravicovou myšlenku, že člověk by měl být svobodný ve svých volbách. Namísto toho nám servírují reformy shora, kde se sice mluví o "zákaznickém přístupu", ale toho zákazníka se nikdo nenamáhal vytvořit, protože klient systému je v podstatě v pozici nevolníka nuceného státem chovat se jedním způsobem.

Vaší myšlenku, jak k tomu přijde člověk, kterému se jedno dítě zabije na motorce a druhé zemře v mladém věku chápu. Je to velice humánní přístup. Na druhou stranu bohužel všechno má svoje rizika. Odškodňoval byste podobně člověka, který si na důchod spořil v nějakém vytunelovaném fondu? Ono je to stejné, riziko jako riziko.

Nevím, jak by se s asignací rodičům vypořádal stát v mnohem častějším případu, než jsou ony tragické momenty (nebagatelizuji je, ale jsou už z podstaty ojedinělé), a to při odchodu dítěte do zahraničí - trvale nebo i dočasně za prací. Pevně věřím, že v nepříliš vzdálené době bude právě toto vandrování za prací mnohem rozšířenější než si nyní umíme představit. V podstatě bychom se v nejhorším nastavení systému asignací vrátili k podobným ekonomickým důsledkům, jako když za vlády komunistů byli rodiče a příbuzní emigrantů vyhazování z práce a tím ekonomicky potrestání za činy svých blízkých. A co ženy a páry, které děti nemohou mít z biologických důvodů. Homosexuální a lesbické páry?
Jsem bytostně přesvědčený, že se každý má postarat především o sebe, a pokud je zabezpečený a morálně vyzrálý, pak může i o někoho jiného. Přenášení zodpovědnosti na děti je pro mě jako z některého dílu Rychlých šípů.

No troufám si tvrdit, že případů kdy je člověk na mateřské/rodičovské či nezaměstnaný je řádově víc, než kolik Čechů odešlo za prací do ciziny (ty tragédie jsem zmínil jako extrémně lidsky neúnosnou situaci...).
Co se týká homosexuálů a neplodných, to se řešit nedá, to je stejná situace jako dnes kdy taky nemají slevy na dítě, přídavky atd.

Každý se má postarat především o sebe. SOUHLASÍM!!!

Ono ty asignace (které dříve nebyly technicky možné - ale dnes už je to pro současné "sčoty" hračka) by totiž dle mého názoru měly být jen přechodným nástrojem k návratu k tisíci let prověřenému a tudíž i zcela etickému modelu.

Ono totiž prvním skutečným velmi negativním "sociálním inženýrem" byl Bismarck, který - řešíce problémy z důsledky využití mladíků coby "kanónenfutru" - zavedl průběžný systém popírající to, co tady tisíce let fungovalo.

Tj. to, že KAŽDÝ SE MÁ POSTARAT SÁM O SEBE - a to i v MEZIGENERAČNÍCH SOUVISLOSTECH!!!

Takže rodiče plodili více dětí, než by stačilo k prosté reprodukci, neboť se tak pojišťovali před tím, že kdyby se některému z nich přihodilo něco ošklivého (neštěstím počínaje a emigrací či chlastem konče), zbude dost těch, které se vynasnaží je uživit.

A to nikoliv jen "z čisté lásky", ale díky velmi prosté motivaci, kdy prvorozený syn dostal příslib "gruntu" (= rodinný majetek), druhorozený se stal knězem (aby ostatním kázal "cti otce svého a matku svou") a další dostali vzdělání (což velmi prospívalo rozvoji evropské kultury) - no a dcery dostaly buď věno, aby se mohly provdat za protějšky ctící úctu k rodičům, nebo (později - jako moje mamka) vzdělání - anebo se to vše rozumně promíchalo tak, aby ve výsledku byli všichni napjati, jak to dopadne s "poslední vůlí" nebo (pokud některý ze synů projevil výjimečný talent k rozmnožování rodinného majetku) zvolili raději "vejminek" (což bývával právní "terminus technicus") a takto "zajištěni" - neboť "pojištění" v tomto případě nevystihuje jejich mnohem dokonalejší "jistoty" - v klidu chovali na klíně vnoučky, pravnoučky a přitom si lebedili, jak jejich život měl smysl.

Totéž - jen za občasného krvelačného pronásledování - přitom zažívali třeba Židé. Jen tam ten jejich majetek měl HLAVNĚ formu vzdělání "ke službě ostatním lidem ohodnocené reálně formou vydělávání peněz coby jediné rozumné reálné hodnoty oněch poskytnutých služeb ostatním lidem" (což by měl být i nadále základ demokracie v tom smyslu, že dnes a deně hlasujeme svými penězi, kdo nám nejlépe prospívá - pokud to tedy není o tom, že nám někdo mimo daňový systém nařídí, komu prostě musíme přispívat, jako je příspěvek na OZE aj.)

Víte že bych skoro odhadoval, že to je neprůchodné spíš přes levicové strany? ODS má ve voličstvu poměrně dost lidí relativně konzervativních a rodinu respektujících, TOP09 také, asi největší problém by s tím měli VV.
Zato na levici je to divoké - pro ČSSD a tuplem pro KSČM je těžko stravitelná jakákoli podpora formou procentuálních úlev z daní či pojištění, která je ve své podstatě o něco výhodnější pro majetnější lidi, u zelených (kdyby byli v parlamentu) zase nejspíš platí to, že by se to týkalo velké části jejich voličstva negativně, nejvíce ze všech stran.
Opravdu mě s odstupem dost mrzí, že do parlamentu neprošli lidovci - sice nejsem jejich volič, nicméně si myslím, že právě v době debat o důchodové reformě do toho vnášeli trochu jiný úhel pohledu než ostatní strany a bylo by prospěšné, aby tento úhel byl zastoupen přímo v diskusích v parlamentu či ještě lépe ve vládě.

Pro ČSSD je takový návrh přímo ideální, "obyčejné rodiny s dětmi" jsou základem socdem elektorátu a to by byly hlavní vítězové takového systému.
KSČM by to bylo v podstatě jedno, pro ně jsou důležití důchodci a na ty by to nemělo dopad, socpoj neplatí, a programově jim to souzní.
Zelení voliči jsou skutečně mezi "prohrávajícími", ovšem těm to tolik nevadí, celé hnutí Zelených stojí na myšlence že musím přinášet osobní oběti ve jménu ideje a navíc, mladí s dětmi z měst k jejich voličům patří také.
ODS by to zasáhlo skutečně jen částečně. Ale pro TOP09 by to byl zásah do rozkroku. Mladý hedonistický singl z města je jejich typický volič, který by oběti ve jménu "fakanů" co ho ruší v šopinkcentrech asi přinášet nechtěl. Přes tento typ pravicových voličů (i kdyby je v tu dobu obsluhovala jiná strana než TOP09), by IMHO nejel vlak.
Ten efekt, že by bohatý s 1 dítětem dostával nominálně mnohem větší podporu než chudý s 3 dětmi, je fakt, ale dá se to pořešit. Sleva může být v nominální částce nebo sice procentní, ale se zastropováním nominální částkou. To bych neviděl jako zásadní problém.

O TOP09 se dá diskutovat - můžete mít pravdu a taky nemusíte, já si myslím, že by jim to zas tak moc neuškodilo, ale to je věc názoru.

Jsem ale přesvědčen, že se mýlíte v případě ČSSD (aspoň tedy pod současným vedením) - tato strana je prostě fixována na koncept dávek a přerozdělování a úvaha o tom, že by se něco řešilo prostou procentuální výhodou (či naopak nevýhodou) je prostě mimo chápání této strany. Jo, ono by to řešit šlo, možnosti naznačujete sám, jenže pokud tento koncept doplníte o sérii podmínek typu "x procent, ale maximálně y korun pro bohatého a naopak minimálně z korun pro chudého", tak jste zpátky u klasické sociální dávky, jen poněkud zamaskované.
A malá poznámka - to, že jsou základem voličstva ČSSD "obyčejné rodiny s dětmi" je váš názor, v reálu je to ale s sociologickou strukturou u jednotlivých stran o dost složitější. Navíc se to v čase mění - jak bylo zmíněno i v diskusi, v současnosti tu máme boom dětí z generace "Husákových dětí" a zrovna tady bych měl značné pochybnosti o tom, že v této skupině výrazně převládají voliči ČSSD. Podle mého názoru až na výjimky typu Zelených a možná VV na jedné straně a KDU-ČSL na straně druhé nebude u jednotlivých stran rozdíl v procentu rodin s dětmi a bezdětných příliš významný...

- Té úvaze o ČSSD nějak nerozumím, to přerozdělávání (či naopak spravedlivější dělení, to je úhel pohledu) přece všude na světě socdem dělá mj. těmi procenty - např. progresivním zdaněním.
- Provedení slevy za dítě: zapomněl jste, že socpoj je u nás kombinace rovné sazby a stropu, či chcete-li degresivní. Tím pádem čistě procentní řešení těžko použijete, extrémně bohatý člověk už by mohl mít sazbu díky degresi tak malou, že by vlastně slevu na dítě ani nemohl aplikovat ;-) Ale OK, jestli je socpoj 10.000-70.000 s mediánem 20.000 Kč (hádám, nechce se mi to hledat), dáme slevu na dítě třeba 5.000 Kč nominálem, a je to.
- sociologická struktura není černobílá, to uznávám, nicméně průzkumy při volbách 2010 včetně proslavených studentských voleb, ukázaly, že pro pravici a konkrétně TOP09 byly mladí lidé pod 30, zejm. z měst, tedy typicky ještě bezdětní singl, kruciální. A protože u středního věku (což je dnes věk rodin s dětma) už začíná růst socdem, stejně tak jako dnes mají více dětí paradoxně lidé z nižšího sociálního postavení, troufám si tvrdit, že "obyčejná rodina s dětma" je pro socdem ze všech stran asi nejdůležitější. Pravda, uznávám, že Bakala má taky spoustu dětí a přitom financuje současnou koalici, ale tomu se to vrátí jiným způsobem a v jiných částkách než slevou na socpoj :-)))

Čistě prakticky mě docela mrzí, proč se třeba i pan autor tohto blogu občas nevěnuje obecným společenským tématům ve světle toho, co na tom všem mění současné možnosti nynějších "sčotů", takže:

1) dnes lze díky ICT velmi snadno a zcela exaktně spočítat transfery "sociální daně" rodičům,

2) no a ty, kdož vychovali "sociálnědaňovězdatné" potomky, by formou určitého podílu na těchto "sociálnědaňových" transferech (což by nebyl problém nastavit formou jednoduchého parametru) jistě rády pojistily komerční pojišťovny proti tomu, že jejich "sociálnědaňovězdatný" potomek zahyne/stane se invalidním/nebo - v extrémním případě po tom všem předchozím - začně fetovat/chlastat/ztloustne a pukne mu srdce.

si musí ovědomit že stát jejich peníze přerozděluje u nás romům a v zahraničí Lampedusanům. Co jsem byl v cizině, tak vždycky barevní korzují po ulici, ale u lopaty je neuvidíte.
ze zahraničního tisku:
Další brutální přepadení v Berlíně
Berlín má znovu brutálního lupiče , který po žádosti o cigaretu napadl a dostal svou oběť do nemocnice. V noci na pondělí se se neznámý zeptal 42letého muže na cigaretu. Hned na to mu dal ránu do obličeje a napadal muže dál, když ten už ležel těžce raněný na zemi. Pak jej prošacoval . Policie řekla že si muž vytrpěl opravdovou „Odysseu zneužití“
Jen o víkendu padli další dva mladí muži z oběť brutálnímu přepadení. V sobotu nad ránem se sedum neznámých na stanici metra Kurfürstendamm zeptalo mladého 23 letého muže na cigaretu a pak jej zmlátili tak že musel být dopraven do nemocnice. V noci na neděli oslovili dvě neznámé osoby v berlínské čtvrti Marzahn 21 letého muže a pak jej bezprostředně fyzicky napadli a okradli. Záchranná služba přivezla mladíka s těžkým zraněním hlavy do nemocnice.
Nové propuknutí násilí, oživila diskusi o bezpečnost v hlavním městě. Toto pondělí se s případem. chce zabývat vnitřní komise výboru poslanecké sněmovny. V minulých případech se násilníci rekrutovali z řad osob s imigračním pozadím.

Nechcete naznačit, že přistěhovalec = grázl?