Modré kořeny ODS! Svatá prostoto!

Žijeme v době úžasných věcí. Světem cloumá ekonomická krize rozměrů, jaké nikdo nepamatuje. Na domácí scéně drtivě zvítězí strana pouličních eskamotérů, kteří lidem vytáhnou z jedné kapsy třicet korun, strčí jim je do druhé a přesvědčí je, že na tom vydělali. A strana, která stála u zrodu novodobé demokracie v zemi, která zde suverénně vládla deset let, která měla prezidenta, senát, starosty, hejtmany a vládu, páchá rituální sebevraždu před zraky národa.

Chceme-li začít zkoumat krizi v ODS, dokonale vyjádřené oním „hledáním modrých kořenů“ v situaci, kdy straně jde o všechno, musíme většinu textu věnovat jediné osobě, která fakticky za všechno může. Je jí Václav Klaus – když už jsme u těch ozdobných frází, tak právě a pouze on je jediným modrým kořenem této strany.

Jak je známo, Václav Klaus ODS (spolu)založil a dlouhá léta stál v jejím čele. Jak tomu u osobností s velmi vysokým egem bývá, vtiskl jí kompletně svůj vlastní charakter: vysoká ambicióznost přecházející v aroganci, vševědoucnost a ideovou dogmatičnost, nesmiřitelnost i s nejmenší odchylkou od názorů velkého šéfa. Toto uspořádání – které vlastně není ani občanské a ani demokratické – několik let slušně fungovalo, zejména dokud byl Václav Klaus v dvojroli premiéra i předsedy strany. ODS totiž působila na první pohled atraktivně: jako strana, ve které se lidé nehádají, která má ve věcech jasno a která ví, co se má dělat. Toto mají Češi coby demokratická stále ještě miminka v oblibě a proto dali nedávno hlasy zase těm, kteří „mají ve všem jasno“. (Navíc, středolevá strana se teprve hledala, takže skutečně nebylo ty hlasy komu jinému dát). ODS si tím ale zadělávala na problémy, které vyhřezly právě v těchto dobách v celé nahotě. Ukazuje se jednak, že strana nemá osobnosti: neboť opravdová osobnost je taková, která má vlastní názory na věc a nikoli názory někoho jiného, a takoví lidé byli ze strany buď odstraněni, nebo, častěji, se do ní vůbec nešli angažovat, protože věděli, že to „U Klausů“ nemá smysl. Za druhé je vidět, že kromě lidí nemá ODS ani jasný a zřetelný program – proto to úpěnlivé hledání „modrých kořenů“ – protože ODS jej za Klause nikdy neměla. To, co je z „Klausova odkazu“ snad nejvíce zavrženíhodné, je ideologičnost strany. To znamená: v ODS se nediskutovalo, v ODS se nehledalo a nezkoumalo, v ODS existovala pevná ideologie (tj. několik argumentačně nepodkládaných pouček a zásad), které musel každý pravověrný ctít a kdyby o nich byť i jen lehce zapochyboval, měl by okamžitě jít do nejbližší stranické buňky a nechat se vyloučit. V tomto mají smutnou pravdu ti, kteří nalézají společné rysy mezi ODS a KSČ(M): obě strany jsou spíše „sekty“, postavené na nezvratném černobílém vidění světa, kde bílí jsme ti my a všichni okolní jsou nepřátelé.

Je také – bohužel – nutné říci, jak velkou chybou bylo instalování Václava Klause do prezidentského křesla, zejména to opakované. Doba, za kterou budou dějiny Václava Klause chválit, jsou jeho léta premiérská: v nich se totiž osvědčily jeho zmíněné silné vlastnosti, ke kterým je ještě nutné připočíst úpornou pracovitost a kvalitní manažerské schopnosti. V prezidentském křesle mu ale vše, co bylo pozitivní nebo spíše pozitivní pro budování strany a vedení státu, škodí. Prezident – tak, jak jeho roli vymezuje ústava a platné zákony – je v českém prostředí především vysokou morální autoritou, člověkem, který je spíše usmiřovatelem, facilitátorem možných vznikajících sporů a problémů. Tato činnost – tedy pozorně naslouchat názorům jiných a následně spíše inspirativně, nikoli autoritativně napomáhat k řešení, je Václavu Klausovi bytostně cizí.

(Mimochodem, slovo „morálka“, které by měl právě prezident, neobtěžkaný přízemními stranickými hádkami, zvedat do výše jako prapor co nejčastěji, Václav Klaus v letech svého prezidentství zapomněl používat. V jeho projevech, publikovaných na www.klaus.cz, se vyskytuje několikrát před rokem 2000, tj. v předprezidentské době, a následně už ani jednou – s výjimkou rozhovoru pro MF Dnes z února letošního roku, kdy ovšem morálku označil, velmi příznačně, za tzv. „slůvko“, tedy v překladu z jeho novořeči, za něco jako kozí pšouk, za něco, co šíří ti poblouznění humoši a čím se on jako řádný technokrat vůbec nebude zabývat. Nemyslím, že by se našel jiný prezident či jiný význačný představitel státu, který by tuto výsadní lidskou hodnotu označil za „slůvko“.).

Prezidentování Václava Klause tak nabírá smutných směrů: stárnoucí muž, osamělý na Pražském hradě, je pomalu odvrhován svou vlastní stranou a hledá proto stále zběsilejší a nenávistnější témata. Jeho momentálně nejobdivovanějším kamarádem je pan Ganley – mimochodem představitel občanské společnosti, tedy těch lidí, proti kterým musí „každý správný demokrat bojovat do konce svých sil“, slovy Václava Klause. Jeho nepřítelem je člověk, který mu ze všech nejvíce pomohl do prezidentského křesla, a častuje ho výroky, za které by se musel stydět školák: „Topolánek se více kamarádí s cizími představiteli než s vlastním lidem“. Nejsme u konce, urputná nesnášenlivost a nenávistnost je jedna z nejsilnějších vlastností Václava Klause, s rostoucím věkem neubývá, ba právě naopak. Střelba do vlastních řad bude pokračovat.

Tím se vracíme k ODS, která má samozřejmě zásadní problém. Jak se od Václava Klause, svého otce zakladatele a čestného předsedy, distancovat a odstřihnout, a nestřihnout si současně parádní ostudu. Jak bezbolestně vymést beznázorový a patolízalský, zato však téměř všemocný sekretariát s osobami typu Němcová či Tluchoř.  Jak do strany dostat konečně osobnosti a tvůrčí diskusi, a přitom si nenaštvat tzv. věrné voliče – sektáře, neboť ti právě ve Václava Klause bezmezně věří. To všechno je proces na mnoho let; proces, který se jakž takž dá zvládat v situaci, kdy je strana u moci a s voličskou přízní; v této době, kdy je na dně popularity a kdy do ní oranžový soupeř hustí s velkou radostí jednu dávku za druhou, je takovéto „přeskupení pod palbou“ bez dalších drastických ztrát nemožné.

Předpovídám: propad dnešní ODS nekončí. Ať už odštěpenecké strany, které ve volbách získají body na úrovni KDS či Zelených a dostanou se na jedno volební období do parlamentu, vzniknou nebo nevzniknou, v blížících se parlamentních volbách čeká stranu ještě větší porážka a pád do skupiny tzv. „malých stran“. ODS – protože přese všechno to je stále „dobrá a známá značka“ – se z toho postupně dostane, po (přece jen historicky poněkud znemožněnému) Topolánkovi do čela usedne někdo z bývalých hejtmanů a v příštích volbách (příštích, nikoli nadcházejících) se strana opět dostane do voličské přízně a získá přes třetinu mandátů.

 

téma: Bloc.cz - 04.12.2008  


Komentáře ke článku celkem: 27
30 korunkarel04. 12. 2008 09:32
zazmrdovaná stranaMartin04. 12. 2008 10:02
zase jeden#1304. 12. 2008 10:24
Díky za optimistický příspěvek!Jiho04. 12. 2008 10:43
 RE:RE: Díky za optimistický příspěvek!PEPINO13. 12. 2008 15:26
ReakceJiří Hlavenka04. 12. 2008 11:04
 RE:RE: ReakceJiho04. 12. 2008 12:08
 RE:RE: ReakceKeff04. 12. 2008 12:59
 RE:RE: Reakcekolemjdoucí04. 12. 2008 13:07
Prokletí současné české politické scényMartinS04. 12. 2008 11:56
Světem cloumá ekonomická krize?Chang04. 12. 2008 12:59
ODS není pravicová stranaJiří Knesl04. 12. 2008 13:42
 RE:RE: ODS není pravicová stranaJiho04. 12. 2008 14:00
 RE:RE: ODS není pravicová stranaJiří Knesl04. 12. 2008 14:13
 RE:RE: ODS není pravicová stranaMartin04. 12. 2008 15:32
 RE:RE: ODS není pravicová stranaJiho04. 12. 2008 20:40
 RE:RE: ODS není pravicová stranaJiri04. 12. 2008 16:04
 RE:RE: ODS není pravicová stranakolemjdoucí04. 12. 2008 14:17
 RE:RE: ODS není pravicová stranaJiří Knesl04. 12. 2008 14:41
 RE:RE: ODS není pravicová stranaJiho04. 12. 2008 20:49
 RE:RE: ODS není pravicová stranaPetr05. 12. 2008 08:46
 RE:RE: ODS není pravicová stranaJiří Knesl05. 12. 2008 09:17
Prosba spoza hranicSeattleman04. 12. 2008 14:10
ODS bez Klause i atentátníkůsvědek05. 12. 2008 01:46
Chyba už v perexuJack05. 12. 2008 14:52
Fajn článekbobr06. 12. 2008 21:12
Lisabonska smlouva a V.K.Michal08. 12. 2008 21:13
Přidat příspěvek
 
Zavřít formulář
Odeslání článku e-mailem






SkyPicker

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn