Olympiádu v Praze asi zaplatí… PriceWaterhouseCoopers

Že to bude hodně drahý špás, vědí i soukromí investoři, kteří se zatím o financování her nijak nepřetahují

Rád bych předeslal: nebudu diskutovat, zda má olympiáda u nás být nebo ne. To, co je pro jednoho obrovský svátek a životní událost, je pro jiného cosi bezvýznamného – záleží na tom, zda preferujete Rosického nebo toho skutečného Mozarta. Jestli ve vás vyvolá stav euforie zlatá medaile našeho borce nebo spíš jednička s hvězdičkou, kterou váš potomek přinese ze školy. O čem ale lze bez jakýchkoli osobních a emotivních preferencí hovořit, je finanční stránka – olympiáda jako podnikatelská příležitost.

 

Společnost Pražská olympijská (založená městem Praha a ČOV, funguje jako neziskovka, tj. obecně prospěšná společnost) se jménem Prahy o olympiádu v roce 2016 uchází, a předkládá veřejnosti, vládě i poslancům své odhady nákladů i výnosů z olympiády. Instituce si nechala tyto odhady vypracovat od společnosti PriceWaterhouseCoopers, a to hned dvakrát: první studie PwC vyčíslila náklady olympiády na 136 miliard korun. Protože nad tímto prvním číslem zavládlo mírné zděšení, objednala se druhá studie, a ta hovoří o „přímých nákladech“ ve výši 88 miliard. Protože, jako obvykle, jsou tato čísla – prezentovaná na velkém slajdu na tiskovce – jedinými, kterým se podařilo proniknout do médií, dali jsme si práci studii, která je mimochodem veřejně dostupná, trochu prozkoumat.

 

Studie je ke stažení na této adrese a její čtení dá trochu práce, neboť je psána obvyklým právním a tudíž nelehce stravitelným jazykem typickým pro auditorské společnosti. Na okraj uvedu, že vzhledem k miliardám, které tu létají vzduchem jako konfety, zaráží nepečlivosti: studie je označena jako ekonimická, vlastní materiál je popsaný jako důvěřný, olympiáda v Los Angeles se konala v roce 1884 atd. Jsou to detaily, ale svědčí o halabala práci a nedostatku kontroly: překlep v jídelním lístku znamená, že v polévce můžete mít následně mouchu, překlepy v takto významném materiálu mohou znamenat, že se někde výpočtáři seknou o desetinnou čárku a z miliard budou desítky miliard. Nebo naopak.

 

Dejme překlepy stranou: je ale takováto studie skutečně hodnověrným, kvalitním a nezávislým odhadem nákladů a výnosů olympijského podniku? Představitelé Pražské olympijské se s chutí zašťiťují právě firmou PwC, když ji označují za renomovanou. Vědí přitom, že běžné obyvatelstvo příliš neví, co PwC dělá a dostatečně je ohromí samotný zvuk jména PriceWaterhouseCoopers, což zní jistě lépe než třeba Antonín Jedlička, poradce. PwC stejně jako několik dalších společností tohoto typu poskytují především právní a auditorské služby; rozhodně nejsou odborníky například na stavební a rekonstrukční práce. Jejich hlavní činností, obecně a poněkud zjednodušeně řečeno, je posuzování dle standardů, a důležité také je, že tyto společnosti téměř nikdy nezpochybňují předložené podklady – vyvodí závěry z toho, co je jim předloženo. Typický příklad: pokud provádějí audit strojírenské firmy, a je jim finančním ředitelem předloženo, že firma má ve skladě v Dolních Zádveřicích pět set tun litinových odlitků starých deset let, nejdou je zkontrolovat, spočítat a zvážit, ale diskutují, v jaké hodnotě je mají zaúčtovat dle prodejnosti či neprodejnosti starých zásob. Tedy garbage in, garbage out – pokud firmě PwC sdělí Pražská Olympijská, že ten a ten stadión není nutné rekonstruovat a nové parkoviště u něj není potřeba, vezmou tuto skutečnost za bernou minci. To není nic proti činnosti PwC a podobných firem – takto fungují na celém světě a ve svých oborech (audit, právní služby, finanční a daňové poradenství) jsou absolutní špičkou a zaměstnávají tisíce špičkových právníků a daňařů. Je ale na místě se zeptat, proč Pražská Olympijská požádala o studii právě firmu tohoto typu, která mimochodem podobné analýzy ani v popisu práce nemá, a neobrátila se jiný subjekt, který by pro to byl vhodnější a který by například byl schopen podobnou akci spolufinancovat či financování spoluorganizovat (a tím pádem jej hodnotit daleko pečlivěji a kritičtěji) – mám na mysli např. přední světové investiční bankéře.

 

Pojďme nyní ke studii. Opět jen na okraj zmiňme, že její zhotovitel se v preambuli vzdává veškerých odpovědností a záruk vyplývajících i např. z nepravdivosti zde uvedených údajů; to ale právní firmy dělají vždycky (ještě jsem nenašel právníka, který by byl ochotný nést riziko za svou práci). Lehce pozoruhodné je, že studie je označena za finální draft, tedy česky něco jako konečná nehotová práce. (Buď je něco finální, nebo je to draft).

Pokud se prokoušeme preambulemi a definicemi zkratek (např. se dozvíme, že Praha je ve studii označována jako „HMP“ atd. – zašifrování dokumentu do zkratek je integrální součástí každého právnického dokumentu v rámci boje za dosažení jeho nesrozumitelnosti pro sprostý lid), začíná první zajímavá část: náklady na předběžnou etapu, tj. na takzvaný proces kandidatury. Ještě se nic nestaví a nebuduje, jen se kandiduje.

PwC odhadují – na základě materiálů od Pražské Olympijské – náklady na tuto fázi na 428 miliónů korun. Celkem 260 miliónů má jít na marketingovou komunikaci; to je zajímavé, neboť soudný člověk by předpokládal, že výhra mezi čtyřmi či pěti finalisty-kandidátskými městy se dosáhne jinak než pouštěním inzerátů do novin a televize (?!). Či také: pokud se již rozhodneme kandidovat, tedy mimo jiné budeme rozhodnuti investovat oněch xxx miliard korun a budou na to příslušné záruky, kdyby penízky došly, není už další inzerce potřeba. Rozpočet chodu vlastní organizace má být 91 mil. Kč, přičemž, aby si závistivci taky přišli na své, průměrná mzda je rozpočtována na cca 80 tisíc hrubého měsíčně. Je tedy dobré vědět, že i při neúspěšné kandidatuře město Praha vyhodí z okna necelé půl miliardy korun, přičemž polovina z této částky půjde na reklamu na akci, která se nebude konat. Zajímavé je rovněž, že přímo v rozpočtu je dle PwC vyhrazeno 60 mil. Kč za lobování: ještě zajímavější ale bude, když se dozvíme, komu přesně a jakým způsobem byly následně tyto peníze vyplaceny (Pražská Olympijská coby o.p.s. by měla své účetnictví do koruny zveřejnit).

 

Ale to jsou jenom drobné stamilióny, nyní přichází (sta)miliardy. Studie říká, že:

-         provozní náklady POCOG (POCOG je právnicky pořádání olympiády) jsou 40 mld korun

-         z toho přímé investice na areály a infrastrukturu jsou 28,5 miliardy

-         ostatní investiční náklady (uváděny jsou na „areály a infrastrukturu“) jsou dalších 35 mld

-         celkem tedy 88,7 miliardy přímých nákladů.

 

První háček (hák zvíci kotvy záoceánského parníku) je již v oněch přímých a nepřímých nákladech. Je jednak věcí dosti pružné metodiky a následného jejího ještě dalšího mocného přiohýbání, jaký náklad se označí za přímý a jaký za nepřímý. Samozřejmě cílem Pražské Olympijské, coby proponenta her, je umístit co nejméně nákladů do přímých, protože těmi jedinými se manipuluje – nepřímé náklady se už pro jistotu ani nevyčíslují. Další háček jsou pak následně stoupající náklady vinou toho, že se a) až průběžně zjistí, co se ještě potřebuje a s čím se ať už omylem, nebo i záměrně, nepočítalo; b) velmi mnoho nákladů je na rekonstrukce a úpravy již existujících zařízení, a u nich je typické, že náklady se objevují až v průběhu prací (řečí stavařů „až se do toho kopne“), c) bezpečnostní náklady se dají velmi obtížně předem vyčíslit, neboť to záleží na konkrétní bezpečnostní situaci v době deset let vzdálené.

PriceWaterhouseCoopers samozřejmě o různých průběžně vznikajících či bobtnajích nákladech vědí a snaží se proto odhadovat či kontrolovat náklady na Prahu formou benchmarkingu, tj. porovnáním s ostatními městy, která olympiádu hostila. Na první pohled je to bezvadné řešení: podíváme se, kolik v hlavních třídách nákladů stály minulé olympiády, a tato čísla nějak zprůměrujeme, navýšíme o inflaci a upravíme o místní ceny, a aplikujeme je na Prahu. Jenomže už prostým srovnáním s poslední konanou letní olympiádou (Athény 2004) odhalí propastný nedostatek této metody. Podle PwC totiž stály Athény toto:

-         231 mil. USD na investiční náklady

-         573 mil. USD na provozní náklady

-         188 mil. USD na pracovní síly

-         459 mil. USD na IT a telekomunikační služby (i tak docela dost, nemyslíte?)

-         185 mil. USD na „ceremoniály“

-         13 mil. USD na zdravotnictví

-         77 mil. USD na stravování

-         143 mil. USD na dopravu

-         1300 mil. USD na bezpečnost

-         207 mil. USD na propagaci

-         264 mil. USD na administrativu

A to je všecko: celkem 3640 mil. USD, tedy dnes nějakých 70 mld. korun, z toho přidejme něco na růst cen o dvanáct let později, a Praha vyjde na 88 miliard. Všechno je na první pohled v pořádku. Jenomže Řekové při svém nejnovějším sčítání a počítání zjistili, že je (tedy řecký stát, bez počítání privátních zdrojů!) athénská olympiáda celkem, sakumprásk a i s chlupama stála 12 miliard EUR, tedy 300 miliard korun a pětinásobek čísel, která uvádí PwC. To je totiž ten proslulý devil in the details: máme zde velkolepě narozpočtované hlavní položky, a pak ještě je někde nějaký šochtlíček nazvaný „ostatní / nepředpokládané / dodatečné náklady“, a ten toho následně spolyká 4x víc než ony hlavní položky. Pokud si říkáte, že Řekové jsou proslulí bordeláři (my asi ne), pak dám jiný příklad: i blížící se londýnská olympiáda měla původní rozpočet okolo 2 mld. liber (70 mld Kč – poměrně málo, ale Londýn samozřejmě disponuje kvalitními sportovišti a nepotřebuje tolik budovat), ale dnes se již hovoří o osmi až devíti miliardách. Což je, jako na potvoru, zase oněch 300 miliard korun. Bude tedy pražskou olympiádu organizovat a financovat PwC, když jim to vyšlo tak levně a profitabilně?

 

V diskusích o pražské olympiádě zaznívají hodně často přízemně až primitivně znějící argumenty „když to pražáci chtěj, ať si to pražáci zaplatěj sami“. Ono to ale zase tak primitivní a přízemní není: kandiduje totiž skutečně město, nikoli stát, a rozhodovat o tom, zda chce tuto akci či ne (s veškerou seriózní úvahou co to bude stát a co to přinese), by mělo rovněž nést město. Ostatně tak tomu například bylo u všech olympiád organizovaných v USA, kde je ale míra decentralizace (federalizace) velká: olympiády byly organizovány z místních a městských rozpočtů a samozřejmě za velkého využití privátních zdrojů – myšlence, že by hry v Atlantě nebo Salt Lake City financoval federál, je pro Američany zcela nemyslitelná. A právě tak jim nijak nevadí, že výnosy jdou Atlantě a Salt Lake City, a ne třeba přerozdělením přes nějakou federální kasu Chicagu; vždyť je to jejich byznys a tak to má být. V Česku ale je situace zcela jiná, bohužel podstatně horší:

-         Pražská Olympijská nemá zatím – jak uvádí i studie – zajištěny žádné privátní zdroje

-         Součástí procesu je, jak rovněž uvádí i studie, finanční garance vlády, tedy českého státu, že prostě olympiáda bude a že ji stát zaplatí, i kdyby se ukázalo, že náklady x-krát překračují původní rozpočet.

Mimochodem, je dobré srovnat částku tří set miliard korun (cena Athén) s rozpočtem Prahy: ten činí v příjmové stránce 37 miliard korun. Představme si Prahu jako podnikatele, který (protože 300 mld v bance nemá), si na olympiádu půjčí: při úrokových sazbách dosahujících ne nereálných 10% (inflace se zvedá a tato půjčka je značně riskantní, tedy nebude levná) by Praha příštích deset-patnáct let utrácela větší část svých příjmů jen na úroky z této půjčky.

 

Absence privátních zdrojů pro organizování olympiády i kandidátské části je velice varovná. Znamená totiž, že a) buď je Pražská Olympijská neprofesionální organizací, která není schopna žádné zdroje získat, b) celá myšlenka vznikla příliš pozdě, bez dostatečné několikaleté přípravy a jednání s privátními investory, c) olympiádu v Praze považují privátní finanční zdroje za natolik riskantní operaci, že na ni jednoduše peníze nedají, d) všechno toto dohromady.

 

Jak už jsem psal v úvodu, chtít či nechtít olympiádu u nás je emotivní rozhodnutí, podložené výrazy jako hrdost, sláva, pýcha, radost (či smutek) a podobně. Já jen dodávám, že to podle všeho bude masivní finanční prodělek a že ty slzy v očích můžeme mít na konci i jiného důvodu než z toho, že naši borci doskočí jako první.

 

Poznámka: nezabývám se zde druhou stránkou, která je ve studii rovněž vyčíslena, a to příjmy z olympiády. To je totiž ještě větší křišťálová koule než výpočet nákladů: zatímco o nevyhnutelném utracení (zřejmě) pár stovek miliard korun se musíme rozhodnout už nyní, nikdo neví, jak bude vypadat sportovní byznys za deset let. Například: hlavní finance jsou z prodeje práv na televizní přenosy – ale sledovanost televizí klesá ročně o 5-15%, nebude třeba televizní průmysl za deset let v hluboké krizi, bez pomyslení na nákupy přenosů z her za miliardu? Dalším velkým příjmem je sponzorství (inzerce) velkých značek: ale to je přesně a do chloupku svázáno právě s televizními přenosy, protože nejde o to, aby ty loga vidělo 10 000 diváků na stadiónu, ale 1 miliarda lidí u televizí. Konečně, posledním velkým příjmem jsou návštěvníci olympiády: ale jak bude vypadat cestovní ruch za deset let (rostoucí ceny energie, tedy cestování, možné rizikové bezpečnostní situace atd.)? Benchmarkovat tržby Prahy podle her v Los Angeles v roce 1984, jak to dělá PwC, je říci, že protože na zápas Sparta-Slavia v roce 1985 přišlo 20 tisíc diváků, tak na derby v roce 2016 jich přijde 22 tisíc.

 

téma: Bloc.cz - 17.12.2007  


Komentáře ke článku celkem: 12
pan Bém se neptá, chce si splnit klukovský sen!Martin17. 12. 2007 11:00
 RE:RE: pan Bém se neptá, chce si splnit klukovský sen!Jarda19. 12. 2007 10:31
KonáníJiho17. 12. 2007 11:45
OlympiádyPavel17. 12. 2007 13:35
 RE:RE: OlympiádyRosta22. 12. 2007 00:20
Final draftHonza17. 12. 2007 16:15
ReakceJiří Hlavenka18. 12. 2007 01:20
 RE:Audit - statutarni vs. forenzniGustav Kral25. 12. 2007 12:55
Petice proti olympiáděJakub Malý19. 12. 2007 00:30
Díky za článek, je superBobr25. 12. 2007 12:33
Očekávám zejména zpracování studie proveditelnostiJiří Číhař28. 12. 2007 23:31
doplnění???Václav Šmíd03. 01. 2008 09:31
Přidat příspěvek
 
Zavřít formulář
Odeslání článku e-mailem






SkyPicker

Glosy

Může Apple vůbec něčím potěšit... investory?

24.01.2013
Firma Apple ohlásila kvartální výsledky, které jsou "monstrózní", investory přesto nepotěšila a akcie firmy jdou dolů. Divné? Firma utržila 54,5 miliardy za kvartál a zisk činil 13 mili…více zde
Další glosy
Levné volání Fayn