Economia Zdeňka Bakaly: dočkáme se vydavatelství evropské třídy?

Půl roku patří vydavatelství jednomu z nejzajímavějších českých investorů, ale nepohnulo se o milimetr dopředu. Economia zůstává jednookým králem mezi slepými; cesta od středoevropské šmíry k evropskému (alespoň) standardu ale není nemožná.

Výjimečně musím k článku předem dodat varování: bude to nezvykle dlouhé a pro čtenáře mimo média asi i dost nudné. Téma se ale nedotýká všeobecně známých faktů a proto mně nezbylo, než se pokusit uváděná tvrzení podpírat hodně podrobnou argumentací. Žádné strachy, v příštích příspěvcích na bloc.cz si to se stručností zase vynahradím.

 

Před půl rokem koupil jeden z nejvýznamnějších českých investorů Zdeněk Bakala vydavatelství Economia (prostřednictvím své firmy Respekt Media). Není to ještě ta nejdelší doba na hodnocení, ale sto dní hájení uběhlo už skoro dvakrát. Je možné, že se velké změny a velký třesk tiše chystají – o tom však nevím. Co vím, že vlajkové tituly vydavatelství jsou stále stejné a k tomu, co Zdeněk Bakala při koupi proklamoval, tj. k „prvotřídnímu domu, k profesionálně vedeným, čtenáři respektovaným a inzerenty obdivovaným titulům“ mají stejně daleko jako předtím.

 

Neumím posuzovat dlouhou řadu oborových tištěných titulů (nesleduji je), ale tři hlavní tituly sleduji: Hospodářské noviny, Ekonom a internetovou sekci sdruženou pod www.ihned.cz. Srovnat je s jejich  evidentními zahraničními vzory není vždy dobře možné: Hospodářské noviny mají kilometr daleko k precizním Financial Times (kterým se jinak snaží po formální stránce, členěním sekcí, pojmenováním rubrik, přílohami atd. co nejvíce připodobnit), Ekonom vůbec nelze přirovnat k The Economistu – to není jen jiná liga, ale i jiný sport, takže srovnávání by nebylo férové, a iHNed.cz se o přihlášení se k světovým trendům (ft.com, bloomberg.com, wsj.com atd.) ani nesnaží.

Za vlajkovou loď vydavatelství dlouhodobě považuji – stejně jako to říkají sami představitelé Economie – deník Hospodářské noviny. Spolu s Financial Times jej čtu dlouhodobě a denně (FT několik let ale jen na webu, kde je snadno možné získat plný přístup ke všem materiálům včetně archívů) a v poslední době mě stále více mrzí úroveň českého listu. Budu ale s výtkami maximálně konkrétní a věcný.

1.      Komolení jmen a odborných termínů. Není snad čísla, ve kterém by nebyl zkomolený název nějaké firmy či člověka, popřípadě odborný termín. To zdánlivě nevypadá na velký problém, řeknete si – prostě jazykový korektor nemá ostříží oko, stane se. Ale četnost zkomolenin odhaluje hlubší a zásadnější problém – v HN chybí editor, který je odborně na výši a který články po redaktorech čte a upravuje. Existence editora (ve velkých denících více editorů) je základním předpokladem každého deníku – kdo jej nemá či u kterého nekoná svou práci, klesá na úroveň okreskového titulu. Mimochodem, v MF Dnes vnímané jako „povrchnější“ noviny jsou tyto nepřesnosti daleko méně časté.
Druhá výtka je taky ještě relativně kosmetická. Je jím publikování tzv. ilustračních fotografií ke článkům, což je šmíra velkého kalibru. K tématu patří buď originální fotografii za tímto účelem pořízena, či kresba (ve FT jsou časté právě kresby či karikatury). Ale dávat tam fotky, navíc z Shutterstocku, což je místo, kam uploadují svoje fota amatéři (mají z toho pak čtyři koruny za stažení), to je kách i pro Listy Blanenska.  Což je mimochodem jaksi symptomatické pro mnoho dění v tomto státě: obvykle slušná úroveň je náhle prostřídána amatérismem hrůzných rozměrů.

2.      Nepřesnosti, ba bludy v informativních článcích. Tohle je samozřejmě horší; uvedu několik příkladů.
a) V několik dní starém vydání HN je článek, dle kterého u nás vzrostly požadavky na vymáhání dluhů o 400%. Tvrdí to Aleš Slabý, technický ředitel největšího správce pohledávek v Česku, firmy Deredes. Jakže, ten
Alešek Slabý, to proslulé kvítko z čertovy zahrádky, ten enfant terrible českého podnikání (ovšem víc terrible než enfant), vedle kterého je i Radek Hulán postavičkou z večerníčku? Interneťáci se z toho „největšího správce pohledávek“ popadají za břicho. Hledám autora – je to zkratka ČTK, tedy převzato ze servisu Četky. Ale právě proto si za čtyři a půl tisíce ročně předplácím HN, aby mě za mé peníze zbavily agenturního balastu a bludů – pakliže to nedokáží, není důvod k jejich čtení, když je četka zadarmo na webu, aktualizovaná mnohokrát denně!


b) Zhruba před týdnem hospodářky přinesly palcový titulek: „Ekonomika je na tom nejhůř od druhé světové války“. Jakže? My – či Evropa, to je jedno – se máme hůře než po válce? Kdyby tohle ve snaze čím větší aféra, tím větší prémie vyplodil někdo z Aha, neřeknu, ale jak může taková nebetyčná volovina (šlo samozřejmě o pokles HDP oproti předechozímu roku, což je relativní veličina, kterou nelze nahradit slovem „Ekonomika“, což je celková výkonnost hospodářství, dnes řádově vyšší než někdy v padesátých letech) projít editorským procesem v Hospodářských novinách?


c) Jeden zajímavý a nepříliš viditelný, ale o to horší případ bludaření ekonomického deníku. Během prosince a ledna jsem zaznamenal několik zajímavých zpráv s vyzněním, že „Výrobců/prodejců luxusního zboží se krize netýká“, většinou s citací nějakého místního prodejce Ferrari či někoho podobného, že on má objednávky na šest let dopředu a tak. To bylo prostřídáno o pár dní později hard facts z trhu, že tržby v těch či oněch luxusních segmentech klesají o dvacet, třicet, čtyřicet procent. A pak zase paján na to, jak si nějaký luxusák lebedí, a pak zase hard facts o tom, jak tomuto trhu klesá odbyt. Uvádím tento příklad proto, že ukazuje na velmi nebezpečné a nijak neohlídané ovlivňování redaktorského trhu firmami – a firmy z oblasti luxusu to odkáží skvěle, jejich opulentní rauty a úžasné dárečky jsou v branži pověstné; takové, že pak jim někdo z p.r. společnosti zavolá a řekne hele, mám tu takovou věc, co kdybyste to opublikovali? Jo, mám tu pak moc krásnou LVHM kabelečku, co ta vaše slečna, co tu byla minule s vámi, to by bylo něco pro ni. Špičkoví redaktoři špičkového deníku se nesmí dát takto snadno ovlivňovat a balamutit, a když už, za nimi sedí špičkový editor, který to zarazí. Pokud ano, pak se ekonomický deník, jehož informace mají sloužit k rozhodování, tímto stává nedůvěryhodným – zásadní vada.


d) Loni (tuším) v létě naletěly Hospodářky na drb a opublikovaly hodně probíranou kachnu výstavních rozměrů. „Z důvěryhodných zdrojů“ měly informace, že když k nám přijede šéf Microsoftu Steve Ballmer, bude s Ivem Lukačovičem (šéf Seznamu) diskutovat to, že by Microsoft Seznam koupil. Co na tom, že to oba celkem s úsměvem popřeli a přesvědčivě vyvrátili – Hospodářky to tvrdohlavě opublikovaly ještě několikrát a až se následně ukázalo, že to nebyla pravda, kachničku nedementovaly a informaci neopravily. I zde deník porušil základní novinářské pravidlo: ověření informací z nezávislých zdrojů. Tedy, výsledně, opět nedůvěryhodnost deníku. Když se mýlíte v tomto a tamto, lze vám věřit v tom ostatním?
Uvedl jsem tyto příklady až v rozvláčné podrobnosti, protože to považuji za zásadní věc: tohle se prostě profesionálnímu deníku, jehož obsah rozhoduje (oficiální slogan HN) nesmí stávat; stává-li se, pak jednou za deset let a ne pětkrát do týdne (o víkendu HN nevycházejí). Pokud by se něco takového stalo ve FT, padaly by hlavy; z Economie se poslední dobou nic nekutálelo.

3.      Velmi  rozdílná kvalita komentářů – velmi dobré, ale i velmi slabé. Druhou „nohou“ seriózního tisku je vedle informací jeho názorová sekce. Kvalita HN je v tomto velice nevyrovnaná. Má excelentní ekonomickou komentátorku Lenku Zlámalovou; dívka poráží všechny muže na hlavu. Paní (či slečna) Zlámalová má jednak „načteno“, takže její články mají solidní ekonomický fundament; současně si k tématu udělá podrobnou rešerši, což je vidět z citovaných zdrojů, a když argumentuje, pak v maximální míře věcně a dokladovatelně. Vedle ní je pak Petr Kamberský, který sice ve svých sloupcích pálí z obou hlavní rychleji než Yul Brynner, ale v tratolišti pak často leží víc nevinných než pachatelů. Mezi ostatními najdeme dobré i průměrné autory, nicméně je spojuje cosi nedobrého: za prvé jsou jejich články dojmologií, podkládat své zásadní argumenty fakty se příliš nenamáhají, a za druhé působí jako specialists in all styles, odborníky na všechno – rádi se vyjádří k jakémukoli tématu. (Například o informačních technologiích píší v HN hned tři autoři; každý z nich má ale na starosti i řadu jiných oborů a logicky v článcích o IT bludaří, protože nemají čas si obor důkladně nastudovat). Tohle v FT nenajdete: jejich redaktoři mají okruhy odbornosti rozdělené, dlouhodobě se v nich pohybují a studují je, a mají své poradce, když se vyskytne těžší případ. Možná jinak slušně řemeslným žurnalistům z HN křivdím, ale jejich komentáře působí, jako kdyby je autoři napráskali někdy po deváté večer za půlhodinku od laptopu.

4.      Publikování až dvoustránkových rozhovorů (s fotografiemi v téměř životní velikosti). Toto velké světové ekonomické deníky nikdy neudělají, na to je jejich plocha příliš drahá. Rozhovor je jednostranný a nekorigovaný (a nekorigovatelný) názor jedné osoby. Sebelepší tazatel nepřinutí tázaného říci, co říci nechce, a je-li tázaný chytrý, vpašuje do rozhovoru gigantické množství sebepropagace. Samozřejmě, přímé citace jsou jedním ze základů žurnalistiky, ale pokud už chce redaktor ve FT udělat článek (například) o dění v General Motors, pochopitelně vyzpovídá jejího CEO Wagonera, a Wagoner pochopitelně, jakkoli je to šéf obří firmy, si nemyslí, že mu tam vyjde dvoustránkový rozhovor – ví, že jeho odpovědi budou uvedeny v článku formou parafrázovaného rozhovoru (tj. jen nejdůležitější citace dle výběru redaktora, samozřejmě komentované se vší novinářskou ostrostí, doplněné podobnými citacemi dalších osob a podobně).

5.      Pořádání akce nazvané Fórum Hospodářských Novin. Ne že by zde pravidelné setkávání byznysmanů, politiků a (třeba) novinářů nemělo být – ale měl by jej pořádat někdo jiný. Jestliže si „elita“ Economie pozve na svou akci „smetánku“ českého byznysu a politiky, vlídně moderuje diskusi a v kuloárech u drinku se pak s nimi baví o všem možném (a něco se doslechne): je možné druhý den v noviných tyto lidi, se kterými jsme se včera všichni v kravatách na sebe zdvořili zubili, napálit, jít jim po krku, vytáhnout na ně něco nepěkného? A za týden se zase dát do gala a jít se na sebe usmívat? Nemožné. Výsledkem je pak velmi zkrotlý a vůči velkému průmyslu velice loajální a přátelský ekonomický deník.

Nebudu zde příliš rozebírat Ekonom, jak jsem uvedl, srovnání s The Economistem není „technicky“ možné. Zatímco Ekonom především přináší fakta (popisy událostí, podrobné, s časovým odstupem), The Economist je primárně názorový a analytický týdeník. To neznamená, že s ním musíte souhlasit; propracovanost a hloubka jeho názorů je ale nevídaná. Na určitou obhajobu Ekonomu ale musím říci, že týdeník této úrovně v Čechách není možné vytvářet, ani s nelimitovanými financemi a nelimitovaným počtem redaktorů.

Zbývá třetí noha Economie, a tou je internetovou sekce. Z ní jsem zaražen snad nejvíce – i proto, že generální ředitel firmy rozhodně není osoba, která by o Internetu a jeho významu nevěděla. iHNed je však technicky třetihorní  (pomalý, obstarožní navigace, příšerné vyhledávání), a po obsahové stránce působí jako pošlý Buridanův osel. Což musím vysvětlit (tu technickou zastaralost bych přežil, obsahovou ne).

U vedoucích vydavatelů ekonomických titulů – wsj.com, bloomberg.com, ft.com ad. – došlo v posledních letech k zajímavému vývoji. Na Internet přišli poměrně pozdě, nepřidávali nic k obsahu tištěných verzí a navíc z něj publikovali jen malou část – zbytek byl placený. V placeném přístupu dosáhli dílčích, ale dlouhodobě neudržitelných výsledků a brzy začali zjišťovat, že je v návštěvnosti začíná předbíhat kdejaký třetiřadý ekonomický agregátor, nemluvě o těch z první ligy. U všech pak došlo velmi rychle k zásadnímu obratu: na webu je nejenom vše, ale i mnoho navíc, vše naleštěné tak častými aktualizacemi, jak je to jenom možné (veškeré hlavní burzy co pár minut atd.), zpravodajství i komentáře.

Chápu, že rozhodování pro ihned.cz není lehké. Ekonomické modelace zřejmě dávají odpověď, že simultánním publikováním všeho z deníku na web by došlo k úbytku jeho předplatitelů, čtenářů a následně i inzerentů, a toto by web nedokázal nahradit. Věřím tomu: inzerenti, kteří na Západě typicky obsazují ekonomická média, u nás buď nejsou, nebo jsou málo aktivní, nebo „dávají přednost číslům“, takže reklama na Jaguáry se dá (například) na Novinky.cz, protože je čtou v miliónovém množství husopasky, co by se přece zasloužily povozit v pořádný káře. Aspoň tak si jejich chování vysvětluji (pokud zná někdo věrohodnější důvod, dejte vědět).  Rozhodování Michala Klímy o osudu webu – zasloužil by si vypadat zcela jinak, zasloužil by si být dělán pořádně, ale návratnost je s mnoha otazníky – není k závidění. To však nijak nemění hodnocení, že ihned.cz je slaboučký – i v porovnání s ostatními médii Economie.

Economia se s příchodem nového vlastníka zatím nezměnila a že je cosi shnilého v tomto okršleku, naznačuje i kuriózní tisková zpráva Economie z poloviny prosince: „Zdeněk Bakala navštívil vydavatelství Economia“. Doprovází jej fotografie, kterak je panu Bakalovi ukazován jakýsi stroj. („Pěkná kopírka, jistě že je americká“ dí Bakala. „To je skartovačka, pane Majiteli – pozor, nestrkejte tam tu ruku, pokouše  vám ji“, vece Šimůnek). Promiňte, že jsem si neušetřil laciné jízlivosti, ale tohle přece není Butrus Butrus Ghálí, kterého jako medvěda povodíme po pracovišti a ukážeme mu, jak se zalamují noviny, to je člověk, kterému ta firma patří! Tiskovou zprávou to ještě anoncovat! Snad zešíleli.

Podtrženo a zatím nesečteno: ještě je nějaký čas, aby se Economia zmátořila a zprofesionalizovala. Jinak nebude, řečeno slovy Zdeňka Bakaly, ani čtenáři respektovaná, ani inzerenty obdivovaná – a jedni i druzí se přesunou jinam. Už dnes totiž máme kam.

 

Dovětek: po napsání článku jsem v Marketing a Media narazil na rozhovor s Petrem Šimůnkem, šéfredaktorem HN, který ohlašuje na letošní květen velký „relaunch“ tohoto deníku. Šimůnek není moc konkrétní (je také kvůli konkurenci netaktické ohlašovat dopředu konkrétní změny), nicméně zdá se, že to budou spíše změny formální (formát, barva papíru a sazba). Lehce šokující je sdělení, že HN chtějí po relaunchi sebrat čtenáře Lidovým novinám, které považují za „nejbližší konkurenci“. Já vím, že je těžké říci, komu sebrat ty čtenáře, když z deníků je Právo levicové, MF Dnes popík, Deník je regionální a zbytek jsou tabloidy, ale Lidovky? Tento nejuprděnější český deník píšíci pro (snad?) intelektuály a ty, co se za ně považují, ale nejsou jimi, má dodat čtenáře deníku, jehož hlavním zaměřením je byznys? A co tak v rámci kanibalizace Lidovek jim přebrat pár komentátorů, a nahradit tak Lenku Zlámalovou třeba Petruškou Šustrovou a Adama Černého Karlem Steigerwaldem? Mnoho rychlejších cest k sebevraždě HN než přibližování se Lidovkám ve snaze přetáhnout jim čtenáře neznám.

Co tak namísto úvah, jak přetáhnout čtenáře jinému médiu, sice možná nejbližšímu, ale pořád ještě vzdálenému světelné roky, si udělat průzkum, kolik českých podnikatelů a manažerů – tedy primární čtenářské skupiny - Hospodářské noviny nečte vůbec, a v relaunchi novin se namísto nového fontu a barevnch foteček soustředit na řemeslnou kvalitu?

 

téma: Bloc.cz - 09.03.2009  


Komentáře ke článku celkem: 17
Nudné pro čtenáře mimo média?Elvis09. 03. 2009 10:39
Papírové HN jsem odhlásiljams09. 03. 2009 11:11
Titulekkolemjdoucí09. 03. 2009 11:30
Jazyková úroveňMichal Chleboun09. 03. 2009 12:00
Hezký článek,RE: Papírové HN jsem odhlásilRadim Smička,Radim Smička09. 03. 2009 12:21
 RE:RE: Hezký článek,RE: Papírové HN jsem odhlásilRadim Smička09. 03. 2009 12:24
AnoRuziklan09. 03. 2009 12:43
problémy iHNed.czSveek09. 03. 2009 15:14
EconomiaJiho09. 03. 2009 22:08
Změny jsou vidět...suchosch09. 03. 2009 22:16
SouhrnněJiří Hlavenka10. 03. 2009 10:10
 RE:RE: SouhrnněJiho10. 03. 2009 14:21
Myslím, že vycházímeMirek10. 03. 2009 17:23
 RE:RE: Myslím, že vycházímeJiho10. 03. 2009 23:50
možnosti pořád jsoutrAble11. 03. 2009 09:46
ryba smrdí vždy od hlavyVašek15. 03. 2009 18:36
 RE:RE: ryba smrdí vždy od hlavyvilik19. 03. 2009 12:24
Přidat příspěvek
 
Zavřít formulář
Odeslání článku e-mailem






SkyPicker

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn