Nalít peníze a postátňovat, nebo nechat padnout?

Kdo je a není bez viny v současné ekonomické krizi

Současné ekonomické zemětřesení přišlo tak, jak zemětřesení přicházejí – bez nejmenšího varování, a po době, kdy tak dlouho žádné pořádné zemětřesení nebylo, že jsme už všichni zapomněli, že by něco takového mohlo vůbec nastat. K dennímu zpravodajství i pozoruhodným analýzám v médiích si dovolím přidat dvě poznámky v duchu tohoto média – tedy, o čem se jinde moc nedočtete.

 

Kdo to všechno zavinil?

Jako snad už nesporné se všeobecně považuje, že viníkem jsou „chamtiví manažeři“ bankovních a hypotéčních úřadů, kteří rozdali úvěry lidem, kteří neměli na jejich splácení a kteří pak tyto úvěry zamíchali, přebalili a dál prodali coby zboží bez kazu. Pak se na to přišlo a zemětřesení bylo na světě.

Špatně. Vinit ze všeho zlého manažery je oblíbená šablona, která ale zejména v bankovnictví nemá opodstatnění. Toto konání totiž v prvé řadě způsobili vlastníci těchto finančních společností, kteří prostřednictvím správních rad manažery do funkcí jmenují – samozřejmě s tím, aby vykonali jimi schválenou podnikatelskou strategii podniku. Představme si typický rozhovor manažera se správní radou, pokud jej zbavíme vší omáčky:

 

SR: „Tak jaká by byla vaše strategie řízení podniku, manažere“?

M: „Rád bych byl opatrný v poskytování úvěrů, chci je nabízet pouze ověřeným, bonitním klientům. Balíky úvěrů pak nebudu dále prodávat“.

SR: „Jaké má tato strategie výhody a nevýhody?“

M: „Výhodou je, že se banka velmi silně zabezpečí proti riziku spočívajícím v případném nesplácení těchto úvěrů ze strany klientů a zůstane zcela stabilní, za všech okolností a velmi dlouhodobě. Nevýhodou je, že lze očekávat, že ziskovost banky bude citelně nižší než u jiných bank, které půjdou opačnou cestou“.

SR: „Ale nás nezajímá, co bude za pět, deset let. My vlastníme akcie této banky proto, abychom je zhodnocovali, a to rychle. Jestli bude tato banka míň zisková než ostatní, její akcie neporostou. Nás zajímá příští kvartál, rozumíte, kvartál! Děkujeme, nashledanou, prosím, další zájemce!“.

 

Slovo chamtiví je tedy správné, ale přisuďme je vlastníkům, ne manažerům. Samozřejmě, že za agresivní a riskantní strategii si manažeři řeknou o stamiliónové odměny, ale sami si je nedají; dají jim je vlastníci (správní rada). Viňme ty, kteří nabídli – ne ty, kteří souhlasili. Stamiliónové platy a odměny jsou stejně v porovnání se stovkami miliard, na které si v době růstu akcií přišli vlastníci, jen nepatrnou provizí a nemá skoro smysl se jimi zabývat. Snad jen tedy poslední věta: nebývale vysoké platy vrcholového managementu (rostou podstatně rychleji než průměrné mzdy v daných zemích) jsou právě dány tím, že manažeři jsou v podstatě najímáni na riskantní práci se zadáním, které dobře vědí – vyděláš i nám, dostaneš drobky z hostiny, nevyděláš, letíš.

 

Ale vlastníci finančních ústavů nejsou jedinými viníky. Těmi druhými jsou státy, které v posledních letech se zadáním „hlavně nebrzdit hospodářský růst, hlavně neomezovat podnikání, jinak půjdou jinam!“ zcela zapomněli na svou roli hlídacího psa. Proč by měli konání finančních společností hlídat, je dnes až příliš bolestně vidět: nepožadováním kapitálové přiměřenosti u hypotéčních firem způsobili, že problém vznikl. Státům, včetně jejich sdružení, jako je EU a podobně, nikterak nevadilo ono dnes už pověstné „přebalování“ špatných hypoték, a jejich následné rozlezení po celém světě. (Že to nevadilo vládě americké, se dá pochopit, protože to znamenalo vlastně odkup, odchod těchto špatných dluhů ze země, takže se mohly dávat nové hypotéky. Ale nevadilo to ani vládám zemí, kam tyto špatné dluhy připuly, maskovány za dluhy kvalitní).

 

Bezstarostnost vlád je vidět pěkně u vlády islandské (a to se severské země vždycky považovaly za ty rozumnější v dnešním pohlouplém světě). Zdejší tři banky mají bilanční sumu rovnající se desetinásobku HDP Islandu, expandovaly do zahraničí, byly úspěšné, všem se to líbilo a vládě nejvíc. U těchto bank mají své životní úspory Islanďané, a dotyčné banky, aby jim bilanční sumy ještě více rostly, nakoupily (zřejmě) něco oněch „toxických“ aktiv. Nebo spíš hodně. Takže nyní mají (dle médií) dluhy přesahující 12x velikost islandské ekonomiky. Vláda dvě z nich zdárodnila a třetí asi neujde podobnému osudu – tedy vzala tyto dluhy do svého vlastnictví (!!). Načež si uvědomila, že natisknout Eura, aby dluhy zaplatila, už nepůjde, a hlásí, že asi bude státní bankrot. Pokud bude, pak pro příštích 12 let se budou Islanďané krmit lišejníky.

 

Zastánci volných rukou trhu (i u nás jednoho takového máme, ten ovšem nyní říká, právě proto, že jsme hodně regulovali, se tomu vyhneme, čímž si půvabně protiřečí) mohou říkat, a také to často říkají – jenom je v tom nechte vykoupat, neznárodňujte, nenalívejte peníze. Jsou to soukromé firmy a ať za své chyby platí.

 

To je – například při pohledu přes onen Island – určitě logická a relevantní úvaha. Ale přesto si domnívám, že není správná.

Především: postátněním vláda nedělá žádný záchranný krok pro vlastníky ani vrcholový management bank. Vlastníci o banku přijdou tak jako tak – buď krachem nebo tím, že jim ji stát sebere, a vrcholový management to obvykle taky nepřežije (v obou případech). Nezapomeňme, že postátňují se takové finanční ústavy, o které nemá trh zájem „ani za korunu“, jejichž hodnota je záporná. O co jde především, jsou klienti banky a její aktiva.

 

To, že banky mají zápornou hodnotu, ještě neznamená, že v nich není nic cenného – tyto banky mají cenná aktiva, ale dluhy je hodnotou převyšují. K čemu nyní došlo, je že se hodnota aktiv dramaticky snížila (pravděpodobně dočasně – viz pády akcií na burzách), a hodnota dluhů zvýšila (pravděpodobně rovněž dočasně – viz nemovitosti), a tak došlo k vykývnutí „bilanční ručičky“ do záporné oblasti. Státní převzetí má dvě stránky, stinnou a světlou: tou špatnou samozřejmě je, že stát tím, že do ní nalije vlastní peníze (či, jak se s oblibou říká, peníze nás všech, daňových poplatníků), aby ručičku vychýlil aspoň těsně nad nulu. Tou dobrou je, že až se krize přežene, začne s aktivy opět hospodařit a následně banku opět privatizuje – prodá zájemcům. Pokud nebude krize enormně špatná, na celé transakci může ještě vydělat (a my, daňoví poplatníci s ním).

Jako sice ne zásadní, ale přece jenom za zmínku stojící fakt uveďme, že na stranu plusů můžeme dát i to, že se neztratí z trhu firmy zaměstnávající stovky tisíc lidí, nedojde k likvidaci, „rozebrání“ čehosi dlouze a pracně budovaného, neztratí se následně navazující pracovní místa atd. Toto stát, který – nezapomínejme! – tyto ztráty formou úbytku daní či podpory v nezaměstnanosti rovněž hradí z kapes nás všech, do své kalkulace, když zvažuje, zda postátnit nebo ne, rovněž započítává.

Nazývat toto socialismem, jak mnozí – i v České republice, kde jsme navíc na rozdíl od Západu onen „socialismus“ skutečně a na vlastní kůži zažili, takže bychom měli vědět, co toto slovo znamená – je hloupost. Je to samozřejmě silný paternalismus státu nad ekonomikou, je to samozřejmě špatné řešení, ovšem ve smyslu „všechna jsou špatná a tohle je z nich nejlepší“, a je v tom, pochopitelně, také snaha politiků si udržet svoje křesla. Protože druhá možnost, nechat to vše být, roztočit spirálu, která začala pádem hypobank, pokračuje pádem investičních firem, následuje pádem normálních bank (ve kterých mají lidé úspory) a po vypaření se těchto úspor už pak nevyhnutelně následuje opravdový „pád do chudoby“ (omezení spotřeby a nákupů, pády obchodních a výrobních firem, masový nárůst nezaměstnanosti). Nikdo neříká, že by toto na sto procent nastalo, ale riziko je tak vážné, že prostě kvůli němu stojí za to stát nechat o něco zadlužit.

 

Slítneme dolů tak jako tak, ale lepší je to s padákem než volným pádem.

 

téma: Bloc.cz - 09.10.2008  


Komentáře ke článku celkem: 25
SouhlasJiří Král09. 10. 2008 09:26
Zajímavý článekRudolf Dvořáček09. 10. 2008 09:31
NedomysleneJiri Knesl09. 10. 2008 10:09
 RE:Spíš stále v myšlení...Miroslav Koula09. 10. 2008 11:55
 RE:RE: Spíš stále v myšlení...pizi09. 10. 2008 12:25
 RE:RE: Spíš stále v myšlení...Miroslav Koula09. 10. 2008 13:33
 RE:RE: Spíš stále v myšlení...Jiri Knesl09. 10. 2008 12:44
 RE:RE: Spíš stále v myšlení...Jiri Knesl09. 10. 2008 12:47
 RE:RE: Spíš stále v myšlení...Sten09. 10. 2008 12:56
 RE:RE: NedomysleneSten09. 10. 2008 12:00
 RE:RE: Nedomyslenepizi09. 10. 2008 12:20
 RE:RE: NedomysleneSten09. 10. 2008 12:49
 RE:RE: Nedomyslenepizi09. 10. 2008 13:02
 RE:RE: NedomysleneSten09. 10. 2008 13:31
 RE:RE: NedomysleneJiri Knesl09. 10. 2008 13:06
 RE:RE: NedomysleneSten09. 10. 2008 13:41
 RE:RE: NedomyslenePetr F09. 10. 2008 17:11
Bez varovani?pizi09. 10. 2008 10:40
zestatneni bankxdrm09. 10. 2008 10:45
Situacia na Slovensku..ŠJx09. 10. 2008 12:25
 RE:RE: Situacia na Slovensku..Sten09. 10. 2008 12:59
 RE:RE: Situacia na Slovensku..Pizi09. 10. 2008 13:05
Konspirace OR vychytralí Amíci?Geist09. 10. 2008 18:11
chamtivi vlastniciblok09. 10. 2008 18:47
 RE:RE: chamtivi vlastnicijakub10. 10. 2008 00:58
Přidat příspěvek
 
Zavřít formulář
Odeslání článku e-mailem






SkyPicker

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn