Volný trh je terminus technicus, není to pojem s jehož významem je možné v rámci umělecké licence žonglovat. Snad všechny trhy, o kterých je v článku řeč nejsou z definice "volné"...

Takových článků o nespravedlivém světě vám napíšu X. Větší práci by dalo přemýšlení, jak to změnit, a do toho se vám zřejmě nechce.

Nebo si snad myslíte, že potlačení volného obchodu by zachránilo lokální sámošku a přistřihlo křídla hypermarketu?

Mimochodem, v Rakousku i Německu je těch lokálních rodinných sámošek mraky, včetně malých pekařství a jiných krásných a čistých malovýroben. Jak to tam safra dělají? že by tam neplatil volný obchod?,

Přesně tak! Tam skutečně ty malé chrání poměrně přísná regulace ;-) Čili regulace chrání pestrost a konkurenci ;-)

V DE a tuším i AT je hlavním omezením pro hypermarkety limitovaná otvírací doba - nonstop neexistuje. To je primárně vliv odborů a pokud se pobavíte s Němci, tak zrovna tohle mnoho z nich pěkně s..e a situaci u nás nám docela závidí - člověk chodící do práce tam má leckdy jisté potíže s tím, kdy nakoupit.
To, že se tam více daří lokálním krámům je spíš naopak právě tržní vývoj, který teď vidím i v mém okolí v Praze, kde po propadu zase začíná různých "večerek" docela přibýva (a nejsou vlastněny jen Vietnamci) - pro spoustu lidí je daleko praktičtější si pro rohlíky skočit do vedlejší ulici (a třeba tam poslat dítě) a nejezdit do super/hyper marketu s odpuštěním pro každý prd. Naopak už začínají mít v Praze problémy velká nákupní centra - viz poslední případ s odchodem Tesca ze Stodůlek, jsem se ochoten vsadit, že to tím nekončí. Prostě jsme si prožili po revoluci velké okouzlení nákupními centry, které opravdu dost malých obchodů položilo, ale už začíná být patrná stabilizace.

jedna vec je vecerka- kterych jse mimochodem potkal v zahranici spousty (hodne arabskych) a jina s praktikami, ze pokladni sedi s plenami a delaji dvanactky za cenu 8hodinove doby. Trochu prikazani rytmu do nasich zivotu nezaskodi, ze nedele je treba na navstevu hrobu nebo vylet s detmi a ne dohaneni tydne, coz jsou i ty nakupove vylety. U maleho obchodu dela par lidi se svymi zivoty a u megamarketu je to hmota brigadniku, ktera muze fungovat kdykoliv, s tim se konkuruje blbe a nesouvisi to s cenou jogurtu.

Máte chybu ve výpočtu HDP u brambor: HDP se počítá jako čisté SALDO zahraničního obchodu, tudíž nemůže vývozem a dovozem brambor stoupnout 6x, ale jen o saldo přidané hodnoty ze zhodnocení brambor tady a v zahraničí.

Opravte mě, jestli se pletu, ale HDP se počítá jen z výroby na území sledovaného státu - co s tím dělají v Německu nám pak může být jedno, ne?

Přesun výroby do Číny nebo zánik místní samoobsluhy po příchodu velkého hypermarketu nejsou důsledkem volného obchodu, ale materialismu. Při existenci volného obchodu může spotřebitel samozřejmě preferovat důstojné podmínky pro zaměstnance výrobce, technickou kvalitu apod. a vyžadovat zboží třeba s nějakým certifikátem. jenže dnešní většinový spotřebitel kouká jenom na cenovku. Stejně tak u hypermarketů – spotřebitel může preferovat místní samoobsluhu, kde si popovídá se sousedy a s prodavačkou, objedná housky na druhý den nebo nějaké netradiční zboží na příští týden. Jenže většinový spotřebitel opět kouká jenom na cenovku. A kdyby se snad volný obchod omezil a bylo to regulováno státem, bude se znova koukat jenom na nejnižší cenu – stačí se podívat, jak píšou média o veřejných zakázkách – vždy umějí porovnat jenom cenu. Takže i jakékoli centrální řízení by opět šlo po nejnižších cenách. Problém tedy není v tom volném obchodu, ale v krátkozrakém pohledu na vše kolem a v uznávání jediné hodnoty – peněz a hmotného majetku.

Škoda je, že se od tohohle nedokáže oprostit ani EU, a míst různých cel na dovoz čínského zboží raději nepožaduje splnění nějakých kvalitativních kritérií – třeba certifikaci o tom, že výrobce nevyužívá dětské práce apod. A nemuselo by jít ani o nařízení, stačilo by vahou své autority iniciovat onu certifikaci, zaštítit onu certifikační instituci, a jí vydávané certifikáty propagovat – věřím, že by spotřebitelé sami začali preferovat certifikované zboží (třeba právě o výrobě bez podílu lidské práce, ekologické výrobě apod.), pokud by ona certifikace byla důvěryhodná.

Článek mi otevřel oči. Musím přiznat, že sám jsem patřil k lidem kteří o oné frázi "volný obchod je dobrý" nikdy moc nepřemýšleli a brali ji za axiom. Mám rád články, které člověka donutí přemýšlet nad zažitými "pravdami" a utvořit si vlastní názor. Jen tak dál!

Adam Smith a podobni mluvi kapitalismu i volnem obchodu, ale predevsim VOLNE SOUTEZI. A mezi volnym obchodem a volnou soutezi je rozdil: Kdyz si v okresnim meste jdou koupit pocitac, mam k dispozici pet konkurencnich kramku, kdyz to nestaci mohu si pro pocitac zajit do dasiho mesta. Mam volny obchod i volnou soutez. Kdyz se chci v Cesku odebirat elektricky proud, jsem vystaven na milost jednomu dominantnimu dodavateli. Mam volny obchod, ale o soutezi se mluvit neda. Proto take demokraticke staty maji antimonopolni urady, ktery by meli chranit volnou soutez, zadny takovy urad nemaji diktatury. Jenomze takove urady mame na urovni statu, nemame je na globalni urovni, proto globalni obchod (globalizace) tak "zvlcil".

Pardon a jak chcete zajistit konkurenci na el. proud? Může být víc firem vyrábějící a dodávající proud, ale drát si do domu natáhnete jen jeden a ten bude patřit 1 monopolu.

Dráty patří České přenosové soustavě, která je státní...

Problematika je komplikovanější a těžko říci co si představujete pod pojmem dráty. Jelikož mluvíte o ČEPSu, tak asi myslíte přenosovou soustavu o napětí 200kV a více + pár 110kV linek a ani to není pravda. Třeba Sokolovská uhelna provozuje dost přenosových linek o napětí 220kV z elektrárny Vřesová (taky jejich)
jen poskytovatelů elektřiny je v ČR přibližně 300 a nic Vám nebrání nasmlouvat si s nima dodávku jejich elektřiny, většinou po síti ČEZ Distribuce nebo EONu, ale linka může být jen a pouze Vaše.

Argumentace anekdotou je jednoduchá a nikam nevede, anekdotou mohu tvrdit cokoliv. Pro mezinárodní obchod existuje několik teoretických modelů, které vystihují jeho přednosti (a případné nevýhody). Pokud chcete polemizovat s převládající doktrínou volného obchodu, měl byste se podle mého názoru vypořádat i s těmito teoriemi.

Otázka je, jestli vypořádávání s řadou teorií je vůbec k něčemu.

Důležité je jak to funguje v praxi, případně může fungovat.

Osobně si myslím, že jednou z velkých ran ekonomů, které se dávají sami je přehnaný důraz na to, co napsal nějaký velký ekonom, či na jejich virtuální teorie.

Řeknu to jednoduše: ekonomické vědě chybí sebereflexe a méně namyšlenosti a více kritičnosti k vlastním teoriím. A dále dlouhodobější pohled vidící dál, než do příštího, či přespříštího roku a pohled vidící za peníze.

Mel jsem Bloc spojeny s mottem "o cem se jinde nepise". Proc se tedy snazite plodit clanek na tema, ktere kazdorocne zpracovavaji stovky studentu bakalarskeho stupne?

Napsal jste hrozne nesmysly. Zkuste si radeji precist par knih.

Volný obchod vnímám pouze jako nástroj, který má lépe a efektivněji uspokojit poptávku. Co je na tom špatného?
Když si vytvořím analogii s dopravou, tak mohu říci, že rozvoj automobilové dopravy zničil překrásný tradiční obory jako je výroba dvoukoláků. A ač je doprava zboží nepoměrně efektivnější, jistě to pro společnost byla katastrofa. Považte, koně přestali mít smysl coby tažná zvířata.

Problém není IMO ve volném obchodu, tedy v nástroji, nýbrž v poptávce. Nástroj může být libovolný a místo pohodlně tvarovaného držadla může mít hrubou násadu plnou třísek (regulace). Přesto bude vždy sloužit svému účelu - naplňování poptávky - jen trochu hůře a s menším úspěchem. Čím méně ten nástroj bude použitelný, tím hůře se s ním bude pracovat a tím méně poptávky uspokojíte. Za komunistů byl ten nástroj takřka nepoužitelný a poptávka se pak naplňovala v rámci šedé zóny. A taky to fungovalo, akorát už ne tak pod kontrolou státu.

Kdyby lidé nechtěli nakupovat levné srágory, nenakupovali by je. Já si třeba raději připlatím a v rámci možností si seženu kvalitu. Jiní kupují podle reklam. To je prostě poptávka. Volný obchod s tím nemá co do činění. Je to JEN nástroj, nic víc.

Realita, bez ohledu na clanek nad tim, je jina. Stredni vyrobci presouvaji tovarni vyrobu do Asie (cina, vietnam) aby vyrabeli DOSTATECNE vyrobky - rukovet je ok, kdyz je dovezena forma ok apod. Vyrobky maj zivotnost tak akorat, viz obsah hobby marketu a bily techniky (i ETA uz boucha v cine), profi lidi si koupej vyrobek od bosche a trhova vetsina (coz je podstatny podil trhu) sunty co staci tak akorat na "obcas". Navic vyroba je cim dal automatizovanejsi, takze lidsky faktor chyb je cim dal slabsi (a vyznam vyse vyplat podstatnejsi).

Pivo nepiju, protoze ma vitamin B, ale protoze je dobry a uhasi zizen. Vitaminy a mineraly jsou jenom jako bonus :)

1) "Nespravedlivý svět" a podobně: Podstatou článku není plakání nad nespravedlivým světem, ale polemika s všeobecně (většinově) publikovanou a šířenou představou, že "čím volnější, tím lepší", přičemž nevýhody se zamlčují, protože nezapadají do vyjetých kolejí a nejsou výhodné pro velké výrobce a obchodníky.

2) Termín "volný trh": ano, "free market" je samozřejmě čistě teoretický pojem, který nikde a v žádném odvětví (zřejmě) vůbec neexistuje. S tímto pojmem se ale běžně operuje v tisících publikací a desítkách tisíc jiných materiálů, proto byl použit i v článku. (Nevím, jak situaci popsat jinak, abych se pojmu vyhnul, poraďte).

3) Ad "stovky bakalářských prací". Problémem samozřejmě je, že bakalářské práce nikdo nečte, zřejmě ani jejich autoři. Pro běžného občana nejsou volně dostupné. A v běžných médiích se o tomto tématu skutečně mnoho nepíše.
Jinak pokud máte pocit, že jsou v článku nesmysly, poukažte na ně konkrétně a argumentujte.

S těmi "stovkami bakalářských prací" musím pana Hlavenku podpořit. Každý rok u nás vznikají skutečně spousty bakalářských i diplomových prací a troufám si říci, že zejména v ekonomických a humanitních oborech je minimálně 95% psáno jen proto, aby "byly napsány". Skutečně je nikdo nečte, ani jejich vedoucí či oponenti (posudky se zpracovávají v podstatě podle stále stejného mustru, stačí si přečíst úvod a závěr práce, někdy ani to ne). A je to celkem přirozené, protože málokterá práce přináší něco nového, většinou jde pouze o balastní texty.